Ahoj všem,
řeším v sobě následující problém. I když jsem (subjektivně souzeno) poměrně pozitivní a nekonfliktní člověk, kdykoli mě moje máma kontaktuje nebo se vidíme, je mi značně úzko. Úplně se mi to všechno uvnitř sevře. Je to poměrně hodně negativní člověk a cítím, že mě psychicky neuvěřitelně vysává. Celý život. Zahlcuje mě svými problémy, které jsou ale pokaždé jiné a upřímně nikterak vážně.
Od útlého dětství do cca 20 let si ze mě dělala terapeutku a cítila jsem se spíše jako její matka než dcera. Vzhledem k tomu, že je neustále plná svých (většinou negativních) emocí, nikdy tu pro mě vlastně nebyla. Nikdy jsem ani od ní necítila mateřskou lásku.
Nyní, v mých 25 letech, bojuji s tím, že mám výčitky, když se vůči ní vymezuji. Citlivě jsem jí vysvětlila, že už mě nebaví být její terapeutka, že už mám vlastní život a už mě nebaví na sebe přejímat její problémy, které řešíme pokaždé, když jsme spolu nějakým způsobem v kontaktu. Většinou se urazí, odejde, nebo položí telefon a za pár dní to začíná celé na novo, jako by se nic nestalo.
Nevím, jak se k tomu postavit citlivě, ale zároveň asertivně. Jak s ní komunikovat. Jaký si stanovit limit na četnost setkávání.
Za jakékoli názory, tipy, postřehy budu vděčná.
Krásný den!
Mám to samý s mou mámou. Trochu se to zlepšilo až po tom, co zemřel táta, ale teď budeme muset řešit nějaký starosti ohledně domu, takže předpokládám, že se brzo nebudeme bavit vůbec...
@amazonkajanik Souhlasím. Jde ale o to, že to je rozhodnutí, které já za ní neudělám a dotaz směřoval spíše na to, jak bych se měla k tomu postavit já, jako její dcera.
@soltera zkusit jí to navrhnout,aby někoho vyhledala. Nebo sama najít nějakou akci, která je vedena výhradně v pozitivním duchu. Negativisti se většinou nudí a mozek zaměstnávají blbostmi. Švagr je to samé. Venku je zasr... sluníčko,horko,zima,déšť,mlha. Teď pro změnu pořád nadává,že ho bolí huba (má vysekanou 8). Pořád se chce luxusně najíst a když uvarim to, co se dělá v restauraci a všichni to chválí,tak dle něj to ujde. Takže v jeho případě mu bylo řečeno (od přítele) ať jde k psychiatrovi,nebo ať drží pysk. Narodil se s fyzickým postižením a prostě je celý svět proti němu, protože sedí pořád na zadku. Nerozviji se. Myslí si,že ho udělá šťastným jen plné konto
@soltera kdyby sis chtěla někdy napsat soukromě tak můžeme. To samý je můj otec a taky jsem to nazvala jako citový upír. Uplně mi vysává energii.
@soltera Jinak já jsem zaujala postoj že já za jeho negativní život a emoce nemohu a hodně mi pomohla i kineziologie. Nějak jsem se od něj odpoutala. I když ten nápor z jeho strany je někdy až strašný naučila jsem se to moc neřešit. Svých starostí mám dost. On si svůj problém nepřizná a tím to hasne. Radu jsem mu dala k srdci si ji nevzal.
@flowerkacrochet Určitě si můžeme napsat soukromě🙂
Jinak díky za tipy!
Blahopřeji ti. Někteří lidí se takhle nechají vysávat celý svůj život a dovolí tomu druhému, aby byli ve funkci odpadkového koše, kam se hažou odpadky. Tys se ale rozhodla to utnout ve svých 25 letech. Řádila bych ti tento problém probrat s psychologem nebo psychoterapeutem, mohla bys tak snadno se zbavit výčitek (protože ty nic špatného nechceš, ba naopak) a také naučit se, jak správně reagovat na manipulaci a citové vydírání do budoucna
@soltera Já jsem mámě za tohle citové vydírání dala nůž na krk. Buďto začne chodit k terapeutovi a svoje problémy řešit, a nebo ne, ale nebude vídat vnoučka. Mno šla tam, a chodila tam asi třičtvrtě roku. Pak přišla s tím, že už jí terapeutka řekla, že nemusí. Což se mi ale nezdá. 😔 Nicméně důkaz na to nemám. Prostě jí pošli k terapeutovi, jinak se nebudete vídat. Tobě se uleví a ona, pokud o tebe nechce přijít, tak se tam vydá.
@soltera Mozna je problem, ze s ni jednas citlive. Ona s tebou citlive nejedna, poklada telefon, odchazi, zkusila bych oplacet stejnou minci. To jen kvuli tobe - abys nebyla vzdy za tu spravnacku, nekdy je dobre se nastvat. Tez by ti mohlo pomoct si rict, ze prijemne to s ni nikdy nebude, mamka a evidentne problemy sama se sebou a bude je mit dal. Chce to zahodit tu marnou ( a detskou) predstavu, ze kdyz najdes ten spravnej typ jednani vuci ni, tak ona bude spokojena a mila. Ale da se zit si svuj vlastni zivot a s mamou se obcas vidat. Ji to taky pomuze - uvidis. I kdyz bude rikat ze ne.-) Drzim ti palce
@soltera maminka je citový upír. Tam by pomohlo,kdyby si našla opravdového terapeuta, který by ji naučil pozitivnímu myšlení.