Manželská krize?

detickymoje
3. čer 2016

Zdravím všechny 🙂
Nečekám, že mi tu ukážete cestu ven z manželské krize, spíš se potřebuju trochu vymluvit a nahlédnout na to všechno prostřednictvím jiného z venku... 😉
S manželem se znám od svých 16 let a posledních 10 let jsme manželé. Je to úžasnej chlap (nakonec proto jsem si ho vzala, že?), máme 2 děti (taky úžasný🙂) všechno je vlastně dobrý.
Pracuju z domu a jen na hodně zkrácený úvazek, kvůli dětem, protože manžel tráví hodně času v práci. Vážím si toho, že je schopný a ochotný nás uživit, ale poslední dobou je to na úkor věci, vrací se z práce unavený, protivný, nevidíme se, nějaký společný život je skoro sportý slovo 😢 . Jsme teď vlastně jen takový spolubydlící. Když se mu snažím říct jak to vidím, cítí se ublíženě, vždyť nás přece živí, tak co víc bych chtěla... Chci chlapa, kterýho jsem si vzala, se kterým byla sranda, koukal na věci s nadledem, vzal mě občas na večeři, trávili jsme čas spolu ne jen vedle sebe...Je mi smutno, opustit ho nechci, miluju ho a děti taky, ale říkám si jestli je ještě nějaká cesta ven z tohohle stavu? Takhle to dál nechci
Měl jste to někdo podobně?
Do poradny se mnou 100% nepůjde, jednak by se to bez něj v práci asi podělalo ( 😉 ☹ 😝 ) a taky je to paličák a když se sekne, nehne s ním ani pár volů (ale v tom jsme na tom oba stejně, taky jsem palice dubová).
Nějak mi to všechno leze na mozek, neustále sama na děti, z pohledu manžela doma všechno blbě, marně sháním lepší práci, takže jsem taky protivná, čili začarovaný kruh ☹
Díky za jakýkoliv názor🙂

maggie_
3. čer 2016

Ahojky 🙂 Chápu jak to vidíš. I když nejsem vdaná, jsem žena a máme to skoro všichni stejně. Zásadní věc, nikdy to nebude jako na začátku, ale o to tu asi nejde.
Moje rada, která mě napadá je, aby jste si v klidu sedli a pobavili se o tom narovinu. Děti dali třeba na hlídání, aby jste se mohli soustředit jen na sebe. Důležité mu je ukázat tvůj pohled, ale zároveň se zkusit vžít do něj a podívat se na to jeho očima.
Jelikož jsi doma, samozřejmě máš na starost děti, pořád to není totéž. On si chce v klidu doma sednout a odpočinout, že je doma a ty obráceně by jsi z toho domácího "kolotoče" chtěla utéct viď? 🙂
Ono to určitě bude lepší, až budou děti větší a ty se třeba vrátíš do té práce. Potom budete mít názor na věci už o hodně bližší, než teď.
Většinou jsem poradce mých rodičů, pro které jsem jako "poradna zadarmo" vidím to z obou stran a dokážu to posoudit objektivně. Snad ti to tedy pomůže 😉
Opravdu si to chce vklídku sednout, třeba rozdělat to vínko a vyslechnout třeba jeho názor a pohled na věc a zkusit najít kompromis 🙂 hodně štěstí a sil

horsiee
3. čer 2016

Já to vidím na nějakou dovolenou 😉 děti šoupňete k babičce, někomu takovému a jeďte sami dva. Nebo alespoň prodloužený víkend😊. Potřebujete oba změnit prostředí a odpočinout si. Ideálně jeďte tam kde není signál. Nějaký výlety, nebo wellness, nebo něco co jste podnikali společně.

nazka
3. čer 2016

jo, dovča je opravdu všelék 🙂 oba vypusťte a bude to lepší 🙂

gracinka7
3. čer 2016

máme zatím jen jedno dítě, ale pocity mám stejné. Určitě by pomohl víkend jen ve dvou. Je potřeba trávit čas jako partneři a ne jen jako rodiče. U nás to kvůli kojení zatím bohužel nejde.

ann_87
3. čer 2016

Ahoj, než jsi napsala větu:“ z pohledu manžela doma všechno blbě“, tak bych to jako velký problém neviděla. Prostě to tak je, žena je s dětmi doma, muž pracuje. Určitě bych si s ním popovídala, abyste aspoň večer nějakou chvilku měli na sebe.
Ale pokud kritizuje Tvoji práci doma, tak to je na nic. Protože kolikrát ženská z toho taky není odvázaná, že je věčně doma, a pokud to ještě chlap zabije větou „co jsi tu celý den dělala“ (ber s nadsázkou). Chce to si trochu promluvit a vyrazit třeba aspoň sami na večeři (věřím, že víkend nebo celá dovolená by bylo najednou moc, ale nevím jak to máte s hlídáním). Vyražte do kina, na véču a Tvůj pohled se pak trochu zlepší 😉 Přeji hodně štěstí!

anetka1701
3. čer 2016

Nevím jak staré máte děti, kolik toho ještě potřebují...

Taky jsem s mužem od 16ti let, letos jsme spolu 14 let. Máme dvě malé děti, muž hodně pracuje, já jsem doma - on ani moc nechce abych chodila do práce, spíš je rád, že má doma full servis. Taky dělám něco z domu, fotím, pytlíkuju co se dá. Krizovku cítím spíš já sama na sobě - nepracovat je prostě blbé... U nás dost pomáhá dovča, společné večery (i doma). Tedka jsme koupili vířivku, tak si tak dvakrát do týdne nalejeme bublinky a víříme se, hned je člověku pak líp... Ale chápu tu situaci...

kacca11
3. čer 2016

Chtelo by to trochu relaxu, dovolenou, vylety, zaradit vice spolecnych aktivit. Vsechno nepujde hned, ale chce to alespon po kruccich. Tohle podle me neni krize, jen trocha stereotypu. ☺

Taky jsem s muzem od 16ti ☺

hhranolka
3. čer 2016

Nám hodně pomáhá když je dítko u babičky....muž je pak jak vyměněny...

alisek
3. čer 2016

Sama jsem krizi zažila a ne jednu ale dvě velké..je to hlavně o komunikaci ale co bych doporučila jako ostatní tak aspoň pár večerů ve dvou, BEZ DĚTÍ a ideálně taky občas i víkend ve dvou, promluvit si spolu otom ale ať na to máte klid..a čas na sebe..a jak píšou ostatní s tu dovolenou, né vždy je je to dobrý...začala bych pomalu a až si hodně vyříkáte a ujasníte si cestu dál, tak i spolu někam vyrazit na dýl, jinak byste si taky mohli celou dovolenou jenom něco vyčítat a hádat se, atd. ...což se stává nejčastěji

alisek
3. čer 2016

@hhranolka to nám taky ale jak jsou děti dvě a více, tak je už velký problém je udat baychpm mohli bát sami..to se nám stale tak jednou za půl roku

hhranolka
3. čer 2016

@alisek u nás byl dlouho problem i jedno

tifanyt
13. čer 2016

Ahoj, omlouvám se, že asi neporadím @detickymoje. Ale třeba jak podpora pomůže, když se přidám.
S manželem jsme spolu 12 let, 6 let jako manželé a máme dvě děti.
Žijeme vlastně hezký společný život, máme se rádi...bla bla bla...nebudu rozepisovat 🙂
Poslední dobou to začíná být dost krizovka. Manžel se mnou doma moc nemluví, nic se mnou neprobírá. Radši kouká do mobilu, nebo do počítače. Já se obvykle až jako poslední a od jiných lidí dozvídám, že se třeba v rodině něco stalo apod.
A už se 2x stalo, že se mnou vůbec nekonzultovat nějaký větší nákup nebo program a zařídil se podle sebe...jako kdybych já a děti nebyla...
Velká změna se u nás odehrála na začátku tohohle roku, protože mě skončila RD a já nastoupila do práce. Snažím se zvládat vše na maximum, ale přiznám se, že to nejde...Jsem v práci od půl 8 do 16hod. Pak vyzvednout děti ze školky, občas nákup a domů se vracím třeba až v 17hod. Tam začnu sklízet bordel po ranním úprku do práce a do školky, vybalit nákup, nejnutnější úklid a chystat večeři. A manžel přijde v půl 7 domů a rozhlíží se, co není všechno hotovo.
Né, že by mě kvůli tomu peskoval - vůbec. Doma i pomáhá, vyluxuje, pověsí prádlo, nádobí...s tím problém není.
Ale rozdíl si uvědomujeme prostě oba. Nechci to házet na něj. Já jsem samozřejmě víc unavená, nestíhám, to co dříve a z toho jsem protivná, nervozní a pak si hledám i to, že by mi mohl pomáhat víc...což mohl mimochodem 🙂
Na děti je poslední dobou hodně přísný - hned se nechá vytočit a hlavně si usmyslel, že přístup jeho tatínka (tedy dát hned jednu přes zadek) je nejúčinnější řešení a já pak hasím doma požáry a uklidňuji řvoucí děti a i řvoucího otce a už mi to prostě přerůstá přes hlavu, protože mám dojem, že se u nás buď nemluví nebo křičí....
Jinak stále cítím, že si s manželem rozumíme, že máme stejné myšlenky, stejné plány...jenom spolu teď nějak blbě komunikujeme.
Včera mě opět docela dorazil jednou ze svých hurá akcí bez porady, tak jsem se už vážně naštvala a dupla jsem si, že dneska si musíme promluvit o tom, jak to mezi námi je. Takže až přijdu z práce, chystám se na diskuzi o našem vztahu, o domácnosti, zvládání prací, pomoci...prostě mu chci říct, že ho mám ráda a že chci, aby to fungovalo, jako dříve, ale že se o to musíme oba nějak zasloužit a snažit se. Tak jsem zvědavá 🙂

elu
13. čer 2016

@detickymoje uplně jak ode mě...podepisuji se

elu
13. čer 2016

@tifanyt tak pak písni, jak si dopadla....tyhle debaty, to chlapi přímo milujou 🙂....ja je taky pořád u nás vedu a jsou k ničemu ☹

tifanyt
13. čer 2016

@elu No to je mi jasný - už vidím ty držky 😉
Já jsem teda asi naivní, protože zažíváme takovou krizi poprvé a asi jsem s ním nikdy nevedla podobný rozhovor o našem vztahu. Takže mám dojem, že to pomůže si to vše nějak vyříkat, naplánovat tak, abychom nebyli vystresovaní, unavení a hlavně mu chci říct, jak moc mě bolí, když mu nestojím ani za to, aby se mnou v něčem počítal, nebo ho zajímal můj názor....jestli to k něčemu bude ještě říct nemohu...prostě jen doufám 😀

alisek
13. čer 2016

@tifanyt držím palce ať si to vyjasníte a není za tím něco víc...
my se ted častěji hádáme kvůli výchově..zrovna včera jsem byla označena za moralistku a to jsem se těšila na hezký večer 😒

pulecp
13. čer 2016

@tifanyt Většinou, když jsou oba v napětí takové debaty i přes dobrou vůli skončí problematicky. Ten, kdo je ve stresu, většinou jakoukoliv poznámku vezme jako útok (právě kvůli tomu, že v napětí je i ten, kdo to říká). Proto doporučuji před rozhovorem zapracovat na svých pocitech.