Manžel mi nemůže odpustit. Nejde o nevěru.
Už jsem zoufalá. Už nějaký ten čas řešíme krizi ve vztahu. Žádná nevěra a podobné věci, ale jde o slova a činy co jsem řekla/udělala, a muž přes ně nemůže jít dál. Abych nebyla dlouhá ve zkratce je napíšu. Máme od narození hodně náročný dítě a nemáme nikoho kdo by nám s ním pomohl.
Tak jsem jednou vzala klíče od auta, odjela, vrátila jsem se asi za tři hodiny. Jo a zavěšovala jsem mu mobil 2x.
Jednou jsem mu prý řekla, že je hajzl. Vůbec si to nevybavuju, ale bylo to prý večer v ložnici když malá opět plakala.
No a ještě pár takových pro mě né tak šílených věcí aby se u nás mluvilo o rozvodu.
Potřebujete oba prostor pro vypnutí...pokud to nejde dohromady, když nemáte hlídání, tak aspoň každý zvlášť...pak nebudete muset v afektu a s okamžitou potřebou odjíždět neplánovaně...
Co se týče toho nadávání...my se s manželem občas ráno smejeme, kdo byl v rozespalosti na koho protivnej a nadával. Máme dvě děti, několikrát za týden vytuhneme po uspání u první stránky knížky či chvilky filmu...a vzájemně se pak snažíme dostat z gauče do postele...občas už to přemlouvání vzdáme 🙂 ráno se tomu zasmějeme, když je někdo dotčeny víc, tak se omluvime..ale rozespalosti zejo 🙂
Nepomohlo by vám, kdybyste si to vyříkali před nějakým mediátorem? Jako malé dítě je náročné, když není hlídání je to víc náročnější a pokud jsi unavená, málo spíš, tak v podstatě nedostatek spánku je velmi efektivní forma mučení. Ty jsi ani nevěděla, co říkáš a mu to ublížilo . On je teď zaseklý někde v pocitu ublíženosti, protože jsi si dovolila nebýt k dispozici a nezvadala mu telefon a potřebovala vydýchat ten stres... Jako je škoda, aby na tom ztroskotal vztah a i kdybyste se rozvedli, rodiče budete pořád a budete se spolu domlouvat na péči.
asi by bylo dobre si uprimne promluvit, idealne s terapeutem / mediatorem. Mate narocne obdobi - oba. A je treba, abyste si oba promluvili proc se chovate tak jak se chovate a jak se citite.
Tady pochopime proc zkratujes - a jak oznaceni za hajzla tak odjezd bez vysvetleni pryc zkraty jsou - , ale manzel tomu mozna nerozumi. A asi si zaslouzi omluvu. Uprimnou, s vysvetlenim proc se to stalo a proc jsi to treba tak nemyslela nebo proc jsi tak reagovala. Z toho co pises to pusobi dojmem, ze sice vis, ze to nebylo uplne ok, ale jinak ti prijde, ze muz dela z komara velblouda a vlastne o nic neslo. A on z tebe citi tehnle pocit, jemu to pritom ublizilo vice nez by sis prala - to musite probrat. Probrat to spolu ve chvili, co na to budete mit cas a budete se opravdu venovat jeden druhemu, ve chvili co ti u toho bude plakat na kline batole to nebude fungovat :(
Tak ať navrhne on nějaké řešení.A co mu děťátko nechat nechat na celý den ať se trochu vžije do Tvé situace.....
Tak ja asi nebudu tak slunickova a tleskankova. Protoze pokud si nemapatujes, co rikas/delas, tak mas docela problem. Vychazim z toho, ze manzel nekecal, kdyz rikal, zes mu jednou rekla, ze je hajzl. My takhle doma normalne nemluvime, takze takovy slovo bychom si oba sakra dobre pamatovali, ale znam rodiny, kde se takhle mluvi normalne, takze nejaky hajzl sem, hajzl tam nikoho nerozhazi. Mne by teda taky vadilo, kdyby mi manzel rekl, ze jsem napr. krava....nevim, jestli by to bylo na rozvod, ale nadsena bych nebyla a neprenesla bych se pres to jen tak.
Mam z tveho uvodniho prispevku trochu pocit, ze celou situaci zlehcujes, buh vi, co se doopravdy stalo, protoze pokud uz mluvite o rozvodu, tak to asi nebude tak v pohode, jak se to snazis lakovat. Zakladem je byt uprimna; opravdu o nic moc neslo? Nechci se zastavat chlapu, ale nesnasim zenske, ktere si mysli, ze se k chlapovi muzou chovat sebehur (a omlouvat to treba hormonama nebo nevyspanim) a cekat, ze chlap vsechno zkousne a jede se dal.
Jako promiň, ale když se chováš jako kráva, tak se není čemu divit. Odjedeš se na tři hodiny ani mu neřekneš kam, pak mu sprostě nadáváš. Měli by se takhle chovat tak jdu hned od něho pryč. A to vytípání telefonu to je největší drzost kterou můžeš udělat, když jako nejste pohádaný nic. A i kdybyste byli pohádaný tak telefony se nevytípaj
A co se chovat jako dospělá ženská? Zdrhnout na 3h od dítěte a nikomu nic nerict??? A jeste se divit 🤔 to mi přijde jako chování nějaké puberťacky ne maminky 🤷♀️
@pampelina18 ano chovala jsem se jako kráva, dva roky už se omlouvám a vysvětluju a stejně to nikam nevede. Můj muž je hodně zvláštní člověk. Je neustále nespokojený a když není všechno tak jak on chce je problém.
Tak se rozved když je tak hrozný a je to... Vždy za vše může chlap😂
Zakladatelko, tvuj muz je zvlastni clovek, ale ty asi taky nebudes uplne 'standardni', soude podle tveho chovani (zmizet na tri hodiny, tipnout mu opakovane telefon, kdyz te hleda). Vrana k vrane seda. Vy jste se asi hledali, az jste se nasli.
Jestli se omlouváš dva roky, tak se přestaň omlouvat. Minulost se změnit nedá.
@veruuu_kubesovic asi jsem to nepochopila, ona to dite nechala samotne? ja to pochopila, ze nechala manzela s malym ditetem 3h, to mi neprijde jako nic neobvykleho, ze si na par hodin sla vycistit hlavu
Tak to mě mrzí, určitě by byla škoda se rozejít kvůli tomuto.
Na druhou stranu je prostě potřeba to nezlehčovat. Nám to nemusí připadat tak strašné, ale jde o to se vcítit i do manžela, respektovat jeho pocity ohledně toho, má na ně právo. Situaci nezlehčovat a dát mu najevo, že si uvědomuješ, že to pro něj mohlo být extrémně nepříjemné...např když jsi odjela mohl o tebe mít strach, mohl si připadat totálně vyignorovanej, navíc dítě asi řvalo atp..
Domluvte se, že pokud budeš mít potřebu odjet, je v pořádku odjet, ale řekni mu třeba že se vrátíš za dvě hodiny, když to potřebuje k tomu aby nebyl tak ve stresu..Nicméně bránit v odjezdu ti nemůže, to je zase tvoje potřeba.
Co se týče toho, že jsi řekla hajzl...Pokud jsi si jistá, že jsi to neřekla nebo to opravdu řekla v nějaké rozespalosti, vysvětli mu to takto. Navíc mohla jsi říct třeba "do hajzlu" a on mohl slyšet "hajzl", případně to použij jako výmluvu he he ✌️😁