Aktuálně se chýlí ke konci moje druhé šestinedělí a často se mě napadá, jak člověk vnímá věci podruhé jinak. Mám trochu obavu o náš vztah s manželem, jedeme oba na 100 %, hlídání téměř nemáme a zatím jedeme čistě provozně-organizační život, malý je zatím tak náročný, že jsme ani jeden večer neměli čas na seriál nebo si sednout a popovídat o něčem jiném než o dětech. Poprvé jsem to vůbec nevnímala, teď už víc hlídám, abych na chvíli vypla, najedla se, napila...Zleoší se to, ale vnímám tu zátěž pro vztah daleko víc - co vy?
Máme 3 děti a vždy si čas uděláme na sebe hlídání nemáme k tomu dcera má ještě DM1...
Ano, vetsinou vecer, kdyz deti spi. Neboj, to si casem sedne. S prvnim jsem mela pocit, ze muj zivot skoncil 😀 Podruhe uz to tak neresim, protoze vim, ze to neni naporad a casem se ten napor proste zmensuje.
Máme, když malá spí.
Popravdě,dokud byl malý miminko, tak jsme měli času i sexu mnohem víc než teď ( zlatá mateřská, teď chodíme všichni do práce a školky a školy). Čas na sebe máme když výjimečně usne jindy než my, nebo když máme hlídání a jdeme ven. Což bývá tak jednou za měsíc max, na pár hodin.
Máme 4 děti - čas je jen večer - hlídání moc nevyhledáváme. Ale přiznám, že po 9 letech jsem pomalu dozrála na to, že bychom mohli někam na víkend bez dětí ( doteď jsem si to po pravdě nedokázala představit).
Času je málo, snažíme sa využiť kazdu voľnú chvíľu ak to ide. Ale už sme sa na to pripravovali pred pôrodom a snažili sa čo najviac času tráviť spolu. Teraz sa prakticky stretneme až pred spaním. Na druhú stranu ale vieme, že toto obdobie zas utečie a budeme mať opäť čas aj na seba. A manžel vravel, že sa zas cíti ako na začiatku vzťahu keď sme spolu chodili a máli sa videli. Že sa potom hrozne teší keď sme spolu 😂
Máme 8 měsíčního a 2letou. Je období kdy jsme oba utahaní,a toho času moc není. Ale snažíme se ho i tak najít. Večer,nebo když obě děti odpoledne usnou. I co se týče sexu,většinou si na něj čas najdeme. Ale m teda o tom i spolu hodně mluvíme,a pracujeme na tom aby se náš vztah nestal stereotypem viz děti,úklid,jídlo a žádné společné jiné téma
Máme 2 děti, starší dcera má DM1 a snažíme se využít každou volnou chviličku s manželem, hlídání nemáme....
Mladsi ma dva a pul, starsi pet a ted mam pocit, ze zaciname mit opet cas s manzelem sami na sebe. Samozrejme vecer. Ale i to je uspech.
My dospělé večery nemáme. Chodíme spát večer s dcerou nebo chvilku po ní. Co s tím udělá druhé se uvidí. Ale napořád to nebude a i když na sebe ten čas nemáme, tak si nemyslím, že by náš vztah trpěl.
Málo, děti často usínají později než manžel (pokud tomu ale tak není, umíme toho využít😀). Jinak ale hodně trávíme čas společně jako rodina, takže problémy nevznikají.
Představa že bychom se dostali někde bez dětí na víc než hodinu je zatím utopie, ale za pár let odrostou a bude i to 😉.
Spíš moc ne. První 3 měsíce po druhém porodu vůbec ne, to byl fakt teror. Teď jak kdy. Občas se stane, že obě děti usnou nějak normálně, pak jsme spolu. Dost často se ale stane, že buď já nebo partner (ten častěji, kolikrát on spí a já jdu uspávat i to dítě, co měl na starost 😄) usneme u uspávání dětí a pak není společný čas za ten den žádný. Někdy mě to mrzí a chybí mi to, ale přes den není šance vůbec. Ale zatím jsou děti malinké a jejich spánkové potřeby se neustále mění, takže pořád je snad šance na zlepšení. 🙂
Nemáme čas ani s jedním 😃
My máme děti patnáct měsíců od sebe a čas normálně máme. Nemáme žádné hlídání.
Máme 3 děti (nejmladší 7 měsíců) a čas na sebe máme celkem dost, každý večer si povídáme, občas zahrajeme hru, koukáme na seriály, děti nám v tom nějak nepřekáží :D hlídání nemáme prakticky žádné, muž je přes týden dost v práci ale i tak si na sebe čas najdeme. Ale víc času travime jako rodina, různé výlety apod, to nás baví víc, než být jen ve dvou a i na tom výletě s dětmi si pokecáme i o jiných věcech, než jsou ty děti :D včera sme třeba v 8 odeslali spát děti, dali si víno, pustili seriál a hráli u toho hru a seděli asi do půlnoci :D dneska berem děti a jedem nejstaršímu na zápas a odpol jdeme na festival do města, tak děti utahame a večer máme opět pro sebe :D
Ano, mame moznost hlidani, ale i bez nej jsme schopni byt vecer spolu, vypnout a uzivat si jeden druheho. Deti chodily spat v 8 a spaly od roka ve svem pokojicku. Ja jsem macecha a loznici mam jako místo pro me a manzela. Vztah s muzem je pro me hrozne dulezity, protože velmi rychle ty deti z naseho kazdodenniho zivota zase "zmizi", kdy budou mit vlastni zajmy, kamarady a pozdeji i rodinu a zbudeme zase jen ja a manzel. Takze je dulezite udrzovat i tento vztah nejen vse kolem deti. Krasne je to popsano tady a hodne me to inspirovalo:
https://www.online-psycholog.com/l/proc-muze-s-...
Mame jedno roční dite a přítel maka okolo baraku pořád, v květnu jsme se přestěhovali do baracku, takže cas nemame ani o vikendu. To az vecer tak 3 h jsme spolu. Je to uz tak asi rok? Ale my jsme spolu uz 12 let, takže to nejak neresime. Bude lip, chce to vydržet. A mame dceru, ktera je neskutečně úzkostna, kdyz ji ma nekdo hlidat... Taky doufam, ze se to postupně bude lepsit ☺️
Máme dvouletou dceru a druhé na cestě a čas na sebe máme jen když dcera spí, tak nějak jsme s tím počítali, hlídání nemáme... Počítám i s tím, že až se narodí malý, tak to bude nejakou dobu masakr úplně, ale určitě se to srovná, je to i o zvyku 😄 teď mi taky už přijde normální, že dcera je prakticky pořád a všude s námi, bylo by skoro divné, kdyby ne... Večer máme na sebe třeba dvě hodinky, když není nějaká krize jako nemoc apod, praotce to vše pořád budí a někdo musí být u ní... Když byla miminko, tak do doby, než je šli spát i my, tak spala na gauči v hnizdecku a až jsme šli spát, přenesli jsme ji do postýlky 🙂 teď spí s námi v posteli, takže ani tam nejsme sami 😁
No jak tu někdo píše... My jsme spolu před dětmi byli sami skoro 11 let, takže jsme si užili sami dost dlouho, teď je to prostě jiné 🙂
Mame. Kdyz deti spi. Odnasi to uklid. Tak zijeme spokojene jak dve hrdlicky... v bordelu... No a k tomu trocha experimentu. Ted jsem s detma na tyden u nasich a ac jsem si tim puvodne nebyla moc jista, tak sexting je moc prima vec.
Času moc nemáme, ale ani jednomu to extrémně nevadí. Manžel od rána kolikrát až do večera v práci, když se vrátí, věnuje se především dceři, snažíme se o společný čas i s dcerou. Společného času jen ve dvou jsme se dost nabažili před porodem a to bylo 14 let!!! Je to taky tím, že dcera je doslova vymodlená po tříletých peripetiích. Takže pro nás je důležitý společný čas. O víkendech nepracujeme, ale zase všude jezdíme společně. Když jsme měli výročí s mužem, na večeři byla s námi i dcera. Takový ten společný večerní život máme jen když já nebo muž s dcerou neusneme a vrátíme se za tím druhým do obýváku. To je ale tak na hodinku, protože oba brzo vstáváme, já 4.30, manžel před 6h. Takže chodíme nebo se snažíme chodit brzo spát. Ale jsme spokojeni. 🤗
Ano, máme čas pro nás dva. Minimálně každý večer aspoň tři hodiny, mladší chodí spát v sedm a starší už je v pokojíčku... pustíme si film, dáme si víno a užíváme si jeden druhého. A pak každou sobotu je mladší celý den u prarodičů a starší má vlastní program s kamarádkami. Myslím že je pro vztah hrozně důležité trávit čas spolu aby jsme se neodcizili, nezapomínat na to že i když jsme rodiče tak jsme stále také manželé, partneři a milenci.
Máme i se 4 mi, ale je pravdou že až večer.
Ano, casu mame tak, jak si ho udelame. O hlidani si rikat nemusime, babicky i dedecci si je berou sami. Nekolikrat za rok jezdine sami pryc.
vždycky si na sebe najdeme čas a pravidelně zdrháme na víkendy někam jen ve dvou, to je nejvíc. I dovolenou si klidně střihneme jednu s jednu bez dětí 🙂 Máme obrovskou výhodu jedné dospělé dcery, bez ní by to nešlo❤ Ale od začátku, i když byly děti maličké, jsme si s mužem chvilku na sebe našli, na sex taky😉
Máme čas na sebe po večerech když děti spí. Mladší je ještě malá, tak jen čekám až odroste a budeme moci alespoň na par hodin, možná přes noc někdy zase jen sami dva…. Jinak babičky přes 100 km obě daleko, takže nějaké vecere nebo tak zatím nehrozí 😓
Také budu končit šestinedělí s druhým a mám to přesně naopak, s druhým je to mnohem větší pohoda už, miminko zapadlo do zajetého chodu rodiny, ne jako poprvé, kdy se vše točilo jen kolem něj. Oba jsme s mužem klidní a v naprosté pohodě, když malinkej večer nespí, jsme spolu v obýváku, povídáme si a já u toho kojim/chovám. Prvnímu synovi jsou dva roky. Je tedy pravda, že ten byl jako miminko mnohem náročnější.
Také nemáme žádné hlídání.
Máme 3 děti a vše se časem srovnalo, že máme s manželem na sebe čas večer, když děti spí. Spolu na dovolené (3dny) bez dětí jsme byli naposledy v roce 2019 a to byla na světě jen jedna dcera. 🙂
My s detma radi jezdime na vylety a zaroven si s manzelem behem cesty autem hezky pokecame, deti vetsinou vzadu spi nebo koukaji z okynka. Jinak jsme spolu klasicky vecer, ale deti chodi spat pomerne pozde, tak je toho casu pomalu 😕
Nemame, deti 2 a 6 roku, hlidani pro oba nemam. Deti usinaji kolem 21:30, manzel po vecerech pracuje a ja beham kolem domacnosti. Podle toho taky nas vztah vypada, ac jsme spolu 20 let a vzdycky jsme byli partaci, ted nas to hrozne odcizilo. Bohuzel.
Máme (i s pěti), ale jen večer. Hlídání nemáme. Úplně bez dětí jsme byli naposledy v roce 2017...