Manžel mě chytil pod krkem...
Ahojte, odpisem situaciu. Cely tyzden som s detmi 8m a 3r uz som mala v patek dost žalovala som sa manzelovi lebo som dala malej po zadku uz z tych nervov co som mala, ze potrebujem niekde vypadnut vypnut nieco. On len prikyvoval a nic. Vcera sme sli sa prejst na vanocni trhy tu v dedine. Objednali si varene a maly 8m zacal plakat skusala som ist dalej a ho uspat ale nic. Prisla som s nervami naspat muz tam sedel s dcerou aj so susedmi (uz proste cely tyzden na mna doľahol chcela som aspon v klude byt na tych trhoch. Prisla som za nim nech mi da kluce od domu (myslela som si ze malemu vadi zima a preto nevie zaspat) isla som domov medzitym zaspal a ja cela oduta som sa k manzelovi neozyvala ked prisli domov. Zacal ho sam kupat plakal mu a ja som sedela a pozerala do mobilu on po mne hodil uterak preco sedim. Potom ked deti isli spat som ku ppvedala nech do mna nehádže uterak tak sa odul co som zase ticho. A otocil sa mi chrbtom isiel do izby tam v ruke telefon lebo mu isiel futbal a vtedy nic nevníma. Som mu brala telefon z ruk preco ma nevníma nepočúva a on vtedy sa postavil stíchol do mna a zobral ma pod krk a vyniesol na chodbu. A zacal po mne jačať ze mam sa starat o deti to je moja uloha mam mat navarene (lebo som si opovážila povedat ze nechce sa mi varit podme k mojej mame) a ked sa o deti nechcem starat nech ich dam do decaku. Ja som z toho uplne mimo to ako ma zobral pod krk.
Teda nevim... Me se tohle stat, tak by chlap pak musel snest minimalne modre z nebe snad, abych s nim nevyrazila dvere. Nedokazu si predstavit cim by to slo odcinit, abych mu zase verila a odpustila.
Ty si sa tiež nesprávala najlepšie tak keď zoberem do úvahy aj tvoje správanie je to k tomu ok. Keby to urobil bez dôvodu alebo neprimerane k tvojmu správaniu tak je to iné
Obaja sa spravate strasne k sebe. Nechat manzelovi revuce decko a trucovat na gauci? A potom mu trhat telefon z ruky? A to co on spravil to uz ani nekomentujem. Asi je toho na vas moc. Mali by ste si to vykomunikovat inak ten vztah neskonci dobre. Kazdopadne to co on spravil bolo chrapunstvo ale bola to reakcia na tvoje otrasne spravanie.
Oba dva absolutně postrádáte jakoukoliv úroveň chování, nemáte si co vyčítat, líto je mi akorát dětí, že v tom musí žít.
Když jsi tak útlocitná na hrubé chování, tak proč biješ svoji malou dceru?
Ty jsi dala po zadku malé, protože jsi měla nervy, manžel chytil tebe pod krkem, protože měl nervy. No, jak jste to byli naučení, tak to učíte malé děti. Zlobíš, mám z tebe nervy, dostaneš. Pokud to chceš změnit, chtělo by to možná nějakého psychologa.
Chování máte zvláštní oba. Nicméně to, že se občas někdo chová jako debil, neopravňuje to toho druhého chytit pod krkem. Jestli to chápu dobře, tak vynést někoho z místnosti pod krkem je za hranou nějakého rozumného soužití partnerů.
Vy dva jste se hledali, až jste se našli.
@bozena123 noo, pěkně vyhrocená situace od začátku do konce. Asi bych začala u sebe s tím, že jak si ve stresu děti jsou pak nervni taky. Pak dostávají na zadek úplně zbytečně akorát si ventiluješ stres.
@bozena123
Jak to vyzera dnes u vas?
Ste obaja take vybusne povahy,to nebude dobre.
Neprovokuj,komunikuj slusne.
Popros o pomoc s konkretnymi vecami.
Tvoj manzel je agresivny hulvat a Ty mas tiez velmi agresivne sklony
Co se stalo, stalo se. Těžko v té slovenštině chápu situaci s mobilem, ale rámcově ji asi chápu. Tady by chtělo se zamyslet... problém proč se to stalo je, že Tě neposlouchá a Ty ses snažila to vykomunikovat a on si místo toho pustil fotbal?
Chápu, že unavený člověk jedna hůř, než odpočatý.
A možná začnu přece jen od začátku. Jak sis sedla s mobilem, je mi jasné, že sis chtěla aspoň chviličku odpočinout, vypnout, neřešit jen neustále pláč miminka, ale i sebe nebo nic. To je pochopitelné v té situaci, kdy už Ti z toho skoro hrabe (což je přesně to cos popisovala, dlouhodobé přetížení). Muž, který koupal i když miminko plakalo už mohl mít pocit, že svoje splnil, vzal vás někam a ještě vykoupal. A nedochází mu (ani nemůže, pokud není nadprůměrně empatický), že Ty jsi péči o plačící miminko (a té frustraci s tím spojené) vystavena neustále. On se snažil, pomohl.
No a pak ses Ty naprosto logicky snažila situaci vykomunikovat aby to do budoucna bylo lepší, jen sis nevybrala vhodnou chvíli (možná proto, že s dětmi vhodná chvíle někdy ani neexistuje) a on potom co vás někam vzal a ještě koupal si pustil svůj zasloužený fotbal který jestli byl v přímém přenosu ani nebylo kdy jindy pustit. No a po tom všem místo odměny následuje hádka, která netuší proč vznikla (protože je to chlap, který není nadprůměrně empatický a z jeho pohledu vše vyřešil tím, že vyšel vstříc). Zatímco z pohledu ženy naprosto logicky to chce vyřešit jen co děti usnou, že je potřeba situaci řešit i dlouhodobě a chlap si pustí fotbal a ukáže jí záda. No a oba na svou situaci reagují v emocích, tak to podle toho vypadá.
Ta jeho zpráva ze nic nebylo ok by mě celkem uklidnila. Co bych byla na pozoru je to, že se máš starat o děti a mít navařeno, protože to bude asi jeho hluboce zakoreneny názor který má nejspíš i mimo hádku (i když hádka to možná vyhrotila a možná přeháněl, ale jádro tam nějaké bude) a já bych s takovým názorem nebyla ok - a záleží na tom, jestli s tím jsi ok Ty.
No každopádně bych doporučila jednak v časech fotbalu nic neřešit (pokud to nebyl záznam) a najít si paroveho terapeuta.
A hluboce vás oba chápu, hlavně samozřejmě Tebe. S bývalým jsem se taky měnila v litou saň a sama sebe nepoznavala - protože šlo o děti. Když jsem se nebyla schopna o dceru postarat, měla jsem 40citky horečky a trpělivě jsem mu vysvětlovala proč potřebuju aby se o dítě postaral protože nedokážu zaručit jestli neomdlim a dítě nebude bez dozoru a on si to vyslechl a vstal a začal odcházet, tak jsem tenkrát já jeho chytila pod krkem, protože tím ohrožoval naší (a svou vlastní) dceru a já viděla rudě. Docela mě to tehdy vyděsilo, když dopadly ty emoce. Ale byla v tom ta bezmoc a vyčerpání a strach. A potom mi pomohl se postarat, bál se o ní, což mě absolutně uklidnilo.
Teď s manželem podobně vyhrocene situace nenastavaji, jakože občas na sebe křičíme, občas odsekavame, je normální se občas pohadat zvlášť když jsme oba vyčerpaní, ale nic takhle vyhroceneho. Nemusíme. Cokoli se stane si po nějaké době vysvětlíme - a většinou se nestačíme divit, že druhá strana na to taky kouká celkem rozumně, jen je to prostě nedorozumění.
@bozena123 čtu titulek a říkám si, proč se tu rozepisuje, co bylo před tím. Chytnul pod krkem, je úplně fuk, co se stalo před tím - a hele, ono ne... Už z toho, co tu píšeš, mi přijde, že to nebylo z jeho strany o tom ti fyzicky ublížit, spíš, že jsi ho prudila tak dlouho, až mu ruply nervy a jinou cestu se tě zbavit neviděl. Je to v pořádku? Není. Nicméně v tom screenshotu píše, že jsi ho předtím fyzicky napadla ty a on aspoň uznává, že jeho chování bylo špatné - na rozdíl od tebe. Sorry, ale ve chvíli, kdy chlapa uhodím, se nebudu ohánět tím, že jsem žena a on se mě nesmí dotknout. Co se mě týče, tímhle jsi pro tu chvíli o to právo přišla a vůbec se jeho reakci nedivím.
@ai30 keby moj muz kupe dieta a place mu vo vani tak mu pridem na 100% pomoct aj keby som bola na neho akokolvek nahnevana. Keby ja kupem dieťa moj muz by pocul, ze tam place tak sa urcite pride spytat, ci nepotrebujem pomoct. Ale mozno teda zijem v inej galaxii a to co predvadza autorka s jej muzom je bezny standart 🤷🏼♀️
@ai30 Ja nerozumiem o co ti ide. Mozno keby zena chytila chlapa pod krk tiez by sa na nu nezniesla taka kritika ako ked to spravi chlap. Bohuzial, genderove stereotypy.
Z vlastnej skusenosti ti poviem, ze mam deti dve. Jedno moj muz zvladal bez problemov okupat, nakrmit, prebalit a druhe revalo za mnou prvy rok stale. No tak nebudem sedet na riti na gauci a trestat dieta za to, ze teraz som nahnevana na jeho otca. Autorka ma chore spravanie a odskacu to jej deti.
@lauriak Jde mi o to, ze to volani 'jak jsi ho mohla chudacka bezradneho nechat koupat samotneho a sama sedet na gauci?!' mi prijde mimo, vzhledem k tomu, ze na koupani neni potreba tym lidi a plac pri koupani neni tragedie, kterou by musela resit s plnym nasazenim, kdyz byla evidentne nastvana a vycerpana (predpokladam teda, ze se diteti nic nez to koupani nedelo).
A promin, ne, nasili ve vztahu nepovazuju za nezasluhujici si kritiku bez ohledu na to, kdo za nim stoji (a nemyslim si, ze kdyby zde napsal muz, ze ho zena fyzicky napadla, prejde to bez povsimnuti).
Na něco jsi ve svém vyprávění zapomněla - byla jsi to ty, kdo ho začal první fyzicky atakovat. Popisuje to v té vaší konverzaci a ty to nerozporuješ, jen mu vyčítáš, že byl více hrubý. Já přijít za chlapem ve chvíli, kdy se jde věnovat něčemu, na co se celý den těší a začnu tam po něm vyhukovat a následně mu hystericky dolovat jeho telefon z rukou a nakonec ho fyzicky atakovat, tak mě chytne za ruku a vyvede mě z ložnice a zavře za mnou dveře. A rozhodně bych nemohla potom nikde brečet, že se ke mně jako k ženě choval hrubě, když bych to vyprovokovala vlastními fyzickými ataky vůči němu. Nevhodně jste se chovali oba, on si to plně uvědomuje, u tebe sebereflexi postrádám.
@ai30 aha uz chapem o co ti ide 🤣🤣 No bolo to myslene tak, ze nie chudacik chlap ale chudak dieťa u ktoreho sa stal rukojemny lebo podla toho co tam autorka pise, zjavne neni u nich standart, ze by otec dieta kupal a bola to skor forma jej pomsty za to, ze sa dlhodobo nestara. Keby som chcela aby moj muz zacal kupat deti tak to na neho vytiahnem v kludnej situacii so slovami, bolo by fajn, keby si teraz prebral tieto povinnosti na seba a nie v nervoch z trucu len aby som mu spravila zle 🤦🏼♀️
@lauriak což to mě taky... Za předpokladu, že bych nebyla fyzicky úplně vyčerpaná, což už se mi taky někdy stalo. Plus taky je rozdíl, když zapláče párkrát, nebo když třeba rostou zoubky a prořve celý den a já vím, že mu nemám jak pomoct. A připadalo mi z popisu, že to byl i případ autorky.
(a je rozdíl mezi chvilku relaxovat a aspoň chvilku padnout 😅 i když pro okolí to může vypadat stejně)
Záleží kde máš hranice, na mě takto muž reagovat a zacházet tak támhle jsou dveře 🙂 ale každý jsme jiný rozhodne bych si to nenechala líbit.