Manžel byl nevěrný, zůstal se mnou kvůli dítěti

janinaib
26. lis 2010

Ahojky všem,
chtěla bych se s Vámi podělit o svůj příběh a zároveň Vás ím žádám o Vaše názory.
Jsme s manželem spolu 8let,máme 18měsíčního syna.6ily jsme obyčejný život,bylo vše v pořádku,občas jsme se hádaly,ale to je asi normální,všude je něco.Vše začlo tím,že manželovo podnikání šlo ke krachu a nevěděli jsme co dál.Napadlo nás tedy otevřít si hospodu.Jenže hospoda byla provýdělečná,manžel nebyl skoro vůbec doma,jezdil domu jen spát.Doma se začlo vše bortit,pořád jsme se hádaly,vyděly jsme se 10min a končilo to hádkou...Vždy se něco našlo,proč se chytit.Manžel byl divní,hodně moc se změnil.Několikrát jsem se snažila si o všem promluvit,v klidu,co se děje,ptala jsem se zda nemá někoho jiného,říkal,že ne.Prostě vždy bylo vše bez výsledku a na konec zase hádka...Byla jsem nešťastná...O to víc jsem byla nešťastná,když jednoho osudného rána mi to nedalo a podívala jsem se mu do telefonu a našla tam SMS:"DNES JSEM DOSTALA VOLNO,ZASTAVÍŠ SE ZAMNOU?".a VŠE TO ZAČLO,SAMOZŘEJMĚ JSEM TO NA NĚJ HNED VYSYPALA....Přiznal se,že někoho má...Já ji znala,chodila k nám do hospody.Když jsme se s manželem střidaly v hospodě točila jsem tý KR.... pivo.Hrozný šok....Začala jsem vyšylovat,že se s malým odstěhuji k mamce,ale manžel mi v tom bránil.5íkal mi,že se do ní zamiloval,že je mu sní dobře,že se těší,až mu zavolá,napíše,až se sní uvidí....Že vše co cítil ke mě už vyprchalo....Cítila jsem vážně příšerně,každé to slovo mi rylo do srdce,uplně jsem se složila...Tak jsem se ponižovala,přemlovala ho,ať nás neopouští,nedovedla jsem si to bez něj představit a taky mi šlo o syna.....Po měsíčním trápení a odříkání,mi řekl,že snámi zůstane,jen kvůli synovy,byla jsem štastná..Ale nedalo mi to a pro jistotu jsem si za milou rozvracečkou rodin dojela,abych se ujistila,že je mezi nimi konec....Dozvěděla jsem se od ní plno věcí,třeba jak ji bral na výlety,do kina,byla dokonce i u nás doma.......HROZNÝ....Přistoupila jsem na to,že mu odpustím,že sním zůstanu,ale teď mi to nejde...Je už 4 měsíce klid,ale já stoho nejsem pořád venku,pořád mi zní ta věta v uších,ZŮSTANU JEN KVŮLI VÍŤOVI....tak se přece nedá žít...Je ve hře plno věcí,máme dům,který jsme koupily a rekonstruovaly,je krásný,nechci o něj přijít,ale nevím,jak dál....Sice se zdá,že je doma vše O.K,manžel dělá,jakoby se nikdy nic nestalo,chová se ke mě hezky....Ale já to vše mám v sobě...Myslím,že jsem udělala plno chyb,počínaje tím,že jsem se ponižovala a škemrala,aby zůstal snámi,jako bych snad něco provedla já....Ale tenkrát jsem nemohla jinak..Šlo mi jen o to nezničit rodinu,ale za jakou cenu......Poraďte prosím,co mám podle Vás dělat,alespoň nějaký názor....Děkuji

pajinka29
26. lis 2010

Ahojky, to je teda hrozná situace. Ale myslím si, že tímhle si prochází nebo prošlo hodně vztahů a rodin. Sice neznám tvého muže, ale podle toho, jak to píšeš, myslím si, že bys vašemu manželství měla dát šanci. Ono je lehký se pobláznit do někoho jiného, kdo ti nebude připomínat tvé neúspěchy, s kým nebudeš muset myslet na to,že máš problémy v práci atd...A to mu ta holka asi dala....ale na druhou stranu, každé poblouzění většinou časem vyprchá a stejně ten člověk zjistí, že to, co máš doma je nejlepší. Vím, že se cítíš ponížěně, ublížěně...ale stejně...dej tomu čas a šanci. Nechci se tvého chlapa zastávat, je to hnus, co ti udělal..ale ruku na srdce...jsi si jistá, že tobě by se to nikdy nmohlo stát? Kdyby se ti naskytla příležitost a nějaký šikovný fešák ti nadbíhal? Navíc, jak píšeš, máte chlapečka, domeček..už taky kvůli němu...možná mě ted odsoudíš, ale to je můj názor. Když se ted snaží, tak to taky zkus. Rozvést se je jednoduché, ale udržet vztah těžší....

janinaib
autor
26. lis 2010

@pajinka29 Ne,vůbec se nezlobim..Naopak děkuji....

pajinka29
26. lis 2010

Nemáš vůbec zač...moc bych vám přála, aby jste tuto fázi překonali a mohli si zase užívat spokojeného rodinného i manželského života. Zkus se dívat dopředu, nevzpomínej na to, co bylo, nevyčítej...a čas to zahojí

kjajule
26. lis 2010

Tohle každý cítí a vnímá uplně jinak , rozhodně si nemyslím že by ses měla cítit poníženě , dokud jsem neměla dítě nechápala jsem, ale ted už chápu co všechno je máma ochotná kvůli svému dítěti obětovat. A dokonce přehlížet a dělat že se nic neděje. Ovšem měla by jsi se sama podle svého srdce především rozhodnout zda už to nepřešlo přes nějakou tu únosnou hranici za kterou ne že by si nebyla schopná jít , to určitě byla , ale za takovou hranici kdy , když ty nebudeš štastná tak nebude štastné an tvé dítě ...
Faktem je že spokojená matka = spokojené dítě a ty by jsi měla zvážit zda by tobě nebylo lépe bez muže který ti řekl to co řekl....
Je to určitě hrozně težké já bych zvážila aspon možnost někam se odstěhovat aspon na chvilí aby jsi věděla jak Vám to všem půjde a jestli o tebe a o syna manžel bude stát, protže pokud ne tak to podle mě nemá cenu...

pajinka29
26. lis 2010

@kjajule SOuhlasím se vším, co píšeš. Nesmí se k společnému soužití nutit moc na sílu, to by mimčo stejně to napětí vycítilo. ale podle toho, jak to janinaib píše mi to nepřijde tak ztracené a snad i ten chlap o ně stojí, když ten vztah opravdu ukončil a chová se pěkně.

evaviki
26. lis 2010

@janinaib ak to nevies prekonat, skus navstivit nejakeho psychologu, manzelsku poradnu.. obnovit duveru voci partnerovi je neuveritelne tazke, uplne sa toho asi nikdy nezbavis, ale za pokus to stoji.. treba to riesit, ak by vam to aj s manzelom nevyslo, tak aby si v buducnosti dokazala mat dalsi vztah. drzim palce, snad to prekonate..

akrimala
26. lis 2010

Nikdy ti neměl říkat, že se těší až se s ní uvidí, zavolá, napíše.....
Myslím, že pokud se odstěhuješ na zkoušku, bála bych se toho, že on by se vrtátil k tý ženě....nevím...
Je to těžký, ale musíš si ujasnit jestli s ním chceš být, jestli to celý dokážeš přejít a jít dál, pokud o ten vztah stojíš, musíš to zahodit, jinak tě to zničí....
Každopádně ti držím palce

kristi
26. lis 2010

a milujes manzela? spite spolu?

janinaib
autor
26. lis 2010

Je to všechno složité...Fakt je ten,že mu už nevěřím....Snažím se,aby bylo vše O.K.
Nejhorší je to,že on vůbec neni ten typ nevěrníka,vždy by pro rodinnu dýchal..Ani jeho vlastní rodiče nemohli uvěřit,co udělal...Další věc co mi třeba říkal,že ona je chudát,je z dětského domova,nikoho nemá,nemá peníze,přátelé.....Že je prý skromná a takovýhle keci...Přitom je to normální notorička....Pila v hospodě třeba 8 malých piv,vysedávala tam do noci...Navíc má dítě,o který se nestará,má ho otec...Ona si ho může brát kdykoliv,ale místo toho,raději sedí v hospodě....Manžel byl vůči všemu tomuhle slepí....5íkal,že jí to dítě nedaly do péče,právě proto,že je z děcáku...Ale já si myslim,že je to normální blbost...Prostě ona je hloupá,nesahá mi ani po kotníky...O to víc,vše nechápu....
Děkuji Vám všem,za názory....

janinaib
autor
26. lis 2010

@kristi No,to je paradox....6ijeme normálně,jako dřív,se vším všudy...A jestli ho miluji???Asi ano,ale rozhodně né už tolik co dřív...

kristi
26. lis 2010

to je divny, ja kdybych o tom furt premyslela, tak bych s muzem spat nemohla, by mi to porad srotovalo v hlave 😕

pajinka29
26. lis 2010

@janinaib sama jsi si ted i odpověděla na to, jestli to zkusit nějak překonat. Píšeš, že ho asi miluješ.A to je další důvod proto zkusit to a jít dál. A to, že je ta holka taková jaká je, jasně ukazuje na to, jak ulítl a ted se za to beztak stydí. A to, že není ten typ nevěrníka je další věc. Přijde mi, že tyto typy většinou nejsou schopny, když k něčemu dojde, to ukočírovat. Nevěrník je na to zvyklej a proto většinou manželky ani nic nepoznají, protože v tom umí chodit a nepřeteče jim to přes hlavu. A ty svou hlavu nevěš, znáš svou "konkurenci", není to totiž pro tebe žádná konkurence. Jak tady taky výše zaznělo, nevracej se k tomu, zbytečně by tě to deptalo a zkus myslet dořpedu a pozitivně a pokud by to nešlo, tak vyhledat odbornou pomoc v manželské poradně. V mém okolí několika manželstvím opravdu pomohli.