Musím manželovi říct 10x, než něco udělá. Jak na něj?

tak urcite pomuze kdyz se mu rekne na rovinu :hele potrebuju aby jsi udelal toto a toto a je to ..oni nemaji radi nejake nase dedukce a nevydi nam do mozku a bohuzel na uklid nejsou..tak to je a ne jinak..takze damy jestli neco chcete budte konretni a necekejte,ze vam precte myslenky a zacne po sobe uklizet a ptat se jestli nema vyzehlit 😀 prijit s konkretni veci,pozadat a pochvalit nasledne 😉

Lendych: z toho si nic nedělej. Myslím, že je to úplně normální 😉 . Taky tomu svému říkám, ať si uklidí ten bordel a on mi na to vždycky řekne, že tam žádnej není, že bordel vypadá jinak 😕 . Taky mu musím kolikrát opakovat, ať něco udělá. Ale zas někdy je takovej, že sám jde a něco udělá. Což je celkem vzácné. Ale má takové náladičky. Takže myslím, že nezbývá než vydržet a opakovat a říkat, co chceš 😔

jo holky, s chlapama je to síla. když neco chci, tak do něj bud hodinu hučím a on je celej vzteklej, a jde to udělat, a nebo dělá mrtvýho brouka, já se naštvu a udělám si to radši sama... a čím je starší, tim je to horší ☹

Tak se taky hlásím do klubu. 😀
Taky musím manželovi věčně něco připomínat(máme domek se zahradou,kde je pořád co dělat,ale já už na to s dítkem za zády nestačím,když musím obstarat domácnost 😝 )a už mě z toho taky pomalu hučí hlava. 🙄 Taky nechápu,že si nedovede udělat týdenní režim jako já a rozdělit si práci(hlavně si zapamatovat,že to má udělat 😀 )jako např.v pátek posekat trávu,...........apad.
Už jsem i přemýšlela o tom,že mu koupím velkou nástěnnou tabuli na chodbu(bylo to tuším v nějakém pořadu o tchýních 😀 )a budu mu tam fixem psát úkoly,abych za ním pořád neběhala a neříkala co má dělat. 😉
Aponchie,................na úklid nejsou,.............na co teda jsou?......... 😨 😀
Někdy mám pocit,že kdybych se jednoho dne kamsi vypařila,že tu umře hlady a v bordelu. 😀

Ahoj, jsem na tom podobně, přítel sice má rád pořádek, ale než mu řeknu, co je potřeba udělat, asi předpokládá, že to uklidím, že to mám asi rozvržené a nechce se mi do toho montovat🙂 Když mu řeknu, jestli by vyluxoval apod., taky si to chce ale sám rozvrhnout. Stejně jako já, někdy mám náladu umýt koupelnu a naplánuji si to třeba už přes den v práci, někdy náladu nemám na nic a chci si zalézt a číst si. Takže informaci, že je potřeba vyluxovat, už má. Ale když mu to druhej den připomenu, akorát se naštve. Takže domluvit se s ním, co je třeba udělat, ujistit se, že to opravdu vnímal a nechat to už pak na něm. Nekontrolovat, jestli už s tím začal a peskovat ho. On mi tohle taky nedělá. Třeba s tím plevelem v zahrádce - příspěvek Lendych. Kdybych plela záhony, nikdy by ho samotného nenapadlo vynést ten kyblík, i kdyby tam stál rok. Je to podle něj prostě úkol, který mám rozpracovaný já. Takže jedině mu zadat celý úkol - vyplýt zahradu. Pak by to bylo i s úklidem kyblíku, chlap by práci takhle v polovině nezakončil (většinou). Můj přítel, když maká na baráku, nebo když přiveze dřevo, tak ho rovnou i nařeže, naštípe a složí, až do úmoru, třeba do půlnoci. A po dobře odvedené práci dá pivečko🙂 Ale vlastně žádnou moc dobrou rady taky nemám, protože u nás taky práci doma dělám hlavně já. Teď jsem měla dost těhot. nevolnosti a nedělala jsem nic, tak občas umyl nádobí (to by později smrdělo🙂 ). Ale jinak veškerý úklid čeká na mě, už je mi líp, tak se do toho asi pustím.

vidím,že je to všude stejné. Mě jen štve, že když mu něco řeknu víckrát, protože ono se to neděje ( třeba okna už myje asi tři měsíce 😀 ) tak se pak děsně rozčílí a ařve na mě ať ho enchám žít, nebuzeruju ho,... je z toho akorát hádka. Takže si radši dělám věci sama. Ale štvě mě, že já musím třeba po práci domů, mezitím nakoupit, vařit, uklízet a on příjde večer z nějakého sportu (to má každý den něco) a je pak třeba naštvaný, že po něm chci, ať si uklidí své rozházené věci, batoh... ☹

Myslím, že u chlapů je to normální, takže já manžovi prostě sdělím, co po něm chci a on to udělá. Ale neříkám to v době, kdy je v bedně fotbal nebo hokej, neříkám to když přijde nasranej z práce, neřeknu mu to, když jde jíst apod.
Po 15 letech už umím vychytat tu správnou chvilku a důležitý u nás je i ton hlasu, žádný panovačný, nic přeslazeného, naprosto normální - miláčku potřebovala bych aby si vyluxoval díky 😀 a dost často k tomu přidám něco jako - já zytím umyju záchod, nebo si to chceš vyměnit? (protože to ono děsně nerad) 😀 😀

Já jsem dřív taky chodila cvičit, tak 1 až 2x týdně a jednou pak třeba posedět s kámoškou. Teď, když jsem těhotná, to nejde a jsem zvědavá, jeslti to v nejbližší době půjde. Ale stejně jsem všechno stíhala, takže si přítel ani nevšiml, že jsem někde "trajdala", protože jsem se stejně vrátla dřív než on z práce a všechno bylo hotové. U nás je spíš problém, že ten můj nechodí na sport, ale chodí prostě večer z práce, a to dost urvanej. Skoro je mi blbý po něm něco chtít, když si konečně přišel po celém dni odpočinout. Podniká na sebe, tak aby něco vydělal, je tam opravdu celé dny. Jasně, že je to v podstatě jeho probém, já jsem si taky našla práci, která mi dobře vynáší a ještě mám spoustu času pro sebe - každý svého štěstí strůjce. Ale je to těžké. V dnešní době by se měli o domácnost starat víceméně oba partneři, protože oba taky vydělávají peníze. V praxi to ale většinou funguje tak, že je to pořád ženská práce. Můj přítel zvládá všechnu mužskou práci, to se musí nechat, je hodně šikovnej a umí za to vzít. Ale kdyby měl každý den nějaké koníčky a vůbec mi nepomáhal doma, asi bych si to s ním nějak vyjasnila - "Tenhle týden je potřeba udělat to a to" a ať si to zařídí, jak chce.

Jo tak holky já to mám podobné. Pracovnu si zabral jako svůj pokoj a má tam děsný bordel děsně se rozčílí, když mu řeknu aby si tam uklidil a stejně neuklidí. Akorát se pohádáme. Jindy má zase náladu, že se rozhlídne po bytě s tím, že je tu strašný nepořádek, že bysme měli uklidit 😠 . Stalo se třeba, že ráno v sobotu řekl: nebudeme snídat v takovém nepořádku, nejdřív uklidíme. To je potom na ránu.

jestli ma manzel "svuj"pokoj tak bych ho nechala at si tam dela co chce a uklizi kdy chce je to jeho misto 😉

Chlapi takovi proste jsou a jedine reseni je respektovat je. Nebudu druhymu organizovat zivot, ne? 🙂

Pokud jde o vec, ktera je skutecne potreba udelat, skutecne je to potreba hned a nezvladnu to sama, tak se mi vetsinou osvedci jednak ho varovat dopredu, ze to prijde (treba rano mu rict, ze v poledne budu potrebovat nakrajet cibuli 🙂), pak mu to parkrat pripomenout a pak to udela. A hlavne by melo byt zjevne, k cemu to, co chci, je dobre. Kdyz chci nakrajet cibuli, tak si rekne "aha, bude obed!" a hned po tom skoci s nadsenim. Ale kdyz chci udelat policku, trva mu to dva roky, protoze veci nahazeny bez ladu a skladu na hromade mu prijdou taky OK a na co teda ta policka, zejo 🙂

Aby nam chlap videl do hlavy, cetl nase prani a okamzite je plnil, to jednoduse neni mozny 🙂 Ale zase je souziti s nekym, kdo je jinej, uzasne inspirujici! Nesnazte se je predelat, ucte se od nich. Ja vyrostla v uzkostlive uklizene domacnosti, s mym muzem jsem se naucila zit v bordelu jak v tanku a je to daleko vetsi pohoda, uz bych nemenila! 🙂

my jsme todle zrovna vcera resili s muzem. Nejde mi o uklid, ale spise o nejakou momentalni pomoc... kdyz vystihnu tu spravnou chvili, kdy to po nem chci, tak to udela treba hned, ale kdyz zrovna neco dela, tak mu to reknu trikrat, on to odkyve, nevedome i zopakuje, ale pak se tvari, ze o tom nikdy nic neslysel, jelikoz jsem to nadnesla ve spatnou chvili... to je celkem ubijejici, bo si pripadam jak hlidaci pes...
no a tak jsme premysleli, jestli by to slo nejak udelat a nic jsme nevymysleli...
taky uz premyslim, ze poridim proste nastenku, kde bude jasne dany seznam pro nej a pro me... a kdyz bude neco treba,tak v jeho volne chvili ho budu posilat na seznam a nebudu se unavovat mluvenim a vysvetlovanim, ktery stejne nevnima...
no a nejjednodussi reseni je nic po nem nechtit 🙂 ze ano 😨

já teda znám jen jednoho chlalpa který je na pořádek, a to je můj brácha...pořád uklízí a jeho žena zase dělá bordel a na nic nesáhne! 😅
Takže on zvládá náročnou práci, stará se o dítě a ještě nakupuje a uklízí! 😕 Jeho žena má jako muzikant z povolání velmi krátkou pracovní dobu a to pak sedí u svojí máti.

Nejlepší to mají asi naši..taťka se stará o zahradu a mamka zase uklízí "vevnitř". S tím, že taťka přes týden vaří a o víkendu zase mamka..nakupuje mamka.

A jak je to u nás? Manžel pracuje víc než já, takže se o domácnost starám já..s tím, že když ho požádám tak pomůže..od té doby co jsem těhotná, tak se zlepšil..někdy i vaří. Nakupuje a stará se o papírování a účty..

Jen mě štve, že si myslí, že všechno spraví, a když je v bytě problém tak odmítá volat odborníka, chce si se vším poradit sám,a výsledek je pak někdy katastrofa... ☹

Jsem zvědavá, jak to bude, až budeme mít děti..přiznám se, že mám z toho strach!!

jo a co poradit..to fakt nevím.... ☹

hehe s tou jesitnosti u oprav mam jiste zkusenosti 😀

Aponchie,

je to fakt v pytli! On prostě někdy do poslední chvíle nechce věřit, že se mu něco nepodařilo..není rozený kutil, a tak se snaží chudák jak se dá, a já někdy ale vypěním, protože mě štve, že pro něho pozvání instalatéra znamená jako že selhal...

spíš kdyby někdo poradil, jak na chlapskou ješitnost! to je myslím vlastnost, kterou mají všichni chlapi strašně silnou! 🙂

ten muj je zase nervak..je fakt ,ze opravil spoustu veci ale jako nema zadnej system..nepripravi si dopredu veci pak lita a dokupuje a tim padem protahuje ..potrebuje porad nejake sroubky a blbosti a kdyz uz nevi co tak me nada,ze za to muzu ja ,ze ho nervuju 😀 no parada..ale jako opravi spoustu veci jen nektere sou stylem pokus omyl 🙄

Aponchie, tak ten můj si to celkem promyslí, ale občas se stane, že fakt blbě! Celkem mu jde elektřina, ale co se týče instalatérství tak je to fakt v háji, i když se snaží chudák můj! 🙂

ja si rikam na jednu stranu furt lepsi kdyz se snazi aspon nejak nez vubec..to tchan je magor ten necha protekat wc treba mesic nez to opravi..mrazak ma ulomene dvirka a mu to je putna strci tam kramlik sak to nejak udrzi to by me zabilo takovej chlap 😠

Můj muž je úplně stejnej, to asi nezměníme 😉

Jak na tvého muže, to ti moc neporadím. Ale chceš-li někoho, kdo uvidí věci bez upozorňování a udělá něco sám od sebe, tak začni žít s ženskou. 😉 🙂

Můj je teda taky kutil a žádnýho řemeslníka si na nic nepozve...docela blbý občas 😅

Taky mám doma jeden exemplář. Před svatbou jsme spolu nežili, takže určité věci vyplouvají na povrch až teď (nebo jsem nad tím dřív jen mávla rukou, protože jsme spolu nebydleli a já si to pak udělala podle svého). Nemáme pro sebe moc prostoru, takže mi vadí, když prázdné flašky od vody stojí 2 dny v koutě, protože on ještě neměl cestu do kuchyně je vyhodit. Když něco potřebuju, tak mu to normálně řeknu, ale nepočítám s tím, že to udělá hned. Doma byl zvyklý mít pokoj pro sebe, nikdo mu tam nechodil a taky to podle toho tak vypadalo. Teď žijeme spolu , máme víc věcí, méně prostoru, takže víc věcí na hromadě už vypadá jako bordel. Když mu řeknu, umyje nádobí, vynese smetí, pověsí mi prádlo na vzdálenou šňůru, taky většinou společně vaříme. ale vysávám já, prach utírám, kytky zalévám, peru a žehlím, většinou nakupuju. Ještě jsou mezi námi třecí plochy, ale lepší se to. Soužití je složitá věc, nejde všechno hned. Někdy mi taky vyčte, že ho buzeruju (jako když jsem mu řekla, že díky tomu, že nespí v pyžamu musím často převlékat celou postel, tak na mě zavrčel "Sory že žiju."), takže si dávám pozor na pusu a snažím se jemně vysvětlovat, proč se mi to a to nelíbí. Většinou uzná, že mám pravdu. 😉