Manžel je často s kamarádem, štve mě to. Co myslíte vy?
Ahoj dámy. S manželem jsme spolu asi 2,5 roku, z toho jsme 3 měsíce manželé a čekáme prvního potomka. Manžel je úžasný a víceméně bezproblémový chlap. V současné době rekonstuujeme domeček, ve kterém zatím nebydlíme, jen tam trávíme víkendy. Ve stejném městě bydlí i náš nejlepší kamarád Petr - fakt fajn kluk, bydlí asi 200 metrů od nás. Manželovi pomáhá s rekonstrukcí, můžeme se na něj s čímkoliv obrátit, je ochotný...Jen mě trochu vadí jedna věc - Petr je nezadaný, nějaké holčiny teda má, ale to jsou prý jen "kamarádky na hraní". Takže má docela dost volného času. Vzhledem k tomu, že teď rekonstuujeme a jeho pomoc se nám hodí mi nevadí, že je pořád u nás, ale dokážu si představit, že až bude hotovo, tak asi jeho každodenní návštěvy, byť na 5 minut, mi začnou lézt na nervy.
Druhá věc je ta, že s manželem teď každý týden chodí v pátek a v sobotu večer ven - buď do hospody za rohem na šipky anebo k Petrovi domů - hrají Playstation a pijou colu s rumem. Pátky mi zatím ani tak nevadí, ráda koukám na jeden program v TV, tak se stejně manželovi nevěnuju, většinou mi teda nevadí ani sobotní večery jako takové - mám fakt práce dost a jelikož jsem v 6. měsíci tak bývám večer k.o., takže na nějaký divoký večery sama s manželem taky nemám náladu. Dalo by se říct, že není ani co řešit, já jen že se trochu bojím, že pokud teď nedomluvíme nějaké "podmínky", tak pak už se to bude hůř řešit. Moc se mi nelíbí, že manžel pije - abych to ale uvedla na pravou míru, tak oni pijí fakt jen colu s rumem, kupují si nějaký dražší rum, takže se nebojím, že by se stal součástí metanolové aféry, navíc manžel není moc zvyklý, takže jestli vypijou každý pár velkých panáků řízlých colou...Navíc manžel je typ "zodpovědného" pijáka, není agresivní, nedělá blbosti když je opilý, nikdy by nesedl za volant (hlavně to má od Petra těch 200 metrů a bydlíme na maloměstě). Jenže doteď, než jsme zdědili tenhle baráček, jsme bydleli v jiném městě a i když občas s Petrem do hospody zašli, tak to bylo rozhodně méně častěji než teď - teď je to pravidelně týden co týden, od srpna. Trochu mě to začíná štvát a bojím se, aby se to nějak "nezvrtlo" - předpoklady by pro to manžel mohl mít, jeho otec chodil do hospody hodně, taky mlátil tchýni jak žito a chodil za děvkama. Manžel zatím vypadá jako jeho pravý opak, díky bohu.
Tak nevím - myslíte, že to zbytečně řeším? Abych byla ještě víc objektivní tak musím říct, že kdybych s manželem někam chtěla jít v pátek nebo v sobotu večer, tak by s největší pravděpodobností šel, není to tak, že by dával přednost Petrovi přede mnou. To spíš že se mnou je teď asi docela nuda 🙂
Navíc se to asi změní, až si Petr konečně najde holku (snad už brzo, zatím měl vždycky jen takový pipiny ☹) - ta mu taky asi nebude tolerovat, že je pořád u nás.
Nejsem si jistá, jestli se na to mám vykašlat a přestat to řešit (alkoholik se z něj asi nestane když si dá jednou týdně pár panáků rumu co?) anebo jestli bysme měli sednout a říct si co a jak...Myslím, že až se narodí malá (na konci února), tak se ten náš režim taky trochu změní....
Dejte vědět co vy si o tom myslíte, díky za názory!
@segafredo Jako mě to zas tak úplně nevadí...Já mám občas ráda ten svůj klídek, v týdnu vůbec nestíhám, tak to doháním o víkendu - uvařím si něco dobrého k jídlu (nemusím vymýšlet co on jí a co ne), válím se, jsem tady na MK..., ale je fakt, že až budu na mateřský, tak to budu mít klidu až dost. A bojím se, aby si na to teď nezvykl, protože pak už ho to asi neodnaučím ☹
@sarkar ahoj, me se zda ze to moc resis a delas si zatim zbytecny starosti. Sama pises ze ti to vlastne takhle nevadi, no a az bude prcek na svete, tak bud chlap se vam prizpusobi a bude se s tebou delit o peci a domacnost sam od sebe, nebo teprve urcis co od nej potrebujes a v cem by se mohl zlepsit 😉
@sarkar Já bych si s ním o tom promluvila teď. Řekni mu jak to cítíš, to co jsi popsala nám. Že teď je to v pohodě, ale až budete mít miminko, že už bys ho uvítala více s Vámi. Budeš ho potřebovat Ty a Vaše dítě. S tím pitím trochu nevím, když jeho otec byl takový jaký byl. Ale zatím bych asi neřešila. Pokud až budete mít mimčo a bude více s Vámi doma, tak snad už popíjet pravidelně nebude. A jednou za čas (pokud teda není agresivní jako jeho otec) to je přece úplně v pohodě. Až budete spolu, tak mu v klidu pověz, co Tě trápí a vlastně i netrápí🙂 a uvidíš, že to bude všechno dobré. Přeju pěkný a klidný zbytek těhotenství.
@sarkar No mě by se rozhodně nelíbilo, že je manžel pryč každý pátek a sobotu a já trčím sama doma. Chápu, že je fajn mít někdy svůj klid (taky mi nevadí být sama doma), ale asi bych se snažila dohodnout tak, že by chodil třeba jen každý druhý víkend. Alkoholismu bych se v tom případě nebála, píšeš, že pije s mírou, tak snad mu to vydrží. A až se mimčo narodí, předpokládám, že se Vám životní režim asi trochu změní tak jako tak 😉 Kamarád každý den na návštěvě by mi ovšem taky lezl na nervy, to už je na manželovi, aby mu případně nějak naznačil, kde jsou hranice 😉
Toho pití bych se asi nebála, když je to jednou týdně. Můj chlap si také dá o víkendu pivo nebo i tu colu s rumem - a není alkoholik 😅 . Ani bych moc nehrotila, že kamarád chodí k Vám a manžel s ním. Psala jsi, že jste se nedávno přestěhovali, takže chlap je asi rád, že má kámoše po ruce a užívá si to, časem ho to třeba omrzí. Na druhou stranu bych mu, na tvém místě, v klidu pohodě, ale jasně, dala na jevo, že se ti situace moc nepozdává. Když si s ním nepromluvíš o tom, co ti teď nevadí, jen dělá starosti do budoucna, tak pak ti to třeba opravdu už vadit bude, ale on nebude znát historii tvých obav a při konfrontaci ti jednoduše může říct: ".. a co, že ti to před tím nevadilo?" Pak už je pozdě vysvětlovat, že jsi nechtěla prudit. Vždycky je lepší mluvit o něčem zbytečně, než nemluvit a pak může být pozdě.
Ahoj! Ja celkom rozumiem tvojim pocitom, a tiež sa niekedy zmietam niekde medzitým, či už to mám riešiť alebo sa nad to povzniesť. Tiež netvrdím, že má chlap sedieť stále doma mne pri zadku, je mi jasné, že so mnou teraz nie je až taká zábava, a že som trochu na príťaž (potrebujem pomoct s kopou vecí, ktoré už sama nezvládam, alebo keď chceme niekam ísť, tak je problém nájsť vhodné miesto, aby sa tam nefajčilo napríklad...)
Ale na druhej strane je pravda, že tiež mi to trochu začalo vadiť, alebo skor mrzieť, keď som bola ešte aj po večeroch doma sama, lebo bol dlho v práci, a keď v práci nebol, tak šiel s kolegami alebo s kamarátami na pivo, takže som bola stále doma sama... a keďže som bola večer dosť rýchlo unavená, tak vlastne v čase keď prichádzal domov, ja už som sa ukladala spať, takže to bolo len o tom, že sme si povedali "dobré ráno" a "dobrú noc". Samozrejme rozumiem, že sa potrebuje odreagovať, oddýchnuť si od práce, a proti tomu nič nemám, ale keď išli cez víkend "na záťah" s kolegami niekam na chatu, následne prišiel opat pracovný týždeň a 3 večery z 5 strávil pri pive s kamarátmi jednými, druhými, s kolegami, tak už toho bolo, nazvem to, "veľa naraz".... aspoň pre mňa... takže som mu povedala, ako to vidím, čo si myslím, a čoho sa obávam... a začal to brať na vedomie 🙂))
Ono veľakrát chlapi to vidia úplne inak ako my ženy, a nad niečím takým sa ani nepozastavia, proste im to ani nenapadne 🙂 a za to sa asi nemožeme hnevať...
Takže by som povedala, ak ťa to trápi, tak sa s ním porozprávaj ;) Ide hlavne o to, aby si bola ty v pohode, a nezožierala sa niečím zbytočne ;) Ako vravíš, nemusí to byť problém, nachádzaš veľa argumentov, ktoré hovoria že ved sa nič nedeje... a na druhej strane, máš toho plnú hlavu ;) Takže ked už tooho bude na teba veľa, vybaľ to ;) Možno to bude na 5 minút, ale veci sa vyjasnia, minimálne pre teba ;)
@dagmik
@katchula
Holky díky za názory, asi si s ním o tom promluvím. Myslím, že to vezme v pohodě, sice je to Beran, ale je ochotný ke kompromisům. Asi bych se mu ale měla o těch víkendových večerech víc věnovat, asi by nebylo fér, abych mu "zakázala" chodit se bavit a pak bych ho nechala se doma nudit.
Ještě tenhle týden to bude zajímavý, manžel si vzal dovolenou aby mohl být na baráčku a ten kamarád jí má taky (aby mohl pomáhat)...už včera se ho ptal, jestli prý budou "chlastat" každý den, manžel chtěl totiž na baráčku každý den spát. Sice je trochu zbytečný, aby jezdil každý večer domů a ráno se tam zase vracel, ale na druhou stranu mi přijde hodně blbý nechat mě doma celý týden samotnou, i když chodím do práce - bydlíme totiž společně s tchýní. No dneska bude spát určitě doma, zítra jsem mu "povolila", ať si spí tam, ale ty další dny ještě nevím, asi budu bojovat za to, aby se vracel na noc ke mě. Ach jo, to jsou starosti tohleto ☹ Ale radši takovýhle starosti než problémy, co mají jiné maminky tady ☹
@nasticka On ví, že mi to trochu vadí. S tím pitím je to vždycky to samý - zlato, měl jsem dvě skleničky...
A asi počítá i s tím, že do budoucna bude muset toho kamaráda "usměrnit" s těmi návštěvami, než jsme začali rekonstruovat, tak u nás byl taky pořád, i když třeba jen na pár minut, ale stejně jsme se o tom bavili a vypadalo to, že by mu to do budoucna mohlo vadit.
@tinka_21 To je fajn, že někdo má podobnou zkušenost 🙂 Ale jasně, máš pravdu, nejlepší je si o tom promluvit. Jak už jsem tady psala, tak je ale asi důležitý, abych mu byla schopná zajistit taky nějaký zajímavý program se mnou, ne abych mu zakázala jít se bavit a nutila ho se doma se mnou nudit. Možná o víkendu ho někam vytáhnu samotnýho...
Jinak si nemůžu stěžovat na nedostatek pozornosti, přes den si hodně píšeme sms, večer před spaním si povídáme, víkendová rána si taky hodně povídáme a tulíme...akorát ty večery jsem sama. Ale jak říkám, mě to zas tak nevadí, jen chci předejít pozdějším problémům.
Ahoj, jak už tu někdo psal přede mnou, zkusila bych si s manželem promluvit už teď a vysvětlila mu to podobně jako nám. Že ti nevadí, že se chodí pobavit s kamarádem a že si dají pár panáků rumu, ale aby si uvědomil, že tohle období jednou skončí a až se narodí mimčo, bude ho potřeba víc doma. A že když bude chtít někam jít, že bys ocenila, kdyby si o tom nejdřív promluvil s tebou.
My to máme po porodu zařízené tak, že když manžela tahá někdo do hospody, tak se mě zeptá, jestli může jít. Většinou mu to povolím, protože si myslím, že i on má právo na nějaký "koníček" a odreagování se od práce a rodiny (mmchd. já má taky své dny na odreagování 😀 ). Co se pití týče, tak neříkám, že nemá pít - to může, ale nesmí pak prospat následující den a musí být schopný obstarat děti.
@sarkar
ahojky... můj manža sice nikam nechodil, ale často doma hrál hry (warcrafty) hrál většinou každý den i 5 hodin v kuse...
tak sem si s ním v těhu promluvila, že až bude mimi by se mi to nelíbilo atd...
no dneska jsou to přesně 4 týdny co máme naši dceru a jde si zahrát tak 2krát za týden asi na hodinku....
přijde mi, že se většinou chlap s narozením potomka změní, jen si s ním o tom promluv 😉
Já jsem tvůj příspěvěk, Sar, jenom prolítla, ale my s mužem teda nemáme "podmínky". Asi bych si připadala jako stíhačka. 😅 Když chce jít ven, tak jde. Třebas se mi to někdy nelíbí, potřebovala bych pomoct doma, na druhou stranu ho nemůžu držet jak uvázaného koně. Když já chci jít ven, taky můžu a nemusím se dovolovat. Mě moc nesedla Tvoje věta: "Aby si nezvykl, že může kdykoliv kamkoliv a pak nedělal scény." Nedovedu si představit, že bych manželovi povolovala nebo on mě, že můžu někam jít. 😅
Pokud nedává přednopst kamarádovi a byl by s Tebou, kdybys chtěla, tak je to asi v pohodě. Víš, já jsem třebas i ráda, když jde manžel s kamarády ven, pobaví se, uvidí někoho jiného, než mě a dceru. 😅
A třebas když se nám narodila první dcera - ano, spoustu věcí se změnilo. Skončilo jedno období, začalo druhé. Ale určitě bych nechtěla, aby manžel opustil svoje zájmy, kamarády.... Taky mě třebas mrzí, když zůstanu doma sama, jenže to je prostě úděl, když nemáme hlídání, nemůžu jít večer ven, s tím jsme počítali ale.
Já třebas mám pocit, že to vnímáš citlivěji než je nutné. Já tak taky občas vnímám něco citlivěji než to vidí muž, promluvíme si tom a zjistím, že to nebylo až tak nutné. Ale pro klid duše mu to řekni.
@sarkar já bych ho před porodem nechala "vyblbnout", ovšem s oboustranným pochopením toho, že to je jen do porodu. Že pak budou věci hodně jinak.
Než se narodilo špuntě, tak jsem muže nechala klidně dvakrát v týdnu někam jít samotného, stejně, co se mnou doma, když jsem nejradši šla brzo spát. A teda jednou za týden jsem někam chodili spolu.
Když se svišť narodil, tak cca za první čtyři měsíce byl venku asi třikrát. Pak se to nějak stabilizovalo, víc jsem to zvládala sama, navíc dva jeho nejbližší kamarádi přišli s tím, že čekají sviště, tak jsem si řekla, že je jen na chvilku, že pak zase nebudou moct oni, a že to nějak překlepeme, a dostával "opušťák" jednou za týden.
A teď, s dvojkama v břiše, je mi jasný, že ta "stabilizační doba" bude výrazně delší, tak si říkám, ať si trochu užije, kamarády a akce, ať má pak na co vzpomínat 🙂
@milmic No doufám, že jako stíhačka nejsem 😀 Víceméně si manžel může chodit kam chce, jen je trošku problém, že já jsem na něm v mnohém závislá - hlavně o víkendu když jsme na baráku tak já jsem úplně odřízlá a nemůžu nic, protože všechny svoje známé mám v jiných městech, autobusy k nám jezdí asi 5x denně a kultura veškerá žádná. Takže zase úplně že by si mohl kdykoliv vyběhnout a nic neříct tak to fakt nee. Ze začátku byl boj ho naučit aby mi říkal o svých plánovaných akcích abych i já si mohla naplánovat svoje koníčky, teď už se to teda naučil a vždycky mi řekne třeba pár dní dopředu že v ten a ten den bude chtít dělat to a to...a já s tím počítám a udělám si svůj program. Ale stejně poslední dobou je jediná jeho aktivita rekonstrukce, takže o to teď ani nejde.
Jinak mu samozřejmě nezakazuju nikam chodit, ale když se v týdnu skoro vůbec nevidíme a v pátek i v sobotu je večer pryč, tak je to takový přinejmenším zvláštní...Jak říkám, zatím mi to nevadí, ale to je asi proto, že mám dost svých aktivit - v práci 12 hodin denně, večer stíhat prát, žehlit, vařit, uklízet, všímat si kocourů, ještě dělám to fin. poradenství, snažím se chodit ven se svými kamarády, chodím na nehty a když máš volných asi 4 hodiny denně tak to je mazec, víkendy snad ještě větší, protože to vyklízím, uklízím, vařím, peču, lítám po zahradě (ještě včera jsem zahradničila), rozprodávám starý krámy co jsme našli na půdě atd., ale až nebudu chodit do práce a dům bude hotový, já s pupkem budu muset sedět doma, tak by to problém mohl být. A právě to řeším - jestli už teď to tak trochu korigovat, abych pak nelitovala...To je jako s dětma, taky musíš nastavit podmínky hned na začátku, protože jakmile si na něco zvyknou, tak už je to pak neodnaučíš.
@sarkar Helet, já nevím. Každý si to musí doma nastavit nějak mezi sebou. Já bych manžela k dítěti moc nepřirovnávala, já jsem nikdy neměla v plánu mého drahého odnaučit chodit běhat například. 😅 Nebo mu to korigovat, je dospělej, koriguje si to sám, jak potřebuje a jak cítí, že chce býtdoma s námi. Nevím... vidím to trošku jinak. 😉
Ale promluv si s ním osobně, tady na koňovi to s ním nevyřešíš. 😉
Moje zkušenost - neřešila jsem (před porodem) a manžel toho ani nijak nezneužíval. Narodil se chlapeček, pomáhal velice, vstával k němu atd. Pak se narodila holčička a naráz kamarádi, chaty, oslavy.. vůbec ho nepoznávám. Je pravda, že předtím jezdil a od letoška začal pracovat tady ve vesnici, jsme tu noví a předtím tu nikoho neznal. Nejhorší je,že si prostě dělá co chce a nechává mě víceméně samotnou. Myslím, že nějaké zákazy - na to nemám náturu, doufám, že až děti povyrostou a on si s něma bude moct třeba vyjet na kolech tak se to zlepší -- doufám, že to budeš mít lepší nastavené.
@maladama No tohle jsem taky chtěla vědět - jestli si třeba lidi domluví, že třeba chlap bude mít x večerů v týdnu volných na svoje záliby a zbytek tráví s rodinou....Právě se bojím, aby pak pro něj nebyl šok přejít z pátků a sobot v hospodě, příp. u kamaráda, na pátky a soboty strávené doma ve společnosti unavené manželky a řvoucího miminka 🙂 Sice si myslím, že ne, ale kdoví...
Jednu dobu někdy v červenci, před svatbou, třeba chodil každej den na šipky. Jednou jsem to počítala a ze 7 večerů jich byl 5 na šipkách. Dokonce jsme měli rozlučku se svobodou a potom, co jsme se z ní v noci vrátili, tak šel na šipky. To mě teda docela mrzelo ☹ Pak se to ale zase uklidnilo, naštěstí, jako 5 večerů ze 7 je docela dost si myslím, na to, že se ve všední den vidíme půl hodiny ráno a když nikde necourá ani on ani já tak cca 4 hodiny večer a to musíme stíhat domácí práce, obdělávat zahradu atd.
@kesurka No popravdě čekala jsem, jestli se objeví někdo s podobným problémem jako máš ty, proto to řeším už teď. Ale je fakt, že předejít tomu asi moc nejde. Já právě na zákazy taky nejsem, ale je mi jasný, že prostě nějaký pravidla v manželství být musí a lepší je stanovit dřív než později...
@sarkar s Pavlem to ze začátku bylo dost drsné, usínal v jednu ve dvě ráno, přičemž tak od osmi od večera až do usnutí setrvale řval - a já po celém dnu úplně hotová, manžel přišel domů a vyfasoval dítě, zatímco já si šla třeba na hodinu lehnout nebo se aspoň osprchovat. Normální chlap v takové situaci velmi rychle pochopí, že je doma potřeba 🙂
ale já jsem se ze všech sil snažila to i verbálně oceňovat, jak jsem hrozně ráda, že je doma a pomůže, že bych to bez něj nezvládla... prostě ego masírka, že to vidím a neberu jako automatické (jasně že co dělá ženská, je automatické, a není to fér, ale víc vos se vždycky chytne na med než na ocet...)
domluvit se dá ledacos. jeden dva večery pro tatínka týdně, když si maminka troufne, je na odreagování dobré. A pak je taky dobré, aby si třeba aspoň 1 večer za dva týdny domluvila maminka 🙂
@llluckaaa No mě se taky většinou ptá, jestli někam může. Už i to mi teda zavání tím "stíhačkovstvím", ale asi to nejde jinak udělat. I když vlastně v poslední době už to není ani tak o ptaní jako o oznámení - "jdu k Petrovi"...nebo "jdem na šipky" ☹ Už se mi teda párkrát stalo, že odešel a nic mi neřekl, ale to bylo vždycky jen na chvilku a většinou to souviselo s naší rekonstrukcí, za zábavou to nikdy nebylo.
@sarkar Ono to s tím dítětem bude dost jiné hlavně v tom, že nemůže odejít za zábavou oba najednou. Takže se budete muset domluvit, kdo bude ten, kdo zůstane s malým dítětem doma (teda pokud si nemyslíš, že údělem ženy je starat se o děti a domácnost 24 hodin denně a údělem muže je živit rodinu a tím to pro něj končí 😉 ). Ono je sice pěkné, že chlapa napadne samotného, že není vhodné někam jít, když ty nevíš, kde ti hlava stojí, ale plno i dobrých chlapů prostě nemá takovou empatii a nenapadne je, že by ti jejich hospoda mohla vadit a hodila by se ti pomoc.
Můj kamarád pod pantoflem a se stíhačkou za zády odevzdává veškerou výplatu ženě, dostává malé kapesné, do hospody smí max 1 x 14 dní, přičemž do 10 hod má být zase doma, smí max jedno pivo týdně (kumulovat piva nelze) a trávení veškerého svého volného času podřizuje názorům manželky 😀 A to že je pod pantoflem si myslí všichni okolo něj, jen on sám ne 🙂
@milmic Takže kdyby manžel chodil běhat třeba pět večerů v týdnu a přes den byl v práci tak by ti to nevadilo? 😕 Protože mu do toho prostě nemáš potřebu mluvit? Tak to klobouk dolů teda, to bych fakt nesnesla. Stejně tak, jako se musím v něčem přizpůsobit já, tak se musí přizpůsobit i můj manžel a to se nezmění ani při narození potomka - nebudu sedět doma 24/7 jen proto že já jsem máma, a on si nebude pořád někde trajdat jen proto, že on není.
Chlapy jako děti tak trochu vnímám, popravdě neznám žádnýho dokonalýho, co by se nemusel v něčem trochu usměrnit - ať už se to týká třeba uklízení špinavých ponožek do koše nebo odnášení špinavýho nádobí do dřezu. Myslím, že ve vztahu jsou vždycky nějaké kompromisy. Já teď třeba dělám kompromis v tom, že na baráku vařím a myju nádobí jen já - manžel od srpna nádobí nemyl. Ale zase dělá jiný práce, takže s tím problém nemám. Každopádně to považuju za dočasný - rekonstrukce nebude trvat věčně a já nejsem žádná myčka, pračka a sušička 😀
@llluckaaa No to si fakt nemyslím 😀 Já si právě myslím, že většinu chlapů nenapadne, že by mohli zůstat doma a pomoct nebo ne jen pomoct ale prostě být doma, sednout si společně k tv a nic neřešit...
Bože ten tvůj kamarád je ale extrém 😒 Chudák...I když to s tou výplatou mi zas nepřijde tak hrozný - naši to mají taky tak a to táta podpantoflák rozhodně není. Máma mi o tom kdysi povídala - táta když byl mladej tak šel s vejplatou hned do hospody. Ne, že by jí propil celou, to vůbec ne, ale šlo o princip - výplata=šup do hospody (tímto si vůbec nechci na tátu stěžovat, je to super táta, vždycky byl zodpovědnej a pořád je!). Přijde mi, že taková je spousta chlapů - jsou strašně fajn a všechno, ale občas jim něco "nedochází". No ale zpátky k tý výplatě - tak si to máma zařídila tak, že když se rozmohly účty tak si udělali jen jeden, oběma na něj chodí výplata, táta vůbec nemá kartu a o peníze si říká mámě. Ta sice držkuje, ale vždyky mu dá na všechno, co potřebuje a samozřejmě i kapesný. Takže táta má teď nový horský kolo, nový autíčko na dálkový ovládání za 5tisíc, drahý repráky, TV, satelit atd. Je fakt, že to kapesný mívá malý (většinou 200 Kč na týden), ale vím, že by to byl schopnej rozfrcat za samý kyselý rybičky v tomatě a čokolády a piva v hospodě, takže se mámě ani nedivím 🙂 A co navíc táta neví, že na tom účtě teď mají 160 tisíc rezervu na horší časy, která by tam určitě nebyla, kdyby si táta spravoval peníze sám.
Je ale rozdíl mít všechno co potřebuješ zajištěný a dostávat fakt jen kapesný, jako děti, anebo nemoct si nic koupit a vysloveně žebrat o každou korunu a to i když si chceš koupit třeba nový boty ☹
A teda vypočítávat chlapovi kolik smí vypít piv no to je teda něco...
Hele ale právě ten náš kamarád, ten Petr, měl taky jednou takovou, šli jsme všichni společně do hospody, ona byla strašná pipna a neuměla se zapojit do hovoru, takže jsme se bavili bez ní s tím, že kdyby ona něco kecla, tak jí rozhodně neusadíme. Bavili jsme se o nějakých filmech nebo co, takže téma do kterýho se může zapojit každej. Po chvíli se zvedli a Petr říká, že za chvíli se vrátí. Tak jsem myslela, že si jen něco zapomněli a za chvíli jsou zpět. No po pár minutách přišel on sám, že Míše se nelíbí, že si s ní nepovídáme a že zůstala u něj doma. A to připomínám, že on v tý době bydlel s mámou.
No samozřejmě ho už asi po půl hodině začala bombardovat sms, ať už jde domů a na vrch toho mu volala máma, ať jde domů, že Míša tam brečí. Jo a jednou nám vyprávěl, že přišel z hospody, ona spala u něj a že z něj táhlo pivo, tak si šla lehnout k nim do chodby. To byla kráva na n-tou fakt 😀 😀
@sarkar Určitě bych o tom s manželem mluvila! Ten můj se teď radši kamarádům vymluví, aby mohl být večer se mnou doma(celý den se nevidíme a o víkendu se snažíme věnovat dětem) Dřív to také tak nebylo-klidně šel s klukama každý pátek a musím říct, že Tě plně chápu, jelikož mě to přímo rozčilovalo 😖
@kesurka třebas se to spraví věkem(manžel se "sklidnil" kolem 37roku 😉 )
@beruzska Tak doufám, že u nás to taky dopadne podobně a že manžel bude kamarádovi radši kecat než aby mezi nás dělil svůj čas 🙂
Jak říkám - nechci, aby manžel trčel každý den doma a házel znuděný ksichty, ale zase nechci, aby si zvykl, že je normální nebýt doma...
Já všechno moc řeším, většinou jen preventivně, ale pak jsem zase na všechno připravená 🙂 A fakt nechci jednou koukat na svý manželství a říkat si "Že já blbá jsem mu to nezakázala už tenkrát..." (a že vět v podobném duchu jsem tu na MK vyčetla už docela dost)...
Asi by to nějaké hranice mít mělo. Mně by se taky nelíbilo, kdybych já těhule trčela doma a manžel vymetal bary. Je pěkně se mnou doma, dívá se se mnou na TV, čteme si a tak, prostě jsme spolu. Raděj to řešit dřív než bude pozdě.