Matka mě nikdy nepochválila, nepodpořila mě

mikulka
4. únor 2009

Ahoj kočky,

ráda bych se zeptala, zda se tohle některé z vás stalo?
Mám klučíka, jsou mu 4 měsíce. Zpočátku, už od porodu, měl velké problémy s kolikama. Měl koliky třeba 8 hodin, kdy se svíjel, nespal, my nespali samozřejmě taky. Několikrát jsme skončili i na pohotovosti právě s kolikama. Šestinedělí bylo krušné, nespala jsem přes den ani v noci, bylo to náročné vidět, jak se dítko trápí.
Pak se koliky uklidnili, občas ještě jsou, ale zase nastoupily problémy se zácpou, což je podobné jako koliky, malý taky nemůže spát, taky se kroutí.
Tak hodně lítám kolem něho, není čas na nic. Jakmile spí, a to je přes den jen tak 2x na max půl hodky, honem lítám a dělám věci doma - praní, jídlo, luxování apod. Znáte to.
Malému se věnuju naplno jakmile je vzhůru a v poho - zpíváme, vyprávíme si, hrajeme atd. Nenechávám ho samotného, dávám mu téměř všechen svůj čas.

No a za celou dobu, co je na světě, mi máma (se kterou mám dobrý vztah) nikdy neřekla, že to dobře zvládám nebo tak. ANi když jsme si vytrpěli s kolikama, nepolitovala, nic. Naopak!!! Když jsem třeba řekla, že jsem opět spala jen hodinu, řekla vždy, že to jistě nebude tak zlé a moc se divial, co jako dělám. Anebo se také hrozně divila, co mi třeba je, proč jsem smutná a když jsem řekal, že jsem unavená, ona: Prosím tě, to snad ne, vždyť malý je tak zlaté dítě, tak spokojený!
A to, že třeba noc předtím jsme řešili koliku, to jako by neviděla.

A dnes mě odzbrojila úplně. Když jsem mluvila o druhém dítěti, ona: Cože, vy chcete druhé dítě? To teda nevím, jak byste to zvládli.

Vůbec to nechápu, kočky.

Když jsem v šestinbedělí měla zánět prsu, o malého se mi staral můj táta, pomáhal mi s ním, já měla 40 horečky. Přebaloval, mazal zadeček, umýval, vše dělal. Moje máma se na malého bála sáhnout!
I ven mi s malým občas chodí táta, protože máma se bojí přes silnici. Také ho nikdy nehlídala sama, zase můj táta, když jsem měla zánět zubu a musela běhat k zubákovi.

Tak mi teda řekněte, jak je možné, ži si máma pořád myslí, že nezvládám, když je malý zaopatřený, prospívá, dobře se vyvíjí, doma mám uklizeno atd. Vůbec to enchápu.

Tak nějak od ní pořád čekám uznání a podporu, ale marně...

mikulka
autor
4. únor 2009

Ještě musím říct, že když ke mně přijde máma občas na návštěvu, malý je vždy usměvavý a pohodička, tak si snad myslí, že si vymýšlím, že jsou nějaké problémy, či co. NIkdy ho neviděla plakat.

On teda zlaté dítě je, není plačtivý ani hysterka, na něm se problémky projevují tak, že nespí a tak jako naříká.

paseky
4. únor 2009

miku, ono je to někdy holt těžký. Co napadlo mě a nežárlí na tebe mamka, že to zvádáš?? Když jmse byly malý my, byla jiná doma a tak, ale stejně to nějak musely maminy zvádnout a zvládly to.
já si třeba nepamatuju, že by se s náma máma mazlila a tak já teda svoje holky hoooooodně mazlím.

jinak mě mamka hlídá, jsem ji za to vděčná, páč chodím dílkově do školy a tak už od 6 nedělí hlídala a krmila malou odstříkaným mlíkem a tak, ale nikdy mi teda taky neřekla , že je fajn jak to zvládám. nikdy nepolitovala 😒

miku jsi šikula a neboj bude líp

janulle22
4. únor 2009

miku... nic si z teho nedelej ze te mamka nepochvali moja to taky nikdy neudelala... malyho teda hlida a rada ale jinak umi jen kritizovat jak su tlusta a nezeru takze jsme na tom relativne stejne...bud rada ze manzilek je spokojenej a ze ty ze mas doma uklizeno... 😉 a nemysli na to...ale jses sikulka jak si vsechno zvladla te obdivuji ze kdyz malej spinkal tak misto abys spala s nim si uklizela...to ja bych se asi vyprdla na uklizeni a sla spat... takze myslim ze to zvladas na 1* a nelam si hlavu s mamkou treba ju to jednou trkne a pochvali... 😉

gedren
4. únor 2009

Mikulko, a co kdybys ji to otevrene rekla, ze Te to trapi? Mozna bude koren problemu hloubeji, nevim, jestli ses dockala jejiho uznani treba pri uspesich ve skole ci nejakych zivotnich zlomech... Ono je to tezky, moje maminka je podobna, taky kdyz je vsechno OK, tak je to samozrejmost, ale kdyz neni, je to moje vina - ja si z toho uz nic moc nedelam, proste ona sama taky vyrostla v prostredi, kdy se svou matkou moc blizko nemela, tak se ty komunikacni vzorce nemela kde naucit, a cim je clovek starsi, tim hur se uci...

macik
4. únor 2009

mikulka, to si nevybereš, já pořád ještě děti nemám, ale moje ségra bydlela s mimčem u mamky a když měl malej koliky, tak nad ním brečely vobě...mamka furt říkala "vy jste takové nebyly, vy jste se najedly a pak jste spaly"...tak to je taky houby pomoc....mamka sice se ségrou bydlela a pomáhala, ale na malého se bála sáhnout-nekoupala, nepřebalovala, ale přitom obskakovala ségru a furt byla poblíž.....nás ale odchovala úplně sama, nikdo jí tehdy nepomáhal, možná tvoje maminka taky zažila nějaký těžký období s tebou(váma?) jako dětma a pak to v sobě potlačila a už si nepamatuje, jaké to může být...

macik
4. únor 2009

jo a gedren má pravdu-řekni jí to, ale pěkně, ne vyčítavě

hupcza
4. únor 2009

miku: já si myslím, žebys jí to měla říct, stejně jako píší holky - dejt si spolu kafčo ...alenic jí nevyčítej

k tomu ale doporučuju ještě jednu věc - nečekej, že se něco stane
možná se dočkáš naopak výčitek, co bys jako všechno nechtěla a že ti podporou je ..

já taky hodně dlouho čekala na pochvaly zvenčí a mou hodnotu jsem poměřovala množstvím pochval, které se mi podařilo v okolí vygenerovat - takže byly týdny, kdy jsem bylahvězda, a týdny, kdy jsem sice zvládala vše ok, ale zrona se nenašel nikdo, kdo by mi to řekl - tkže jsem byla totální looser - houby - tak to není - jetřeba si tohle vědomí svých kvalit najít u sebe, uvnitř - pak se z toho vymaníš líp ...a skor mám pocit, že se na pochvaly ani tak moc snažit nemusím 🙂

jinak tvoje mamka mi připomíná (ale jenpodle popisu, možná je realita jiná) tchýni,která je strašně úzkostná a bojí sevšeho a tím pádem se chová divně a vlídného slova jsem s od ní dočkala až po bezmála pěti letech (a to i přesto, že jsem jí vydatně pomáhala na zahradě apod.) ...prostěměla tolika problémů sama se sebou, že neměla šanci se už zabývat svými blízkými ..natož pak mnou jako blízkou blízkého ....
zkus pohledat u mámy (pokudna to máš energii), kde se to v ní bere - co babička (její máma)...

mikulka
autor
4. únor 2009

Holky, jste zlatý moc díky.

Já to právě mámě řekla, už je to delší doba. Manžel právě nebyl týden doma, musela jsem tedy vše zvládat i večer a tak, a to jsem to mámě řekla. Ona pak asi jeden den byla trochu jiná a řekla: Jsi rychlá teda, vše děláš rychle, to já tak rychlá s váma (jako s emnou a ségrou) nebyla.

No a pak to bylo zase jako dřív.

hupcza: já mám právě dost malý sebevědomí a tak ty pochvaly potřebuju slyšet. jinak si říkám, že asi něco dělám špatně, nebo že to určitě nezvládám, že jiné holky by to jistě zvládaly mnohem líp. 😅 😕

S mámou mám dobrý vztah a většinou mě pochválit dovedla, tak nevím, co se to teď děje. Asi to musí být něco hlubšího. Nebo si opravdu myslí, že to přeháním. Naše mámy praly pleny a tak, taky zvládaly, že jo. Ale máma mi teda říkala, už dřív, že my dobře spaly a že že jsme byly hrozně hodné.

paseky, ha, já si zase nepamatuju, že by si s náma máma hrála, tak si s malým hraju už teď od mala. 🙂

kulicka
4. únor 2009

Mikulka, jsi hodne dobra! My naspime nastesti trosku vic, ale taky nic moc a jsem tak ztahana a malej je umrnenej, ze ani tu domacnost nestiham. Vari manzel, nadobi meje manzel, luxuje manzel... jeste ze ho mam 😅 Takze dobra jsi a basta! A to dost dobra 🙂

A jak tu rekla hupza : nehledej pochvalu u druhych, ale v sobe. Mas byt na co hrda 😉

mikulka
autor
4. únor 2009

Jéé, ahoj kuličko, pamatuju si tě z jiného tématu, ještě za těhotenství 🙂 Jak se ti daří?
Je to náročné, viď? Ale zase pak ty úsměvy vše vynahradí 🙂

dnada
4. únor 2009

mikulko - nebudu radit co máš nebo nemáš dělat,napíšu svůj příběh. Já se svojí mamkou nikdy moc nevycházela,hlavně v pubertě,byla sem hrozne vzpurná a máma se snažila být přísná a vše mi zakazovala a přikazovala pořád říkala co mám a nemám dělat. Mě to jako puberťačku strašně štvaloa samozřejmě se vše dělala tak,jak ona nechtěla. Jenže zakopaný pes byl jinde.Mě hrozně vadilo,že mi máma věčně házela před nos mojí o 17let starší ségru.Sašenka tohle a támhle a ta je taková a ty seš taková a Sašenku mám ráda a ona vystudovala gyml a vejšku atd. Pořád to byla Sašenka Sašenka a já jakobych neexistovala.V 16ti sem odešla s domu. Poprvé kdy sem cítila,že mě má ráda,bylo v den kdy šla na operaci srdce(měla rakovinu v srdíčku),to je cca 5let zpět.Od té doby se náš vztah změnil. Víc sme si povídali. Jinak i když sem u nich nebydlela,pořád sem jim jezdila pomáhat,můj o rok mladší bratr je línej jak veš a to snima dodnes bydlí. Pak sem otěhotněla,máma byla šťastná jak blecha a těšila se na vnoučka. Malej se narodil a když sem ji nejvíc potřebovala(ten první týden co sem přišla z porodnice do prázdného domu,unavená,nevyspalá a ke všemu v depresi,protože otec malého nás nechce),tak se na mě vykašlala a řekla,že přijela na návštěvu Sašenka,že přijede až odjede. Prostě mi podrazila nohy v tu nejnevhodnější dobu,když sem ji nejvíc potřebovala. Pak když přijela,byla u mě asi 4dny,pak na mě řvala,vyčítala,že vůbec neví proč tu má být,když jí nepotřebuju,že všechno zvládam atd. Uzemnila mě výrokem,že nemám ráda svoje dítě !!! V tu chvíli jako by mě někdo polil vařící vodou.Řvala sem na ní úplně nepříčetně,ať se zbalí a vypadne z mého života,že už ji nechci nikdy vidět ani slyšet,že se od ní nenechám urážet a jak si vůbec může dovolit mě říct,že nemiluju svoje nádherný mimčo. Táta si pro ní druhej den přijel a my spolu nemluvily asi měsíc.Pak se mi omluvila(já jí taky) a všechno bylo zapomenuto. A dnes pro ni není problém mi napsat v sms,že sem šikovná nebo jak malej dělá pokroky,jak krásně "povídá" a tak. Do očí mi to neřekne asi nikdy,ale aspoň po tom telefonu to zahřeje. Nevím,snad Ti to pomůže.Já sem hodně jiná než Ty,pusu mám prořízllou a na hlavu si kálet rozhodně nenechám,ale uznání ,pochvalu,pohlazení potřebujeme všichni stejně a od mámy nejvíc 😉

A s to ,že dřív se dítě najedlo a spalo,to dnes říkají všechny naše rodiče,člověk si pamatuje hlavně to hezké😉 Vždyť i na porodní bolesti za několik dní ani nevzpomenem😉

Nakonec,občas pomůže si promluvit,občas pomůže to vyřvat občas nepomůže nic.Život prostě není jednoduchý a musíme si ho prožít a ne přežít 😉

mikulka
autor
5. únor 2009

dnado, tak to jsi ěmla dost těžké teda. Hlavně že teď už je to v poho.
Ha, to je ale fakt, že to dnes říkají všichni, že se jim dítě najedno a spalo. MOžná máš pravdu, že na to kolem se zapomene.

lennetfrigg
5. únor 2009

Mikulko, mas muj obdiv, ze vse zvladas a holky to tu vystihly presne.

Dnado, asi jsme na tom trochu podobne. Ja odesla z domu v 17. Vztahy porad nic moc. Maleho ma rada, ale pochvaly bych se nikdy nedockala. Jen ironicke poznamky, co delam spatne. Ted mame opet obdobi, kdy spolu nemluvime. Zavidim Ti aspon ty smsky. Ty moje mama psat neumi. Mam ji nekdy fakt plne zuby, ale opakuju si, ze mamu ma clovek jen jednu.🙂

tvarohacek
5. únor 2009

ahoj, mě také přijde, jakoby v tom bylo trochu žárlivosti ze strany tvé maminky. Možná měla obdobné starosti co ty, ale nezvládala je tak dobře jako ty a nedokáže to přijmout. Například moje máma, která mě sama nekojila, mi velice často říkala, máš málo mléka, měla by si přikrmovat...jako by ji bylo mé kojení proti mysli.

dnada
5. únor 2009

lennet - ono to možná bude i tím,že je máma pořád nemocná a já sem jediná ze všech dětí,co kolem ní skáče,když to potřebuje.Přes to všechno,je to máma,porodila mě a jak si psala,mámu má člověk jen jednu,i když občas leze na nervy. A neboj,však ona na to jednou přijde,že má dceru a že na ní může být pyšná😉

Jo,jen sem zvědavá,co si onás za dvacet,třicet let budou říkat naši roztomilý potomci 😀

kopcik
5. únor 2009

mikulko - jako bych četla můj případ 😒 s matkou vycházím jakž takž, ale jsme obě dost "silné" povahy, takže to sem tam dělá neplechu.
ole od té doby, co se malý narodil, tak samozřejmě nic nedělám dobře, kdysi to ona dělala tak a tak. ve dvou měsících by mu už cpala polívky a krupici 😠
no když jsem se zmínila o druhém dítěti, tak ji málem trefil šlak, protože bych přeci neměla dost času na oliverka a vůbec bych to přeci nezvládla... 😠
podotýkám, že jsem hned po škole odjela do ciziny, postavila se tam sama bez pomoci na nohy a vypracovala se hodně vysoko. dřela od 8 do 8. ale podle mé matky jsem tam byla na dovolené a neměla žádné starosti....

kopcik
5. únor 2009

jo a btw jsem se už několikrát ohradila, že jen vidí na mě to špatné a NIKDY mi neřekla, že jsem něco udělala dobře.... no cítila se strašně dotčená...

ygreen
5. únor 2009

já tedy nemám takové problémy - naši malého zbožňujou a starají se a hlídají, ALE zrovna jsem státnicovala a do té doby, kdykoliv máti nebo táta přišli k nám do bytu...a učíš se??? Ne, ty jako ležíš, jo??? Tak jsem si říkala, jaký budu mít po státnicích klídek a ono prdlajs....ty jako ležíš, jo??? Jako měla bysis umejt okna, to já je meju x krát do měsíce. A bleblebleblebleeeeeeeeeeeeeeee.....furt něco, šílený. Ale i přesto, že okamžitě hlásím CO JE TI DO TOHO, tak kupodivu stejnou hlášku opakují každej den 😝

kopcik: dvě děti...včera mi otec řekl, když jsem mu řekla, že si s manžou budeme brát hypotéku na rekonstrukci našeho domku, protože potřebujeme více místností, páč chceme velkou rodinu, tak že jsme blázni, kdyby se něco stalo, tak to nezaplatíme a že máme mít jen tolik dětí na kolik máme (jako bez zadlužení) 😀 😀 😀

andrealiskova
15. říj 2009

jj to znám, ne sice, že by se moje máma chovala až takhle, ale vadí mi, že pořád kritizuje mojí výchovu, to že dovolím 19-tiletý holce jet samotný na 2 měsíce do Anglie....
Nebo taky, že jdu od malýho do práce moc brzy....

soanpe
15. říj 2009

he, tak jsem pročetla zběžne diskusi a přujde mi,že maminka dotyčné je poněkud zakomplexovaná dáma, co si léčí komplexy 😝

sisi.v
15. říj 2009

mikulka - a vadí ti víc, že ti máma s malým nepomůže nebo to, že ti neříká, jak jsi dobrá máma? jasně, že uznání potřebujeme asi občas všichni, ale přece staráš se o něj proto, že ho máš ráda a je tvůj syn, ne proto, aby máma viděla, ne? neber si to teď špatně, ale třeba má nějaký důvod, že ti pomáhat nechce - to asi nikdo z nás na dálku neposoudí.

berenika39
15. říj 2009

mikulko: když tě nikdo nepochválí, pochval se sama. 😉 😉 😉

Zasloužíš si to, zvládáš, ted už bude jen líp. Mamču nepředěláš, ber to jak to je, ona to asi nevidí takovým pohledem jako ty. Blo by škoda pokazit si vztah s babičkou prcka jen pro chybějící pochvalu. Třeba ji nikdy nikdo nechválil, tak to ani ona neumí. A jsou mnohem horší vady na kráse maminek a babiček a tchýní 😉 😉 😉

majka1niky
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
majka1niky
Odpověď byla odstraněná
Zobraz
pepibubu
2. dub 2014

@mikulka Hele... proč ti tak ukrutánsky záleží na tom, aby ti máma řekla, že jsi šikovná holčička? Změní se tím něco? Ty přece víš, že jsi, že zvládáš, atd, neděláš to jen pro to, aby tě kdokoliv plácal po ramenou a obdivoval tě, ne? Prostě někteří lidé nedokážou dát najevo uznání, a nám nezbývá, než se s tím smířit... mně máma taky nikdy za nic nepochválila, strašně dlouho mě to žralo, a pomáhá mi s tím kineziologie (a asi dost dobře, dřív bych tyto řádky nenapsala...)

monihart
2. dub 2014

A to bylo takto i před dítětem nebo až teď? Pokud až teď, tak mě napadá, jestli Tvoje matka byla připravená na tuhle roli. Asi to nějak psychicky nezvládá jako babička a takhle se brání. Protože se mi prostě nezdá, že když sama vychovala dítě, tak se najednou tak bojí. Možná jsem úplně mimo, ale tohle mě prostě hned napadlo.

monihart
2. dub 2014

Tak se dívám, že reaguju na něco, co je hooodně staré 🙂 Promiňte 🙂