Holky, ničí mě, že i já se přidávám do skupiny rozvést se/nerozvést se.
Jsem s manželem 15 let, 5 let manželé. Známe se opravdu dlouhou a od mládí, ale od toho, co se nám narodily děti,jsme nějak zapomněli na sebe. Láska postupně vyprchala. Žijeme vedle sebe. Krize trvá 4 roky, je to lepší pak zase horší. Nedokážeme konstruktivně komunikovat. Oba bereme ohledy na druhého,aby sme mu náhodou neublížili, ale tím si neřekne co je potřeba. Víme to, ale nevím co s tím. Teď řešíme intenzivně jak to bude dál. Manžel včera jel z práce s tím, že už to nemá cenu, že pro nás bude lepší, když se rozejdeme. Máme 2 malý děti, kterým by to zničilo život. Když je pak doma viděl, sesypal se, že to bez nich nedá. Já taky ne. Z představy, že si je budeme každý týden přehazovat mě ničí. Vím, že bych nebyla první ani poslední. Ale nepořídila jsem si děti,abych jim zničila život.
S manželem jsme si pak sedli a probrali,co je potřeba změnit,ale sám mi řekl, že neví jestli to bude stačit. Že neví,jestli už není moc pozdě. Je mi z toho úplně špatně.
Samotný osamostatnění si myslím,bych po finanční stránce zvládla.ale po emocionální... Navíc s manželem jsme oba z úplných rodin. Nikdo rozvedený. Jen oznámení rodině mě děsí, ale je to to nejmenší.
Je tu prosím někdo,kdo to měl podobně, komu se podařilo rodinu zachránit? Potřebuji naději, naději pro děti 😔
@anita003 nebyl žádný "velký třesk" v podobě např. nevěry. Ale jsou to menší či větší věci, které se nahromadily. Je jich hodně a dlouho. Postupně nás to ubíjí. Já jen nevím,jestli jsme schopni se z toho vyhrabat. Je jasné, že po takové době už tam jiskra nebude. Poradnu jsem navrhovala, zatím jsme se dohodli, že to zkusíme sami. Manžel na to není a mě taky není zrovna příjemné probírat problémy s někým cizím. Ikdyž věřím, že by to pomohlo...
Přesně, jak píše Anita nade mnou. Prostě jste se dostali v manželství do bodu, kam se dostane spoustu manželství. U vás je obrovská výhoda, že to chcete řešit... Musíte se umět zase do sebe znovu zamilovat. Jasné, s dětmi už člověk řeší hlavně jejich potřeby, ale člověk by opravdu neměl zapomínat i na na to, že je nejen rodič, ale partner. Držím moc palce, ať to vše ustojíte. 🍀🍀🍀
Kdybys psala, že se v jednom kuse hádáte, tak bych asi dobrou radu neměla, nechtěla bych, aby mé děti vyrůstaly v hádkách apod. Ale tím, že se u vás pouze vytratila jiskra a komunikace, tak zde určitě ještě cesta bude. Asi to nebude jednoduché, ale zase... Za tu záchrany rodiny to stojí. ♥️
Je úplně jedno, jestli manžel na poradny je nebo není. Pokud chce zachránit vás vztah, měl by se překonat a jít.
Tak zatím to vypadá, že když to manžel řeší sám, tak dospěl jenom k rozvodu 🙂 věřím, že vašemu vztahu prospěje nezávislý náhled 3.strany, proberete v klidu to, co vám vadí a určitě spolu dojdete k nějakému rozumnému závěru 🙂
Kdyz jste se dohodli, ze to zkusite sami, co mate teda v planu?
Já si myslím že vy máte problém jen v komunikaci. Sama mám dceru, tak vím jak je důležité už kvůli tomu dítěti zabojovat a nevzdávat to. Vždycky se v každém dlouholetém vztahu vyskytnou období, kdy by bylo fajn partnera vystřelit na Měsíc, ale když nejde o něco hodně zásadního (nevěra, násilý...), pak stojí za to bojovat. S manželem si sedněte, proberte svoje pocity, to že vám oběma moc záleží na dětech, a věřím že zase najdete společnou řeč. Jen to chce vzít bez výčitek, nadávání, s myšlenkou že vás spojují ty děti...
Ja bych na vašem místě šla rovnou do té poradny. Chápu, že to není příjemné, ale podle mě to bude efektivnější. Píšeš, že máte problémy s komunikací, v tom případě je opravdu dobré mít tam tu třetí stranu, co vám to bude "moderovat". Takhle bych se bála, že to budete zkoušet sami, nikam to moc nepovede a akorát promeškáte ten okamžik, kdy jste ještě oba ochotní to zkoušet spravit..
Rozvody jsou na nic. Snažte se, pokud máte malé děti, není to tak dávno, co jste se milovali, určitě zase objevíte něco proč spolu zůstat. Hledejte na sobě to hezké, zkuste spolu trávit nějaký hezký volný čas bez dětí. Hledat chyby a rýt do druhého umí každý, ale o tom to přece není, na každém se najde tisíc chyb. Nikdo není dokonalý. Chce to toleranci a na svět koukat s láskou.
Myslím že není od věci zapojit třetí profesionální osobu, myslím, že by to mohlo pomoct, nepíšeš o ničem zásadním a strašném v manželství, jen vyhoření mi přijde.
@ai30 jsme ve fázi probírání vztahu, co je špatně, co dobře. Jak bysme si to představovali. Manžel pořád omílá, že spolu musíme víc mluvit, jenže já vlastně nevím jak to udělat. V nějakým stereotypu jsme strašně dlouho.
Po komentářích tady jsem rozhodnutá, že do poradny půjdu. Nejdřív třeba sama, i to by mohlo pomoci. Manžel se třeba přidá.
Rozhodne bych to doporucovala. Ono to na zacatku asi neni prijemne nikomu, mluvit s cizim clovekem o vecech, o kterych se clovek zdraha i premyslet, ale jedine tak se pohnete z mista. To, ze ted sami budete neco vymyslet a plnit plan 'vic spolu mluvit', i kdyz vlastne nevite jak a o cem, vam nijak nepomuze.
Kdybych nebyla s mužem v poradně, nejsme spolu.. A šťastní a spokojení. Běžte!
Já moc nechápu formulaci “že na poradny není”. Hele, párová komunikace je strašně těžká disciplína, ač se to tak nezdá. Obecně, komunikace není prča a komunikace v nějaké problémové situaci se dneska už vyučuje a třeba v mém oboru je fakt poznat, kdo nějakým vzděláváním prošel (mám kurz sdělování špatné zprávy a měli jsme několik seminářů na práci se vztekem, svým i druhých a fakt mě to posunulo). Manželská poradna je prostě odborník jako každý jiný a je to asi, jako kdyby řekl, že moc není na právníky/anestezii/elektrikáře a proto si smlouvu na prodej firmy napíše sám, sám se uspí na operaci slepáku/sám si předěla rozvody v domě. Možná něco z toho nějak svede (pokud jsem se náhodou netrefila do jeho profese), možná to bude víc blbě, míň blbě, ale zabere mu to fakt spoustu času, víc než odborníkovi a výsledek nebude kdovíjaký.
Pokud se v tom čtyři roky sami plácáte, tak co se teď změní? Co uděláte teď, že jste to neudělali doteď a co to manželství zachrání? Nemyslím to zle, ale probrat to s někým nezávislým a zkušeným je podle mě nejlepší cesta, jak nastartovat nějakou změnu. Píšeš o nedostatku komunikace, odcizení, absenci vášně, to jsou celkem běžné věci ve vztahu, nepíšeš o násilí, alkoholu, dluzích atd, tedy dramatických problémech, kdy bych se asi ani nechtěla o nic snažit.
Manžel má pravdu, musíte spolu prostě mluvit. A mluvit. A mluvit.
Ale pokud nevíte jak, je fajn si nechat pomoci někým, kdo to ví.
Zachránit to samozřejmě jde, nám se to podařilo (bez poradny, ale nenechali jsme to vyhnít čtyři roky) 🙂
Měli byste si zajet sami bez dětí na dovolenou. Aspoň na týden. Nejlíp nějakou aktivní. Chodit po horách, atd. To vás donutí znovu komunikovat 😉
Jak staré máte děti? Máte možnosti hlídání ? Možná by pomohlo být občas sami,jít do kina , na večeři ...dovolená pokud jsou děti větší.....
Nebo společné aktivity i s dětmi,výlety na kole,deskové hry,kde se společně nasmějete.Ty děti jsou v tomhle kouzelný.Nebo společnou zálibu s manželem,o čem by šlo debatit
Poradna nebo terapeut, nekdo, kdo vám pomůže se na to podívat jinýma očima. Myslim, ze mate velkou sanci se do sebe zase zamilovat a uvedomit6 si proc jste spolu. Myslim, ze touto krizí prochazi kazde manželství, s dětma se toho hodne změní. Držím palce. Ale rozhodně někam jít....myslim, ze prave sami nevite kudy kam.
Rozhodně doporučuji kurz Denisy Palečkové "Retreat pro páry". Koukala jsem na termíny a lze ho na podzim absolvovat v online podobě, nebo v prosinci osobně (pokud situace dovolí). Věřím, že to bude víkend, který Vám oběma ukáže směr - zda jít spolu, nebo jestli už to nejde... Je to roky prověřený kurz a opravdu stojí za to, s manželem jsme byli letos v červnu a osobní dojmy nás obou jsou více než pozitivní ;)
Aspoň zatím zkus nějaká její videa (Denisa Palečková), jsou volně dostupná na Youtube, většinou se jedná o odpovědi na otázky...
Vidíš, u nás nebyla vlekoucí se dlouhodobá krize, ale stačil několikaměsíční stres spojený se zařizováním stavby a některé věci začaly ve vztahu gradovat, že manžel málem odcházel (nevěra, paralelní vztah).
Pokud jste si dokázali spolu takto sednout a probrat to, tak určitě zkusit tu partnerskou poradnu.
Děkuju všem za komentáře. Klukům je jeden a skoro 4 roky, takže bojovat je za co. Jak to vlastně v poradně probíhá. Předpokládám, že se nastíní problémy a pak se rozebírají příčiny, následky... Jak to tak trvá? Půl roku? Jak často sezení jsou?
Pozor, aby se to probírání, nezvrtlo ve vodopád výčitek a chyb, ty jsi takový a ty takový, ty děláš/neděláš.
Píšeš, že berete ohledy jeden na druhého, abyste si náhodou neublížili. Myslím, že byste měli zapracovat na tom, abyste byli schopni říct, co potřebujete. Bez výčitek, věcně.
Mě hodně ve vztahu inspirovala knížka 5 jazyků lásky od G. Chapmana, píše. . Chapman píše o 5 jazycích lásky, které jsou klíčové pro to, aby se náš vztah s druhým člověkem stal vztahem obohacujícím a harmonickým.
Jakými jazyky lásky tedy máme ke svým drahým promlouvat?
slovy ujištění, jimiž oceníme hodnotu toho druhého;
zážitky, kdy děláme věci spolu a trávíme spolu čas
jazykem darů, kdy druhého zahrnujeme drobnými maličkostmi, jež ho potěší;
skutky služby, kdy druhého obklopíme praktickou péčí;
fyzickým kontaktem, kterým můžeme vyjádřit svou fyzickou blízkost a něhu.
Jinak poradna, vztahový kouč je za mě dobrý nápad.
Já půjdu trochu proti proudu, ale upřímně, pokud žádné zásadní problémy k řešení nemáte a stejně nejste šťastní, tak se asi opravdu prostě vytratila láska a myslím, že žádná poradna jí ve Vás znovu nenastartuje. Budete se snažit, dělat si to hezké, trávit spolu čas, mluvit spolu, ale kde to není, tam to nevyždímeš.... Pokud to cítíte oba stejně, tak ale není problém spolu dál fungovat a být hezká rodinka. A až děti odrostou, uvidíte, jestli k sobě najdete cestu, nebo zkusíte štěstí jinde.... Je to klasická situace, kdy se musíš rozhodnout, zda obětuješ svoje děti, nebo sebe....
@irmamala Hele, za me tohle ne, to uz je lepsi se rozejit. Mam pratele, kteri vyrustali v domacnosti s rodici, kteri spolu zustali kvuli detem a proste ta naprosta absence lasky je poznamenala. Deti to vyciti a nauci se, ze to je standart. Ze jsou rodice dve oddelene jednotky, nikdy se neobejmou, nepolibi, .. Ja bych fakt lobbovala za to, spolu zkusit zit s laskou, nebo se v pratelstvi rozejit.
@ai30 Asi záleží, jak to pojmeš. Pokud si ti dva neublížili, ale prostě se z toho vztahu stalo víc přátelství, než láska, tak si myslím, že se dá žit i s těmi projevy, doteky, nakonec i sexem. Ale musí to být vzájemné, ne, že jeden pořád miluje a doufá a druhý ne. Naopak si myslím, že pohodové manželství, bez výčitek a vášnivých hádek může být pro děti ideální prostředí 🙂
Vzhledem k tomu, že píšeš,že krize trvá 4 roky a kryje se to se začátkem vašeho rodičovství,a děti jsou malé,tak si myslím,že to ještě zachránit můžete. Zvlášť když skutečně rozejít se ani jeden nechcete. Být rodičem a být jen manželi je velký rozdíl. Mnoho vztahů na tu změnu dojede.
My jsme se rozváděli taky s malými dětmi, ale u nás to haprovalo už před dětmi, vždycky tam bylo něco co bylo špatně,jen to víc vyplulo až později. A když padla poslední kapka, nebyla už cesta zpátky. Ale v poradně jsme taky byli. A hodně nám dala. Člověk si aspoň byl jistý. Měli jsme schůzky po 3 týdnech několikrát. Já bych to určitě zkusila.
Podle mě ale právě přátelství je základ dobrého manželství.
@klokanka31 když je ti 60 tak to i možná stačí. Ale jinak..? Ano, přátelství je základ, ale aby byl člověk spokojený,mělo by v tom vztahu být víc..
@klokanka31 Zaklad ano, ale kdyz to u pratelstvi i konci, tak je to podle me pro manzelstvi malo..
Nepíšeš o žádném zásadním problému, který by v manželství dál bránil, pouze zmiňuješ problém komunikace a to, že se z manželství vytratila ta jiskra... Takže být váma vyzkouším manželskou poradnu, tam vám pomohou probrat, kde je problém a jak to řešit... Zbytečně řešit rozvod, když jste to ještě ani nezkusili spravit...