Maminky, které jste odešly s dítětem/dětmi. Jak jste zvládly nové začátky?

Lidsky mozek ma taky tu funkci ze ackoliv nezapomina na to zle tlaci casto do popredi to dobre ...ale v tomhle tvojem rozhodovani se nemuzes chlacholit hezkymi chvilkami kdyz jako partner celkove stoji za hovno...

Zacatky byly tezke hlavne psychicky. Ale za me to bylo jedno z nejlepsich rozhodnuti zivota.
Vzdycky se na situaci snazim divat jakobych byla o deset let starsi a videla ji uz zpetne s nadhledem. A tenkrat jsem si rekla, ze je lepsi nechat ten (ne)vztah plavat, pul roku byt v haji a pak zit po zbytek zivota uplne normalne, nez se nechat ponizovat a byt v haji po zbytek zivota.
Je to obrovsky krok do neznama, clovek ma strach, nevi, co bude, ale stoji to za to 😉

@martinap90 hele já si prošla myslím celkem peklickem, ale stalo.to za to. Teď jsem nejšťastnější co jsem.ldy byla. Nebud někde kde ti není dobré, život máš jen jeden, a kor když vidíš že malý se boji. Já jsem už po tom všem.doat radikální. Takže ano není to lehké, ale vůbec toho kroku nelituji. Pokud chceš napiš zprávu, můžem vše rozebrat,Uzi ti detailně popsatuj příběh, ať víš, že se dá vše zmaknout

@martinap90
Asi bych Pockala az se vratis do prace.Platit najem z vyplaty nebo rodicaku je sakra rozdil

Já jsem neodešla,já jsem musela přimět otce dětí,aby odešel on. Bydleli jsme v mém, on si musel najít pronájem. Nakonec se to povedlo až půl roku po rozvodu. Dětem bylo 3 a 5. Do práce jsem šla až za rok. Bylo to náročné,dle zpětně jediná možnost. Dneska jsem už jinde, všichni spokojení,v klidu. Už to je 8 let.

Já teď zpětně tvrdím, že jsem si rozchod dala k narozeninám. Ulevilo se mi téměř okamžitě a to tomu předcházelo spoustu obav a nejistot. Ale pak už jsem si byla každým dnem jistější. A to jsme v dětském pokoji fungovali jako nejsehranejsi rodiče - to kdyby se malá bála, tak jsem pryč do druhého dne 😁
A jakože ono mě občas mrzí, že malá nemohla mít úplnou rodinu, že jsme nemohli zůstat spolu, no ale nemohli. A teď jsme došli k tomu, že je vlastně super, že má de facto dva tatínky. Toho svého a toho brášky. (a to jeden z těch strachů bylo že už nikdy nenajdu partnera, protože kdo by chtěl ženskou s ditetem).
Moje poslední kapka k odhodlání byla myšlenka "stejně v mnohém funguju jako svobodná matka, ale ostatní mě berou jakože to mám jednodušší když mám partnera". No a štvalo mě to tak, že jsem se rozešla i kvůli tomu, aby ostatní věděli že jsem svobodná matka 😄😁
Je fakt, že byt byl můj, tak to bylo jednoduché 🙂

@jerrabina ty jo. Tak to přesně znám. Taky jsem si říkala, v čem to jako má být lepší, být s chlapem? Naopak, po rozchodu bylo mnoho věcí lepších. Ale taky jsem se musela ujistit,že to děti ( a otec s nimi) zvládnou. Abych byla klidnější, jistější. Rozchod jsem si nadělila k 30 narozeninám. V 35 jsem se znovu vdávala, těhotná. Děkuji Bohu,že mi tu sílu do toho tnout dal.

@jerrabina
@andelka
Souhlasím s vámi. Bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Kdybych zůstala, tak bych se dodnes trápila. Začátky po odstehovani byly těžké, ale dnes a odstupem jsem za to rozhodnutí tak ráda.