Můj partner nechce naše dítě. Jak by jste se rozhodly?

zdarec, tak to je fakt tazka situacia....pravdu povediac, neviem ako by som zareagovala....vies, na jednej strane musis brat do uvahy, ze dieta potrebuje vela veci...ved co matku najviac trapi, ked vie, ze nemoze dat dietatu, to co potrebuje....
a tvoj priatel nepracuje?

Ahojky,je mi líto,co prožíváš.Co kdybys mu zkusila dát čas,aby to rozdýchal? My sice měli malou plánovanou,dohodli jsme se,že vysadím prášky a když jsem mu pak oznámila,že jsem těhu,tak byl taky v šoku a chvilku mu trvalo,než si na to zvyknul.A mluvili jste někdy o dětech?Třeba jestli by někdy chtěl mít vlastní a tak? 🙂

Ahoj,
skus temu https://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThrea...
Deathy tam riesi podobny problem.

ahoj holky, pracuje, oba pracujeme, ale bydlení vlastní nemáme. pronajatý byt stojí spoustu peněz. takže asi tak 😔 miminko plánované nebylo, já brala antikoncepci ale musela jsem jí vysadit, měla jsem z ní zdravotní potíže. dítě chce, ale za rok, za dva...teď prostě ne. ☹ takže o dětech jsme se bavili, ale že jako někdy...a kdy jsme si taky neříkali. dneska jdu na ultrazvuk a on chce jít se mnou, nevím totiž, v jakém jsem přesně týdnu...a budu doufat, že až tam uvidí tu tečku, že ho to obměkčí...asi je to má jediná a poslední šance. držte mi palce 🙂

https://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThrea...
zdarec,podobné téma už tu je,tak zkus kouknout tam 😉 .Je mi moc líto v jaké si se ocitla situaci a není co závidět.Když nad tím,přemýšlím,taky vůbec nevím co bych dělala.Kdyby člověk nemusel hledět i na finanční situaci,tak myslím,není co řešit.Chlapa bych prostě poslala k šípku.Ale ono to bez penízek je moooc těžký a ted už slyším právě ty moralistky ,že přeci peníze nejsou víc,než život dítěte a ono se to vždycky nějak udělá.Jooo dobře se radí,pokud se v takové situaci ta dotyčná asi neocitne na vlastní kůži.Vím neporadila jsem ti,ani nevím co bych měla radit 😔 .Hlavně to vyřeš tak,aby ty si byla ta štastná nakonec.To už je jen a jen na tobě.Přeju hodně štěstí.

Ahojky! 🙂
Jeje, to je zapeklitá situace... Ale jak říkáš - máš velký dar, my jsme měli miminko doslova vymodlené, vůbec to nebylo zadarmo, užila jsem si své. Proto, ať už se tvůj partner rozhodne jakkoliv - já být na tvém místě, ani na vteřinu bych nezauvažovala o potratu! Do porodu máš spoustu času, řešení se určitě najde... Zkus se podívat zpátky: jedno dítě už máš - litovala jsi toho někdy? Já myslím, že ne, i když to nebylo jednoduché! Když se k tobě rozběhne, obejme tě a řekne ti mami... 🙂 Kdyby tady byly zdravotní důvody, znásilnění nebo tak, tak to úplně chápu, ale pokud "jen" partner nechce dítě... Může se stát, že otočí až po porodu, až toho uzlíčka uvidí. Zkus ve svém okolí kontaktovat nějaké sdružení, dneska už toho na podporu osamělých matek funguje spousta. A neboj, stát by ti k mateřské a alimentům ještě dorovnal nějaké minimum. Na vyskakování to rozhodně nebude, ale na přežití ano... Držím palečky, ať máš hodně síly a ať už se rozhodneš jakkoliv, tak ať je to takové rozhodnutí, kterého nebudeš nikdy litovat! 😉

uz tu taka tema je skus tam ,urcite je tam mnozstvo nazorov

zdarec, ono ako pises, on nechce dieta len kvoli financnej situacii, mozno ked sa vam to ulozi v hlave a naplanujete si, ako sa to da zvladnut, bude nakoniec rad, ved sama pises, ze deti ma rad....

Tiez si myslim, ze ak ma rad deti, tak to rozdycha.. A mozno to bude tak uzasny otec, az sa Ti bude tajit dych 🙂

zdarec, určitě se situace může změnit, je dobře, že chce jít na ultrazvuk. Jak moc je "mladý"? A jak jste spolu dlouho? Zkuste si ještě ty finance promyslet, hodně věcí se dá získat v bazárku, a od známých. Ale je důležité si vyříkat, jestli jde opravdu jen o ty finance nebo jak se vlastně "necítí"? Já vím, je to těžké, nedá se jednoduše rozhodnout :( Budu držet palce, aby se to urovnalo..

JAANJA - jsme spolu dva roky.

Zdarec - dítě chce, ale za rok, za dva... ale miminko přišlo teď, za rok, za dva třeba nemusí přijít. Jsi ve složité situaci, ale myslím, že partner to potřebuje vydýchat. Miminko bych si nechala, jestli jste doteď tvořili rodinu a byli spokojení, tak si to "sedne".
Chlapům to dýl trvá, než se "smíří" s novou situací. Až ucítí, jak mimčo kope, roste Ti bříško, tak možná změní názor.
Ty ho znáš ale nejlíp a rozhodnutí je na Tobě. Moc Ti fandím - i miminku - ať je to příběh s happyendem. 😉

elviro děkuji ti. škoda jen, že slova útěchy, pochopení a podpory slyším od "cizích" lidí.
ale i to moc těší, díky všem. zítra napíšu, jak s tím ultrazvukem 😉
máš pravdu, za rok za dva to nemusí jít a za rok za dva...no...člověk neví co bude za týden. ti chlapi jsou v tomhle opravdu asi jiní. tohle zkrátka pochopí opravdu jen ženská. nejdradši bych jim tu dělohu půjčovala, aby trochu věděli 🙂

Ahoj zdarec,
to, že nemáš od nikoho podporu je moc smutné. Ale co se dá dělat, teď musíš bojovat sama, holčino.
Moc záleží na tobě. Na tom, co chceš ty. Partner řeší materiální věci, ty jsou samozřejmě důležité. Ale pokud on pracuje a ty máš alimenty, a ještě nějaký příjem???, pak by se to snad dalo. Mnoho lidí nemá vlastní bydlení.
Zkuste si to promyslet, propočítat, zda byste to finančně utáhli či opravdu ne. Samozřejmě pokud ne z toho, co máte, pak by asi manžel musel dělat vedlejšáky třeba o víkendu a ty bys asi taky musela pracovat z domova... Prostě pokud byste se rozhodli, že děcko chcete, museli byste se podle toho přizpůsobit a hodně věcí si odříci. Toho se asi partner bojí?

Také zvaž, kolik ti je let, abys pak vůbec ještě mohla mít děti! Aby pak nepřišel čas, kdy on už dítě bude chtít a ty nebudeš moci... Musíte si o tom pořádně promluvit, mluvit o tom pořád a pořád, až najdete řešení. A on někdy dítě chce, ale ne teď, jestli jsem to pochopila dobře? A teď je důvod finance?

mikulko, ano, tak mi to řekl. že časem...je pravda, že já si zrovna začala hledat lépe placenou práci a spoléhala se na to, že se budeme mít trochu lépe...osobně si myslím, že ty finance a bydlení (i když je to pravda) jsou od něj jen alibistické kecy, že má strach být tátou. řekl mi, že na to není připravený...řekla jsem mu, že na to se nelze připravit, mámu a tátu si člověk nenatrénuje. bojí se, že by nebyl 100% otec. z toho jsem prostě měla pocit, že nechce být na mne "vázán" protože sám ví, jak mu bylo, když se jeho rodiče rozváděli, nesl to velmi těžce a to mu bylo snad okolo 10-ti let. proto vím, že by chtěl udržet rodinu na 100%. možná toho se bojí. to jsem si myslela. ale tvrdí, že mne miluje a chce se mnou zůstat. prostě mu nerozumím. uvidíme, jak se bude chovat a tvářit na ultrazvuku, pravda, něco si od toho slibuju. možná bych neměla.
já mám blízko ke třicítce.
pravdou ale je, že pokud by mě opravdu donutil jít na potrat, tak bych s ním už nebyla. nemohla bych.

Docela by me zajimalo, co je to malo penez.. Penez neni nikdy dost. Ale na prechodnou dobu materske to jiste zvladnete, lidsky zivot je velky dar a mimco si vas vybralo, tak mu dejte sanci a urcite budete pak moc stastni, ze ho mate.

Ahoj, jak to tak čtu, souhlasím s holkama. Vím, že zní jako fráze, že člověk nemá právo tomu malýmu človíčkovi vzít život. Dovedu potrat pochopit v mnoha životních situacích, ale málo peněz pro mě není argument k potratu. Myslím, že pokud pár dítě chce, může si třeba pronajmout menší byt. Vím, že je paradox jít do míň místností nebo třeba do místa s horší dopravní obslužností, ale za život toho malého to přece stojí. Sama jsem měla včera porodit, ale zatím nic. Miminko bylo plánované, ale stejně když jsem otěhotněla, hodně jsme mluvili o tom, jak to zvládnem. Strach tam pochopitelně byl. Manžel bude mít letos 30, já 24. Nevím, jestli jsme na miminko mladí nebo staří, ale každopádně z počátečního nezájmu o malé od manžela se už teď vyklubal krásný vztah. Z počátku pro něj moje těhotenství znamenalo jen to, že jsem zůstala ze dne na den ležet odkázaná na jeho pomoc, protože od 3. do 5. měsíce mi bylo neuvěřitelně zle celé dny i noci. Ale teď ráno neodejde, aniž by břicho dostalo pusu atd. Takže Ti moc držím pěsti, aby se nakonec ukázalo, že partner má fakt jen strach, jestli bude dobrý táta. A zvlášť, pokud je z rozvedené rodiny, tak si myslím, že je to velmi pravděpodobné. Na Tobě teď je dodávat mu sebedůvěru a poukazovat na všechno dobré, co dělá a prožívá s Tvým prvním dítětem, kterýmu dobrým tátou je, ne?
A jen malá poznámečka - myslím, že by od Tebe měl cítit, že to miminko chceš a že mu věříš, že to zvládne. Asi to pro Tebe v téhle situaci bude hodně těžký, držet partnera, když bys potřebovala podržet sama, ale za tu námahu to maličké určitě stojí.

Ahoj tuto situaciu urcite ako par krasne zvladnete, mi sme miminko planovali a boli sme dokonca na jednomiui, ktore nevyslo. Nakoniec s anam to podarilo prirodzene,ale moj muz bolnormalne v soku...On sa hadma ani netesil..ale teraz je to uuuzasne a sme cely nadseny ...ked si zoberiem jeho reakciu na moje oznamenie o tehu , tak ma nepotesil a pri tom sme miminko chceli a snazili sa onho 3,5 roka. To chce cas uvidis...drzim palceky nech ste zdravi a stastni🙂

Ja keď som manželovi oznámila že som tehu....tak si ani reakciu nepamätám. Asi nič moc, asi sa bál tešiť keď som bola po missed abortion.Poriadne si to všimol asi až sa začal malý vrtieť. Poriadne si to uvedomil až sme boli doma. ale aj tak ho malý začal poriadne zaujímať až sa začal usmievať, pozorovať a teraz keď už sa dá vyhadzovať do vzduchu tak je asi najzaujímavejší. 😀

Je super že chce ísť na ultrzvuk, najlepšie by bolo keby ste išli až v tom 10 týždni. To už je všetko krásne vidieť a pochybujem že potom by ťa posielalal potrat.Myslím že tá guločka v 6 týždni v ňom nič pekné asi ešte nevyvolá.

Ahojik baby, tak jak je?
Zdarec: Dlouho jsem tu nebyla, tak jsem dočítala, já měla podobný problém s partnerem když jsem zjistila, že jsem těhu, a nejprve si to nechtěl vůbec připustit, tvrdil, že se test plete a uzv taky, 😅 ale když viděl naší první fotku z 8tt a teď tu z 13tt, tak tomu nemohl ani uvěřit a po výkendu, kdy jsem fakt ležela se studenym hadrem na hlavě a kýblíkem u postele, tak ráno když odchází do práce dá pusu mě a ještě pohladí bříško 😀 oni vždycky dělaj nejdřív caviky a pak jsou možná šťastnější než mi 😀

Zdarec ja by som bola tiez velmi sklamana keby som bola na tom ako ty a to hlavne z partnerovej reakcie, ved je to vase dieta preboha, za rok za dva tiez nevies ci tie podmienky budu uplne idealne ako si on predstavuje, ja si myslim, ze vsetko sa da ked je laska, budete sa musiet uskromnit ale to dieta za to stoji, ja by som asi nenavidela manzela keby chcel aby som isla na potrat lebo dieta mu prave teraz nevyhovuje, aj by som rozmyslala ci ma ma naozaj rad ved chciet nieco take po zene kvoli financiam, no neviem nechcem nikoho sudit ale ja by som mu asi uz tak neverila ako predtym. Rozhodnut sa musis sama ale som presvedcena ze by ta to neskor mrzelo keby si ho dala prec, na druhej str. to nebude s manzelom lahke ale skus sa s nim porozpravat o tom ako to citis ty, mozno sa bude divat na vec inac nie len z tej financnej str., ved vela ludi zije z minima a nejako to zvladaju, najvacsi poklad su aj tak ich deti, drzim palce aby ste nasli cestu ktora vam bude vyhovovat.

Ahoj zdarec, Tvoja situacia je velmi zlozita a myslim, ze radit sa v tejto chvili neda. je dolezite na tuto temu s partnerom diskutovat a prebrat si aj moznost, co ked za rok za dva to z nejakeho dovodu nepojde. Potom by prisla velka lutost, ze to vase prve ste poslali do nebicka.
Nechcem Ti radit, ani by som nechcela byt v Tvojej situacii, ale ver, ze by som myslela na ten zivot, ktory nosis pod srdieckom a raz ho mozes drzat v naruci, aj ked mozno v zlozitej financnej situacii.
Ja som si prezila zivot dietatka pod srdcom a bol mi v 40tt vzaty, nikdy som si dietatko nevidela, ani necitila....ale chcela by som ho citit aspon tak, ako ho mozes teraz Ty.
Skus partnerovi poukazat na stastie a dar, ktore vas teraz postretlo, pretoze naozaj mat dietatko je velky dar a na nebicku uz je velmi vela anjelikov.
Tak prosim neposielajte do nebicka dalsieho 😔

Zdarec, tvoja situacia ozaj nie je lahka a tiez si myslim, ze tvoj partner je prelaknuty. Moj priatel to taktiez prijal najprv takto a planovali sme potrat. Nasa situacia bola asi taka, ze obaja sme nastupili na vysoku skolu ja mam 20 on len 19 a tak nas to poriadne zaskocilo takisto ako teba. Uz som mala vypisane aj tlacivo na potrat, ale prisla som proste na to, ze by som nedokazala zabit svoje dietatko a tak som to predlozila aj jemu...nech robi, co chce, ale dietatko sa narodi. Bola som rozhodnuta ist aj do nejakeho centra pre slobodne matky, ak by sa zachoval negativne partner a rodina nepomohla. On sa vsak postupne zmieril s tou myslienkou, ze dietatko proste pride a teraz sa i velmi tesi. Bol velmi zaskoceny, ale obaja sme prisli na to, ze vzdy je nejake vychodisko, len my ludia sme velki alibisti. Taktiez nemame peniaze, pretoze ani jeden z nas nepracuje. Takze budem byvat u mamky v malom dvojizbovom byte este aj so sestrou...mamka zarobi tak maximalne minimalnu mzdu, takze peniaze pre mna nazvys urcite nema...doteraz dostavala aspon vyzivne za mna a moju sestru a teraz pride priblizne o 5 000 a budeme zit asi len z nejakych par korun, ale vsetci sa velmi tesime na babatko. Urcite som musela cosi obetovat, kedze nebudem so svojim partnerom a musela som sa vratit domov, kde sme sa stale hadali a asi aj budeme nadalej, ale pre to babatko sa to oplati...a ak uz aj mas dietatko, tak urcite vies, ze sa to oplati a drzim palce, aby to pochopil aj otecko dieťatka

Ahoj zdarec, myslim na Tebe.. jsem nyní asi v dost podobné situaci, musela jsem vysadit antikoncepci kvůli šíleným migrénám...no to mi sice pomohlo, ale mám pocit že jsem těhu... test jsem si ještě nedělala. Nějak nemám odvahu. U nás je situace trochu jiná. Manžel už má 11-ti letého syna a spolu máme nyní 13 měs chlapečka a on už jinéí děti nechce..ale finančně jsme na tom myslím dost nadprůměrně, takže v penězích to není.. ale mít další mimi bez podpory, nevim.. pokaždé když bude plakat nebo budu potřebovat pomoct, tak uslyšim že to nechtěl ..ale já jsem si jistá, že jestli je to tak, na potrat nepůjdu v žádném případě..věřím že až uvidí, jak mi roste bříško, bude se taky těšit.. dej vědět jak jsi dopadla na UZ

Kacka ak by mi chlap na oci vyhadzoval ked bude dietatko plakat ze on ho nechcel tak by som ho poslala do ... sorry, ale to by som vrela ako sopka. 😠

ahoj holky, díky všem bez vyjímky za vaše názory i za zájem 😉 jak je to se mnou dál...
na ulz. jsem byla a jsem v 5 tt. za 14 dní mám přijít znova.
rozhodnuto zda ano, nebo ne úplně není, partner rozhodnutí nezměnil. zatím a nebo možná nadobro. uvidíme.
prostě chce víc času, u něj, u mne...i ostatních blízkých. je mi trochu líto, že v ostatních rodinách se radují všichni, včetně otce, že já tohle nepoznám, ale i takový je život.
rozhodnutá tak nějak téměř jsem, ale zatím nebudu říkat jak. stejně vám to dojde.
určitě se holky ozvu, jak to je a ještě jednou díky. ostatním co jsou v podobné situaci přeji hodně štěstí a hlavně pevné nervy...a správné rozhodnutí.

kačko79, nebuď z toho špatná, nepodílela ses na tom sama. a upřímně, kdybych já nepřemýšlela nad financemi a bytem, ani o tom, zda-li si to nechat nebo ne, nepřemýšlím. odpověď je ti jasná. přeju ti, aby ses v manželovi v tomhle ohledu spletla a napiš, jak to s tebou vypadá. nebo písni do IP. držím ti palce, ať vše dopadne k tvé vnitřní spokojenosti.

a omlouvám se za to blábolení, snad chápete co tím básník chtěl říct, já u toho dělám papíry a pak píšu nesmysly 😀 😀 😀

Ja nedokazem pochopit, ze ani len ten UZV ho neobmakcil. Ved je to jeho vlastne. Ja som taktiez ako prve vychodisko zvazovala potrat, ale ked som bola na UZV a sestra, ktora nevedela, ze nad potratom uvazujem s velkym usmevom a radostou mi hovorila: "Pozrite sa jak si tam pekne lezka. Aka zlata sosovicka" Tak potom som uz nemohla ani uvazovat nad potratom. Mas to ozaj tazke. Skus radsej porozmyslat o tom svojom partnerovi, ked mu viac zalezi na fin. situacii ako na tvojom dusevnom zdravi a vasom spolocnom dietatku. 😔

tweetinkapp - sama nechápu jeho reakci, zvláště když vím, jaký má vztah k dětem.
že ho neodměkčil černý nehýbající se flíček na obrazovce...vždyť i mne příjde divné, že to je dítě 😅 já své první viděla pěkně ve třetím měs. hýbající se...a nezapomeň, že ti chlapi to mají jinak.
nechci ho omlouvat, mne bolí a trápí jeho reakce, ale nechci dělat doma dusno... k čemu by to bylo. akorát bych byla ve větším stresu a doma by to stálo za prd. jsem teprve na počátku, nic není vidět, a chlap to "hmotné" potřebuje. třeba se to změní...třeba ne. ale chci tomu dát šanci, i přes tohle ho mám ráda. byť to je pro tebe asi nepochopitelné. ale to je zase tím, že ty k němu vztah nemáš, jestli mi rozumíš?!
čím víc do něj budu rýt, tím víc se zabejčí. alespoň já jsem taková 😅 čím víc se mi něco "vnucuje" tím míň to chci. chápeš. třeba jen potřebuje čas. možná názor nezmění, ale to je opravdu otázka času...