Omlouvam se, ze jsem si kvuli tomu, zalozila novou registraci… ale nemam koule na to, chlubit se tim, jak nase krize trochu prerostla rozumne meze. A je to dost dlouhe, za to se omlouvam jeste vic...
S manzelem jsme spolu, skoro jedenact let. Dlouho se nam nedarilo mit dite, ted mame teda maleho cvrcka. Nas vztah byl ze zacatku sileny… on je z domova asi zvykly, ze mama dela vsechno a jeste se usmiva, tata kouka na televizi a pali jednu od druhe… Pamatuju si ze prvni velke sceny na nekolik mesicu byly proto, ze jsem chtela, aby si vyhazoval obaly od parku a salamu do kose sam. Abych byla objektivni, zaroven ja jsem z rodiny kde vse bylo dost prisne, a on me mel dost „bezpodminecne“ rad, takovy jsem mela osvobozujici pocit… To se tezko rika, když tu resim problem, a snazim se rict taky jeho klady, tak to vyzni divne. Ale mame zasebou i dobre doby.
Jeste musim vysvetlit, ze u nas doma je trochu problem internet. Manzel rad hraje online hry, sedi u toho treba od prichodu z prace do vecera, pak samozrejme musi videt zpravy, pak kdyz mala usne, tak ja se chci, podivat na facebook a na konika a hned je deset vecer a my jsme se ani poradne nevideli, nerekli si nic, nedali si treba spolecne veceri a to mi uz dlouhodobe vadi..
Ted ale vznikl problem, ktery zacal u toho, ze manzel zacal pred par lety asi pit. Nejdriv jen treba lahev v lete, po dvou sezonach ale pokracoval i pres zimu a postupne zvysil davky. Nepije kazdy den, treba 3-4x tydne. Mne je to piti hrozne proti srsti… Asi mi dlouho nedochazelo ze se pravdepodobne, ritime do problemu. Vzdycky tak jednou zapul roku to prehnal a vypil treba 8 lahvi najednou, koupil si je jako v akci. Udela si vzdy takovou nocni akci, hraje nejakou online hru, sjizdi stare hitovky, ma takovou nostalgickou, a nakonec mne treba ve dve rano vzbudil hluk, jak mu bylo zle. Kolikrat i dospava druhy den a ja jsem na tom, stejne jak kdyby byl v praci… Nekdy mi posle na muj fb profil odkaz na nejakeho Michala Davida s textem Pro tebe lasko, takze mi to pratele lajkuji jak je to krasne a ja zurim, jestli mi chce vyznat lasku, muze nazivo. Ale po tehlech nocich jsem vzdycky uz vazne radila. Zakazovala jsem mu tolik pit, on se casto nejak vymlouval ale nakonec rekl, ze uz bude hodnej, a fakt zacal treba brat min piva. Jenomze ted o vikendu zase koupil vic najednou, vecer to prehnal, nasel doma jeste vino, toz se dorazil… ja pak poslouchala jak mu je zle na wc, on usnul a ja dve hodiny koukala do stropu… a rano je pece o malou na mne, spanek nespanek. Uz pretekla posledni kapka trpelivosti u mne a rozhodla jsem se ze uz zadne pivo… a taky, jsem stahla program a omezila casy, kdy je pristupny internet. A jsme u jadra pudla. Nechala jsem si tri hodiny dopoledne, pak tri hodiny co on prijde z prace, pak jednu hodinu behem vecera kdyby bylo potreba cokoliv, a pak od desiti do pulnoci, kdyby chtel ponocovat, tak az pujdu ja spat, abychom z toho vecera neco meli, a jen aby to bylo rozumne, aby me po pulnoci nebudil. My totiz mame maly byt a kdyz procitnu treba v jednu rano, vzbudi mne ty jeho hitovky i kdyz je ma do sluchatek. Uz mam proste pocit, ze uz stacil ten zivot predtim, s jeho vymluvickama na piti, se slibama ze az bude dite, bude vsechno jinak… ja kolikrat treba videla ze si prave, cte clanek na novinkach, tak jsem mu ani nerekla neco co jsem mu chtela rict protoze by, stejne nevnimal. Nekdy to byla nejaka blbost samozejme, nekdy ale i dulezita vec... mam pocit, ze uz nemam co ztratit, bud to pro nej bude, tak nesnesitelne, ze se to mezi nama rozsekne a skoncime to spolu asi, nebo na to pristoupi a mozna zacneme zit normalni rodinny zivot a treba i budeme mit sex vickrat nez 1x mesicne, na to ted neni cas…. Kdybych se s tim mela sverit kamaradum, hrozne bych se za sebe stydela. Omezit internet! Ale! Mne je v tom skvele! Nenuti to mne, abych tam vysedavala ja, zaroven mam osvobozujici pocit ze je celkove ta situace prirozena, protoze jinak kdyz jsem si na jeho vecery u hry stezovala, tak proste odpovedel at ho nesekyruju a nikdo ho od pc nedostal – ja mela smulu proste a treba, jsem radsi sla spat, protoze by z toho byla akorat hadka k nicemu.
A on samozrejme zuri. Hodne zuri. Ja se uplne bojim. Zatim to takhle jede dva dny, jeden den jsem se radsi sla projit, když mala spala, a prisla jsem az kdyz internet zase sel, vcera jsem zase sla spat s malou, aby me neprudil vecer kdy internet nejde. Mimochodem dnes asi odnesl nejakej kabel od pc, protoze nejde zapnout pocitac, ale zapomnel ze tu mam sluzebni ntb… Trapne no. Nebyt toho, nelezla bych na nej, pockala bych az pojede internet, mne to priznam se, opravdu dost vyhovuje. Rika mi, Vydiram ja tebe? Nicim ja tebe? Jenomze presne tento pocit, jsem ja mela, kdyz u pc sedel on. Vydirat je silne slovo, ale zkratna kdyz tam sedel, tak situaci mel v moci on a rozumny kompromis s nim nebyl mozny… Rekla jsem mu jen, ze takhle presne bych to nazvala, ze me nicil, a ze uz nemam ted co ztratit, ze bud to nesnese a bude jasno nebo na to pristoupi, neni mi dvacet abych cekala na neco. Ale jinak nema smysl se s nim o tom moc bavit. On byva v takovzch situacich ponekud nepricetny a vrsi na sebejednu „urazku“ za druhou, takove ty vety ktere by jinak nikdy nerekl vcetne toho jaci jsou mi rodice, to vyprovokuje mne a taky si prisadim, to nema smysl. Mozna pokud se casem nejak zklidni, tak bude mozne se s nim bavit.. anebo si treba po nejake dobe, taky vsimne, ze to melo dobry vliv na nasi rodinu, pak nebude nutne nic vysvetlovat. Vzdyt i vcera vecer byl takovych dvacet minut u male na dece a plne se ji venoval. Jindy na ni dela cukrbliky od pc...
Chtela bych jeste dodat, ze kdyz je doma treba neco opravit, takove ty chlapske prace, tak on se do toho narozdil od mnoha chlapu pusti hned, obcas meje nadobi, cas od casu se i stara o to abychom jeli nekam na vylet, dokonce mel na jare v sobotu melouch, ale kdyz uz mel hotovo, volal mi ze pojedem na vylet at se chystam, nez dorazi domu. Ted s malou je ale casto videt, ze ho dost stve ze „mu nezbyva“ nic jineho nez jet s nama na prochazku, driv se mohl vymluvit ze se mu nechce, ale kdyz jde o malou, „musi“…
Situaci trosku ztwzuje to ze ma, obcas v praci prescas a tak "nestihne" ten odpoledni cas na pc. To mi samozrejme vcera vmetl, kdyz k tomu doslo. Ale ja si rikam, kdyz se to stane, proc ma byt rodina okradena o spolecny cas a proc ma tento cas dostat internet?
Takze co byste rekli? Prehnala jsem to s tim internetem? Mela bych hodit zpatecku s ohledem na to, jak je doma ted dusno a ze bych hlavne chtela aby nepil? Je to ode mne skolacke? Rady typu poradna ani nepiste, to bych tam sla jedine sama…
@texetka No jo, to by take slo. V tom programu jde omezit internet treba jen urcite dny 🙂
On jeho tata take pil a i mlatil mamu, a zarazilo to az to, ze kdyz manzelovi bylo asi tak 12 nebo nevim kolik, tak ho od mamy tak trochu odkopal. Super situace pro dite.
@interneticek Zkusila bych se ho optat - at bude po opici, zda chce aby jeho dítě mělo dětstvíí jako on . Že ty rozhodně ne a pokud to bude pokračovat, tak odejdeš. ( pokud to tedy tak cítíš) . Ono tyhle vzory se hodně opakují a pokud nad tím začíná ztrácet kontrolu, - což asi ano, dle tvého popisu - tak je lepší se na měsíc odstěhovat , dát mu čas přemýšlet , než se nechat zatáhnout do toho, v čem žil jako dítě on.
@texetka S tim pitim on se nejdriv vymlouval ze, mu pry nesedlo to vino, a ja mu dal rikala ze pokud si ted nejake piti koupi, tak mu ho proste budu vylivat, a on pak vecer rekl ze jo, ze uz bude hodnej a nebude si ani kupovat...
Mě by tohle vadilo taky. S tím programem bych to nazvala spíš jakým si kompromisem než vydíráním. Přece mu to "nezakazuješ" úplně, jen chceš ať tráví čas s vaší rodinou a až potom u her. K tomu alkoholu. Hlavní problém bych viděla v tom, že když to to dítě uvidí - tatínka pod parou několik dní v týdnu - může dojít k závěru, že je tohle normální a v dospělosti z něj může být alkoholik. V lepším případě bude mít na alkohol averzi, možná i na tatínka. Ale to je sázka do loterie. Určitě bych neustoupila v požadavcích. Vždyť na pc může, ale prvně se musí věnovat svojí rodině. S alkoholem by měl přestat úplně - ikdyž to nevím jak ho k tomu popostrčit. Protože, to potom dopadá tak, že se to omezí třeba na lahev týdně. ALe vydrží to měsíc, dva, tři... potom je to stejná pohádka od začátku. V každém případě držím palce a přeji pevné nervy.
@iveta93 Ja cekala, jak tady budu za blbku ze jsem, udelala to omezeni... to jsem rada ze nikoli... 🙂
Já nevím, zdá se mi to jako dost nedůstojné řešení pro vás oba. Chceš, aby se choval jako partner a táta od rodiny, ale přistupuješ k němu jak máma k puberťákovi (a je jedno, že on se jak puberťák vlastně chová). Bojím se, že té své vysněné představy tímto způsobem nedosáhneš. Mně kdyby takhle někdo ustřihl internet, tak se zabejčim, a žádného konstruktivní řešení mě nezajímá. Tlak vytváří protitlak. Obávám se, že si musíš jasně nastavit hranice a musíte se domluvit. Možná i za pomoci prostředníka.
@pavlina212 A jak to ma vypadat v praxi? To to mam rict kamaradovi, ten prijde domu a rekne to jemu? Do zadne poradny ho nedostanu to jsem napsala. Jak mam nastavit hranice cloveku, kteryho sekyruju, kdyz mu rikam ze se mi nelibi, ze je doma pro pocitac a ne pro rodinu?
pro nas je spolecne jidlo fakt hodne duleziity...Spolecne snidane..(ja vstavam o hodinu driv, abychom si ji mohli dat a kdyz nahodou musim vstavat ja driv, tak vstava on - nenutime se, jen mame radi spolecne jist). To same vecere. Podle me to je nejdulezitejsi cast dne. Behem vecere probreme nejdulezitejsi zazitky dne i plany na dalsi dny. Takze ja bych urcite zkusila zavest spolecne jidla. Vzdyt i pro prcka je to dulezity.
Podle toho co pises, tak tvuj partner neni spokojeny se svym zivotem - co dela za praci? naplnujeho to??
Upřímně, z toho co píšeš mi jde mráz po zádech, protože tady jsou jasné znaky závislosti. Je otázka, jak dalece si to uvědomuješ ty, nebo jak dalece si to uvědomuje on...mám pocit, že jediný, kdo to má sílu řešit jsi doma ty. Souhlasím s @texetka zeptej se ho po opici, jestli si myslí, že je dobrým vzorem pro dítě...
@pavlina212 jenže někdy to bez radikálního řešení nejde , někdy je potřeba udělat tohle aby dotyčný pochopil, že je problém. Prostě rána do hlavy a bud se probere anebo ne a pak je jedno co člověk dělá - je konec. Věřím, že je to poslední možné řešení , domluvy a promluvy jistě předcházely.
Ono člověk co se opíjí několikrát týdně, netráví čas s rodinou, ale u online her ... to není normální , ale už hraničící se závislostí a tam k němu jako k partnerovi přistupovat nejde.
Ahoj,
myslím si, že jsi to teda vůbec nepřehnala, udělala bych to samé. Občas být na netu, to je samozřejmě v pohodě, děláme to s manželem taky, ale tohle už bylo moooc...připadá mi, že tvůj manžel už byl na těch hrách přímo závislý...a sám by se toho asi nevzdal, takže jsi podle mě udělala dobře. Vždyť má rodinu a dítě proboha, tak přece nemůže veškerý čas trávit jen u compu.......a s tím pitím, to je další věc...to by mi teda taky hooodně vadilo, asi už s tím má docela problém. Snad se probere a bude to lepší...klidně mu dej třeba přečíst taky naše názory, aby viděl, že nejsi proti němu nijak zaujatá, jen prostě chceš, aby Vaše rodina normálně fungovala, tohle normální podle mě teda není.
@pandabox Pro nej spolecny jidlo neni dulezity. Nebo ne tak, aby se pridal s tim zorganizovanim i on. U nej doma neexistuji ani spolecne obedy, kdyz prijdeme na navstevu my, dostaneme jidlo, tata ji u televize, mama nevim kdy, rozhodne ne s nami. Kdyz jsme je 1x behem tech 11 let pozvali k nam na obed, delali ze prijeli jen kvuli pomoci s pokladanim lina, pak zjistili ze tam fakt je jidlo, snedli ho asi behem 5 minut, bylo videt ze jim to neni prijemne... Mivame treba spolecne veceri kdyz je u nas navsteva, samozrejme, ja jsem z toho nadsena, snazim se to same delat treba dalsi 4 dny ale zkratka, kdyz se do toho motivuji jen ja, je to malo. On je jako rad ze je nachystane jidlo a prida se, to jo, ale pak nekdy, ma zrovna neco dulezityho na pc, chce si to snist u nej nebo jen udela ksicht kdyz ho volam k jidlu, a kdyz se musim jen ja sama starat o to abychom to, vubec provedli a sesli se u toho jidla, tak na to, mne samotne motivace nestaci...
@pandabox praci neni dlouhodobe schopen sehnat takovou jakou by opravdu chtel, bohuzel, i kvuli jeho zdravotnim problemum. To se asi snadno nevyresi, nemyslim si ze s tim bude mozne neco udelat :-/
@interneticek No nevím, prijde mi to divne se ho snažit vychovávat jak puberťáka. Jak byste se tvářila, kdyby vam nějake časy určil on? I když asi vám to zkouší vrátit odnesení kabelu?🙂 Dospělí lidé by se měli domluvit nějak na úrovni.. Jinak samozřejmě pokud sedi celý večer u počítače a na nic jiného "nemá čas", je to špatné.. Já bych se snazila s nim domluvit, že internet normalne poběží, ale on se bude ovládat a věnovat se rodině. Vypit láhev piva 3-4x týdne nevidím tak tragicky🙂 Spis by se měl naučit ovládat, aby věděl kdy přestat.. pravděpodobně bude mit sklon k zavislostem?
Ta poradna, nebo psycholog - proč ne, i kdybys chodila sama? Vyslechne, poradí, pomůže pochopit, najde s tebou způsoby..
Já udělat něco takhle za zády, tak se dočkám jen toho protitlaku, když ty tak, já taky něco...
Líbí se mi ty plány - jak píše texetka, klidně i napsat viditelně..
S tím pitím - to se řítí do strašnýho průseru, jak potřebuje se opít, zbořit = pít přes míru 3-4x týdně, už je závislý..1den pije, 2.den kocovina = to si nedá a další den nanovo? Naprostý rysy závislosti..řešit, at si tedy udělá testy (na svém oblíbeném místě=netu, je jich dost), dát si pravidla, třeba 1x týdně, nebo míň, když to bude potíž, tak lékař, to je záhuba pak pro všechny..držím moc palce!
...s tím společným jídlem je to teda taky divný...si neumím představit,že bychom jedli každý zvlášť...samozřejmě občas jo,když třeba ještě nemá někdo hlad, ale jinak se normálně celá rodina sejdeme u večeře a jíme najednou...to jsou takové rituály, které i drží tu rodinu pohromadě, že taky něco prožíváme společně ...a vlastně, co teda prožíváte všichni společně jako rodina? Mi to připadá, že už ve své původní rodině má nějaký prapodivný vzor, a že mu to ani nedochází, že je něco špatně. S tou prací je to škoda...jakmile se chlap nudí, to není dobré (to samé pak platí samozřejmě i u nás ženských)...manželovo táta kdysi, když přišel o práci, tak taky začal pít a už se z toho nějak moc nevzpamatoval, bohužel, pak už žili s mojí tchyní spíš vedle sebe, nežli spolu a hádky byly na denním pořádku...nic moc pro děti, manžel na to dodnes nerad vzpomíná☹
@japona lahev piva to byla ze zacatku, davno tomu. Ted to jsou 3-4 lahve 3-4x tydne. Jak by se to mel naucit? Abych nemusela to same resit, co 4 mesice? Tohodle uz mam fakt dost. Nebo se mam tvarit ze tpo nevadi, kdyz po nocich zvraci, abychom byli jako dospeli?
@lv Plany nebyl spatny napad, ale.. proste zase ale. On se nebude podilet na zadnzch planech. Tohle u nas vubec nefunguje. Neco ze reknu jednou to naplanujes ty podruhe, ja. On nic planovat nebude.
Opiji se pres miru nyni tak 1x za tri-ctyry mesice. Ne tydny. Nicmene jak to myslis ze kdyz bude potiz, tak lekar?
@andrejinda Momentalne spolecne obcas jdeme na prochazku s malou,jednou tydne. Pak obcas vylety o vikendu, kdyz nema melouch. Loni jsme si poridili kola, to bylo fajn. S malou kola skoncily no.
@interneticek Promluvit si, co vám vadí a ze je to pro vás důvod k rozchodu. Stanovit hranici, za kterou (vy) nepůjdete. Tohle za něj nevyserite, to musí sám. Čeho dosáhnete, že mu budete odpojovat internet nebo vyhazovat láhve? Bude chodit hrát třeba v práci a chlastat jinde než doma. Tohle je jeho problém a dokud si to neuvědomí, nic se nezmění..
@interneticek no, zkus ty testy na závislost na alkoholu..jo, já myslela, že je takhle navalenej i v týdnu, to jsem blbě pochopila..pokud si dá sem tam 3piva, doma, nebo s kámošem, tak to tak alarmující není..
Dobře, tak nechce dělat plány, a jaký má názor na to, jak to dělat dál? Líp? s dítětem, který ho bude víc a víc potřebovat? A na tvoje plány přistoupí?
Vy mne tu taky porad pisete, o te kocovine. On se zrejme natolik "ovlada" ze druhy den nedava nic najevo, jen ve slabsi chvilce kdy priznal ze to jeho piti, je blby, tak poprvy rekl ze ho pak druhej den boli hlava. Ale primo nikdy nic nerekl, asi se bal ze by si odeme, vyslechl jeste vic. Takze ja to ani primo nevnimam, pokud primo ten den neprospi, a to neni pokazde.
mě teda přijde hrozný ten způsob života...přijít z práce a jít na pc a popíjet...co koníčky, zájmy? co čas strávený s váma dvěma? výlety, procházky....to ho naplňuje? takhle si představoval rodinný život? já bych teda takto žít nechtěla a obávám se že ho nezměníte, otázka je, jestli byl takový když jste se seznámili, takže jste věděla do čeho jdete.....
@interneticek Jestli se opiji přes míru 1x za 3-4mesice, tak jsem taky alkoholik🙂
@japona Ale jak..? To mu mam merit cas a rict ze kdyz bude sedet u netu vic nez 4 hodiny denne tak to je ta hranice? Na to zase ja nemam cas. Nebo ze kdyz se nebude 3x tydne venovat rodine misto pc tak to je ta hranice? To znamena presne to co se deje dosud
@japona tohle se u nas v domacnosti proste dit nebude, nejsme spolek neschopnych pubertaku co neznaji miru. Pokud u vas je to OK, mne to netrapi, ale jeho WC noci a hlavne noci kdy mne to vzbudi na nekolik hodin, mi vadi. A nejsou fer vuci mne. On rano k male nevstava.
@lv Jemu to asi neprijde tak ze by na to mel mit, nejaky nazor, myslim ze ma pocit ze tohle neni zadny problem a neco spatne
Myslela jsem tím, že mu řekneš, že alkoholová závislost a hraní her na úkor rodiny, je už moc. Že to takhle dál nechceš, nabídneš mu pomoc, vyslechneš ho, jak to vidí on, a buď něco vymyslíte společně, nebo půjdete od sebe. On se musí rozhodnout, jestli se chce změnit a rodina mu za to stojí, nebo nechce. Pro tuhle komunikaci poradna nebo psycholog, jestli to sami nezvládnete - když mu rodina nestojí za návštěvu, pokud je to poslední možnost, tak už si vybral.
Sekýrováním, vypnutím internetu, nebo psychickým vydíráním (to chceš, aby tvoje dítě mělo otce alkoholika? - jak tu někdo zmiňoval) ničeho nedosáhneš. To je vnější motivace. On v sobě musí najít motivaci vnitřní. Bohužel. Ač se ti to nelíbí.
@interneticek proč kola skončila ? Pořidte vozík za kolo a hurá zase na výlety . Když neplánuje, tak holt vymýšlej plány ty . S tím, že řekneš hele, zítra bychom mohli dělat to a to, co myslíš ? Nebo bys nás vzal někam jinam? Společný čas ho právě může vytáhnout z hraní her . Ukázat mu, že je i reálný život a ne jen tupě civět do pc a pak se opíjet .
A to pití bych opravdu řešila a klidně radikálně.
Přiznám se, že tohle by mi vadilo také. Mám na mysli to pití a trávení celého odpoledne na pc. Promluvila bych si s ním, navrhla, že třikrát do týdne budeme trávit večery spolu i s malou - jednou vymyslím program já, podruhé on - je jedno co to bude. Večeře, procházka , hezký film, nebo si budete hrát a pak půjde malou uspat . U pití bych se ho zeptala, zda chce, aby jeho dítě mělo otce co zvrací na wc kvůli tomu, že chlastá . Zda chce aby se za něho časem stydělo, protože pokud to nezarazí hned, tak se to bude stupnovat a časem - to dítě bude vnímat tak, že jeho táta je ochlasta za kterého se stydí.
A uvidíš.