Manžel nechce druhé dítě...
Mohli byste mi prosím poradit? Manžel nechce druhé dítě, dcera bude mít 10 let, 4 roky nám vzal jeden lékař, předepisoval mi léky na jednu nemoc tvrdil mi že bude dítě nemocné. S výměnou doktora přišel šok, že to jde, léky byly vysazeny. Dcera šla do 1. třídy. Manipulativně čekal až dcera vyroste. 3 roky nám vzala snaha, zkoušení částečně zdravotní problémy. Doktor poslal manžela na spermiogram, byl tam ale doteď to neodevzdal. Navíc má manžel gynekologa v rodině, ke kterému chodím. Chtěla jsem názor jiného lékaře, který by to za ty roky řešil umělým oploděnim, to manžel taky odmítá. Gynekologický jsem v pořádku, bude mi 38 let a manželovi 45 let. S manželem se kvůli tomu hádáme, nechce ustoupit ani si o tom promluvit. Ani to nechce probrat, na moje přemouváni mlčí jako bych byla vzduch.
Kdysi jsme byli domluvení na 2 dětech, klidně bych měla 3 děti. Nedokážu rozbít rodinu a hledat někde jinde. Říkají mi biologické hodiny, nejsem pěkná a nechci ublížit dceři.
Máte někdo nápad jak to udělat, je hodně tvrdohlavý a navíc nevím kdy mám ovulaci. Ovulační testy fungovaly, ale vždy přišly měsíčky. Doktor mi poradil náramek awawoman, to manžel zakázal taky...
Má někdo nějaký nápad aby se to povedlo?? Už jsem zoufalá...
No tak asi se s tim smirit a respektovat, ze manzel druhe nechce?
Ten prispevok je starsne zmatecny. Vobec sa z toho neviem vysomarit. Ale co ti poradim, ked tvoj manzel druhe nechce, tak druhe nebude 🤷🏼♀️ Ja sa mu popravde moc nedivim. Ma 45 rokov a odrastene dieta. Naco by isiel znova do mimina?
Aky mate spolu inak vztah (ked odmyslis nezhodu o druhom dietati) ? Vychadzate dobre? Mate dostatok financii? Chodite na dovolenky/vylety? Fungujete ako rodina?
Jsem z toho nějak zmatená. Co znamená, že manipulativně čekal, až dcera vyroste? Chápu to správně, že jste se roky snažili a on najednou řekl, že už nechce?
Tak pak už jen znásilnit manžela 🤷 ( vtip) ....chápu tě, ale bohužel my tvého manžela nepřesvěčíme , máš na výběr buď respektovat jeho rozhodnutí nebo odejít a najít si někoho kdo dítě chce,
Ten pribeh vubec nechapu, tak budu komentovat jenom to presvedceni. A to je tezke. Ty dite chces, on ne, tezko se tam bude hledat kompromis, pulku ditete si poridit nejde. Dulezite jsou asi i duvody, proc on nechce , (beru to tak, ze duvody, proc ty chces, jsou pomerne jasne).
Dala bych mu najevo, jak moc po tom touzim a zkusila s nim probrat jeho obavy ( a treba pro ne zkusit nalezt nejake reseni). Co kdybyste to nechali na nahode? Rict si, ze se nebudete o dite snazit (ivf atd), ale nebudete se mu ani branit? A brat obe alternativy tak, ze, to tak melo byt a nebudete proti tomu bojovat?
(Jen poznamka, dost me zarazilo, ze ti zakazal nosit ten naramek. To je snad tvoje vec, ne? Co ti to ma co zakazovat? To je pro me dost red flag, usuzuju, ze ten vztah asi uplne nefunguje, jak ma...)
Myslím si, že časem půjde vztah do kytek. Ty chceš dítě a on dítě nechce, skřípe vám komunikace, zakazuje ti nosit nějaký náramek na podporu početí, takže bojkotuje tvoji snahu. Nechce ti dát výsledky spermiogramu... To je blbý, že dítě nechce a je stejně blbé to nějak navlíknout, abys otěhotněla, protože to nedělá dobrotu.... Když dítě nebude, budeš nešťastná, když dítě bude, bude mít problém on...dost patová situace...
Já bych asi manželovi řekla, že moje touha po dítěti je tak silná, že se může stát, že ustřelím a pořídím si dítě s někým jiným.
Popravdě, začínat někde znovu je v tvém věku nesmysl. Nějak jsem nepochopila, jestli jste se teda snažili a nešlo to, nebo co.. pokud ano, tak manžel dítě asi chtěl, ale s věkem a vším okolo asi nastala doba, kdy chce mít klid, užívat si “bezstarostný” život, těšit se z dospívání dcery a neřešit prdíky, soplíky, což je ve 45 pochopitelné.
Pokud nechceš rozbíjet rodinu (což by byl podle mě nesmysl), tak se s tím smiř, najdi si terapeuta a zaměř se na něco jiného.
Myslím, že byste možná měli oba dva zajít na nějaký párový sezení a vylít srdce někomu třetímu, nestrannému…
Tlačit to nemá cenu. Myslím, že je pak možný, že se Vám víc naruší vztah. Já jen.. “známá” odmítla jít na potrat (jasne mohli se chránit) on jasne rikal ze proste další dítě ne…. mají už vic jak dvě děti.., chlap nakonec odešel (o děti se ale opravdu stará, peněz posila fakt dost, vidaji se, bere je na výlety atd) a ona teď dělá zle prave přes miminko. Vyčítá mu ze odešel i když mají malinký dítě. On zase ze se přece dohodli ze další dítě ne. Nevim jak přesně to tam bylo, teď to působí ze se snažila ho udržet i přes dítě.. nakonec je na všechny sama. Tím chci jen ukázat, ze i tohle se muže stát a proste je lepší se dohodnout. Já bych druhy taky chtěla, manžel rozhodne ne (sám je ze dvou děti) a zatím si říkám, ze teď bych to dala, ale jak půjdu do práce, znovu by se mi do toho vlaku asi naskakovat nechtělo. Nevim co bych teď dělala kdybych otěhotněla. Jedna známa mi řekla fajn věc “ stejně to dopadne úplně jinak než si teď myslíš” … uvidíte co Vám život přinese. Ale nepomůže to, ze se kvůli tomu dohadujete a mít dítě jen protože Vy mate tu potřebu, ale nejakej dopad to má na celou rodinu, proste ok není.. a nemyslím to hnusne. Je mi to lito, ze se neshodnete, každá víme jaký to je prát si miminko, navíc když to z nějakýho důvodu nejde..
@pampeliska1313 Na druhou stranu, kdyz uz nechtel dite, mel jit na vasektomii. Oplodnit zenu a pak ji tlacit do potratu, protoze se mu do dalsiho ditete nechce, ale zaroven se mu nechce ani do ochrany, to je taky napresdrzku..
Nedivim se mu, je mu 45 let. A uprimne, vykasli se na to, jinak o nej definitivne prijdes.
@ai30 s tím souhlasím, řešilo se proč s ni teda spal. Manželství už tak bylo nefunkční a tohle byla poslední kapka. Chyba je na obou stranách - ona věděla ze on další nechce a on s ni neměl teda mít sex.
Ty máš právo chtít dítě, on má právo nechtít dítě. Ty se v 38 hod cítíš na mimino, on se v 45 hod na mimino necítí. Mně je 41 a manželovi 43, děti máme 10 a 8 a oba jsme se shodli, že kdyby šel vrátit čas, pořídili bychom si děti dříve. Neumím si sama sebe představit teď s miminem, natož pak manžela (a to je ještě o dva roky mladší než ten tvůj).
Pokud ses mu svěřila, že dítě chceš a že si bez něj neumíš představit život a on i přesto trvá na tom, že se na další dítě necítí, nezbývá ti, než to respekovat a smířit se s tím, nebo hledat dalšímu dítku otce jinde. Ale rozhodně se nesnaž o druhé dítko nějakou lstí na současného partnera, to by nebylo dobré ani pro jednoho z vás...
@sinicka začínat ve 38 znovu je nesmysl? Pokud by šlo jen o to, že chlap nechce dítě, tak si najdu jiného a pořídím si ho s ním, tak to nejspíš nebude úplně nejlepší nápad, ale jinak nevím, proč by ženská nemohla začít ve 38 nový vztah. Nebo v padesáti nebo v šedesáti.
Asi takto:
1) povede se ti otěhotnět a manžel se buď smíří a nebo ne, což bude vést k rozpadu rodiny a ty budeš ve 40 sama s malým dítětem
2) nebudes mít druhé dítě a bude tě to trápit do konce života, protože nebudeš ochotna se s tím srovnat
3) najdeš si někoho jinýho, což v tvém věku znamená honem honem, takže dost vysoké riziko, že by ten potencionální vztah stejně nevyšel.
4) sama v sobě se vyrovnás s tím, že prostě budes mít jen jedno zdravé dite, začneš se soustředit na něco jiného, práce, koníček, partner...
Více možností nevidím. Jinak přítel měl skoro 45, když se narodila dcera. Má celkem 5 deti: nejstarší narozena 2003, nejmladší 2021. Se mnou teda "jenom" dvě. 😀 on je ale hodně typ na děti, daleko víc než já třeba. Já chtěla jen jedno původně. 😀 ono je to spíš o povaze než věku.
@suzanna123 nemyslím obecně všechny ženy ale tuto konkrétní s potřebou mít dítě. Než se rozvede, odstěhuje, poohlédne se po jiném, třeba to chvíli nepujde, nebo to nepůjde vůbec a najednou jí potahne na 50 a může taky skončit sama a rozhádaná s dcerou a nebude ani s vnoučatama…
Ostatně tento příběh se nám v rodině odehrál…
Nemyslím tím začínat znovu ve smyslu, že mámbýt nešťastná a trpět např. alkoholika nebo tyrana
Upřímně, vůbec se nedivím, že člověk v 45 nechce dítě. Spočítala sis, kolik by bylo muži, až by takové dítě maturovalo? Vždyť tvůj muž se blíží do věku dědečka, se vším všudy. S drobnými zdravotními potížemi, s větší únavou, menší výdrží. Máte jedno odrostlejší dítě, můžete s ním už ledacos podnikat téměř bez omezení.
Na druhou stranu samozřejmě chápu tebe, protože mateřské pudy. Ale taky nejsi nejmladší...☹
Kdyby se stala nehoda, tak bych do toho ve 38 ještě šla, cíleně už ale ne. Ve 42 už bych do dítěte nešla ani kdyby to byla nehoda.
Moc mě to mrzí, ale někdy je lepší mít jedno zdravé dítě než riskovat rozpad rodiny. Dá se realizovat i jinak, věnovat se jiným dětem třeba v kroužku, zkusit nějakou formu náhradní rodinné péče, hostitelskou péči... vím, není to vlastní dítě, ale někdy v životě zkrátka nemáme všechno, co jsme si vysnili. Vůbec nezlehčuji tvou touhu, jen se snažím ukázat realitu. Moc bych ti přála, aby ses cítila šťastná.
Obavam se ze si budes muset zvolit mezi 2.ditetem a manzelem. Moc neverim na happyend nahodnych dvou carek a manzel by z toho byl mavnutim kouzelneho proutku nadsenim paf.
Na misky vah si dej jeste zvysene riziko vrozenych vad u deti starších párů..
@sslunnecnice co aby se povedlo? dítě? navzdory manželovi? Aby ho pak třeba vůbec neměl rád či nenáviděl jeho i tebe? Měly byste se domluvit. A tady asi nejde kompromis, musí ustoupit bud on nebo ty. Jeden z vás bude muset upravit jeho očekávání a smysl života. Jen ty ale můžeš nejlíp odhadnout, kterou tu variantu kdo z vás rozdejchá líp.