Manžel nechce druhé miminko. Nevím, jak dál
Nevím ani jak začít...je toho moc. Největší bolest mi však způsobuje myšlenka, že jsem si strašně přála druhé miminko a to už zřejmě nebude. Mám už jednu dcerku, od jejího narození jsem si přála pro ni sourozence, ale manžel stále nechtěl (prý ať může studovat a je zabezpečená-přitom na tom nejsme špatně, že bychom neutáhli studia dvou dětí).Po čase z něj vylezlo, že jde spíš o jeho pohodlí-mít klid. Je přece jen starší (40). Nechala jsem tomu průběh, netlačila na něj až po 2 letech mu vysvětlila všechna "pro" a konečně ho přemluvila. Vyšlo to hned na poprvé 🙂 Jenže mi to pak vždycky předhazoval, že to tak nechtěl. Nakonec to nedopadlo a skončila jsem v nemocnici s mimoděložním ☹ . Těšila jsem se, že do toho půjdeme znovu, ale je přesvědčen, že už nechce. Dokonce tak, že by mě prý opustil (myslím, že to řekl v afektu). Všichni mi radí, ať zase počkám a dělám jakoby nic. Začala jsem tedy prodávat věci po dcerce, ale s každou snahou dát to pryč, mi to urve kus srdce, že je to definitivní. Prý se mám bavit a užívat si, ale není noc a ráno, co bych nebrečela. Přece jen už mi tikají hodiny (mám 36) a navíc jsem se k němu přestěhovala z dálky, tak jsem chtěla navázat na mateřskou a až pak hledat novou práci. Odejít nechci-jsme spolu 19 let, vybudovali jsme společně dům, dcera ho miluje, on ji...jen nevím, jak dál. Nutit se do "užívání si života" mi prostě nejde...
@sim007 to mě nenapadlo, že by ho neměl rád. S malou vychází hezky, mají krásný vztah. Jen někdy se rozčiluje, že nemá klid na nějaký film atd...Ale většinou si hrají, povídají a užívají sebe moc pěkně.
To je těžký - ty nemůžeš nutit jeho - dítě je obrovský a v podstatě doživotní závazek, on nemůže nutit tebe...
Pokud nenajdete kompromis, tak zbývá jediné řešení, které nechceš...
Znám pár případů, kdy si ženská prosadila svou a další dítě bylo - nakonec to byl miláček všech, ale taky dost případů, kdy to dítě bylo poslední hřebíček do rakve...
Zkusila bych si ještě sednout někdy v klidu s mužem a nastínit mu svoje pocity - nenutit, netlačit, prostě udělat souhrn toho, co pro tebe další dítě znamená a jak se cítíš, že se nějak nemůžeš radovat atd.
A nechtít nějaké vyjádření hned - prostě ať nad tím přemýšlí...
Nic víc nezbývá.
Nakonec život s jedním dítětem nemusí být "chudý" - vem si, kolik žen chce vůbec nějaké dítě a není jim přáno. Buď ráda i za jedno zdravé krásné dítě a zbytečně si nepřidělávej vrásky. 😉
@sim007 Chápu tě. Je to těžké, ALE máš zdravé dítě. I když jen jedno. Někdo nemá ani to. Otázka je, jestli chceš druhé dítě natolik, že bys riskla rozpad vztahu a hledání někoho jiného. Myslím, že život s jedním dítětem je plnohodnotný. Pokud jste funkční rodina a svého manžela miluješ, je to obětování něco za něco. Víš, asi nemůžeme mít v životě vše. A být ve třech a spokojení není vůbec špatné, ne?
@elvira ano, souhlasím, jen jsem teď z toho nešťastná. Říkala jsem si, že si budeme s malou užívat-jezdit na lyže, až bude větší, na dovolené - muž pro tyto "radovánky" moc není, vlastně jsem svůj život neustále přizpůsobovala jemu: omezení společenských akcí, sportu viz lyže, bazény...takže jsem si teď říkala, že si tohle dopřeju s dcerkou, až trošku povyroste. Na to se moc těším. Na druhou stranu nemůžu zahnat tu myšlenku, že se můj sen zřejmě nesplní. Chce to čas, to vím, třeba i on za čas bude chtít druhé, možná zas já už nebudu chtít, když se "zajedu" někde v práci, ale momentálně jsem nešťastná. Přesto děkuji za názor, potřebuji se vykecat, vyplakat někomu na rameni (tady nikoho nemám). Musím říct, že se mi trošku ulevilo.
@espada
@michaelamisa A čo vaša dcéra,tá by chcela súrodenca? Ak áno,možno by aj manžel povolil???
Jak píšou ostatní, jestli jeden z Vás neustoupí jiné řešení než rozchod to nemá. Píšeš, že rozejít se nechceš, ale já si upřímně myslím, že to stejně Váš vztah poznamená a postupem času, až fakt ta šance mít dítě skončí nadobro, mu to budeš mít za zlé. Myslím, že by člověk měl strávit život s někým, kdo má stejné názory, hodnoty, jinak je to defacto obětování se. Vy jste neměli na začátku plány? Píšeš, že jsi od narození dcery věděla, že chceš druhé dítě. To jsi nevěděla, že manžel už nechce, nebo tenkrát ještě chtěl? Zkusila bych z něj vyšťourat, v čem je ten největší problém, v čem ho to bude tak omezovat, ale asi se budeš muset zamyslet nad tím, co je pro tebe nejdůležitější, jestli tvůj muž, nebo dítě, které bys ještě mohla mít, aby později nelitovala, že jsi ustoupila.
@michaelamisa Jen se vykecej, od toho jsme tady 😀
Teda potom, co jsi teď napsala ale mám pocit, že tě trápí i to neustálé přizpůsobování manželovi. To není dobře. Není on tak trochu pohodlný? Vždyť je mu jen 40. Ještě mladík. Ale to asi řešit nechceš. Když to nejde s ním, dělej co tě baví s malou nebo s přáteli. Neomezuj se kvůli němu. Nebudeš šťastná. Ano manželství je o kompromisu, ale ne o totálním přizpůsobení 😉
@lrg
@espada
Možná mi to teď zpětně dochází, na kolik jsem se musela přizpůsobit. Přestěhovala jsem se, nechala daleko svou rodinu, práci, ve které jsem byla spokojená 16 let, vozím ho všude autem, vyřizuji vše (on je hrozný asociál-nemá rád obchody, restaurace, prostě společnost lidí...)Tím nechci na něj házet špínu - je na druhou stranu hrozně pracovitý, až moc, postavil (dá se říct) vlastníma rukama náš nádherný domeček, nepije, je milý...jen se tady dusím tím, že si neplním své potřeby a co mě baví. Chtěla jsem tím druhým miminkem rozjasnit víc svůj život. Jsem celkem akční, mám ráda, když se něco děje a s dětma práce je, naplňuje mě, že se pořád něco děje...
No a k tomu, kolik chceme dětí: Prostě byl už čas na dítko, tak jsme do toho šli. Nedomlouvali jsme se, kolik jich chceme. Ani jsme netušili, že to může být někdy těžší. Taky jsem byla překvapená, že to nejsou jen vycházky s kočárkem a pobyt doma. Je to náročné(hlavně u malých mimineček), ale mě to nevadí. Jen on vidí, že nemá klid na televizi a prostě když on zrovna potřebuje. Nechce prý dalších x let poslouchat křik atd.
@polaks Nevím, snad by chtěla, společnost dětí má ráda, když přijedou sestřenice nebo bratranci, je hrozně šťastná. Ale myslím, že téměř tříleté dítě nepřesvědčí tatínka, že chce sourozence 😉
No ja netvrdím,že by ho mala presviedčať,ale keby z času na čas povedala,že by chcela mať brášku....tým nechcem povedať,že teraz máte na dieťa tlačiť a presviedčať ho,ale spomenúť to pred ňou môžete a nechať ju vyjadriť sa....My sme napríklad naše štvrté plánovali až na budúci rok,ale naliehanie naších detí (a rodinná situácia,ktorá sa doma vyskytla) nás presvedčilo,že to popoženieme!!!
Možno sa nechá obmäkčiť od dcéry,keby spomenula,že by chcela brášku... @michaelamisa
My máme dvě děti..4 a 8 let..máme dům (ještě jeden rok budeme splácet velkou částku na hypotéku, pak už bude dobře), zahradu, já chodím necelý rok do práce..práci mám ráda, po tolika letech doma mě to moc baví, ale chtěla bych ještě jedno..manžel je proti, naše děti jsou divoké, čertíci, hodně se hádají, pošťuchují..je to s nimi opravdu o nervy, u nás doma je stále křik..
I přes to já chci..a dusím v sobě myšlenku, že už to nikdy nebude.. Mě je skoro 33, manželovi 47..cítí se už na to také starý..a má strach, že bychom to neutáhli finančně..
A ač máme všechno, co bychom si mohli přát..v hlavě mi běhají myšlenky, že kdybych si před lety vzala někoho mladšího, na to třetí by přistoupil.. Možná jsem sobec, ale tohle mám v hlavě..
Trošku jiná situace než u paní, která diskuzi založila..jen, já chápu tu její touhu.. ☹
@michaelamisa Někdy poznáš až po 19 letech, že sis vybrala špatně a že se v zásadních věcech neshodnete, to se nedá nic dělat.
Nejak nechapu.. Jste spolu devatenact let, prestehovala jsi se za nim kdy? Predchozi zamestnani jsi tedy nemela zde, ze budes nucena hledat novou praci?
@polaks Ano, možná za čas obměkčí tatínka 🙂 Trošku se i bojím toho čekání, ale třeba to klapne za nějakou dobu. Jen mám starost, aby nebylo pozdě. Přece jen jsem po mimoděložním, tak jsem doufala, že teď by to mohlo klapnout, když je to teď po revizi "jako pohnojené" (i doktor a sestřičky mi to tvrdili). Pak už přece jen hrozí srůsty.
Ja mam na toto este iny pohlad, ktory vela rodicov vobec nevnima. Ja na stastie nie som jedinacik ale ak rodicia raz nebudu, kto zostane tomu jedinacikovi z vlastnej rodiny?
Zostane skutocne sam a moze sa citit opusteny. (samozrejme su vynimky, ked si surodenci nerozumeju ale dat tomu aspon sancu za to stoji)
Co sa tyka toho, co si praje vasa dcerka - som si ista, ze surodenca by chcela. Moj 5 rocny synovec uz dokaze vyjadrit tieto pocity a velmi dobre vnima, ze je doma sam, ze sa nema s kym hrat..dospelaci su sice na hranie fajn ale velmi by chcel brasku (bohuzial mu to osud uz nedopraje). A k tomuto mam este jeden postreh - prave tym, ako sa maly neustale hral len s dospelymi, tak mam pocit, ze mu cast detstva utiekla - nie je taky bezprostredne detsky, skratka prevzal maniere dospelakov, s ktorymi chce-nechce travi cas.
@very Ano, také jsem koketovala s myšlenkou, že možná mít mladšího chlapa, nemusela bych tohle řešit. Taky že jsme měli mít malou dřív...jenže to jsem studovala, stavěli jsme...kéž by šel vrátit čas. Myslím, že naše situace nejsou příliš odlišné. Jen mají sourozenci parťáka, ale touha po miminku je , myslím, stejná, ať to má být druhé, třetí či páté...pokud si to žena přeje.
@carrie_b Ano, jezdila jsem za ním na víkendy a o dovolených. Pak jsme se stěhovali do nového, ale to už byla malá na cestě. Na stálo jsem se nastěhovala na mateřské. Ano, budu si hledat novou práci zde
Nečetla jsem všechny komentáře, ale být vámi jsem ráda, že dlouholetý fungující vztah, zdravou dceru a milujícího tatínka.
Neriskujte to, co máte kvůli dalšímu dítěti.
Já mám děti dvě-moc bych si přála velkou rodinu a ještě alespoň jedno dítě. Občas o tom před manželem mluvím-směje se,ale pak mi řekne, že nechce, protože neví, jestli by ten kolotoč kolem vstávání, blinkání a prdíků ještě chtěl...V žádném případě ho do toho nemohu nutit. Je to můj manžel, otec mých dětí a toto rozhodnutí musí udělat oba dva a to že jsem žena-matka-nositelka dětí, mi nedává právo rozhodovat o osudu celé rodiny.
Tak jsem se vrátila o pár komentářů zpět, abych s přečetla i vaše další reakce. Píšete, že se dusíte - myslíte, že je dítě ideální lék? Co když to způsobí rozpad manželství? Budete ještě více přidušená, uvázaná s dětmi doma.
Udělejte si s dcerky parťáka a zkuste svůj život otočit jiným směrem. Takovým, který vás nebude dusit, ale bude vám dělat radost. Výlety, koníčky, sport, práce....
A nechcem maľovať čerta na stenu,ani vám to neprajem,to Bože chráň,dúfam,že sa nikdy nič také neprihodí...ale....opitý šofér,vaše dieťa na prechode... a nezostane vám nikto....možno by aj toto mohlo na manžela zabrať,trošku vydierať,keďže TY si vlastne pre život s ním obätovala všetko,možno by z jeho strany mohol prísť tiež nejaký ústupok....Ja viem,že toto je už fakt kruté...ale bohužiaľ stáva sa...
@michaelamisa naprosto tě chápu. Ted ho nechej vydechnout chvíli a na druhé si ho zpracuj časem....rozhodně neber antikoncepci. jsi žena a pro tebe je jasné, že chceš děti alespon dve.
@michaelamisa Vím, že je to pro tebe určitě moc těžké, ale zkus se trochu vžít i do jeho situace. Je k tobě upřímný a řekl ti, jak se věci mají. Každý nechce mít více dětí a pokud si miminko pořídíš v takovéto situaci, navždy to vás vztah poznamená. A do vztahu s novým mimi bych taky moc velké naděje nevkládala, co se tatínka týče. Říkáš, že s dcerou má hezký vztah a i ten by to mohlo pokazit. Dítě by se mělo narodit z lásky a vůle obou rodičů. Srovnej se s tím a užívej si dcerku, jestli jsem to dobře pochopila, tak je ještě malá, tak přece nechceš, aby měla uplakanou mámu. Někdy nejsou věci jak si je vysníme. My s manželem chtěli vždycky velkou rodinu a já vím, že by se musel stát zázrak, abych ji manželovi mohla dát. A neuděláme s tím nic, osud rozhodl za nás. A upřímně ti řeknu, že bych se asi psychicky zhroutila, kdyby mi tohle někdy manžel vyčetl. Možná to ten tvůj muž nemyslí vůbec zle, jen je rázný, aby měl jistotu, že to nevezmeš do svých rukou. Přeju hodně sil a krásných okamžiků s dcerkou 🙂
@gabi_k to byl taky jeden z argumentů, kterým jsem ho přesvědčila k tomu druhému (které nevyšlo), že bude jednou sama, až tu nebudeme. Taky že může snáz jezdit na prázdniny k babičkám a tetám, když budou dva-vidím to na synovcích-když je na návštěvě jen jeden, je mu smutno, ale spolu jako bráškové si na domov pomalu nevzpomenou. Malá byla u babičky jen jednou a večer jí dovezli, že pláče (máme všechny daleko, takže takové výlety jsou možné jednou za čas). Taky s tím hraním-malá si to se sestřenicemi užívá, vím to a uvědomuji si to právě hodně. Jen ten můj muž má klapky na očích nebo to tak nevnímá.
@michaelamisa Míšo, odkud jsi?
@michaelamisa nebo nic neříkej a pak prostě otěhotníš ...nemluv o mimču...a on se zapomene 😉
vyzní to hnusne, ale dcera by fakt nemela byt pak sama a za další, i ty....až budete v duchodu, kdo za váma bude jezdit??
@michaelamisa Chápu tvoje pocity, ale zkus se na to podívat pozitivně: Malá už za pár let nebude tak malá, a budete moci podnikat výlety, sport a věci, co ti chybí - budeš mít malou parťačku. S druhým dítětem by k této fázi došlo až za dalších několik let. Byla by si zase doma s miminem a nic nemohla (ber trochu s nadsázkou). Jako jedináček a člověk co má rád klid ti řeknu, že na 110% platí 1 dítě=žádné dítě. S jedním se domluvíš a přizpůsobíš se mu. Se dvěma je to mazec. Samé kompromisy, buď řve jeden, nebo druhý. Oběma najednou se často nezavděčíš.... A to nemluvím o jejich hlučných hrách a neustálých rvačkách:D Ne nelituju, že mám 2 děti, je to super. Vždy jsem chtěla 2, ale je to fakt náročné. Kdybych tušila jak, tak bych je možná neměla 😉
@polaks já mám pocit, že už jsem vyčerpala všechny argumenty (tím jsem ho taky přesvědčovala). Našemu známému přejel náklaďák holčičku, umřela. To jsme si říkali, že je to šílená tragédie, ale mají alespoň druhé dítě (i když vím, že jim to tu holčičku nevrátí, ale mají pro koho žít). Horší, kdyby měli jen ji. Tak jsem taky říkala, že je to hrozné pro ty, co mají jedno.
Tehdy jsem ho zlomila, ale po té zkušenosti s mimoděložním už je konec. Nepřesvědčí ho nic. Jakoby chtěl říct "svou šanci si propásla. Smůla"
@michaelamisa a nutit jeho do druheho miminka by jsi chtela? Vzdyt by to druhe nemusel mit vubec rad a to by jsi prece nechtela ne....