Manžel nechce druhé dítě. Má to nějaké řešení?

Tohle je těžké.. My jsme od začátku vztahu "počítali" se dvěma dětmi..a pak to nešlo, byli jsme spolu 10 let, když se dcera po dvou letech snažení narodila a mě bylo 30. Narodila se dřív a prostě to nebylo úplně růžové ze začátku a postupem času manžel přišel s tím, že stačilo a druhé nebude. Měl k tomu celkem racionální důvody, které jsem chápala a dávala mu za pravdu, ale citově jsem měla touhu stále. Probrečela jsem si několikrát..Občas jsem to vytáhla, když byla dcera už větší, jestli se něco nezměnilo a on si stále trval na svém-finance, bydlení, náročné období snažení apod. Když mi bylo 35, tak mi došlo, že je na čase se smiřovat s tím, že fakt mít druhé dítě nebudu. A pak najednou o loňských Vánocích úplně obrátil a přišel s tím, že bychom to ještě měli zkusit, že tomu dáme dva roky a uvidíme, že by chtěl mít jednou ve stáří kolem sebe rodinu a co si budeme..s jedním to není úplně jistota. No a letošní Vánoce už jsem byla čerstvě těhotná! Sice to budou asi spíše dva jedináčci, ale budou tady pro sebe..Jinak tedy, pracuji od dceřinných cca 2 a čtvrt roku a nyní si budu nechávat poloviční úvazek i během mateřské a rodičovské (jak se to bude zvládat nevím🙂 ), navíc dcera jde od září do školy. Pomoc rodiny není nijak velká, bohužel. Takže asi zkusit racionálně říct, jak to cítíš a třeba i navrhnout jak řešit finance/bydlení/čas apod., ale pokud je rozhodnut, tak tlakem to bude ještě horší..

Obávám se, že tohle rozhodnutí není jenom na tobě. Musíte se shodnout a pořádně to probrat, propočítat, pokud má strach, jak vyjdete. Za mě je blbost živořit jen proto, aby byly děti dvě. My chtěli děti tři, ideálně hned po sobě. No a 5 let nám to nešlo po prvním...těhotná jsem až teď. A od třetího postupně upouštíme, protože ta energie už dochází. Každopádně propočty proběhly i u nás. Chceme, aby se měly obě děti stejně dobře, aby měli naspořeno obě stejně...zkrátka aby se nám ani jim nijak nesnížil náš aktuální životní standard, protože já bych si nedovedla představit, že s nimi najednou nepojedeme 10 let na hory, nebo k moři a těm dětem to nebudeme moct dopřát. Tvého manžela docela chápu. Ty píšeš, že je to od něj sobecké. A nebylo by to trochu sobecké i od tebe? Třeba chce mít spokojený život bez starostí a je spokojený s tím, co má..Je těžké si to v hlavě nastavit jinak, pokud už s tím moc nepočítal...Pokud totiž bude další prcek a finančně nejste v bavlnce, tak to úplně bezstarostné nebude a on jakožto živitel rodiny bude rozhodně ve stresu (pokud budeš bez příjmu na RD, tak jediný živitel v podstatě, těch pár korun příspěvku nepočítám). Chce to si opravdu pořádně promluvit, ne někomu něco servírovat. Zkus jej pochopit, řekni mu to, že ho chápeš. A že pokud by byl klidnější, můžete to zkusit vypočítat a podobně. Bohužel, dneska už se nedá řídit jenom chtíčem a pocitem, že to "nějak půjde". Alespoň za mě. Já třeba budu pracovat i po porodu a to jsem doma taky na všechno úplně sama a bez kohokoliv na hlídání.

U nás jsem nechtěla druhé dítě já.Nakonec jsem se rozhodla ,že do toho půjdeme.Mame úžasnou dcera.ALE manžel strašně chtěl druhé dítě a dopadlo to tak,že teď dělá kariéru.Jezdi služebně pryč.Na všechno jsem sama ...

Nemusis byt bez prace dalsie 3 roky. Nasi boli od roka a tristvrte v jasliach

Chtěli jsme dvě, ale zůstaneme s největší pravděpodobností u jednoho. Důvodem jsou převážně finančně a z velké části to bylo manželovo rozhodnutí přes které asi nejede vlak.
Nechce živořit, žít od výplaty k výplatě a nedopřát dceři kroužky, výlety a spoustu dalších věcí. Už se těší až se vrátím na plný úvazek do práce. Kdysi se mi svěřil, jak velká psychická zátěž to pro něj je, když jsme závislí jen na jeho platu. Nějaká neschopenka, úraz,...byli bychom v háji.
Ty možná vidíš, že by jste další dítě zvládli, ale on nechce táhnout na hrbu všechno sám, stresovat se co by kdyby atd. Hlavně si na sílu neprosaď svou, mohla bys skončit ve výsledku se dvěma dětmi, ale bohužel bez chlapa.

ano, máte pravdu, je to od dvou a tlačit ho nemůžu ale je mi to líto, přála jsem si 2 děti, a navíc vidím, že i to starší by už sourozence potřebovalo. Taky mi kdysi říkal, že míval úzkosti hlavně z toho abychom to finančně zvládli když jsem byla na MD. Ale třeba mě a sestru živil jen otec a zvládlo se to. Mamka 3st invalidní důchod.
Nechám tomu trochu času, třeba se to někam posune samo. Zatím budu tajně závidět kamarádkám co mají více než jedno dítě 👶

Buď jeden z vás změní časem názor a bude to v pohodě nebo se jeden z vás nedobrovolně přizpůsobí tomu druhému a bude to někde pod povrchem tlačit a bublat a je možné, že to naruší váš vztah. Já v sobě došla přesvědčení, že když bych potkala někoho, kdo by měl rád mě a byl dobrým otčímem dětem a chtěl se mnou další miminko, byla bych schopná se rozvést. Tím jsem se jako vnitřně uklidnila, přijala fakt, že na manžela nemůžu tlačit, tak jako nechci, aby on tlačil na mě. Naštěstí na rozvod nedošlo, manžel změnil názor a naše třeťátko miluje.

Možná to chce i zvážit, jestli bys třeba nemohla pracovat na nějaký částečný úvazek, až se s mimčem trochu sžijete🙂 Manžela by to třeba trochu uklidnilo a nakonec byste mohli být spokojení oba, když by ten příjem byl i od tebe...nikde není psáno, že musíš na 3-4 roky vypadnout z provozu a do domácnosti ničím nepřispívat, ve světě to tak ani nebývá většinou. Z vlastní zkušenosti vím, že u prvního (opravdu hodně náročného syna) jsem začala pracovat od jeho půl roku z domu, to byl cca čas, kdy už jsem začala fungovat i víc a nebyla celé dny v plandavých teplákách. Teď to plánuju podobně - aktuálně mám dvě práce, do jedné z nich se budu moct vrátit až se mi bude chtít (z domu), druhou mám na vedlejší osvč (to jsem se naučila během minulé RD, úplně jiný obor), takže to si zařídím podle sebe úplně, tam budu moct brát mimčo asi i s sebou.

V tomhle se musíte shodnout oba dva, pravdou je, že druhé (a další) dítě JE zásah do rodinného rozpočtu a je to další propad přříjmu. I kdybys třeba v roce šla do práce, tak to dítě obvykle musíš dát do soukromých jeslí nebo miniškolky za prachy, takže v čistém prostě bude peněz objektivně méně.
Na druhou stranu ti rozumím v tom, že chceš druhé dítko, Mít sourozence je pro dítě nedocenitelná zkušenost. ale rozumím i manželovi, v dnešní době je to opravdu rozhodnutí docela závažné a z jednoho příjmu se vychází velice těžko. Já jsem momentálně opravdu moc ráda, že období MD/RD mám za sebou, užila jsem si to na max, ale už jsem potřebovala změnu a hlavně teda finančně už to bylo hooodně nadoraz.

to je těžké, já se na mateřské živím sama už 2 roky a dělíme si náklady na dceru a moc dobře vím, jaký to někdy nervy jsou, žiju z úspor a ty se tenčí víc a víc. Přítel podniká a tudíž by nás sám opravdu neuživil, takže mu pomáhám v tom, že sebe uživím sama a i na dítě dost připlácím....sem tam vezmu nějaký přivýdělek...Pokud finance necháváš jen na manželovi, tak se mu vůbec nedivím, že má strach a bojí se, jestli vás všechny uživí...Sobecký z jeho strany mi to vůbec nepřijde a chápu ho...Zkuste si propočítat vaše průměrné měsíční příjmy a výdaje vč. přídavků na dítě třeba atd... a jak by váš finanční rozpočet změnilo druhé dítě. Čím jsou děti starší, tím stojí více peněz :D

Tak záleží na financích, ale jedno a dvě děti je sakra rozdíl, jak finančně, tak organizačně. Za chvíli už ti dítě půjde do školy a ta je finance ještě náročnější, takže manzela chápu, pokud nevydělává nějak nadstandartne a chce dítěti něco dopřát a nepocitat každou korunu. Nicméně chápu i tebe, my mame děti tři a šla sem do toho s vědomím, ze ta rodičovská bude náročná, porad přemýšlím a počítám, děti upřednostňuju a sama si kolikrát ani nic neporidim. Nejstarsi už je ve skole, ma jeden krouzek a i tak to lítá po tisících.

My jsme se s partnerem shodli ze pokud děti jedine dve. Samozřejmě když bude všechno Dobre žádné zdráv.komplikace a půjde to. Bude od nich rozdíl 2.5 roku a upřímně? Taky nám standart spadl. Měsíční příjem nám klesl o nějakých 20k do toho jsme stavěli dům. Stěhovali se. Partner chodil do práce a z práce na barák. Ale nikdy sme si neřekli ze bude maly jedinacek. A radši teď zvládneme nějakých 5 let kdy si žijeme Dobre ale na rozhazování není ale u moře jsme už s prckem byli. Letos nejedem skrz těhotenství ale příští rok by sme zase chtěli. Než abych se po 3 letech vrátila na dva roky do práce a pak znovu rodicak a prave už náročnější období jako je škola. Druhé dítě určitě aspoň ze začátku první rok není takový zásah do rozpočtu a v době kdy je to pak náročnější už bude ve školce a ty v práci

Pane bože, co bych dala za tvého manžela, já jsem v opačné situaci, manžel chce druhé a já ani za nic a to je teprve lahůdka,když to máš denně na talíři....