Manžel mi byl nevěrný - několikrát. Poraďte, co dělat
Ahoj holky, ráda bych slyšela vaše rady na můj problém.
Jsem přibližne třičtvrtě roku vdaná a dohromady jsme se svým manželem 3 a pul roku. Máme 5 měsíčního syna.
Když jsme spolu začali chodit, po půl roce jsem se s ním rozešla, protože jsem mu vytýkala, že na mne nemá čas. Manžel (tenkrát ještě přítel) mi strašně nadbíhal a šel "s kůží na trh", přiznal se, že měl souběžne se mnou ještě jednu partnerku a nevěděl, pro kterou se má rozhodnout. Nyní je ale prý stálopevně rozhodnutý jen a jen pro mne a ukecával mě tak dlouho, až jsem řekla, že mu dám druhou šanci (zahrála zde i jakási ženská rivalita a já jsem nějak chtěla nad tou druhou zvítězit - vim, že to bylo ode mne hloupé).
Po půl roce jsem se náhodou dozvěděla, že mi byl opět nevěrný a to den předtím, než se přijel k nám domu představit mým rodičům.
Poté, co jsem se to dozvěděla jsem na něj uhodila. Vše vyklopil a vyhrožoval mi, že se zabije, když ho opustim, že jsem pro něho ta nejlepší ženská v životě. V noci někam odjel, tak jsem mu volala, kde je a on plakal a říkal, že se zabije, pokud se k němu nevrátím (no hrůza). Tak snad i z lítosti a strachu jsem mu opět dala šanci.
Po nějaké době jsem mu opět přišla na nějakou nevěru a opět ten stejný scenář. To zase běžel kupovat zásnubní prstýnek a žehlil a žehlil a zase mě ukecal.
Pak jsme měli hezký vztah a já otěhotněla. Naplánovali jsme svatbu a on asi měsíc před svatbou přišel s tím, že tomu vůbec nerozumí, ale že někde asi na zachodě se nakazil pohlavní chorobou, já byla těhotná a v šoku - musela jsem podstupovat vyšetření a díky bohu jsem byla zdravá. Celou dobu mi nechtěl říct, jak k nemoci přišel (prý zřejmě z ručníku), dokonce i přisáhal na ledascos.
Před pár dny jsem se ale dozvěděla pravdu, že mi tenkrát byl opět nevěrný s nějakou slečnou neznámou.
Jsem z toho už celá zničená. Manželovi nevěřím vůbec ale vůbec nic, a kdybych neměla malé miminko (5 měsíců), tak bych ho už dávno kopla do p....
Připadám si strašně hloupě, ale on mě vždycky tak strašně ukecal a přemlouval, že jsem mu vždycky dávala nové a nové šance. Ted ale nevim, co mam delat. Manžel se strašně snaží a nebýt jeho nevěr, tak máme strašně krásný vztah. Jenže mně už je strašně odporný. Holky poraďte. Děkuji.
Souhlas se simonceli, ve všem.
Tenhle chlap bude podvádět pořád.
pryč a co nejdřív! kdyby to bylo jedno zakopnutí tak ještě (ikdyž i to se blbě odpouští), ale toto je moc.
@miladar tady jde už o zdraví..a ty musíš být zdravá, kvůli svému dítěti..kde máš jistotu, že jednou něco chytí a aniž by měl on sám nějaké příznaky tě nakazí nějakým svinstvem???navíc, co z vašeho děcka vyroste, když bude vidět, že někomu všechno projde?????a časem by kluk vnímal, jak se tatík chová, zvlášť pro syna to teda není nijak dobrý vzor...a ještě tě vydírá..pryč od něj.
mas na vyber - bud to chovani sveho manzela stejne jako tisickrat predtim skousnes a rozhodnes se zit po jeho boku s dalsima slecnama pobliz, nebo se rozhodnes pro zivot bez nej s tim, ze si casem najdes partnera, ktery te bude respektovat a ctit a vazit si te - tudiz nepodvadet!
holky, moc vám děkuji. Ono se to lehce řekne a těžko udělá. Máme spolu byt a platíme hypotéku. Synovi je pět měsíců a nevím, jak bych ted v tehle situaci odchazela a hlavně kam? Moji rodiče a i cela rodina bydli 100 km od nas a ani neni mozny se k nim nastehovat (maji maly byt). Sama s materskou nemuzu zadny podnajem utahnout. A přeci jenom je tu to ditě. Opravdu si myslite, že je lepší rozbít úplnou rodinu? Ve mně se to strašně tluče a bojim se dělat nějaká radikální rozhodnutí. Děkuji za vaše názory.
Kammka má pravdu, že na syna to bude mít špatnej vliv do budoucna, když tohle chování uvidí u otce, tak potom si bude myslet, že je to v pořádku se takhle chovat k ženám a možná bude dělat to samé.....
@miladar Jsi v těžké situaci. Já bych od něj odešla, ale mám kam jit. Moje maminka má kamarádku, která celoživotně snáší nevěry svého manžela, ne že by ji to bylo jedno, ale nějak se s tím vyrovnala a je spokojená. Já bych tak žít asi nemohla, ale jsou i taková manžeství a ve své podstatě jsou štastná.
Záleží jestli to chceš.
@miladar znám případy kdy spolu bydlí v bytě 2 maminky s dětmi protože by právě samy nájem neutáhly. Prodat byt, rozdělit peníze a pryč. Nemyslím si že by tato "úplná" rodina byla lepší než neúplná jinde, popř. časem s někým jiným. Budeš se tím trápit a to dítě to pozná. navíc vzor otce jak píšou holky může s malým časem udělat svoje.
@miladar to že rozbiješ rodinu, která je úplně, ale špatně funguje si myslím zrovna v tvým případě je to nejlepší řešení. A taky existují centra, která ti třeba pomůžou s bydlením a tak a myslím, že kdyby došlo na lámání chleba, tak rodiče ti pomůžou. Ty si hlavně polož otázku, jestli chceš takhle žít? A když ti výjde ne, tak hledej možnosti, jak z toho ven. Ale já bych šla pryč.
1. má to v krvi a bude asi mít tu potřebu podvádět tě pořád
2. to,že ti říká,že se zabije...co to je?????To je chlapské chování...přijde mi to strašně ubohé,takový chlap mi přijde "nechlapský"....nevím jak to vyjádřit....ale snad mne pochopíte
3. opravdu jsou chlapi,který si tě budou vážit a budou se k tobě chovat jinak,takže bych velmi zvážila zda v tomhle svazku vůbec setrvat...
4. lepší je to ukončit teď,dokud máš dítě malé,ty jsi mladá a celý život máš před sebou....než v 50 litovat,že jsi sice kvůli dítěti s ním zůstala,ale byl to život úplně na houby a žila jsi bez plnohodnotného partnerského života
5. bez důvěry ve vztahu se žít nedá..to se odděláš..budeš co nejdřív na Chocholouška!!!
milada: rodinu rozbijes Ty? tak to nevim, ja to vidim tak ze ji rozbiji tvuj manzel svym chovanim k tobe a vasemu synovi! vzpamatuj se!
jejej,nějak mi to uteklo a a ni jsem nestihla vložit úvod a pozdravit (máme totiž první bebíčko-píchla nás vosa,tak tady střídavě koukám na malou a čtu vás)..takže ahoj🙂))
Děkuji za rady. Když on ho má Toníček (= syn) tak rád, pořád se na něj směje a přeci jenom on (manžel) se o něho strašně hezky stará. A i doma se chová strašně hezky (ke mně). Jen je tu jediný problém a to je ta nevěra. Vím, že se ho ted tak trosku zastavam, ale ono vse neni cernobile. Neměla bych třeba nejdřív vyzkoušet nějakou manžel. poradnu nebo tak nějak?
@miladar on se nikdy nezmění.... jen na čas utlumí svůj chtíč, to je všechno.... tohle fakt nemá smysl. Pokud s ním chceš zůstat kvůli synovi, tak ok, bydli s ním, ale žíj svůj život tak jak to dělá on.... seznamuj se, nevaž se na něho, buďte jako spolubydlící, ale nikam to nevede. Asi s ním chceš být když to vidíš takhle. O syna se může starat pěkně i když spolu nebudete. To není žádná překážka. K tobě se chová hezky třeba z pocitu viny, ale myslím si, že žádnou vinu necítí. Je to prostě notorický záletník a to nezměníš.
odcházím na nákup, pak dočtu
milada: nikdo se na tebe nediva skrz prsty pokud se svyho muze zastavas, jak pises - nic neni cernobily, verim ze te ma manzel rad a syna taky. bohuzel tvuj manzel ma jinou optiku na nahlizeni vztahu, protoze jemu dela problem mit te rad i s urcitymi zavazky jako je treba vernost.... manzelskou poradnu zkusit samozrejme muzete, ale opravdu veris, ze meni charakter cloveka?
ahoj holky
miladar věřím,že je to těžké,ale pokud máš trochu úcty sama k sobě tak ten vztah ukonči. Tvůj partner se nikdy nezmění a poradna ho určitě nezmění, už je takový. Nedokázala bych s takovým člověkem být, i kdybysme měli dvě děti. Mám také za sebou nemilou zkušenost a došlo to tak daleko,že on mě donutil si k němu vypěstovat odpor tím co dělal. nemohla jsem ho pak ani vidět natož se ho dotknout a myslet na to jak si chvíli předtím třeba užíval s jinou.
miladar a on pri tech neverach nepouziva ochranu? muze nakazit jak sebe, tak i tebe!
nebojis se, ze od nej neco chytnes?
jinak, pokud ho milujes a pres ty nevery se dokazes prenest, tak s nim bud. je hodne zen, ktere muzum nevery toleruji.
pokud to ale tolerovat neminis, zaroven nemas ale kam jit a jsi bez penez, tak treba rok vyckej a pak bez. a za ten rok si budes i jistejsi, jestli chces odejit nebo to budes akceptovat a s manzelem zustanes.
@miladar Však Ty s ním v posteli hrávaš ruskú ruletu... Možno Ťa to bude stáť život.. možno zdravie.. možno budeš mať šťastie a ostaneš zdravá... Ja by som na toto nervy ani žalúdok nemala...
So synom môže mať dobrý vzťah aj keď s ním nebudeš spávať... ale uvedom si, že čím dlhšie budeš váhať s odchodom, tým horšie to malý ponesie...
Stále mi z hlavy nevie zmiznúť obraz Teba po rokoch: žena ubitá životom, vychudnutá, smutná... a so synom, ktorý si ju neváži za to, čo je ochotná tolerovať...
Ak čo len trocha uvažuješ nad odchodom, tak si zisti, aké sú u Vás sociálne podpory.. dá sa z nich vyžiť...
miladar, můžeš si tu zažádat o příspěvek na bydlení, na ošacení, jako samoživitelka budeš mít i vyšší přídavek na dítě (prý to tak je), manžel ti bude platit alimenty, a ve finále si na soudě při rozvodu, jeslti by k tomu došlo, můžeš zažádat i o alimenty na sebe aby ti manžel platil.
ahoj 🙂
Než ho opustí musí si zařídit spoustu jiných věcí a to hlavně jiné bydlení bud pro manžela nebo pro ní s miminkem,dále rozvod,vyrovnání majetku a sociálka ta nedává skoro nic je to opravdu bída s nouzí.Pokud nemá blízkou rodinu která jí může finančně podpořit nebo nabídnout bydlení,řešila bych to radikálně až bude syn větší a vše půjde líp a ona sama bude mít na vše čas!!!
Milada Promin napisu to jak to citim.Odejdi!Ma mama brala ohledny kvuli detem(nam)a to byla velka chyba!Jakmile se to stane jednou tak .... a hlavne v tobe zustane horkost,toho se nezbavis.Podivej mel i tu drzost ohrozit svou tehotnou zenu a nejspise to byla jen slabsi pohlavni nemoc ale co kdyz se stane,ze onemocni hure a pak ohrozi ne jen tebe ale i dite?Nestoji to za to,jestli mas alespon trochu sebeucty odejdi!
Ja opustila pritele kvuli nevere v cizim meste,kde jsem byla sma a zvladla to,a druheho taky a to uz v cizine,nemluvila jsem jazykem a byla jsem vazne sama a jde prekonat vse!Tak hodne sil preji a na nejake vyhrozovani nedej ikdyby to udelal je to jeho volba...a vzdy muze jit plakat k tem zenskam se kteryma te podvadi a uziva si!Drz se!
Ahojky.
děkuji moc za vaše názory, které jednoznačně směřují k tomu, abych odešla. Jenže ono se to s malým miminkem těžce dělá. Mimi potřebje neustálou péči a já tu nemám nikoho, kdo by mi ho pohlídal, kromě tchyne :(. Přestěhovala jsem se 100km od rodneho města a tady nikoho nemam. Nevim, jak bych ted mohla behat po soudech a shanet tady v Praze bydleni (je to dost drahe i na to mit spolubydlici). Z materske sotva neco utahnu. Jedine bych se mohla vratit zpatky domu, ale nejprve si tam musim najit podnajem (a taky tim pretrhnu vazbu mezi synem a manzelem, coz mi je lito). K rodicum jit bydlet opravdu nemuzu - tam neni kam a financne mi pomahat nemohou, protoze na tom taky nejsou nejlepe. Takze je treba vse delat s chladnou hlavou a postupne. Proste nemohu se sebrat a odejit ze dne na den. Hrozne se to ve mne tluce. Vim, ze manzelovi uz nikdy verit nebudu a ze to je pote na nic. Manzel mi ale zase hodne pomaha se synem - kdyz prijde z prace tak ho ma vicemene na starosti a ja muzu aspon vypnout, kdo by mi potom pomahal? To bych byla nonstop vytizena. Uz ted toho moc nenaspim, protoze mimco chce v noci kazde dve hodky az hodinku a pul byt u prsu a manzel obcas rano pred praci s nim stava a ja se aspon prospim. Manzel se snazi jak muze (vim ze to neni omluva) a rozvadet se rozhodne nehodla a ani prijit o syna, takze by to asi nebyl klidny rozvod, protoze ja bych urcite v Praze nezustala a on by pote ze nim musel dojizdet 100 km.
Ja ho tady nechci obhajovat, jen to vidim realisticky. Kdybychom byli sami bylo by to hrozne jednoduche, ale mame toho chlapecka, ktery je opravdu jeste moc malickej...
@miladar je to smutný a chápu,že je to těžký. Je mi líto před jakou stojíš volbou. Když pominu nevěru jako takovou,tak chlap,který zahne své ženě v době,kdy je těhotná je prostě bezpáteřní hovado a ještě blbec,že nepoužívá ochranu! To víš,že když odejdeš,že to bude boj, že to nebudeš mít jako samotná matka jednoduché a to jak finančně,tak psychicky. Ale zvládly to jiné zvládneš to také,tedy pokud chceš. V tom je to největší gró. A chlapeček je teď moc maličkej a za rok už zase bude vnímat a bude říkat táta a bude k němu ještě víc citově vázanej, takže když budeš brát ohled jenom na dítě,tak vhodný okamžit nenastane nikdy. Ale byť je to těžký,tak prostě nikdo nežije život svých dětí. 😔
Miladar, u tebe se stala už ta hlavní chyba v tom, že jsi se vdala (a potažmo se odstěhovala a vzala si společné hypo,otěhotněla atd...) za člověka, o kterém si už věděla, že ti byl opakovaně nevěrný od samého začátku vašeho vztahu ( kdy by ještě mezi partnery měla být tak vroucí zamilovanost, že nemají oči pro nikoho jiného než pro svůj protějšek) tudíž byl ten největší předpoklad, že to v tomto a časem ještě horším duchu bude pokračovat i do budoucna. No, to Ty asi víš a už nemá cenu nad tím lamentovat.
Ty máš teď podle mě 2 možnosti :
1. Buď se smíříš s tím, že ani do budoucna nebudeš pro svého manžela jediná žena a že tě bude podvádět a NEBUDE TI TO VADIT (takových žen není málo). Jako důležité bych v tomto případě já viděla nátlak na manžela, aby při stycích s jinými ženami bezpodmínečně používal ochranu a já bych možná i vyžadovala jednou za čas nějaký zdrav.test.
2. Pokud víš, že by ti to oparvdu vadilo, tak odejít. Ne hned, bezmyšlenkovitě, ale s chladnou hlavou si vše připravit, promyslet, zařídit a jít. V tomto případě čím dříve, tím lépe- s ohledem na Tvého synka. Čím bude starší, tím bude rozchod více vnímat a více mu to ublíží.
Myslet si, že se jednou změní, je totální nesmysl- takže buď se s tím smíříš ( a budeš muset doufat, že při svých záletech se do žádné jiné nezaláskuje) , nebo raději běž. Rozhodně to nebude jednoduché, ale rozhodně podle mého jednodušší, než celý život strávit vedle někoho, jehož chování mi velmi zraňuje a ponižuje, proto, že s ním mám společnou hypotéku a nemám kam jít. Myslím, že ani tvůj syn by tohle jednou neocenil.
Mě osobně, by dostal už jenom tím tvrzením, že se zabije, pokud od něj odejdu- to je chování zralé tak max. pro patnáctileté puberťáky, ale ne pro dospělého chlapa. Tím by u mě, mimo jiného, naprosto ztratil kredit.
Souhlasím s každým slovem kalu 😉 Hlavní chyba byla asi si takového člověka vůbec vzít a mít s ním dítě 😔 taky jsem měla takového ex, v jednom mezidobí kolem 20ti let, kdy jsme se na krátký čas rozešli s mým současným přítelem a později otcem Simonky . Naštěstí ve mě po chvilince vztahu zablikala varovná kontrolka, takže takový to : jestli odejdeš se zabiju, mě celkem nechalo chladnou /že žije do teď asi psát nemusím 😀 / a zpětně vím, že mě během prvních několika týdnů dokázal podvést dokonce i s jednou ze známých, prostě hajzl od začátku a já jsem ráda, že jsem s ním nezůstala a že mám teď úžasného chlapa a otce pro dcerku, nikdy bych neměnila. Takže moje rada, jdi od něj, tady jde fakt o zdraví ☹ i když lehko se to řekne a hůř udělá viď 😔
Naprosto souhlasim se vsim co napsala kalu - jedine dve moznosti jsem zminovala ve svym prvnim prispevku. Jasne, pravdou pravdouci je ze kardinalni chybou bylo vubec v tom vztahu pokracovat po opakovane nevere, natoz si toho cloveka vzit a mit s nim dite , tj. vybrat si ho jako celozivotniho partnera - ale pozde bycha honit a tim asi miladar moc nepomuzeme, kdyz ji rekneme jak problem vzniknul...
Miladar, pokud je situace momentalne neresitelna co se tyce financni oblastni (hlavne bydleni a tim padem vaseho odlouceni), urcite je resitelna v jinych. Byt Tebou, sedla bych si s tvym manzelem, jasne mu rekla o svych umyslech a razne mu rekla ze s nim nebudes sdilet sexualni zivot. Ne proto abys ho trestala, ale proto abys ochranila sama sebe a svoje dite. Jasne, zacnou vyhruzky a citovy vydirani - nic noveho...
@miladar Holky ti to napsali vazne dobre!
Zkus si s nim o tom vsem promluvit a mozna mu i pohroz ne jen odchodem ale i tim,kdyz chce spat s jinymy tak ty taky pak nezustanes pozadu a uvidis jeho reakci.Rozhodne si myslim,ze bys mela odejit.Zivot je moc kratky a zkazis ho sobe ale hlavne tomu malemu.Vim co je vyrustat v takove rodine a ne vazne ne to diteti nechces udelat!!!Si budes myslet,ze to neciti a nevnima ale opak je pravdou a poznamena ho to do konce zivota.
@miladar Ahoj, něco podobného znám, naštěstí to nedošlo do takového stadia, že bych se vdala a měla s bývalým (díky bohu teď už s bývalím) dítě. Pořád mi říkal, že mě miluje a že jsem ta pravá a takové ty ukecávací kecy. Podváděl mě a já vždycky odpustila a chvilku to bylo dobré a pak zase nanovo. Upřímně jsem zjistila, že tím, jak jsem mu neustále odpouštěla, tak jsem pro něj ztratila cenu, protože si byl jistý, že to může dál dělat, že mě zase ukecá, že já mu odpustím a bude to zase ok. Jednoho krásného dne jsem přijel unavená po 24 hodinové směně v práci a v mé posteli byla jiná holka s mým ex. Už jsem toho měla dost a řekla jsem si, že mám svoji hrdost a sbalila si věci a odešla. On mě ukecával, vyhrožoval, že se zabije a podobně. Nevrátila jsem se k němu a on žije. 99% těchto lidí co vyhrožují, že se zabijí a dělají scény, tak to neudělají, kdyby to chtěl udělat, tak to neomílá pořád dokola a udělá to. Je jen pokus o pozornost. Tohodle bych se vůbec nebála. Kdybych byla na tvém místě, tak dítě nedítě, normálně bych odešla. Protože když pomineme, že tím trpíš ty, tak později tímto bude trpět vaše dítě, rozepře mezi vámi a tak. Podle mě je lepší mít oba rodiče v pohodě ikdyž od sebe, než rodiče spolu, mezi kterými panuje nedůvěra a napětí, kteří se hádají a tak. Můj stávající přítel, se kterým mám dceru moc dobře ví, že kdyby mě podvedl, tak bez nejmenšího zaváhání si beru malou a odcházíme a šanci by už nedostal. Protože slepici ze mě už jeden chlap udělal a to pořádnou slepici a takovéto ponížení je fakt dost hnusný. Takže když je teď nějaký problém, tak jeden druhému hned vyložíme karty na stůl a 100% si věříme, protože bez toho fakt vztah fungovat nemůže. Máš podle mě dvě možnosti, buď si od něj necháš dál doslova do písmene (omlouvám se za ten výraz) srát na hlavu, nebo sbalíš poslední zbytky hrdosti a vztah ukončíš. Věř že moc dobře vím, co se v tobě odehrává..... a fakt to není lehký.... a ruku na srdce, v dnešní době dítě není žádná vada, aby si ženská našla kvalitního přítele na zbytek života.Halvně hodně štěstí v rozhodování a pevné nervy.