ahoj,
mame deti, za nic bychom je nedaly a mame je s muzi, kteri nas nekdy pekne stvou!
Nekdy je tezke si to priznat, o tom, co nas trapi v manzelstvi, mluvit. Pojdme se zde v teto diskuzi z toho vypovidat, treba uvidite, ze je nekdo na tom stejne, nebo i hur!
Tak ja zacnu jako prvni!
Skoda, ze clovek nevi uz pri poznani sveho partnera, jaky bude otec, vychovatel, jake nazory vychovy zastava... Ja na to s manzelem stale narazim... Nikdy o vychove nic necetl, literaturu o vychove zavrhuje, ma vlastni nazor... Tak se kolikrat u nas stava, ze ja detem zakazu televizi (pohadky), protoze uz rano na ni koukaly nejmin hodinu, kdyz se brzy probudily a cekaly jsme na tatinka, az vstane a on jim pak televizi nebo pocitac zapina, jen, aby mel od nich klid a mohl dal relaxovat... No klasika. Co se tyka stolovani, nas maly dela blbosti pri jidle, brynda, ze, obcas je to na koberci a to manzel teda nesnasi a je docela nekdy neprimerene prisny a nakonec je to vse ma vina, ze jsem ho nemela nechat samotneho jist, kdyz byl rok stary a chtel sam jist, mela bych jej stale krmit... ☹... To jsou jen utrzky... O placani a biti radeji nebudu mluvit...Nekdy par pres zadek u starsi pomuze, ale u maleho 21mes. syna pochybuji...Ale stejne nejsem zastancem biti deti, i kdyz se musim priznat, nekdy taky dostanou pres zadek ode mne... ☹ .
Dalsi tema je nas vztah, ktery jako by vyhasina..mam pocit, ze cim vice deti mame, tim vic je nervozni, asi tim, ze ztraci svoji svobodu... Ted zacal najednou sportovat: beha, chodi hrat 1x tydne fotbal, obcas jde na stolni tenis. Cim vice ho potrebuji doma, tim vic je pyc, mi prijde. Nekteri chlapi pracuji od rana do vecera, to si fakt nedovedu predstavit...Ale muj muz je student a chtel taky hodne deti, tak mne v tom ted nemuze nechat, ne?
Dost casto mam pocit, ze jsem jen matka, uklizecka, na sebe nema ani trochu cas...A jeste musim vecne posloucht, jak jsem hloupa a ruzne urazky...Vcera jsem zjistila, ze jsem ztratila mesicenku na mests.dopravu, kdyz me kontrolovali a ze strachu jsem to muzi nerekla, ale doma jsem ji hledala, nacez to vyslo najevo, ze ji nemam a pry jsem lharka, nerikam mu pravdu, jsem hloupa, ze nevim, kde jsem ji asi ztratila...
Stve me proste, jak se ke me chova, pochybuji o tom, ze je mezi nami laska, jsme asi uz jen spolu kvuli detem...Byla bych jeste s nim, kdybychom nemeli deti? Vyroci svatby neslavime, k narozeninam mi take skoro nepreje, kdy jsem dostala naposledy kytku?
@janulle22 dekuji, mas pravdu. Jsou jednodussi, ale muj se citi panem tvorstva a dava mi to dost najevo: je samozrejme chytrejsi, vsemu vic rozumi (napr. papirovani...zijeme v Nemecku a vse vlastne vyrizuje on sam. Ja bych to take samozrejme umela vse vyplnit, ale mam porad co delat s detickama a litani po uradech prenechavam radeji jemu, nebot s detma za zadkem je to horor, vsude lezou, knouraj, nebavi je to a ja se nemuzu soustredit). Je fakt, ze ja delam obcas blbosti, nejsem tak zbehla v uradovani, tak obcas neco zapomenu vyridit, nebo se na neco zeptat, ale to je fakt jen kvuli tomu stresu s detma...Takze ani nevim, kolik mame pridavky atd a kdyz pak mam neco zaridit sama, tak jsem uplne vedle a musim vsechno dohledat...A manzel uz vi, kam sahnout, ma svuj system...To je kamen urazu, kdyz pak neco po me chce...Kdyz odjede na dlouho...a me to tu vse zustane na krku, to bych se sla nejradeji utopit.. 😅
Rozchod po 7,5 letech? My se brali teprve pred 4mi lety 😅 ... A rozvodu se bojim, nechci kvuli detem, jsem to zazila sama v detstvi u rodicu....Rikam si vydrzet, vydrzet, bude lip, ale ja si myslim, ze o tom to manzelstvi preci nema byt! Ma nam byt spolu a sdetmi krasne!!! Ono nekdy je, ale je fakt, ze od te doby, co jsem byla tehotna s amalko, se to zhorsilo! Ono to bylo blbe uz driv, ale to jsem davala za vinu tomu, ze jsme nebyli jako rodina poradne spolu( zahranicni studium manzela, byl casto na delsi cas pracovne pryc...) ...Jsem zvedava, jestli si k sobe nekdy zase najdeme cestu, nebo se zdeptame natolik, ze uz se ani citit nebudeme moci... ☹
@artikula a jak tu situaci vnímá on? Vidí i manžel, že je problém? Nebo je prostě jen podrážděnej a představoval si tři navoněný děti v krajkách a věčně usměvavou mámu?
A jak to vidíš ty? Cítíš se takhle pořád, nebo jen když na tebe padne nějaká "depka" a máš potřebu se vypovídat. A máš v německu nějaký kamarádky? Někoho kdo by ti pomohl s dětma, nebo aspoň s tebou samotnou? A tenhle stav je trvalej, nebo za to můžou hormony? Večer když si jdeš lehnout, přemýšlíš o tom, jak opustit chlapa, nebo jsi ráda, že se máš ke komu přitulit a vybavuješ si chvíle, kdy ti s nim je hezky...?
@artikula tak se cítí každej... pán tvorstva... 😝 na tom že občas něco zapomeneš vyřídit není nic hrozného pokud to není něco důležitého... ano oni mají svůj systém kterej já asi nikdy nepochopím... 😀 jak píše kaleilah co čekal? asi jste se o tom moc nebavili co...? důležitá je ve vztahu komunikace a pořád si povídat a věci řešit hned a né až se to v jednom z vás nahromadí a pak to bouchne...
Ano po 7,5 letech se rozcházíme z jeho strany.... vyvolal hádku a pak byl jak vyměněnej... prej neví co chce, neví co ke mě cití, nevidí naši společnou budoucnot... pracuje mimo domov a tak dom jezdil na 3 dny vždy po týdnu pryč a já jsme na něj byla jen hnusná, pořád jsme mu nadávala za něco, sex jsem nechtěla atd... nakonec mi napsal, že se domů těšil jen na malýho a to že tam budu já bral tak nějak na vedlejší koleji... snažila jsem se to zachránit, prosila jsem ho aby nás neopouštěl a tak jsem se dohodli že půjdeme do poradny... ted byl na víkend doma a já se snažila dělala jsme všechno možný aby měl pocit, že mám opravdu snahu náš vztah zlepšit... ale dočkala jsme se jen toho, že do poradny se mu nechce, že at udělám cokoliv tak se ode mě vzdaluje čím dál víc a že to jak jsem se ted o víkendu chovala tak že mu přišlo, že je to přetvářka... takže asi jdeme od sebe... jeho rodiče to vědí, nechcou abych se odstěhovala, že tu ada má školku, já chodím do školy a práci nemohu sehnat...tchán řekl, že ho tu s jinou nechce a že je to tady moje a malýho... ☹ ted je pryč a až dojede v sobotu, tak budem řešit svěření do péče a alimenty... 😝
takže moje rada, komunikuj, komunikuj, komunikuj... my jsme nemluvili, vše se řešilo přes PC i rozchod a to je nejvíc na hovno... takže hlavů vzhůru, trocha zabojuj a mluv... 🙂
@artikula. Je těžké nějakým způsobem poradit a tak málo o tom vědět. Ovšem pokud mohu mluvit za sebe a za náš vztah, hlavně to chce klid a nejednat neuváženě. S manželem jsme si taky prošli horšími i lepšími chvílemi. Asi dva roky zpátky to dokonce vypadalo na rozchod, ale zvládli jsme to. Nyní mi přijde, že prožíváme jedno z nejkrásnějších období našeho vztahu. Koukala jsem, že máte doma novorozeňátko, domnívám se, že těhotenství a šestinedělí je pro partnerský život obdobím velmi náročným. Objevují se změny nejen tělesného a psychické rázu. Mění se celkový denní harmonogram, probdělé noci, únava, do toho všeho hormony...
Za celý den jsem kolikrát vyčerpaná a když přijde můj muž z práce a občas mi něco vytkne (ať se to týká vedení domácnosti, výchovy dětí - jak jsi psala pro příklad nechat jíst dítě samotné a bryndá apod.) mám chuť ho něčím praštit po hlavě, ale vím, že i on, to v práci zrovna nemá jednoduché. Někdy přichází pozdě a pak ještě dlouho pracuje na počítači. (třeba i tvůj manžel pracuje a nerelaxuje na PC? taky mi to totiž někdy u nás tak připadá 😉 )
Jednou mi, to už je celkem dávno, můj muž řekl.: "Já toho mám za celý den v práci taky dost a nepřeji si nic jiného, když dorazím domů,než mít vedle sebe veselou a usměvavou manželku."
Něco na tom asi bude. Nejde to samosebou vždy, ale snažím se, aby mu se mnou bylo doma dobře a aby se za náma rád vracel. Není nic horšího než když slyším od kamarádů, že se doma prostě nudí a uměle si tak vytváří práci jen aby mohli dorazit domů co nejpozději.
Jak píšu. Hlavně klid. Horší časy potkají každého z nás, ale důležité je věřit, že zase bude líp. 😉
Ahoj holky,já mám podobné trápení.
Můj muž mě sice prý miluje ale každý den slýchám urážky typu kráva,pí..,atd.
Málá je prý rozmazlený fracek.
Já nevim ale prý je vše má vina.
@artikula na zacatku pises, ze kez by se tak dalo vedet dopredu jaky bude manzel otec...tys to ale urcite zjistila po prvnim diteti a presto sis s nim poridila dalsi 2...
Je spatne, ze ti manzel nadava, ze jsi hloupa atd, zrejme si te uz nevazi. Ja bych to jako manzelka nesnesla, nevim jak se s tim vyporadavas ty.. Vidim tam taky problem tve nesamostatnosti treba ohledne tech uradu - urcite bych na tom zapracovala, myslim, ze bys mela vedet kolik beres pridavky na sve deti.
A jinak bych s nim urcite promluvila (nevim, jestli uz jsi to neudelala), o tom jak se k tobe chova, ze se nevenuje detem, on ti treba take rekne, co by chtel jinak a mozna se spolu k necemu dopracujete. Komunikace je zaklad, bez te to nejde.
@lulinkaa dekuji, mas jiste pravdu. Take se to tak snazim v hloubi duse videt. Jsem vetsinou optimista, ale asi to bude tou unavou, ze nejak vidim vse cerne a nedokazi se radovat... Staci mi ted opravdu malo a mam hned spatnou naladu a nechce se mi uz fakt nic... Treba rano o vikendu, rikam si, podniknem neco, navrhnu neco, manzel souhlasi a pak se dlouho nic nedeje a ja jsem jak na trni a cekam, kdy mi treba pomuze spakovat rodinu, abychom se brzy dostali ven a my se nedotaneme driv jak v deset a to uz je na vylet pozde, pac tim odpada poledni spanek a to je pak narocny den...Nakonec jdem zas jen na hriste a me to fakt uz nekdy leze krkem, kdyz tam jsem kazdy den...a sama...
Je fakt, ze jsem se vzdycky snazila doma delat hezkou atmosferu, slo to samo, rada pecu, snazim se, aby manzelovi chutnalo a on si nestezuje, ale posledni mesice je proste sam nak i se sebou nespokojeny, je strasne kriticky a me to hodne zranuje, kdyz se snazim udelat maximum pro nej a deti...Bere mi to chut do zivota, hned brecim...
@zuzik_p s tou komunikaci mas pravdu, ale kdybych si sepsala, co mi vse vadi, chybi, tak by se mi smal... On tohle "moderni" chovani v manzelstvi (zena rovna muzi) neuznava... Je to asi jako s tim cteni literatury o vychove. Do manzelske poradny by taky nesel, jeste by mi udelal peklo, ze s nekym o nasem vztahu mluvim...
Vis a s temi pridavky a urady je to tak, ze kdyz ja manzelovi neco reknu, ze muzeme pozadat o tena ten prispevek, tak me nebere vazne, neveri mi, az pak kdyz uz se o to zacne sa zajimat, tak teprve mam pravdu. On radeji veri cizim lidem. Kdyz mu reknu, ze je lepsi topit na min, ale ve vsech mistnostech bytu, nez jen v jedne a vic, tak mi neveri. Takze jsme jednu zimu vubec netopili...No a jedna znama mu napodzim rekla, v podstate to same, co ja a uz jsme tuhle zimu konecne trochu topili...No tak nevim. ma me proste za nizsiho tvora? Ja snad zas tak blba nejsem...Jen mam proste ted min casu na litani po uradech...
Po prvnim diteti jeste takovy nebyl...Myslim, ze to docela pokazila jeho brigada, kterou dela ale tak 2x-3x do roka. jezdi vzdy na dva az tri tydny do bavorska a ja s nim nemam zadny kontakt....Vzdycky se vratil desne odpocaty, stastny, nateseny na me, na deti, prvni den super, vitacka, ja navarila..a druhy den uz zase bezny den, bezne zlobeni s detmi, pozadavky, a uz jsme se treba dokazali pohadat... Mela jsem pak pocit, ze se neumel vubec zapojit do naseho tempa a jak mel moznost zase odjet do Bavorsaka, nevahal, i pres to, ze ja byla tehotna a sama na dve deti... Tak to bylo treba ted v dubnu. Byl tam tri tydny , prijel na deset dni domu a pak jel jeste na dva tydny... A ja mela ted docela rizikove tehotenstvi. V 8tt jsem byla i kvuli krvacejicimu hematomu v nemocnici...No co on tehdy delal, to bys neverila...Ale to by bylo na dlouhe povidani...
Porad cekam, az manzel dostuduje, terab to bude lepsi, ale mam dojem, ze pak bude zase stres kvuli praci... Tak nevim...Uz jsme jedno tezke obdobi meli, kdyz byl tri mesice ve Spanelsku, uzival si tam studentskeho zivota a ja byla u rodicu s malou a tehotna, vyrizena, nebot rodice nechapali, ze odjel, ja taktez( o tom, ze tam pojede mi oznamil az pote, kdyz jsem otehotnela, ze tam musi, ze je to jedinecna sance...)...Predtim jsme byla 4 mesice v jeho zemi, bez nej...A slibil, ze uz nas na tak dlouho neopusti...To byly pro mne rany pod pas...Rozhadala jsem se s pulkou rodiny, uz k nim nesmim, nesmim jim ani poslat oznameni o narozeni nasich deti...Nevim, asi jsem slaboch, necham sebou vlacet, ale rikam si, je to otec mych milovanych deti. Taky bych rada nas vztah zachranila, snazim se byt trpeliva, ale kdyz vidim, jak je ke mne chladny, tak nemam chut a jsem treba taky nervozni, netrpeliva, jizliva...
@artikula zaujal mě tvůj článek až moc,poněvaž v tvých řádcích vidím sebe a svého za chvíli exmanžela....po porodu nás opustil,ale děti nade vše miluje,ale nedochází mu,co provedl nejen mě ale i jim.Prostě je to na dlouhé psaní,ale ve stručnosti:chlap by měl pochopit ženu v její situaci,že je defakto na děti sama většinu času,chlap vydělává a že když jsou děti,tak musí jít na nějaký čas koníčky a jiné aktivity stranou a ženě pomáhat,když je potřeba a hlavně,jak už tu bylo zminováno -Komunikace-to je hlavní,ale pokud to druhá strana hází za hlavu a čeká,že se to nějak vyvrbí,tak se to akorát hromadí až to vybuchne a už není návratu zpět:(....děti jsem dostala do své péče bez problémů,ted čekám na rozvodové stání:(
@artikula ted jsem ještě přečetla tvůj další příspěvek a musím říct,že mě manžel nepodržel a dokonce ani nepochopil stav,když jsem musela ležet doma (naštěstí)na rizikovém a nemohla jsem vyloženě kolem něj pytlíkovat a dělat mu dobré teplé večeře atd...a to ještě si zašel do hospůdky a já musela malou umýt a postarat se,i když jsem měla nařízeno ležet!!!:(.Naštěstí jsem díky bohu doklepala do konce 39.týdne a bez komplikací porodila......A co udělal,místo toho aby mě podržel,pochopil můj stav?!..Pro něj jsem byla ženská,která mu nedokáže uvařit najednou,ztratil o něj zájem a začal si se svou kamárádkou,kterou do ted zapírá:(...hlavně se drž a zkus bojovat kvůi dětem,já to vzdala,když jsem se dozvěděla o jiné ženské a podala návrh o rozvod.Manžel mě prostě přestal milovat a prý je na mě alergický...:(
.Hrozná zrada a komunikace žádná,aby mi předtím řekl,co se mu nelíbí,nebo jak se cítí....:_(
@jandalinka to me prijde od tech chlapu nejhorsi, hodi to za hlavu, opusti zenskou i s malym mimcem! To fakt nechapu. Posledni dobou mam pocit, ze to dela naschval. Vzdycky kdyz ho nejvic potrebuji, tak je pryc! Nebo sedi doma pred PC a hraje si online sachy, coz znamena, on nemuze hned vstat, protoze ten na druhem konci sveta ceka, az odehraje.. Ja mu i ten relax chci doprat, na tom neni nic spatneho obcas zajit za kamarady, zahrat si pingpong atd, ale kdyz je zena vycerpana, neco by se melo zmenit...Nejsme preci roboti...Ok, my mame domacnost, oni praci, ale oba jsme vecer unaveni...Chtelo by to rovnovahu...
Rozvod me desi, ta ostuda, i kdyz moje kamaradky vi, co mame obcas doma a taky se divi, ze jsem jeste s nim...ale ja si rikam, nepije, nekouri, nechodi za zenskyma...jen je trochu vic asi egoisticky...
@artikula já mu dávala prostor pro volný čas,neustále jsem si říkala,at jde,vždyt potřebuje vypnout,ale na druhou stranu mě mamka upozornovala,že jsem až moc tolerantní a vidíš,to,vymstilo se mi to.Měla jsem si trošku dupnout a říct:ted potřebuji pomoc a potřebuji aby jsi byl doma a nechodil do hospod...:(..také jsem si říkávala,že jsou horší chlapy a co by se mohlo stát,ale takovej je život a musím říct,že je tomu už 5.měsíců a jsem už s tím na 80%srovnaná a vidím,jak je lituji toho,že jsem s ním měla druhé dítě,které si ho neužije jako opravdového tátu se vším všudy a každý den,ale naštěstí mám rodinu,přátelé a ty mě drží po drželi nad vodou.....
@artikula ty se hlavně drž a zkuste spolu víc komunikovat a řekni mu,co se ti prostě nelíbí a co by jsi chtěla aby bylo jinak,....už kvůli dětem musíte být oba v pohodě,nejen on,ale ženská,která je s dětma většinu času...Jak se říká:pokud je žena v pohodě,jsou v pohodě i její děti....
@jandalinka ja si prosim te nekdy v duchu preji, aby si nakou jinou nasel a ja mela padny duvod k rozchodu... ☹ Nekdy kdyz se chytnem, tak mu i rikam: kdyz jsem tak spatna a porad se mu na me neco nelibi, tak proc si nenajde jinou? Nekdy se citim jak jeho vezen..
Na zacatku tehotenstvi se mi udelal hematoma ja porad spinila a jednou jsem vezla kocar narvany nakupem domu, zacla jsem krvacet, no lilo ze me jak z konve a ja, ze musim do nemocnice a on: pockej do rana, treba to prejde. Jenze dr,. mi rekla, ze mam hned jet do nemocnice, kdybych vic krvacela, tak jsem jela a on pak nechtel za mnou prijit, ani deti jsem par dni nevidela, ze mam pry rict kamaradum( volat jsme ani nemohla, protoze jsem mela vybity tel), no cele dni jsem v nemocnici jen brecela a myslela na potrat a rozvod....Takovy psycho to bylo...A k tomu pak jeste zjistil, ze jsem nejela taxikem do nemocnice, ale ze mne odvezl manzel kamaradky( ta mela prave cerstve mimnco, tak me nemohla vezt ona) a to byl zase problem, od te doby nechce k nim na navstevu, oni ted neprijdou k nam (ja chodim jen k nim sama), protoze jsem pry lharka...Jo, tehdy nechtel, abych volala kamarady, chtel, abych jela tramvaji nebo taxikem...A ja mu ve zlosti rekla, ze jsem si zavolal taxika, ale byl to ten kamarad. Rikala jsem si, kdyz je mu jedno, ze krvacim, a klidne by me nechal vykrvacet, tak mu muze byt i jedno, s kym jedu do nemocnice...No na to nezapomenu! No neni to uz duvod pro rozvod?
@jandalinka ted jsi osvobozena od toho kazdodenniho stresu, nemusis se bat, kdy zase prijde domu a co bude. Mas jen ty deti a uzivas si je. Ja si kolikrat rikam to same. Bez nej bychom si ten den zaridili po svem a bylo by nam vsem fajn..Ale na druhou starnu, tatu potrebuji, on s nima umi dovadet, jak ja ne(spis tedy mi ted na to nezbyvaji sily) a miluji ho...Nepochopily by to, proc tu najednou neni tata
@artikula no vidím,že trošku i tvůj manžel je sobec:(....a hlavně,on může vše,ale ty nic anebo jsi hned špatná nebo se mu nelíbí,že tě odvezl kamarád,..-chlap.-.Já měla i kamarády-chlapy-ale o tom manžel jen věděl sběžně,poněvaž mě vždy hned nadával,jak se s nima kurvím a bůhví,co jsem s nima měla a tak..ALe já byla vždy věrná.Důvody k rozvodu jsem vždy viděla v tom,že pokud je tam třetí osoba,nebo psychické nebo fyzické týrání anebo totální nezájem s obouch stran.Bohužel u nás to bylo nezájem jen s jedné strany a nakonec jsem mu přišla na sms,že miluje jinou...takže jsem se přestala snažit......To co uvádíš,je malinko důvod k hádce,to aby jsi přehodnotila,jestli takového chlapa chceš a miluješ....ale musíš ted hlavně myslet na děti,i když moje kamarádka by řekla:chci myslet na děti,ale chci myslet i na sebe,abych se za několik let ve stáří neříkala a nelitovala,že jsem nepotkala ještě jiného chlapa,který by mě miloval a vážil si mě víc...
@artikula uvidíš...prostě to chce být víc spolu jako rodinu a jakmile bude možnost,tak zařídit hlídání a vyjít si i Vy sami někde a promluvit si jako dřív než když byli děti.Hlavně komunikovat a říkat mu v klidu,co se ti nelíbí a pokud tě miluje,uvědomí si trošku,že jedná neuváženě a tebe zranuje a ztrácí tě defakto.Pokud i tohle by mu bylo jedno,tak už je jen otázka času,aby už i děti neviděli a necítilo to napětí a hádky na Vás.ALe to už předbíhám a nechci malovat čerta na zed!!Prostě možná máte jen špatné období a až děti vyrostou trošinku,bude líp....
@kaleilah zatim jsem nemela odvahu sem neco psat. rikam si, tady jsou same stastne rodiny, pary, nikdo tu snad nic podobneho nepise...Alespon jsem to nehledala. Ale rikam si, napisu, aby si nekdo nemyslel, ze jsme rodinka jak ze sna....On problem vidi asi jen ve me: moje tehotenske navaly, poporodni...A on si to asi vsechno predstavoval jednodusse: hromadu deti a smichu, zadne starosti, jen usmev...On mi i pomaha, ale mam pocit, ze protoze musi...A nebo se mi to jen zda.Nekdy mam i ja pocit, ze se musim pretvarovat...A to mne stve, tak by to nemelo byt!
Kamaradky tu v Nj mam, to jo, ale ty maji sve chlapy a podobne problemy neresi..Maji docela spokojena manzelstvi. A na tuleni v posledni dobe ani moc nemyslim...Spis na to, kde s ejen stala chyba, jsem oparvdu tak nemozna, co mam delat, aby to bylo zase jako driv? Bude to nekdy lepsi?
@artikula jsi i v období,kdy ještě hormony se ženskou cloumají,tak tomu dej čas.Já svého manžela také milovala,i když jsem věděla jaký je hulvát,ale když měl náladu,tak pomohl,děti miluje a dokonce mi i něco koupil,ale když on měl dobrou náladu.Vím,že ted na tom budu a jsem hůř,co se týče i finančně,ale máš pravdu,mám psychicky klid i když jsem skoro 3měsíce probrečela a do toho kojila.Myslím,že taková je doba a je toho čím dál víc bohužel.Samé nevěry,rozvody ,rozchody,ale jak by mě řekla moje kamarádka,tak pokud nejsou oba navzájem naladěni na stejnou vlnu,tak to odnáší i děti,a pokud půjdou dva od sebe,tak tátu a mámu pořád budou mít,jen prostě nebudou bydlet spolu všichni.Čím jsou děti menší,tím lépe se s tím srovnávají.Nedokážu si představit,kdyby už měla malá např.12let a už pochopila,co je to rozvod a ještě do toho už má rozum,puberta atd.Prostě pokud jsou děti menší,líp to snášejí-myslím rozvod.Nebo spíš to tak nepocitují,co se vlastně děje a musí se s nima opatrně o tom promluvit a hlavně aby měli pocit,že je milujeme...
@jandalinka parkrat jsme tu moznost meli a jakmile s necim zacnu, tak on me proste nepochopi a hada se! Ja snim opravdu nemuzu mluvit o tom, co se mi nelibi...Ja jsem hned ta nespokojena atd... A vyjit si spolu? Muj muz je pry romantik, ale o tom pochybuji...Uz taky nak moc o to nestoji, nekam si vyjit.Byla tu nekolikrat mamka, mohla hlidat a my si nekam vecer vyjit a ono se mu nechtelo...Ale rozumim ti, co myslis... No uvidime...Vis, ja jsem i verici clovek a ono to hraje tez roli, proc se nechci rozvest, brali jsme se v kostele atd... Rikam si, musim byt skromnejsi, min myslet na sebe a vic ustupovat, ale to je taky blbost!! To uz jsem taky pochopila, to jsem delala do ted! Kam to vedlo? nikam, manzel si kupuje drahou techniku, boty, obleceni, on se neuskromnuje vubec a ja jen slysim, jak utracim(predevsim ale za jidlo a deti!).
@jandalinka diky, mas pravdu. Ja vim, co to rozvod rodicu je. Bylo mi 7, kdyz se nasi rozvadeli a myslim, ze me to dost poznamenalo...Tatu jsem milovala, ale mela z nej i pak strach...To vecne stehovani, novi partnneri mamky...Hruza, detstvi jsem mela do 5ti let...Puberta hruza, navazovani vztahu taky des...
@artikula poslední větu mi čteš úplně z duše.Přesně tohle bylo u nás..... 😖 .Manžel si potrpí na značkových věcech,vydělává hezky,ale jakmile jsem si zašla já na kávičku nebo malé koupila nějakou věc navíc,abych ji udělala radost,tak hned jsem byla ta,která utrácí za blbosti a rozhazuje.Dokonce ted slýchávám,jak jsem si žila,jak v bavlnce a jak hraběnka a to mě moc uráží!!A proto vím,co ted o mě říká ostatním,tak je samozřejmě lež a dost mě to uráží a proto ho nechci nikdy zpět!!!.Já vždy hleděla a hledím na korunu a v žádném případě jsem neutrácela a nebyla v žádném případě náročná...ale tohle ví lidičky,co mě znají....takhle v tomhle jsem já klidná,co o mě rozhlašuje...
@artikula hlavně nedovol,aby jsi byla na něm závislá,co se týká po finanční stránce tak i po stránce duševní.Máš také právo na klid,volný čas a koupit si něco hezkého nebo dobrého a nemá právo ti do toho mluvit!!!Má tě pochopit.
@hanickacb chlapi jsou fakt hulvati. Nesnasim, kdyz je nekdo vulgarni a k zene? Kazdemu mohou obcas ujet nervy a zaklit ci ulevit si sprostym slovem, ale k zenam bych to zakazala! Nejsme preci bezcenne veci! mame take svou dustojnost, ne? Me manzel sproste nenadava, i kdyz obcas taky rekne uz neco hodne oskliveho, kdyz exploduje, ale nejhorsi je na psychiku snad to neustale zemesnovani, ponizovani...Treba to ani tak nemysli a nechce me ranit, ale mne se to hluboce dotyka..
Vcera vecer klasicka situace: Ja uspavam Amalku a Filipka zaroven a on sedi u PC a hraje si sachy, " nepracuje"!!! Kdyz mi mala uz asi pres hodinu nechtela usnout, tak jsem na nej houkala, ze jako ja nemam dvacet rukou a hrat sachy si muze, az budou deti spat...Stejne jsem je musela nakonec vykoupat a ulozit sama...Co bude druhy den, plany na vikend...ani jsem to rano nezkousela se zeptat. Cely den jsem byla s detmi venku a sama...Prisel az navecer. Dnes rano jsem vstavala v sest a zehlila jsem, dokud se neprobudily deti. Udelala jsem snidani a celou dobu premyslela, ze musim vypadnout, vezmu malou a at se tu s obema detma bavi DOMA sam, kdyz ho jiny napad nenapadne na sobotu, nez jit zase na hriste...Jenze dcerka za mnou prisla sama a ze chce do zoo, tak jsem vymyslela, ze pujdu s ni, ale bez Filipka, protoze ten musi vpoledne spat a oba bych nezvladla (Filipek nedokaze chvili posedet, kdyz jedeme tramvaji a my to mame dost daleko)...Filipka mi bylo lito, protoze my se vypravovaly a on to videl, chapal a strasne brecel.. 😢 ...No, ale myslim, ze jsme to se Sofinkou potrebovaly, byt zas jednou spolu. Docela jsme si to uzily, ja mam zoo taky rada. Tady v Drazdanech je tam pro deti plno hrist, zabavy, loutkove divadlo, zviratka na hlazeni...Bylo nam fajn. Domu jsme se vratily a chlapi nikde, volam, a oni meli taky svuj program (aspon ze tak!). No a nez se vratili, stihla jsem jeste dozehlit dalsi pracku...A manzel se prevlekl a sel na fotbal a ja s detmi zase na hriste, kde jsme byly az do pul osme... 🙄 Nastesti tu byl dnes na hristi program poradany jednou evangelickou cirkvi, bylo tu jidlo, hudba a hry pro deti 😵 a temer vsichni znami ze sidliste...To byl nas uzasny rodinny den. Uvidime, co bude zitra, nestiham domacnost...Jsem stale jen na hristi a uz mi to leze nak krkem...Hlavne, ze deti jsou spokojene! A manzel prisel z fotbalu, skvele naladeny, dokonce mi ipovesil pracku pradla, kvuli ktere mi rano vynadal...ehm.To bylo tak: vcera jsem jednu vyprala a ona se doprala, kdyz jsem uz spala. Manzel ale nechal pradlo v pracce, ani ji neotevrel, proste do rana to pekne zasmradlo...Tak jsem ji rano zapla znovu( na kratsi program) a podekovala jsme mu, ze ho to jako nenapadlo ji alespon otevrit..Nacez se rozcilil, ze to snad nemyslim vazne. Kdyz jsem rekla, ze to pradlo smrdi, tak mi rekl, ze smrdim v hlave! No krasny zacatek dne, ne? Tak ja uz fakt nevim, kde jsme...Neni dne, aby mne necim nedorazil...
jo máme s těma chlapama těžké...
Někdy bych nejraději utekla a měla chvíli klid.
@artikula v prvé řadě Ti napíšu-v ničem se neukvapuj,když jsem se podívala,tak vlastěn máte dětičky velice rychle za sebou takže jsoi nevyšla z kolotoče-těhotenství,porod,šestinedělí kojení-vždy to tak nějak navazovalo,jedno dítko sotva odrostlo a Ty jsi byla znovu těhotná a tudíž neustále hormonální bouře,nevyspání a hlavně jste na sebe s manželem neměli čas a klid,užít si jeden druhého a dětiček v klidu,pokud budeš chtít něco změnit,tak začni u sebe-hlavně se zklidni,i děti vycítí,že něco není v pořádku a jsou pak jakoby víc zlobivé a rozjívené,já to vidím sama u sebe zpětně,mezi staršíma mám podobné věkové rozdíly jako Ty,ale měla jsem jednu výhdu,chlap mi jezdil domů většinou jen na víkendy-Ty nevíš kolik máš přídavků-já nevěděla kolik on vydělá,sice donesl faktury,ale k tomu si vybíral zálohy,dělal něco načerno a mě prostě jen řekl že nemá a ještě ze mně vytahal peníze z mateřské,je pravda,že nebýt tenkrát tchýně,od které jsem měli maso,vajíčka,na zahradě zeleninu tak nevím jak bych to zvládlě,ale byla jsem zamilovaná a slepá a tudíž hloupá a dělala jsem pro něj první poslední,vyřizovala úřady,vypisovala kde dlužil a nasmlouvávala splátkové kalendáře,na které stejně nikdy nic neposlal a já to řešila za něho znovu a znovu,po patnácti letech manželství odešel za druhou a mě jen vyčítá,jak se měl se mnou špatně,jaká jsem ku a pi,já po věcech co jsem se odvěděla kolik měl kde ženských,co jsem pak našla v papírech podvody v bynkách a co musím splácet taky pro něj nemám dobrého slova a je to škoda,protože je to přece jen kus života a teď ho vidím prostě jako promarněný a tento náhled je smutný,ale teď si musí vše vyřizovat sám,protože jeho přítelkyně mu s ničím nepomůže
takže za sebe můžu doporučit-hoď se do klidu,komunikujte a zapoj ho ne do domácích prací ale k dětem a pokud někam chceš jít tak holt musíš začít Ty a ne vyčkávat až on se začne starat,takže hezky ráno obleč děti,obstarej a teprve pak ho popíchni jestli teda s vámi nebo nejde,i když by nešel tak jdi a s dětma si to užij a pokud je to takový táta jaký si představuješ že by měl být tak si to možná nechá ujít jednou,dvakrát,ale pak ho bude mrzet,že přichází o to být součástí toho,jak si děti užívají,a foťák Ti v tomto může jen pomoct,když pak uvidí fotky rozesmátých dětí i Tebe,a ještě bych mu nechala jednu hezky zarámovat a ještě doporučím aspoň jeden večer nebo odpoledne mu děti nechat a jít dělat to co baví Tebe,aby jsi přišla na jiné myšlenky,urážky bych přešla s klidem angličana jen s poznámkou,aby to děti neopakovaly,že by bylo vhodné aby takový slovník doma nepoužíval a našel si jinou alternativu-jako u nás používané místo do pr...,tak do prkýnka🙂
jinak něco víc radit je těžké,protože nikdo s váma nejsme doma,a nejde posoudit z jaké situace jsi nešťasná,ale tady si múžeš aspoň trošku vylít srdíčko a podělit se o to
@marecek4 dekuji za tvou reakci, radu, pochopeni! mas pravdu s tim klidem ve vlastni dusi a vliv na okoli. To znam moc dobre...Asi jsem ted dost podrazdena, hned me vse deprimuje a cili, jsem sama nespokojena s tim, jak to u nas chodi...a to se asi na nasem vztahu podepisuje...Chtela bych to zmenit, ale ja jsem takovy typ, ze dlouho nic nerika, dusi to v sobe, prechazi to, snazi se vse vydrzet, usmiva se, i kdyz vnitru se to bouri...Pak samozrejme to pretyka a bubla a sice nevybuchnu, ale proste to pomalu odchazi a prska, jak varici se polivka... 😅 to je prirovnani myslim dost trefne...Jenze to nevnasi klid, ae roznecuje to prehanky a nakonec i treba vybuch sopky(myslim ted manzela) 😕 ... To je samozrejme v kombinaci s gruzinskym temperamentem hodne nebezpecne a neprijemne...Ja jsem vaha a amnzel take a nez se dostaneme do harmonie, bude to asi chvili trvat. Je fakt, ze bych s nim rada neco podnikla sama, ze nam to urcite chybi, ale ted na to nebyl vubec cas a sila...a pak take chut. Jsem asi opravdu proste precerpana. Jeste pred otehotnenim s Amalkou to bylo docela fajn, hodne jsme se smali, ale pak se to nak zacalo kazi. Jeste si pamatuji, jak jsem otehotnela a hned po tydnu( ale jeste jsem nevedela, ze jsem tehotna), me manzel pekne nastval...myslela jsem, ze bude mezi nama konec...Ale to zas jindy.
Zdravím, potřebovala bych radu. Je tady někdo z Č. Budějovic kdo docházel do manželské poradny? A která to byla? Byli jste spokojení? Děkuji za odpovědi.
@artikula ahojky... jo máš pravdu, že je škoda, že člověk nepozná jak ten druhej bude za pár let reagovat na vše...
ale přece jen si myslím, že trocha to poznat jde... to že dělá to co ty nechceš je u nás to stejné at už je to pohádka atd... s tím asi moc nenaděláš, snad jen si s ním v klidu promluvit a říct mu, že když něco zakážeš, tak to nesmí on povolit...toho pak děti budou využívat...to jak píšeš že váš vztah vyhasíná se stává a zrovna tím procházím... za chvilku ze mě bude matka samoživitelka... jen to nevyhaslo u mě, ale u přítele... po 7,5 letech se rozcházíme... nevím co by jsem dělala na tvém místě... já ted ani nevím co sama mám dělat... ☹ někdy je ten život tak těžkej... ale kvůli dětem musíme bojovat... 🙂 to, že ti nadává teda hezký není vůbec... asi bych si napsala na papír vše co ti vadí na něm a chceš aby se změnilo aspon o trochu a s tím papírem si s ním v klidu popovídat... 🙂 samotné by ti možná bylo líp, ale pokud jste manželé, tak bych se to snažila fakt řešit... a nezapoměn, že chlapi jsou tvorové jednoduché a musí se jim to pořád dokola opakovat... né to že jsou jednodušší, ale to co se po nich chce... 😀