Manželova pomoc - pomáhá vám doma manžel?
holky já si nemůžu pomoct, přijde mi, že mám totálně neschopného muže co se pomoci o malého týče.. musela jsem sama zvládat nejvíc uřvané mimino, které řvalo od rána do večera nonstop.. ted má malý 11 měsíců, občas si ho vezme, ale nic mi nepomůže doma a ještě mi vyčítá že je někde pavučina.. já už nemůžu, jsem na malého pořád sama, je náročné dítě, když spí tak vařím jemu, sobě, hodím pračku aspon vysaju.. ale nezvládám vše, on přijde z práce nažere se co mu přinesu pod nos, nejlíp nechá talíř ze zbytky v obývaku.. a pak bude chodit a tatt se me kdy sem naposledy zalevala kytky, kdy sem utirala prach, kralik zas nema vodu boze... a takove kecy,(ale ty kytky nezaleje ..) už ho mám plné zuby on nikdy nevezme vysavac nikdy nic doma neuklidí.. máme velký dům, nemám rodinu blízko ani kamarádky jsem pořád sama s dítětem a nejsem torpédo fakt to nezvládám vše,..holky pomáhají vám manželé v domácnosti něco??
@i_vet2 všechno. Syn má 13mesicu a manzel kromě kojeni zastane vše. Nemá problém s nim být sám, postará se úplně stejně jako já. Doma se v činnosti jako je vaření, úklid atd střídáme, nikdo to neřeší, prostě kdo má čas a chuť, tak to udělá. Nemusíme si práci nějak rozdělovat, vyplyne to. Když syn spi, ja si čtu, nebo plavu, manzel si jede na kolo, nebo do lesa. Pro nás je priorita klid a spokojenost všech, ale v bordelu nežijeme. Každý den pustím robota, ten vysaje, kdyz jsme venku, pretru večer, když syn spi a uz se nebude varit atd. Kytky zalivam se synem, stejně jako zahradu a skleník, rád pomáhá. Rád pomáhá i plnit a vyndavat pracku a mycku. Sbírá s nami na zahrade okurky, maliny, jahody, rajcata.. Proste ho od mala vedeme k tomu, že ty veci děláme společně a pak nemusíme čekat, až usne a mame čas pro sebe.
@i_vet2 pokud byl takový už před dítětem, tak se dalo jen těžko čekat, že se to s dítětem změní.
Můj manžel od začátku vztahu dělá všechno co já, domácí práce máme některé vyloženě rozdělené (já vařím, peru, žehlím, on čistí kotel, seká trávu, stará se o auta), ale co se týká úklidu, tak fungujeme oba, jak je potřeba, jak má kdo čas, někdy on uklízí a já jdu s holkama ven, někdy obráceně (on uklízí důkladněji než já, takže třeba jednou za dva měsíce udělá generální úklid, že zvedne gauč a odsune skříňky a vysává opravdu pečlivě). Když byly holky úplně malé (první půl rok), tak možná i víc uklízel on než já, protože holky byl neodlozitelné, nedošly v noci a bylo to náročný, já jsem vůbec nestíhala a byla úplně vyřízená. Každopádně teď zase, když chodí domu po sedmé, tak je toho úklidu víc na mně, ale holky už jsou ve věku, kdy to zvladáme a nebo pomáhají. Můj muž je velký pedant na úklid, ale nikdy mi nic nevyčetl, protože moc dobře ví, že to s holkama není jednoduchý, když už byl bordel nad jeho komfortní zónu, tak prostě šel a uklidil. O holky se staral taky stejně jako já, přebalil, oblékl, vykoupal, šel s nima ven, rád s nima tráví čas a hned jak jsem přišla z porodnice, chtěl všechno ukázat, aby o ně mohl pečovat, koupání byla vyloženě jeho doména, protože jak přišel večer domů, tak to byla jedna z mála činností, které s nimi večer mohl dělat. On chtěl děti, aby se o ně mohl starat a domácnost je taky nás obou.
Manžel dělá okolo malé i domácnosti cca všechno, co já, respektive třeba on má na starosti třeba koše, králíka, já zas prádlo, úklid koupelny a WC, nákupy si většinou necháváme vozit, vysavame a vytíráme oba, máme myčku, manžel někdy poumyva neco v ruce, já nesnáším umývání nádobí 😅 prostě se podělíme... Když je v práci, tak se staram o malou sama, samozrejme, ale když přijde, tak si ji vezme, hraje si s ní, nakrmí, prebali, uspava každý večer on, případně si lehneme všichni spolu, o víkendech k ní i v noci vstane, prostě jsme v tom spolu... Přijít mi domu z práce a jen se najíst a frflat, co kde není udělané, tak by letěl jak namydleny blesk... Ale my jsme měli domácnost (a péči o ni) dohromady už před dítětem, a to hodně let, a dítě chtěl i on, jasně jsem mu řekla, co to pro něho bude znamenat 😁❤
To jsou přesně ti páni tvorstva, co mají pocit, že tím, že chodí do práce, si všichni sednou na prdel a jejich povinností se příchodem domů rozpplynoi, mají právo odpočívat a nechat se obskakovat, protože oni prece celý den tak tvrdě dřeli. Jsou to přesně ti, co měli doma full servis od maminek a neumí se o sebe sami postarat, nevědí jak se zapíná pračka, ani jak fungují čudlíky na sporáku a o tom, že existuje vysavač, slyšeli jen ve filmu. Když jdou do vztahu, tak je nová přítelkyně obskakuje, protože se chce zalíbit a taky proto, že to má možná naučené z domova, kde maminka obskakovala tatínka a dokud neměla děti, tak to možná i stíhala a nepřišlo jí to tak hrozný. A najednou přijde dítě a ona zjistí, že vlastně doma nemá jen jedno, ale rovnou dvě, že její chlap je natolik zhýčkaný, že neumí ani talíř po sobě odnést a ona nestíhá, je unavená a ještě dostane vynadáno, že není uklizeno a navařeno. A teprve pak ji dojde, jak si na💩 do bot tím, že po chlapovi nic nechtěla a těžko se chlap změní po x létem full servisu, na který se snadno zvyká.
A co je možná ještě horší, že tenhle typ chlapů vůbec neví, co obnáší starost o dítě a domácnost, takže mají pocit, že je to hrozná pohoda a že si ta žena u toho lakuje nehty a nechápou, že je to náročný, že je to práce 24/7, berou to jako samozřejmost a ještě mají blbý kecy o tom, co ta žena celý den dělala, když je tam takový bordel. To je prostě k 🤮. U takových chlapů podle nepomůže nic jiného než buď jim dát nůž na krk s tím, že ta žena prostě odejde, když chlap nezačne fungovat, což ale on bude dělat s tím, že on je chudáček a musí ženě pomáhat, protože ona je neschopná a nezvládá to, dalším řešením je přestat mu dělat fullservis, nevařit mu, neprat mu, uklízet jen po dítěti a sobě, vařit jen pro sebe a dítě, prát jen pro sebe a dítě a úplně nejlepší řešení je mu prostě hodit na hrb dítě i domácnost a nechat ho v tom vykoupat. Možná pak procitne a uvědomí si, že se věci samy neudělají a že to není samozřejmost.
Můj manžel je teda také strašný lempl, co se týká domácnosti, ale když řeknu, tak udělá (sám od sebe moc ne, ale alespoň to uzná, omluví se a udělá.. a snažíme se ti společně změnit). A teda takovéhle kecy by si už vůbec nedovolil, to by to schytal.
A mluvila si s ním o tom? To že pracuje neznamená, že doma nebude dělat nic. Ty seš "státem placená" za péči o dítě (a to máš službu 24h denně) a on je placený zaměstnavatelem za to, že chodí do práce. Domácnost je práce vás obou. Zkusila bych ho někdy o víkendu nechat pár hodin s malým, aby viděl že to není žádná dovolená.
A jako nebudu tvrdit, že můj manžel někdy nepřijde domu a nedostane jídlo až pod nos. Jasně že jo, jsou dny, kdy přijde v sedm úplně hotovej a taky dostane full servis i s odnesením talíře. Ale nebere to jako samozřejmost a nevyžaduje to. Stejně tak, když on vidí, že já melu z posledního, tak jde a udělá, co je potřeba, abych si já mohla odpočinout. A o tom to je!
A jak jste to dělali před příchodem dítěte? Neumím si tohle představit. Mimochodem už 11 měsíců mu ukazuješ, že to takhle fungovat může, takže se to teď bude měnit o to hůř. Na druhou stranu, nikdy není pozdě, akorát ti změna dá teď víc práce. Připrav se na to, že to půjde z tuha, ale každý úspěch se počítá. Promluva, klidně dát přečíst tuto diskuzi (jestli si myslíš, že to zvládne), dohodnout se, co bude mít na starosti on, kdy budeš mít nějaký volný čas pro sebe ty. Za každou snahu pochválit (chlapi na to fakt hodně slyší), o to to půjde líp. Samozřejmě jsem v době, kdy jsem byla s dětmi doma, taky dělala věcí víc, ale nikdy všechno, domácnost je nás obou. Muž často nakupuje, vaří v době, kdy je doma (takže víkendy, přes týden občas večeře), uklízení není jeho hobby, ale občas vysaje, pomůže převléct postele. Když jsme neměli myčku, střídali jsme se v mytí nádobí. Samozřejmě umí zapnout pračku, pověsit prádlo (sice blbě, že musím většinu žehlit, ale budiž), umí zapnout sušičku. Dělá to, když je potřeba, když nejsem doma nebo si potřebuje rychle vyprat svoje věci do práce. O malé děti se přiměřeně staral, věnoval se jim. K veškerým domácím pracím vedu i všechny své děti, takže 16-letý umí vše. Nedělá to s nadšením, ale to já taky vždycky ne🙂 Nemáme tedy barák, ale byt, práce je celkově míň.
Já jsem ten typ, co má alergii už jen na frázi, že chlapi doma ženské pomáhají s domácností. Tohle bych akceptovala jen pokud by ta žena byla jako žena v domácnosti a role by si výslovně rozdělili tak, že on chodí do práce a vydělává peníze a její náplní je udržovat zbytek.
Jinak jsem na tom byla podobně, měla jsem pocit, že furt jen lítám, uklízím, vařím, nestíhám a když přišel pán tvorstva, tak zkritizoval, co je špinavé, rozházené a tak. Dospělo to k tomu, že jsem raději věnovala energii sobě, podobné kecy jsem odpinkávala s tím, že místo řečí má chytit do ruky hadr, že to bude účinější. Když přišel, vypadla jsem sama ven - cvičit, procházka, kolo, kamarádka s tím, že to pro mě důležitější než umyté nádobí. A špinavé nádobí bych po něm taky neuklízela. Jako nebyla to jednoduchá cesta transformace z děvečky pro všechno na rovnocennou partnerku, ale zadařilo se 🙂 Už to doma funguje líp. Pozor na to, jaký vzor dáváš svému dítěti - taky chceš, aby tě pak takto doma komandoval a dělal ti tam chlívek, který ty "musíš" uklízet?
Upřímně, jestli ho máš jen na prachy, tak takto fungují alimenty a není potřeba s ním být v jedné domácnosti, kde ti navíc závaží a spíš ji zaneradi - asi by bylo fajn to chlapovi jasně říct (Ano, je to s nadsázkou, je otázka s jak velkou dle toho co píšeš...) v domácnosti přece žijete oba a po prckovi až bude dost velký, tak taky budeš chtít ať pomáhá (i jen s vynesením koše), manžel už je snad schopný v domácnosti zastat něco sám - popřípadě ho to uč obdobným způsobem jako prcka :D
Jinak u nás to funguje tak, že já mám na starosti syna, manžel pracuje a v domácnosti oba děláme vše (prostě když vidím, že je něco potřeba tak to udělám a stejně tak muž) - jediné co, já vůbec nevarim a on zase vůbec neuklizi koupelnu a záchod, ale takto to je kvůli tomu, že jsem příšerná kuchařka :D a můj muž se rád dobře naji :D
@llluckaaa přesně, jaká pomoc? Taky jsem na to poslední dobou alergická, když to slyším
Abych odpovedela na dotaz. Mame dve deti, ja pracuji na pul uvazku. Muz vetsinou vari, ja uklizim a staram se o pradlo, Kdyz je muz doma, v peci o deti se stridame. Ukoly si samozrejme ruzne prehazujeme dle potreby.
Jako manžel neuklízí vůbec, o domácnost se nestará taky vůbec. Jako hodí si špinavé prádlo do prádelniho koše, někdy si odnese talíř od jídla do kuchyně (tam ho polozi na linku), když dam odpadkový pytel za dveře, tak ho odnese do popelnice. Ale nikdy po sobě nemyje koupelnu, nikdy neuklidi odpadkový koš, když je plný, nikdy po sobě nesmete drobky na lince, jakože by měl pojem o prádle, pračce, sušení prádla, mytí nadobi nebo tak, to vůbec. Teď nedávno umyl po dceři zapatlanou kliku a byla jsem z toho v šoku ještě dva dny. Ale... Ale o dceru se postará, jak je třeba, prostřídáme se s ní, zvládá kolem ní všechno (po instrukcich kolem oblékání a jidla), stará se o ní, kdykoliv někam chci jít pryč a ještě mě podpoří, ať vypadnu a odpočinu si. Taky se stará o všechny technické věci v domě, já nevyměňuji ani žárovku nebo baterku. Když máme nějaký nový spotřebič, tak se naučí ovládání a pak to naučí mě. A za další... Kdykoliv (i když samozřejmě nenadšeně) udělá, co potřebují, třeba povlece postele, mě se blbě tahá s matracemi, občas uvari, umyje podlahu. Nachystat si večeři, je rád, že je doma pecivo a něco. To je asi vše, jenže nám to tak vyhovuje. Máme to prostě rozdělené. Jako jo, v praxi já víc lítám a on se fláká, ale zase dela nárazově práce na domě a na zahradě, to já vůbec, a bývá to dřina. A hlavně HLAVNĚ nemá kecy. Chápe, jak je starost o dítě náročna. Taky máme hodně bordel, ale že jsme oba bordelari, tak nám to nevadí ani jednomu a já to prostě uklidím, až mě to začne štvát. Takže tak, no, tady to vypadá, jak je tu každý partner úplně zlatíčko a ti ostatní jsou na rozvod. Jenže ono prostě záleží, jak to mate nebo chcete mít domluvené a rozdělené. Někteří chlapi mají pocit, že mají na starosti jen tu práci a ještě za to čekají potlesk. Ovšem řekla bych, že i ta domacnost a děti jsou jejich. To fakt chce, ať si to zažijí, jake to je, mít celé na hrbu sama. Ty kecy bych fakt utnula a ať si to začne zkoušet sám, jaké to. Jak to jinak zjistí, když tobě to evidentně neveri. A až si to vyzkouší, tak pěkně rozdělit povinnosti tak, jak to bude vyhovovat vám oběma. A na nějakou posluhu se vykašli.
Jestli už takový byl, horko těžko ho předěláš. Nicméně nošením jídla pod rypák tomu moc nepřidáš. Na mě doma bordel zkusil jednou. Dalo mi to léta práce, ale dokáže doma i něco udělat, ale já ze sebe nedělám služku. Prostě má ruce a nohy, tak si jídlo dokáže nandat sám a pod výhrůžkou násilí uklidí i nádobí, sám od sebe vynese koš. Všechno ostatní se mu musí říct, ale udělá to.
U nás to funguje, zaplať pánbůh, skvěle týmově. Já chodím na full time do práce (krátký/dlouhý týden 12tky), chlap má na starost tři malé děti (5,3, a 11 měsíční), uklízí, vaří, dá prádlo do pračky, už se naučil i třídit podle barev a materiálů, a fungujeme úplně skvěle. Když jsem doma, starám se o vše i já, on přijde z práce a jde se věnovat dětem, nebo uvaří na druhý den.
Chtěla jsem vám napsat pár modelových odpovědí na ty "výtky"... A pak jsem zjistila, že to dokážu napsat pouze tak,jak to říkám svému pětiletému synovi... A vašemu muži sotva je pět, že... Ale prostě dospelej chlap ví, co s pavučinou, suchou kytkou nebo prázdnou miskou, když už si ji všiml, ne? (Kdyby si jí nevšiml, je to jiná věc. Těžší na naučení.) Pokud ne, není to partner.
@i_vet2 manžel se po příchodu z práce vždy chopil kočárku a na 2 hodiny "venčil" dceru. Když se narodila druhá, vzal kočárek a starší na odrážedle. Teď už do práce chodíme zase oba. Nemá problém vzít holky na kolo, prochajdu, koupák,do kina. Vyzvednou z družiny, že školky. Doma povysává, pomůže s myčku, pověsí prádlo atd. Jediný, co nedává je vaření.. 🙈 Kolikrát, když zde čtu o některých chlapech, tak si říkám, jaký mám štěstí.. Je fakt, že bydlíme na bytovce, takže odpadá práce kolem domu, ale máme zahrádku v zahrádkářské kolonii a tam práci taky zastane..
Pomáhá. A hlavně, nikdy neřekl nic na to jak vědu domácnost a jak se starám o dítě. My to máme takhle, chlap dělá 15 dnů v měsíci a 15 volno, a bere to tak, že těch 15 dnů je moje "práce" Malej a domácnost a jeho to co dělá (je tam od rána do večera 22:30). A volná jsou společný volna, takže já uklízím, on vaří, společně nakupujeme a jsme oba společně s malým, jednou přebali on, jednou já, jednou večer vstane on, jednou já, atd... Samozřejmě jsem ženská a co si budeme, mám to trochu lépe vše zmaknute, takže toho udělám zkrátka víc, ale i za pomoc, kterou mám jsem vděčná a jsem ráda, že mě nebuzeruje.
Ja bych mu rekla, at zaplati uklizecku, kdyz ma problem, ze mas dost svoji prace s ditetem. Nemyslim to jako vtip ale fakt. Ja jsem zkousela nekolikrat nejak rozdelit domaci prace, absolutne to nefungovalo, nebavilo ho to, zapominal, ja jsem se zybtecne stresovala a rozcilovala, ze neni nic hotovo, uklizecka vse vyresila. Manzel neni vubec lenoch, ale dela jine veci nez aby varil nebo zehlil - opravuje, stavi, stara se o auta, zahradu. Ja na nej zase prehazuju vsechny tyto cinnosti a zarizovani toho, na co nemam kapacitu - treba co se tyce vymeny pneumatik, remeslniku, instalateru atd. O deti se samozrejme taky stara, beru to tak, ze kazdy jsme pres den ve sve “praci” a kdyz prijde domu, tak jsme v tom spolecne. Ale mame rozdelene aktivity tak nejak pocitove podle toho, co koho bavi a jde mu. Pokud by jeden z nas nestihal, zaskoci ten druhy, nebo se holt musi zaplatit vypomoc, a to neni zadna ostuda.
Co sis vzala, to mas. Pochybuju, ze predtim to byl vzornej manzel a pomocnik, takze jsi asi vedela, do ceho jdes. Nebo jsi dalsi z tech, co cekaji, ze po decku se chlap zazracne zmeni? 🤔
Tohle na mne mamzel zkoušel ze začátku. Byl zvyklí, ze mu maminka všechno strčila pod nos, uklidila apod. Kdyz začal, ze je někde něco neuklizeneho , tak ja jsem mu vždy opáčila "Máš ruce? Máš. Vysavac víš, kde je? Víš. Tak mlč a vem vysavač a vysaj to. Služka ma dnes dovolenou." A zabralo to. Ted pomáhá s úklidem aniž bych mu říkala co je potřeba.
@lenickakl já si taky myslím, ze se to muže zlepšit. U nás třeba porad svatbou nebyl problem a byli jsme rovnocenné partneři, šle jak pak přišlo dítě, tak se to proste prehouplo do te roviny, ze já jsem furt doma, takže tam mám vše udělat a jeho je práce, navíc si oba neseme tento model od rodičů.
Holt se ti chlapi musí převychovat, no. Žádný rozmazlovani a posluhovani… To mi připomíná ten vtip: Jak to, ze je tu porad takový bordel, když jsi porad doma? Jak to, ze ještě nejsme milionáři, když jsme porad v práci?
Jasnej důkaz, že vědci mají pravdu... Půlka mužů je evolučně zbytečná... Bohužel sis vybrala ve spatne půlce.
Tak to můj manžel se zařídil po svém a jezdí po práci ještě na melouchy. Prý aby nemusel doma poslouchat že mi nepomůže. Meme tři děti, do práce chodíme oba. Já i práci změnila abych měla víc času na děti. A když mu řeknu že může uvařit, vytřit tak na to odpoví že to neumí. A když tu pustím každý den roboticky vysavač tak má taky keci. On uklizeno mít nemusí. A me říká že to s úklidem přeháním přitom to není pravda.
@i_vet2 Jedlo by som naberala iba vtedy, keby som vedela, že sa automatickyaj on zapája do iných činnosti v domácnosti. Inak ani náhodou. A keby nechal tanier v obývačke a nič iné nerobil, tak ten tanier by tam bol dovtedy, kým ho sám neodnesie. Neexistuje tolerovať takéto správanie chlapa, ktorý je manželom a už aj otcom. Čo on je vyvolený pán tvorstva a ty slúžka?
Ten by letěl. Nejsi jeho služka, můj manžel pomáhal vždy v rámci možností a nikdy necekl, že něco není. Naopak sám šel a danou věc udělal. A tak to je vlastně dodnes.