Manžel alkoholik. Zažil někdo něco podobného?
ahoj,
zoufalé ženy dělají zoufalé věci... asi si jen potřebuji od někoho přečíst ,že si zažil něco podobného a že mi někdo rozumí, jak se cítím.
V manželství jsem 20 let, máme jedno dítě v pubertě, které stojí při mě a plně mě podporuje. Manžel pije cca 6 let, poslední 2 roky se to hodně vystupňovalo a pije skoro denně, odhaduji že 0,5-1 l vodky denně. Vodku si schovává různě po domě , v garáži nebo v autě. Zpočátku jsem láhve různě hledala, kvůli tomu doma vznikaly hádky. Poslední dobou jsem rezignovala na hledání ,ale hádky byly stejně. Prosila jsem ho ,at přestane pít, at se vzpamatuje, že máme krásnou rodinu, dům, práci....brečela jsem, vztekala se,....nic nepomohlo. K tomu jsem zjistila, že má zřejmě milenku, tedy kolegyni z práce, která k němu vzhlíží , zvyšuje mu sebevědomí ( dle sms, které jsem měla možnost si přečíst)...Samozřejmně , že kolegyně netuší, že holduje alkoholu, protože zatím je schopen denně vykonávat svou práci.
Všimla jsem si, že z jeho strany vztah ke mě značně ochladnul, bývá ke mě odměřený. Protože situace doma už byla pro mě a dceru neúnosná, odstěhovaly jsme se. Dcera s ním nechce být vůbec v kontaktu, já trochu váhám, pořád k němu něco cítím, neumím všechny ty roky hodit za hlavu, zároven mě velmi zklamal a narušil naší důvěru. Snaží se,abychom se vrátily domů,ale zároveň mi lže ohledně pití , že už nepije ( občas zkontroluji, jak to doma vypadá a stále nacházím prázdné láhve). Léčení odmítá, protože má pití pod "kontrolou"🙂 a vlastně s alkoholem problém nemá.
Hrozně mě to trápí, že se rodina rozpadla, že si nechce přiznat své problémy s alkoholem, že si zřejmě neuvědomuje, že vše rozbil a o vše příjde.
Zažil někdo něco podobného? Opravdu nezbývá než se rozvézt a udělat za vším tlustou čáru a žít dál bez něj? Mám pocit, že mi to zlomí srdce.
poradnu odmítá. Byl 2 x na sezení a dle jeho slov mu to nic nedává:(
@smutnapanenka Tak bych to uzavřela
Tady není o čem, s alkoholem se musí vypořádat už sám. Buď mu to přepne a bude s tím něco dělat, nebo spadne na dno, ale Ty se nikam stahovat nenechávej. Rozhodně to musí přebolet, nemůžeš zachraňovat někoho, kdo nechce. A milenka? Ať si to s ním užije...
Rozvod je jasná odpověď, bohužel.
Nepřidám sice osobní zkušenost, ale zkušenosti z práce. Dokud on sám neřekne - mám problém... tak i kdyby ses stavěla na hlavu, nezměnis to. Ono bohužel u všech závislosti je to tak, že člověk musí chtít sám. Většině pomůže sáhnout si opravdu na to poslední dno, jako je ztráta rodiny, práce, bydlení... Některým ale bohužel nestačí ani to. Pokud se za 6 let nesnažil opravdu přestat, pochybuju, že přestane teď...
Bohužel, ty s tím, pokud on problém nemá a nechce vyřešit, nic neuděláš. Možná, že pokud ztratí vše - tebe, dítě, pozdějš může třeba i o práci, tak se dá do kupy...otázkou, jestli do té doby budeš ochotná čekat.
Živě si to vybavuju z domova, otec - alkoholik, nepomohlo nic (a tu mileniku měl nakonec taky) a jediné, co pomohlo, že máma se mnou odešla a tím jsme se zachránily...ale tos asi slyšet nechtěla.
nech ho být. Nejlepší co můžeš udělat. Sám se musí dostat na dno a z něj. Nepomáhej mu, nepřemlouvej ho. To je to nejlepší, co pro něj můžeš udělat. i když to bude sakra těžký i pro tebe
@smutnapanenka není to úplně, že bych to zažila s mým chlapem, ale můj táta vždycky hodně pil. Naši se kvůli tomu rozvedli. Taky mamce sliboval hory doly, jak přestane, mamka se k němu několikrát vrátila, pak se rozvedli zase se k sobě vraceli a nikdy se nic nezměnilo. V pubertě mě to hodně trápilo, co s tátou bude, ale jak říkáš, jakmile mu to někdo vyčte, tvrdí že s alkoholem problém nemá a že to vůbec nepotřebuje. Takže léčit se přeci nebude když není závislí. Přesto je opilý několikrát týdně. Někdy se drží jen párkrát do týdne, někdy pije skoro každý den. Když jsem se s ním na něčem domluvila třeba na odvozu někam, vždycky jsem trnula hrůzou jestli to klapne nebo se zase při nákupu staví na jedno a dojde v noci. Už jsme na to tak nějak všichni rezignovali. Je to jeho život a trápit se kvůli tomu smysl nemělo, bohužel. Dokud si to ten dotyčný sám nepřizná, že by s tím měl něco dělat, může do něho okolí hustit ze všech stran a bude to zbytečné.
Má kolegyně v práci se s manželem kvůli pití rozvedla a jeho to nakoplo. Vzchopil se a poté spolu normálně vycházeli, každý sice bydlel zvlášť, ale jezdili spolu na chatu o víkendech, na dovolené, a mají hezký vztah.
@smutnapanenka Hlavně i pozor na dům a dluhy. Dokud jste manželé, muze vas kvuli alkoholu stáhnout i do finančních problémů.
@smutnapanenka myslím ,že si udělala všechno co si mohla.A udělala si dobře,že si odešla.Tchyne se takhle rozvedla s tchánem.Pil a měl milenku.Nebyla s ním řeč.Manzel s ním nemluvil 9 měsíců.Ted je s milenkou.Asi už nepije.Nevim.Vidime se tak 3- krát v roce.
Můj ex nepil doma, ale chodil skoro denně do hospody. Byli jsme spolu 13 let, v té době bylo dětem 10 a 8. Bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě od něj odejít. Nechtěla jsem aby děti měly takový vzor. Teď po skoro 9 letech ma skvělý vztah k dětem. Do hospody stejně nemůže, ale už nepije.
Ty ho nelituj, je to jeho rozhodnutí. A když vaše dcera ho nechce ani vidět, tak má možná víc rozumu než ty. Kdyby s vámi chtěl být a záleželo mu na vás, tak proto bude něco dělat. Žij si svůj život, a s dcerou si ho co nejvíc užívej. Jsme tady jen jednou, tak proč si ho nechat ničit alkoholikem.
Alkoholismus je nemoc a sama nezmizí. Alkoholik to musí přijmout a naučit se s ní žít a nejlépe se z ní léčit. Stejně jako třeba diabetik -- ten taky musí dodržovat dietu a určitá pravidla, aby se nemoc dařilo zvládat. Pokud tedy manžel sám nechce a nedokáže si to přiznat, tak se ani léčit nepůjde a nebude s tím nic dělat. Je to ale na něm. Ty ho můžeš podporovat, radit mu, dokonce ho dotáhnout na léčbu -- ale pokud do toho nepůjde, protože chce on sám, tak to nebude fungovat. Ačkoliv je hrozné se dívat na člověka, kterého jsi milovala, jak se ničí, tak musíš především myslet na sebe a svou dceru. Je dobře, že jste se odstěhovaly. Máš právo žít normální život bez alkoholu, ubližování, atd. Ty jsi zodpovědná za svůj život, tvůj muž za jeho. On se svým nechce nic dělat, ale ty můžeš prožít svůj život hezky. Teď to musí být moc těžké, protože pořád doufáš, že se s tím popere, máte společnou dlouhou minulost, přes to všechno ho máš ráda.... ale časem zjistíš, že se ti uleví.
@helabella tvá odpověď je asi tady nejlepší ze všech.... Ono se to krásně hned řekne "rozveď se, jdi od něj", ale ono taky před oddavajicim se slibuje v dobrém i zlém... Prošla jsem si tím také. A ne málo. Sice jsem rozvedená, ale asi bych si určitě vycitala, kdybych se aspoň nezkusila mu pomoc. Někdo tu pomocnou ruku potřebuje podat. Potom už to samozřejmě záleží na něm. My začali psychologem, podavani antabusu pod dohledem, vození na sezení, potom několik měsíců léčebna a hned po návratu recidiva. Já měla doma kvartalniho alkoholika,, což je nevyzpytatelné, kdy to na něj zase přijde. Když nepil, byl skvělý táta, manžel. Nepovedlo se. Bohužel následoval rozvod. Zřejmě toto vše ho dohnalo samotného k sebevraždě. I tak to po těch letech hodně zabolelo. Je to běh na dlouhou trať.
A vlastně i z tohoto důvodu, jsem zapřisáhlí abstinent, můj nynější manžel také, a nikomu ani nekupuju k nějaké příležitosti (narozeniny) flašku, beru to jako podporování..
Já osobní zkušenost mám. Máma sebrala rozum do hrsti a odvahu a rozvedla se - po x prosbách, aby se otec šel léčit. Dobře udělala. S délkou pití otec naprosto degradoval ve všech směrech. Já jsem se mu párkrát pokoušela pomoct - většinou mě uvedl jako jediný kontakt, takže mě volali, ale nakonec jsem sedla, dala nůž na krk, že buď se půjde léčit, já mu pomůžu, podpořím, byla jsem schopná mu po léčbě najít bydlení i práci... Odpověď, že nemá problém, když bude chtít, tak pít nebude, ale zatím pít chce. Na léčení nejde. Takže jsem to uzavřela, že v tom případě mu odmítám pomáhat, tahat z bryndy, jakkoliv podporovat. Stáhl by do průseru i moji rodinu. Pokud si to sám neuvědomuje, tak jediné řešení je radikální řez - první to musí bolet, aby se to pak mohlo hojit.
Necetla jsem komentare. Ale zazila jsem neco podobneho. Honil po netu zensky a taky zacal denne pit vodku v praci. Doma ne, na akci byl schopný vypit lahev vodky a vypadal v pohode. Problemy si doted nepriznal. Jsme od sebe. Mame male dite a ja sama sobe gratuluju, ze jsem dokázala ty oci otevrit a odejit
Knížka sice nic nevyřeší, ale pro mě byla terapeutická. Nejsi v tom sama. Zvaž, jestli stojí zato ničit si život. Dokud nebude chtít on, nepomůže nic. A ty nedokážeš zařídit, aby on chtěl..
@smutnapanenka No pokud odmítá léčení, ale chce se "snažit" začala bych psychologem. Buď mu to přepne zpátky nebo ne, tohle asi neovlivnite.