ahoj,máme dvě děti ve věku skoro sedm a tři roky.sedm let jsem byla doma a starala se o kluky,přítel se nikdy moc nestaral,chodil do práce a přivydělával kšeftama.musím upř.přiznat,že posl.rok na mateřský byl horzný.věčné výčitky m. že musí vydělávat,abych se mohla válet doma,neustále s dětma sama,denně stejný kolotoč.v březnu Adámek oslavil tři roky,tedy mi zkončil rodičák a já měla nastupovat zpět do práce.m.to nesl špatně,že mám práci daleko,časově náročnou atd. mě se tam taky nelíbilo,vyměnilo se vedení,nepříjemní lidé...takže jsem podala výpověď a ten samý den si našla práci sice v úplně jiném oboru,ale v místě bydliště.práce je sice naprosto hrozně placená,ale prima kolektiv,skvělá vedoucí,která se mi snaží vyjít vstříc...m.trochu utichl,než nastala reality,služby,víkendy...a už byl oheň na střaše,ať jdu na dávky,že bude vydělávat on a uživí nás atd...nechtěla jsem,ptž v práci je mi dobře...jenže to mám denně na talíři,že otročim za pár korun,že děti mě potřebujou,dokonce že chci žít svůj život,že už mě nazajímají (názor jeho matky),že mě přestaly bavit a proto jsem šla do práce.je to vyčerpávající,na ranní vstávám ve čtyři,přijdu ve dvě ,doma bordel,mladší spí na koberci,staršího odmítá vodit do školky,že se chce vyspat (dělá krátkej dlouhej tejden)...nedej bože když vybouchne hlídání,jeho matka hlídat odmítá,má stejnej názor jako on.doma nesmim kňournout že jsem unavená,hned je řev a hádka.holky,nevím už jestli jsem normální,jsem sobecká,když chci alespoň trošku svého času?když chci oživit mozek a dělat něco jiného,než prát ,žehlit a utírat unudlané nosy?sedm let,jsem se poctivě starala a starám se dál,tak aby bylo stále ukluizeno atd...ale bez podpory to prostě asi nedám.jen se bojím,že když půjdu na dávky,jednak bych se strašně styděla a jednak by mi zase vyčítal,že mě musí živit,ptž jsem líná pracovat.co mám dělat?jak z toho ven?????
Urcite bych z prace neodchazela, protoze si to preje tvuj muz nebo tchyne! Stejne pokid by si byla doma, tak sama pises, ze by ti stejne vycital, ze te zivi, ze si jen doma apod..a jeste by si na nem byla zavisla..jen nechapu, co by teda vlastne chtel? Trochu to vyzni, jako by zarlil na to, ze nejsi privazana doma u plotny.. a to je podle me od nej dost sobecke.. pokud se ti v praci libi, pracuj a narovinu bych si s manzelem promluvila. Rekni mu, ze ty si takhle spokojena, domacnost zvladas a navic jsou to prece vase deti, tak on by se mel taky postarat.. zeptej se ho, jak by si to tedy predstavoval, kdyz mu nic neni za dobre..predpokladam, ze nebude mit odpoved.. aby si byla doma, zdeptana, vycerpana a zavrena z kazdodenni rutiny? ☹ nekdy ty chlapy vazne nechapu.. hlavne, ze oni jsou ti dokonali a vsechno vedi nejlip 🙂 nenech se zmanipulovat a pokud to jen trochu jde, delej to, co chces ty a deti budou mit doma spokojenou zenskou..a z toho prece profituje i chlap,no ne? 🙂
@sylvka souhlasim s prechodzim příspěvkem. A vedl nekdy do skoly deti on? Co když je to strach, ze na nej zustane část domacnosti a starost o deti a nemusel by to zvladnout? Urcite bych ale pokud chces pracovat nezustala na davkach jenom kvůli partnerovi. Nikdy nevis, co se muze stat (rozchod, ztrata partnera a pod.). Clovek to nikomu nepreje, ale clovek mini, život meni. A pak by si mela s dětmi problém se uživit. Uz jen kvůli tomu. Navíc, po tech letech ti dobře padne jit do spolecnosti a zaclenit se do kolektivu.
Navrhla bych mu, ze to na rok zkusis a pak si o tom zase promluvite....
@im4fun díky,m.je hlavně strašně ovlivněn maminkou,která s ním byla doma do sedmi let a do dneška k nim chová opičí lásku.ltaké tak dopadla,nemá jedinou kamarádku,nikdo se snima nestýká,ptž jsou prostě divní.já takhle dopadnout nechci,(např.mi popisovala,jak když chodila do práce,stála na kopečku s vyhlídkou na jejich domek a plakal,jak se jí stejskalo a to jim bylo okolo desíti let)já je miluju,ale jednou mě nebudou potřebovat na sto procent a co pak já? půjdu si hodit lano,ptž je pryč smysl mého žití,nebo jim budu do padesáti vařit na přání jako tchýně.?! to prostě nedopustím.m.má divnou povahu,furt mě schazuje,dělá ze mě krávu,že prej jsem líná a stejně v práci nevydržim dýl jak tejden a už jsem tam měsíc a něco 🙂je to vzpruha na moje sebevědomí 🙂 samoz. až budou kluci nemocní,taky se mi půjde špatně,miluju je...ale proč má skončit můj život po narození dětí?
@indy2
@linee samoz.jsem sním o tom mluvila několikrát,že se mi tam moc líbí,že jsou se mnou spokojeni atd.ale nemá to cenu,při první hádce mi to vyčte.do školky chodí jen Martínek,když jsem byla na mateřský,vedl ho asi 3krát.nedávno se ve školce zhroutil,když mu učitelka řekla,že martí nemá nosit jen gumáky,ale i norm.boty.řval jí tam,že mi říkal,abych nechodila do práce,že to nezvládá atd.bodejť by to zvládal,když sedm lert se nestaral.taky dost pije,chodí v pět ráno na sračky...nu co,když tím přímo netrpí děti,úplně mi to nevadí,taky nejsem svatá 😉
Koukám, že tvůj manžel patří do četné skupiny mužů s představou, jak se doma ženská jen válí, ale když se má do toho válení zapojit, tak dá brzo ruce pryč. Na takovém člověku bych nechtěla být závislá 😔 . Nehledě na to, že si pak zavřeš dveře na trhu práce. Stejné to máme v rodině švagra, děti mají už velké 17 a 15 let a do práce už se asi nikdy nevrátí☹.
@sylvka no, v hlavě to máš srovnané dobře, to je základ. Ale tím spíš nechápu, jak jste to spolu vydrželi takhle dlouho - očividně odlišné povahy, řekla bych že až neslučitelné pro spokojené soužití. Jako brala bych, kdyby on striktně vyžadoval mít doma ženu v domácnosti a tobě by to tak vyhovovalo, pak je to v naprostém pořádku. Ale když on chce něco, s čím ty nesouhlasíš a dopadnout tak nechceš, tak to nevidím úplně optimisticky:( Bohužel:( Protože to vždycky skončí řešením, kdy jeden je spokojen na 100% a ten druhý je zase nespokojený...A ještě že tě takhle ponižuje, no to už je úplnej hnus.
No upřímně, s tímhle bych si nevěděla rady...Máte dvě děti tak to už se těžko radí abys odešla...Fakt ti to nezávidím
@sylvka známá takhle zůstala na přání manžela doma a teď nemá manžela ani práci. Manžel odešel (no moc se mu nedivím, mel doma hodně dusno a zářivé scény) a ona je teď sama doma, děti mají svoje rodiny a nedokáže ani chodit do práce, protože posledních 20 let nechodila... Nikde ji jen s maturitou nevezmou a za kasu do obchoďáku by nešla. Je z toho docela vyřízená.
Nenech se manzelem ovlivňovat a klidně jdi pracovat. A rozhodně si to nevycitej.
@sylvka četla jsem pouze tvoje příspěvky, prmin, ale co to je za vola, když za A) poslouchá svoji matku, za B) Ti na mateřské vyčítá, že jsi doma a líná, za C) Ti vyčítá, že chodíš do práce a za D) nedokáže odvest vpořádku školkové dítě do školky a za D) dělá scény ve školce a řeí Tebe s učitekou....
Za mě v žádném případě se nevzdávej práce, jednak mu jde o svoje pohodlí, ale podle mě i žárlí, že se Ti v práci líbí a že Tě tam mají rádi.
Ustupek jsi udelala, když jsi se vzdala dobře placeneho místa dál od bydliště....jsi skvelá, že sis našla práci, rozhodne bych mu nevykládala, kolik beru pžřesně....časem si myslím, že Ti přidají.....věci do školky chystej ty a pokud bude problém, dej číslo učitelkám, popřípade volej do školky a ptej se....scém typu, že díte doma leží na koberci nebo spí a on jakože nezvládá....vydrž, vše časem poleví...nenechej se vydírat......to jde o začatek, manžel si zvykne....když mu nic jineho nezbyde...nejsi služka. ani jeho ani detí....drž se.
@sylvka když chce, abys byla doma, tak ať se kouká pořádně postarat a bez keců 😉 Mít tohle na talíři, tak s ním nevedu žádné debaty. Děti jsou vaše, ne tvoje, když ty můžeš vstávat ve čtyři, tak on taky nemusí chrápat, když se mu zrovna žádá a radši zavést malého do školky! A maminku bych rychle usadila otázkou jestli chce vaši rodinu spolufinancovat, případně ti najít lepší job 😉
Nejsi ani sobecká, ani bezohledná, uvažuješ naprosto rozumně. Nedej si vzít svůj vlastní prostor. Ani za cenu hádky. Zkuste najít kompromis a hlavně o tom mluvte v klidu a jen vy dva. Ať nechodí na rozumy k máti...
@sylvka jen dal chod do prace. Jak to tak ctu o tvem muzi, tak se mi nezda, ze spolu zestarnete. Prijdes mi dost rozumna, v hlavě srovnano, zatimco on proste maco plny silnych hospodskych kecu. Pokud pije uz ted dost, tak se to s vekem bude jeste zhorsovat, pak ti to vadit zacne, budou hadky a trpet tim deti. Znam to dobre.
Takze mysli na zadni kolecka, bud rada, ze praci mas a ze te bavi. Kdybys ho ted poslechla a zustala doma, tak te za par let nikdo nezamestna a nebudes schopna od nej odejit, kdyby se cokoliv stalo.
@sylvka Ahoj, nečetla jsem komentáře ostatních jen tvoje a nezlob se, ale chtěla bych se na něco zeptat, jen to prosím neber špatně: Proč s tím mužem jsi? Kvůli dětem nebo proč? četla jsem že se nestará, že pije, že ti nadává i že ti nepomáhá. Sobecká nejsi, to mi spíš přijde že on ano. Hele můj táta se taky nestaral, chodil do práce, vydělával, ale to bylo všechno, nic moc z toho nemám, jen to, že si pamatuju mámu jak je z toho smutná a když se po 24 letech konečně odhodlala se rozvést tak zjistila, že je jí bez něj líp, teď má nového a je šťastná. Chápu, že tvůj manžel (nebo přítel) je jejich otec, to je v pořádku, ale měl by si to také trochu uvědomit a ne, že ti bude shazovat sebevědomí, že ti bude předhazovat, že když se staráš o domácnost tak jsi špatná žena, protože nepracuješ a na druhou stranu nadávat, že jsi špatná matka když pracuješ, to tě akorát odrovná. Určitě choď dál do práce, když to špatně řeknu odreaguješ se a budeš dělat něco jiného než doma a můžeš si ušetřit třeba nějakou tu kačku kdyby se cokoliv stalo. Doufám, že to dobře dopadne, držím palečky
Já myslím, že jediné řešení je v případě takové zabedněnosti a nepřístupnosti partnera začít žít sama s dětmi svobodně a bez výčitek, jakým je Vám přínosem, když není ani schopen odvést dítě do školky, nebylo by Vám třem samotným lépe ?
Na tohle si určitě umíte odpovědět sama i bez našich rad, jste rozumná žena. Zeptejte se sama sebe : chci takový život pro sebe a své děti navždy ? Protože s největší pravděpodobností se žádný další uspokojivější život po tomto konat nebude, tak chcete ten vzácný čas mrhat tímto způsobem a dětem tak nechat od manžela kazit dětství ?
.Já bych od něj odešla.Tvůj manžel tě psychicky týrá a lepší to nebude.Nezmění se.Jen nechápu,proč sis s takovým volem zakládala rodinu?
já se tak nějak obávám, že na založení rodiny s volem máme my holky obecně výborný talent 😒 . držím palce... ale neradila bych hned odejít od něj... protože to neznamená automaticky zbavení se problémů.. nastane okamžitě milion jiných...
Tak mě se to stalo taky,manžel zakladatelky mi dost připomíná mého bývalého.Mám s ním dceru,ale když ji byl rok,odedšla jsem od něj.Ale je fakt,že jsem s ním taky byla dost dlouho,celkem 9 let,a nepřipouštěla jsem si,že mě týrá.Je to skvělý manipulátor,navíc jsem byla nezkušená,byl první,se kterým jsem měla dlouhodobý vztah.Že od něj odejdu,jsem byla rozhodnutá prakticky tehdy,až se to začalo stupňovat,a když mě uhodil,odešla jsem.
Tím chci říct,že z psychického násilí se lehce může stát i fyzické.
Holky,nic ve zlem,ale zakladatelka chtela poradit jak s praci.Diskuze se ale toci kolem toho,aby partnera opustila
Myslim,ze s praci ma jasny nazor,urcite ma i jasny nazor na sve spoluziti a pokud by chtela partnera opustit,zalozi uplne jinou diskuzi...
Nojo,to je fakt,trochu se to tu zvrtlo 🙂 Jinak s prací bych kvůli takovému partnerovi nesekla.
@sylvka Primárně si uvědom, že tvůj partner je kus psychicky labilního hovězího, který se tě bude za každých okolností snažit ovládat a léčit si na tobě své mindráky. Tím, že jsi byla na rodičáku a byla jsi na něm finančně závislá, tě měl pod kontrolou a v plné moci.
Tím, že pracuješ, přišel o páku, kterou se s tebou snažil manipulovat. Jeho reakce je přirozená. Zkouší kopat z jiné strany.
Ty si však uvědom - pokud nebudeš pracovat, kdo tě bude živit v důchodu? Vaše děti?
To, že si nastoupila do zaměstnání, neděláš jen pro sebe. Ale i pro své děti do budoucna. Nebo jim chceš být v dospělosti přítěží?
To je fakt, až se manžel za pár let rozhodne, že Vás vymění, zůstanete sama a ještě s bídným důchodem a on Vás určitě živit nebude...
@bejvalka Které ovšem časem pominou, narozdíl od problémů s manželem, ten se nezmění...Každý si zaslouží milujícího partnera, v tomhle bych kompromisy nedělala...
@amazonka.k Podobné trosky od svých protějšků, pokud ty si navíc nechají líbit jednání, o kterém píše autorka původního příspěvku, neodchází. Naopak se jich člověk dost těžko zbavuje... Je to určitý druh závislosti...
Neustojí sebe, vybíjí si to na svých blízkých.
@brunetka11 To nevím, jestli je uspokojivější výsledek :-/
Nejsi sobecká, naopak je mi tvoje uvažování sympatické. Spíš mě zaráží, že jsi si s takovým chlapem pořídila rodinu a vydržela ty jeho kecy a to, že ti nepomáhá. Navíc dle něj: nepracuješ = jsi špatná, pracuješ = jsi opět špatná. To mě teda fascinuje.
Přeci tím, že nastoupíš do práce neznamená, že přestaneš být matkou ne? Přijde mi, že tvůj muž je ten typ, který zastává vymezení rolí na mužskou a ženskou. Mohou to být jenom moje dojmy, ale aspoň tak mi to vyznívá podle toho, co píšeš.
Každopádně moje rada: nepodřizuj se příteli a zařiď si svůj život tak, aby to vyhovovalo tobě (potažmo dětem). Abys jednou nedopadla jako mnoho žen - podřídí se muži, starají se mu o domácnost, a jakmile on je odkopne, ony nic neumějí, nikdy nikde nepracovaly a tím pádem jsou hodně špatně na "stará kolena" zaměstnatelné.
A že není schopen dovést dítě do školky? To mě teda konsternuje...