Moji rodiče nemají moc zájem o vnouče

ale, myslím, neházej flintu do žita, umím si představit, že až se to bude blížit a bude to pro ně "skutečnější", a co teprv až ho potom uvidí opravdicky, třeba se to v nich pohne. Zatím je to jen takový "kdyby..." Držím pěsti!

Tohle je asi těžké....,ale moje mamka zemřela 2 roky před narozením dětí a bráchu nemám už od roku 97 ☹ táta bydlí 200km od nás a má artrozu v kolenech takže na nějaké ježdění a cestování to taky není,byli u nás s jeho nynější (už letitou) ženou poprvé loni v létě na dva dny-to bylo malejm 15 měsíců,jinak posílám fotky,voláme si,posílám videa i na mobil(děkuji době aspoň za tuto vymoženost 😀 )Mrzí mě to taky,hlavně mamka že se nedožila jediných vnoučat na které se strašně těšila,ale nic nenadělám ☹ Tchýně je přes silnici a musím říct,že by pro ně udělala a dělá všechno i nemožné 😀 Sice má už jednu vnučku od šváry,ale na to,že bydlí 15km od nás tak jí skoro nevidí-švagrová a tchýně to je boj 😀 a my je máme vymodlené,takže ano s tchýní se vídí denně a jsou na sobě snad už závislý 😀
Jinak neboj,až uvidí prcka,tak přiletí jak to půjde 😉

Treba moje setrenka zije v cizine taky, ma 2 prcky ( 5 a 2 roky) a jezdi oni sem 1x rocne v zime na lyze a tetka tam lita tak 4 - 5x do roka .. nekdy tam je 3 tydny, pred vanocema tam byla skoro 2 mesice - proste jak to jde.. vzdyt letenku koupi za cca 100 euro tam i z5

tam vodi malou do skolky, vyzvedava ji, chodi do parku.. proste jako jina babca.. maji pokoj pro "hosty " a je to... jasne je to i o casu, kteryho ona ma hafo.. ale ten zajem je asi dulezitej 😅

@beruska2x no vidis, rodice mych kamaradek co mam tady sem taky letaji, jezdi, nase clovek nedostane z domu ani parem koni, necestujou, na dovolene nikdy nebyli, fakt nevim po kom ja jsem 😀 Segra mi rikala jak si mamka stezuje ze ji to male nebude ani znat, ale je to o tom jake vztahy si s vnoucaty udela, ne o vzdalenosti. Letam do Brna, odkud cestuju dalsi 4 hod. k nam dvema autobusy, kdyz me nikdo z kamaradu nevyzvedne z letiste. Nasi auto nemaji, posledne jsem si mamce stezovala jak to budu zvladat jezdit s miminem takovou dalku, ze autobus se mi nezda bezpecny, tak mi rekla at prijedu vlakem, oni jsou fakt uplne mimo.

ahoj, tak u mě je to tak, že naši sem jezdili společně co druhé léto a mamka pak asi dvakrát do roka. jenže pak vážně onemocněla a nemůže už sem jet....takže je to na mě.....lítám do Prahy nebo Katowic a pak bud Pendolinem do Ostravy, nebo z Katowic pro mě přijede taťka. Máš pravdu je to záhul ale stojí to za to. lítala jsem tak co2 3 měsíce. ted se chystám znova, ale už s dvěma dětmi, bude to náročné...
podle mě malému mimču je to celkem jedno ale tak kolem toho roku už si uvědomoval, že je u babičky u dědečka a čím je starší tím víc se tam těší a nechce pak zpátky....je to hodně bolestivé jak pro mě tak pro něho i pro mé rodiče, právě pro to že se máme všichni moc rádi. naštěstí můj muž to chápe a nemá žádné řeči, můžu si tam letět kdykoliv chci...chtěla jsem tě povzbudit právě že tím vlakem to není špatné řešení! pokud budeš mít kočárek tak se to fakt dá krásně zvládnout..autobusem bych to právě neriskovala, jak píšeš, není to ani bezpečné a pochybuju že by tě vybavili autosedačkou...

@bubbly 😔 tak s tim asi tezko neco udelas.. to uz je o jejich xx letem zivotnim stylu, coz pochybuju ze se zmeni.. prijedou treba za rok jednou.. ale pokud nepojedes ty k nim jim vnouce ukazat tak se s tim smiri.. 😖

jako pokud jsou lidi hodne stari nebo maji zdravotni obtize tak to pochopim, ale tohle je fakt jen o tom ze oni nechteji menit svuj zivot 😒

je to smutny ale v nejakych 55 letech uz to asi nezmenis...ani jejich pristup ale chapu ze ti to je strasne lito...
treba muj tata je taky desna pecka domaci, na dovcu ho mamka nedostane, nema rad teplo.. (ale treba do Skandinavie by jet mohl a taky ne 😝 )
takze mamka jede letos na dovcu s nama.. aby si odpocinula, uzila a byla s prckem... ale zase teda kdyz neco potrebujem, privezt atd tak to tata funguje na 100%...
proste vsude je neco 😉

@bubbly jinak oni bydli v Palme na Mallorce a litaji z Drazdan.. ale to musis mit odvoz to s detma a vecma jinak asi nejde, nastesti tady od nas to je kousek - jses tam mozna rychleji nez v Praze na letisti 😅
a prave mi rikala za posledne mela letenku za 92 Eur.. jsem se ptala, chtela bych tam asi pristi rok s malym na par dni na prazdniny 😉

Ahoj všem,

věřím, že to hodně mrzí.......my máme tchýni s tchánem v jednom městě a malou vidí tak jednou za měsíc někdy i za dva. Ze začátku mě to mrzelo......mají ještě jednoho vnoučka kterého vidí skoro pořád, paradox je, že cizí lidé mají větší zájem než vlastní babička s dědou...........co naděláme naučili jsme se to brát tak to je. Myslím, že se ochuzují sami, když vidím jak je malá šikovná a roztomilá 🙂 všem přeji prima prarodiče 😵

Rozumím, že ti to na náladě moc nepřidá, ale zase pokud rodiče neradi cestují a třeba nikdy neletěli letadlem (a možná i mají strach z létání), tak nemůžeš očekávat, že najednou se změní a budou celí žhaví, i když od vás je velkorysé gesto, že jim letenky chcete zaplatit.
Vybrala sis život v zahraničí a tak se zákonitě vidíváte méně a jak se miminko narodí a povyroste, asi ti nezbyde nic jiného než jezdit tydo Čech.
Rodiče jsou určitě rádi, že budou mít vnouče, jen je to prostě jiné, než když bydlíš někde pár km od nich 🙂

V porodnici se mnou byla holčina, co tu přijela z Anglie porodit, byla tu pak tři týdny a odjela zpátky. Maminka za ní jezdí párkrát do roka (ale to je ostřílená cestovatelka - shodou okolností z dědiny mých rodičů, kde se nastěhovala, jo náhoda je náhoda 😀 ) a je spokojená ona i dcera.

Snad i u vás se to zlepší. Užívej těhotenství těš se z miminka, rodiče se taky moc těší, i když to nedávají okatě najevo 😉

Ahojky, u vás je to hodně stíženo tím, že bydlíte v zahraničí. Mám sestru v Irsku, takže vím, o čem myslíš. ale bohužel je to jen a jen o lidech, ne o vzdálenosti ani o věku... prostě jen o přístupu. mí rodiče bydlí jen 360 km daleko - v porovnání s tebou super vzdálenost - 3 hodiny vlakem. ale naposled tu byli loni v dubnu, když měl malý první narozky... no zjistilla jsem, že o mně asi ztratili zájem, když jsem se přestěhovala do Prahy... věř mi, taky se s tím nedokážu smířit. naše vztahy prostě strašně moc vychladly.. máma je už v důchodu, má času dost, jízdenku levnou, ale prostě nechce. no a když jsme u nich, tak si s malým ani moc nehrají, nadávají, že vše rozhazuje. takže prostě poradit ti nedokážu... mně by nevadilo, kdyby tak nějak ochladl vztah ke mně, ale proč k tomu svému prvnímu vnukovi nejsou srdečnější? druhou vnučku mají právě v Irsku, takže ji vidí asi 2x ročně...

Ahoj, tak my bydlíme v Praze a mí rodiče kousek od Plzně. Nikdy za námi moc nejezdili, jen já tam. S malým jsem tam jezdila taky já, byli tady jen, když se narodil. Bylo to u nás trochu složité, bydleli jsme u přítelovy babičky, která mě vyloženě nesnášela, tak se sem naši nehnali. Ale v den, kdy se Adam narodil, zrovna máma s neteří přiletěly z dovolené, táta pro ně jel a ani nezavolali, ani se nestavili v porodnici... Když babička umřela, občas sem přijeli, jednou za 2-3 měsíce. Oba v důchodu, bydlí kousek od nádraží. Prý teď proto, že mámu můj přítel nemá rád. Je to sice pravda, ale ona nám taky dává najevo, že nejsme zrovna favoriti. Teď čekáme druhé dítko, tak se máma jednou zeptala, jak je a jinak nic, pak jsem byli na Vánoce u nich, to jí přišlo hrozně vtipný, kdybychom měli dvojčata, jak by to nešlo zvládat a bylo by to hrozný, smála se tomu jako blázen, ale budiž, každý má jiný smysl pro humor. Dvojčata nečekáme, tak nevím..Ani fotka miminka jí nezajímala. Po novém roce mi zavolala seřvala mě, že jsem jim neposlala SMS k novému roku, hlavně tátovi, ona prý je vlastně cizí ( je nevlastní, táta se znovu oženil, když mi bylo 10, takže jsem jí jako cizí nikdy nebrala, ona mě asi jo...). Když jsem jí řekla, že jim posílám něco jiného (fotku Adámka se sněhulákem), tak prý nic nechtějí, jsem hrozná,.... Řekla jsem jí taky, že kdyby se zajímala, tak ví, že mi nebylo moc dobře, tak jsem moc komunikativní nebyla. Prý se o miminko nezajímá prot, že jí můj přítel nemá rád. Co na to říct? Od té doby mi pořádně nevolá, jen táta, ten zase bez ní nepřijede,...Adam se na ně ptá, má je rád, co mu má říct? Já měla dost problémy s krvácením, s tvrdnutím bříška, tak tam rozhodně nepojedu, s klukem a vlakem, kdyby se něco stalo, ani by se o něj nepostarali. (To už jsme po nich jednou chtěli a vycouvali z toho, prý kvůli příteli) Mimochodem, s přítelem spolu teď budeme 13 let, tak to už si máma taky mohla zvyknout...Naše druhé dítko je jejich 8.vnouče, tak to asi už není zajímavé. Ale mrzí mě to dost. Trvalo mi to hodně dlouho a stálo mě to hodně úsilí, abych vybudovala dobrý vztah s mámou bez dohadů. A teď je to na nic. Naštěstí druhá babička i děda se hodně zajímají, o Adama se rádi postarají, když je to potřeba a moc nám pomáhají. A moje sestra je taky v pohodě, tak to beru tak, že s tím asi už nic neudělám. Ale bolí to, bolí...

Ty jo, koukám, že jsem se pěkně rozepsala! Díky za rameno k vyplakání.... 😉

@lucie.krajcarova toho se taky bojim ze vztahy ochladnou, s pritelem vychazeji moc dobre, ale jak jsme tam byli na vanoce na dva tydny tak uz byla asi ponorka nebo co tak mi mama rikala at priste prijedu sama, coz me dost mrzelo, proste ji kazdy vadi, nikdo k nim nechodi na navstevy, oni nikam nechodi. Ja je chapu, je to jejich zivotni styl, chteji mit svuj klid atd. Jenze se bojim ze to casem bude jen horsi. Myslela jsem ze az mi deti povyrostou treba by tam mohly jezdit v lete na prazdniny, ale asi jsem naivni. Nasi uz jsou proste takovi. 😒

@bubbly Někteří lidé mají svůj zajetý život a nechtějí na něm nic měnit. I za cenu, že neuvidí svoji rodinu. Je to smutné, ale asi s tím člověk nic nenadělá. Takoví bývají hodně staří lidé. Ti chtějí jen svůj klid.

@zzuzinda ja tohle nechapu, u nas to bylo podobne kdyz jsem ja a segra byla mala, taky jsem nechapala proc se babicky zajimaly o bratrance a my byly na obtiz. A kdo se ted o babicku stara? Segra, bratranci se tam ani neukazou. Chapu ze te tom mrzi, ale nemuzou davat vinu tvemu priteli. Jsi preci jejich dcera, takove lidi nechapu. Kdyz se to tyka nejblizsich tak je to vzdycky bolestive.

@bubbly To je klasika, to přesně byla moje babička, já a sestra jsme byly hrozné, neposlušné, špinavé a sestřenka s bratrancem byli hvězdy. A nakonec ani jeden z nich nemá pořádnou rodinu, babičce nikdo nepomáhal, když potřebovala a najednou zjistila, že my tak špatní nejsme.
U nás si myslím, že to je jen výmluva. Máma neměla ráda ani mého bývalého a žádný z partnerů od nás dětí jí nevyhovuje. Ona je generál a všechno chce mít po kontrolou a když se někdo neřídí jejími "radami", tak to je zlé. Uvidím, jeslti jí neobměkčí další vnouče, ale těžko. Navíc její vlastní dcery nežijí život podle jejího gusta. Starší má opravdu morouse za manžela a mladší prohlásila, že děti nechce, hrozně ztloustla, se svým přítelem jezdí na ryby a pořád se baví o jídle. Možná jí je líto, že nejsou šťastné, nevím.

@zzuzinda Máš to taky hodně těžké... s těmi změnami máš pravdu, ale naši rodiče mají šanci tu být dalších 20-30 let, to už prostě nesnesou další změny? prostě to nechápu. abych byla upřímná, mám ze své matky trauma... a budu chodit k psychologovi. vím, že nic za mě nevyřeší, ale aspoň se pokusím to vyřešit v sobě, abych svůj smutek a zlost nepřenášela na manžela a syna..

@bubbly tak o to se u nás nikdo nepokusil, stejně by to neprošlo. jednou si prostě jejich dcery našly životní partnery, tak by je měli respektovat...

@lucie.krajcarova Je to těžké, taky se snažím,a by to za mě neodnášel malý s přítelem. Navíc u nás to bylo náročné se sžíváním a když jsem si začala libovat, jak už je to v pohodě, tak zase tohle. Asi to musím brát, že to jiné nebude. Já se s mámou snažím normálně komunikovat, píšu jí, co je nového s Adámkem i s miminkem, ale nějakou vřelejší reakci už nečekám. Třeba mě jednou příjemně překvapí 😉
Když mi bylo nejhůř a nemohla jsem už dál, kdykoliv, nejen teď, tak jsem začal psát dopisy své vlastní mámě, která už nežije. Moc mi to pomáhalo. Asi pomůže už jen to, že si člověk utřídí myšlenky a zbaví se jich tím, že je někam napíše.

Ja tohle nechapu ze prarodice nemaji zajem, je to prece jejich krev. Ja si byla a jsem s mamkou vzdycky hodne blizka, volam domu kazdy druhy, treti den. Pripada mi, ze mi vsichni zazlivaji ze jsem si dovolila odejit z rodneho hroudy, kde by me stejne zadne stesti nepotkalo, nikdo po me nemuze chtit abych se zahrabala nekde na vesnici. Stejne jim zadny partner nikdy nebyl dost dobry. Proc lidi nechapou ze kdyz se deti odstehuji z domu a zalozi vlastni rodiny tak tim nikoho prece nezrazujou, nejvic tim pak trpi ti nejmensi, protoze ti nechapou o co jde.

@bubbly bohužel já to mám " na talíři" pokaždé jak přijedu domů....od mamky už ne, protože ví že mě takové věci zraňujou ale můj táta mi to říká dostatečně často když tam jsem...:( do toho se přidala i bráchova žena...prostě je to hnusné od nich, člověku je v cizině už i tak často smutno a když pak přijede domů tak musí slyšet toto....u nás se to zhoršilo právě taky s narozením malého, prostě výčitky a výčitky...
asi to tvoje rodiče mrzí ale snaží se možná postavit nějakou zeď....můj tatka vím že mě má moc rád, ale po telefonu se mnou nikdy mluvit nechce, vzkázat nic nechce, prostě pro něho jsem je zradila...:(
jak s tím naložit bohužel nevím..:( já nemám moc chuť ani nervy se s tátou hádat..

@meleri 😔 tak to je mazec.. pro takovou blbost ztratit jinak pekne vztahy.. 😔 byl by radsi kdyby jsi byla blizko s nekym s kym bys byla nestastna? .. 😢
podle me by rodice detem meli hlavne prat zdravi, stesti a uspech... zbytek jsou jen prkotiny 😉

@bubbly Moje rada zni promluv si s nimi 😉 ,hlavne s mamkou a rekni ji jak to citis.Ja to v sobe tutlala rok,citila jsem se ukrivdena,ze nemaji o holky zajem a jednou to bouchlo 😔 ,urazili jsme se vsichni a prestali oboustranne komunikovat na 3 mesice. Ja pak mela 30.narozeniny a oni prisli prvni,ja udelala druhy krok a to ze jsem si s kazdym promluvila zvlast,jak to citim,co je pro me dulezite apod. Neverila by jsi jak moc nam to pomohlo a ted uz neni problem v komunikaci a holky maji prima dedu a babi 😵 😉 Hlavne se neurazet a vse si vyrikat hned

@beruska2x jo fakt nic tak nebolí jak toto...naposledy mi to vyčítal snad každý den, vždycky začne asi týden před mým odletem....sem se držela až do konce, a potom jak je kontrola na letišti kde tě už nevidí sem se sesypala...dokonce i cizí člověk jako byl ten celník co tam stál tak projevil lítost jak sem se tam rozklepala a rozbulela a vlastní táta mě tak mučí kolikrát....fakt rodiče jsou někdy hrozní...

Jo a duvod proc je nikdy nenapadlo mit vetsi zajem o vnoucata byl ze strany moji mamky ten ze ji taky nikdo v zivote nepomohl,nepohlidal deti,ze byla vzdy na vse sama 😅 Takze pokud je to u vas podobne tak to mozna mamku ani netrklo 😉 a hlavne ted je mimi v brisku,ale az pribehne rekne babi,obejme ji,bude v...... 😀 😀 😀 😉 Holky si dedu omotaly,ten uz nema sanci uniknout,ale treba v dobe krize,kdy jsme spolu nemluvili drzel s mamkou proti me a to strasne moc bolelo ☹ 😔
@meleri ☹ 😔

@meleri 😅 pak jestli to ma cenu vubec domu jezdit kdyz jsi z toho vic trop vid ☹ a nepomuze promluva? prece te neztraci - jen bydlis dal, v dnesni dobry online, skype, web kamer atd mi to prijde uhozeny trosku 😒
prece i s detma se tak da mluvit zadaco kdy chce...

je to pekne kruty ...

@beruska2x tchýně (vyzná se v počítačích) jim nabídla jednoduchý a levný počítač, ale otec to zakázal. prostě protestuje no...:( jo já se tam vždycky těším, ale ke konci to pak začne....:( pak už čekám na příjezd tady jak na vysvobození, páč tady už mě nikdo nedeptá...jsem zase s manžou a je fajn....ale dělám to právě kvůli syna, jezdí tam strašně rád už takhle malinký je tam štastný.
jo hold mi to dávají vyžrat.
děkuju moc za pochopení, jdu se už ted natáhnout..někdy je fajn se z toho vypovídat! 🙂

@meleri 😉 odpocivej, mej se.. nj je to nekdy tezky, jako ja mam nase asi 12km daleko, na vikend prima ale zit bych tam nemohla a to jsou v poho - vubec mama 😉 ale proste jsme zvykli na svuj styl, klid, ...

Tak to vám nezávidím holky. Musí to opravdu mrzet. Já se od rodičů odstěhovala "jen" 100km, ale pro mě a pro ně je to neskutečná dálka. Svoje rodiče mám moc ráda a hrozně mi chybí. Vědět to, tak nikdy neodejdu z rodného kraje. Jenže jsem se vdala jinam. Na VŠ jsem nebyla přes týden doma, pak jsem byla v Anglii na rok a pak se přestěhovala sem. V pohodě jsem to zvládala, stýskalo se mi, ale né moc. Po narození dcery se to hrozně změnilo. Až teď vidím, jak mi rodiče chybí. Ne proto, že by mi tu neměl kdo pomoci, ale proto, že je mi líto, že se mnou nemohou prožívat ty radostné dny s dcerou. že se u nich nemůžu jen tak zastavit, když se nudím, nebo oni u mě. PRostě teď když jsem máma, tak mi máma moc chybí. Tak spolu skypujeme každý den hodinu, někdy míň, někdy i dýl. Mám kameru, kterou celou tu dobu mířím na Adélku, aby jí viděli alespoň tak. Kecáme o blbostech, ale jsme jakoby spolu. Mám to moc ráda. Sice to není ten samý případ - oni zájem mají - ale podobné je to v tom, že to je prostě babi a děda na dálku. Naštěstí k nim jezdím na víc dnů (což půjde jen do doby, co budu na mateřské). Tak mají s Adélkou dobrý vztah, ale i tak mě to moc mrzí. Už uvažují, že se sem přestěhují. Byla bych moc ráda, ale zase si říkám, že tu nikoho než mojí novou (širokou) rodinu neznají. Půjdou po ulici a nikdo je nepozdraví..