Manžel Srb je dost prudké povahy, bydlíme s dcerou u něj

volcomstonka1993
1. čer 2015

Ahoj, nejprve se predstavim,jmenuji se Klara, a je mi 22 let, mam 5 mesicni holcicku a memu manzelovi je 40 🤐
Jsme spolu 2 roky v manzelstvi.
Mozna ze delam chybu,ze to sdilim na forum,ale jelikoz manzel je srb, a ja ceska (bydlime u nej),tak tu nemam ani kamarady ani rodice,jedinyho s kym to muzu sdilet je on, a to je prave to-
Bydlime v baraku, v dolnim patre,a jeho rodice v hornim ve stejnym dome (asi si mnohy dokazete predstavit,ze silim) ALE.. On zas nesnasi moji mamu,ktera bydli 1700km daleko takze s ni vubec neni v kontaktu,oproti me s jeho rodinou, manzel je dost prudky povahy, nejde s nim mluvit na klidny zpusob,ale spis se pohada a tri dny mlci,s holkou mi skoro ani nepomaha, a kdyz se pohada se mnou automaticky odskrtne i ji.
Co by jste delali vy na mym miste prosim argumenty si odpuste dekuji

klara.t
1. čer 2015

V podstatě ani nevím, na co se ptáš. Jestli ho opustit? jestli se přestěhovat mimo dům jeho rodičů? Jestli mu domluvit?
@volcomstonka1993

verjanja
2. čer 2015

Vezmu si chlapa, který je naprosto jiné mentality než já, který nesnáší mou mámu, který je rozhodnutý bydlet se svými rodiči až do smrti, který je výbušný, který může být mým otcem. Tohle jsi přece věděla, když sis ho brala.

Nezměníš ho, on má jistotu domova, Ty jsi tam cizí. Když ho opustíš s velkou pravděpodobností přijdeš o dceru (bude to únos a naše úřady za naše děti nebojují, oni je vydávají, což určitě víš, protože takovýchto případů už tady bylo mnoho), když zůstaneš - budeš šťastná?
Nevím jaké argumenty si máme odpustit, jestli takovéto shrnutí nebo něco jiného. Nevím co bych na Tvém místě dělala, vím, že bych se do stejné situace nikdy nedostala. ALe pokud bych chtěla odejít, určitě bych to řešila s právníkama, což nebude levné.

nica1234
3. čer 2015

Naprosto souhlasím s předchozím přípěvkem, kdyby jsi byla v česku, rychle bych ti doporučila ho opustit, ale tohle bude velmi složitý s nejistým koncem....

volcomstonka1993
autor
3. čer 2015

Dekuju za nazory, nechci ho opustit,jen ..
Proste nekomu vyzpovidat, jelikoz tu nikoho nemam,on je hodnej,starostlivej,to vse ok,ale proste hned vystartuje a v klidu neni sance to resit, za dva roky jsme ani nikam nesli, jeho rodice mi pomahaji, bere si malou,obcas pres noc hlida, ale i tak se citim nejak ani nevim jak, ted jak pojedem do Cr za par dni chyta me panika, (i kdyz budu mezi svyma)..
On uz mi davno rekl,ze kdyby neco,ze mi s malou nebude delat problemy,ze proste dite patri k mame ale ze za ni mam zodpovednost ja, a ze kdyby stanovil KDY ji mam privezt jemu -ukazat- musela bych splnit ten den!

elvira
3. čer 2015

No, co vlastně chceš?
Žiješ s chlapem jiné mentality, podstatně starším, který ti s dítětem nepomáhá... Ty jsi ta, která se musí podřídit a přizpůsobit - žiješ v cizím domě, cizí zemi - když mu chceš vyložit svoje pocity, tak se nafoukne a nekomunikuje - tím tě v podstatě natlačí k tomu, že příště raději budeš držet hubu.
Opravdu chceš, aby dcera viděla takový model rodiny?
Proč nemáš nějakou kamarádku? To jsi zavřená doma, nebo je problém jazyková bariéra? Já bych v takové izolaci žít nechtěla.
A poslední - nenávidí matku, kterou vidí sporadicky? A proč? Není to jen páka, aby tě zase odstřihl od nějaké tvé jistoty a měl tě "na lopatě"?
Osobně bych přemýšlela o návratu do ČR, ťukla bych to rodičům... OHledně styku malé s otcem rozhodne soud...
Ale je to tvůj boj...