Ahoj,
ráda bych se zeptala na váš názor, možná si někdo prošel něčím podobným jako já... Manžel je velmi nestálý v zaměstnání, de facto všude vydržel max. 3 roky. V současném zaměstnání je už 4. rok a má pořád zaječí úmysly. O to ani tak nejde, ale přáli bychom si mít dítě, ale mám strach si dítě pořozovat, když by teď odešel. Na jeho zaměstnání je vázaný i služební byt, díky čemuž ušetříme opravdu hodně, a ještě moje práce na DPP, takže kdyby odešel, o toto všechno přijdeme. Když jsem to sečetla, dělá to měsíčně 15 - 18 tis za měsíc. Zároveň chápu jeho problémy v zaměstnání, dělá kvalitní práci za mrský peníz a navíc je tam špatné vedení. Ale bude to někde jiné? Teď mu poslal personalista nabídku na velmi náročnou práci, ale dobře ohodnocenou, takže by nám vynahradila ty ztracené náklady. Otázkou je, zde tam vydrží, jestli ho nevyhodí po roce, atd.
Podle mě tkví problém v tom, že to moc řeší. Že žije jen prací, když přijde domů, nemá žádné koníčky, kamarády nebo něco na co by se těšil. Říkám si, jestli je možné, aby se po narození dítěte změnil. Je celkem rodinný typ - rozhodně tedy víc než já, myslíte, že je možné, že se toto změní a začne vnímat práci, prostě jen jako práci a ne mít náplň života v hledání ideálního zaměstnání. Stalo se to někomu z vás?
@no_title můj bratr to má stejně, ale mění práce tak po roce, max dvou. Nevím proč, ale myslím, že to jen tak změnit nemíní. Teď je opět v nový práci a už kouká po jiný. Asi taky díky tomu, že se o práci nebojí, tak to neřeší. Má hodně nadprůměrný plat a firmy se o něj vyloženě perou. Kdyby práci nemohl sehnat a pak by nějakou sehnal tak by byl asi rád, že ji má.
Tak to když vydrží tak dlouho, to je celkem dobré, sestřin bývalý manžel během 5let vystřídal 12zaměstnání...ale z toho důvodu, že mu není nic dobré a nechce mu dělat...
3 roky je dobrá doba, znám muže, kteří mění práci co 3 měsíce. Ale jinak mně přijde, že člověk má buď rád to svoje místo a pokud tam není vyloženě tragédie, tak se odtud nehne a druzí pořád hledají něco lepšího - a to většinou po celý život, případně dokud nezačnou podnikat.
Můj muž taky všude vydrží tak tři čtyři roky a jde dál. Když měnil působiště posledně, měla jsem hrozný strach, trochu jsem ho od toho zrazovala, ale bylo to od něj správné rozhodnutí, chodí domů spokojený a vydělává daleko víc, přitom v práci tráví méně času.
@handangervidda vím no, ale trochu mě štve, že to chce dělat uprostřed doby, kdy se pokoušíme otěhotnět 🙂 Ta nejistota, jestli budeme mít s prckem kde bydlet, atd. no 🙂
@no_title Rozhodně vhodnější doba než když už budeš těhotná nebo budete mít malé dítě🙂
to mi trochu připomíná toho mého.... 😉) taky mi přijde, že se nemůže pořádně usadit v nějaké práci...já jsem pro jistotu zaměstnání, on by raději podnikal....za ty čtyři roky, co jsem s ním, vystřídal 5 zaměstnání, většinou ve stejném, či podobném oboru....teď nastoupil do dalšího, i si ho nechali po zkušební době, ale už to zase začíná, tlačí ho do víkendů, termíny na splnění zakázky jsou nesmyslně krácené a nedá se to stihnout, plat nic moc.. ☹ tak je z toho mrzutý a mluví o tom, že půjde pryč, sice ne hned, ale až si něco najde. Tak moc bych mu přála práci, kterou bude dělat rád, za kterou bude slušně ohodnocen a zůstal v ní hooodně dlouho 😉)
@no_title Pokud ho prace baví a pohybuje se v rámci jednoho oboru, ve kterém se kariérne posouvá, nevidela bych v tom problém. Horší by bylo, kdyby měnil jednu práci za druhou po třech měsících nebo na jednom miste trcel deset let a nikam se neposunul..
Jo a jestli se zmeni? Nezmění, takovi líde ziji prací az do smrti, pracují, i když mají tzv. "vydelano"🙂