Mám v hlavě obrovský zmatek
Ahojky, asi se potřebuju vypovídat. Mam pocit, že mě málo lidí chápe. Je pravda, že se občas nechápu ani já sama. Tak nějak se plácám ve svém životě a nevím kudy kam. Je mi 25 mám 2,5 letou dceru. S manželem budu 4 roky a rok a půl jsme manželé. Jsem už dlouho doma na mateřské. Svou dceru miluju. Svého muže také. I když mam chvilky kdy mám pocit, že už ho asi nemiluju. Pak zase jo. No jsem prostě asi hrozně složitej člověk a vše moc řeším. Chtěla bych jít do práce, ale malá ještě nechodí do školky. A nechci jí nechávat u rodičů. Ale na jednu stranu bych chtěla mít druhé dítě. O dítěti přemýšlíme už dlouho. Už jsem byla dokonce podruhé těhotná. Ale bohužel to byl zmlklý potrat. Nějak jsme se z toho oklepali. Tím že mám dcerku, tak to bylo dobré. Jenže jsme všichni tři ve znamení lva. Chtěla bych aby bylo i druhé dítě lev. Asi to není zas až tak důležité. Důležitější je aby bylo dítě zdravé samozřejmně, ale přála bych si to tak. Když jsem čekala druhé na lva nevycházelo, ale říkala jsem si, že by se nám to nemuselo povést, tak jsme to zkusili. Teď bych to chtěla po zimní dovolené zkusit znovu, ale mám strach, že je to osud a o miminko zase přijdeme a že bychom to měli zkusit až na konci roku. Tluče se ve mě takových věcí, že opravdu nevím. Dále mě pak trápí soužití s manželem. Je to tím, že jsem dlouho doma a si na něm hledám jen to špatné. Máme málo často sex i když já bych ho potřebovala často. Manžel na to prostě nemá chuť. Jen někdy. Dost často o tom mluvím asi ho to už musí štvát. Přitom je s ním sex moc hezký. A je při něm takový jiný. Pak má rád hospodu, kamarády a tak. Takže je tam dost často. Pořád se mu to snažím omezovat. Začínam mít pocit, že je problém možná na mé straně. Aspoň už se teď více všíma dcery. Dříve to takové nebylo a mě to moc trápilo. Myslím, že nás obě moc miluje. Jen je problém, že není možné s ním o ničem mluvit. Vždy se tomu snaží nějak vyhnout. Třeba to má některá z vás podobné. Prosím o nějaké rady nebo příběhy ať vím, že v tom nejsem sama. Nebo jak se vám podařilo z bodobných situací vybruslit ke štěstí. Děkuju za jakoukoliv odpověď. 🙂
Ahoj, měla by sis asi nejdřív v hlavě srovnat priority, co od života chceš a nechces. Udělat si jasno. Pak se ti uleví. Popřemýšlet proč se manžel chová jak se chová, co chce od života on..
promiň, ale připadáš mi jak 16 letá puberťačka co jeden den chce to a druhý den ono.....možná by se to chtělo trochu zklidnit určit si priority a možnosti a pak se rozhodnout. tvůj muž je velké dítě, nevybouřený,,,,myslím že tady by se s miminkem mělo počkat.... aby si pak doma neseděla s 2 dětmi a on neseděl v hospodě... to je cesta do pekel... věř mi to, a k tomu sexu.. když už ho to nebaví teď tak co bude za 5-10 let....... jste mladí tahle krize nastává okolo 50 let...
@terezatko podle me jsi doma, nudis se a vymyslis blbiny. Kdybys chodila do prace a po práci honem musela na nákup, vyzvednout dítě ze školky,uvařit, uklidnit,vykoupat a spát a ráno zase....jednak by jsi nic neresila doma - mimo to, nedivim se manželovi, ze nechce nic řešit, asi to resite doma často.....a za další nemůžeš o sexu mluvit ze ti chybí apod. Moc nechapu ženy co čekají od mužů, když jim řeknou, ze jim sex nestačí.....přece tohle mu nemůžeš říct. Musíš ho vyprovokovat, nenásilne, aby on chtěl víc a víc.... 😉
Já bych přestala vše řešit....nech věcem volný průběh, mrkni se po práci....a hlavně neres znamení miminka.... 😉
@terezatko Holka jsi úplně zmatená. První věc - jdi do práce. Evidentně jsi doma a přemýšlíš až moc. Pro malou najdi chůvu nebo jesle. V Praze to nemůže být problém. Pak si rozmysli, jestli chceš další dítě nebo ne. Jsi mladá, ještě máš čas. A jeden potrat není osud. Stává se to velmi často. Co se týče života s manželem. Nemůžeš s ním vést rozhovory o tom, co chceš, když to sama nevíš. Dej si dokupy své myšlenky a co od života chceš a pak o tom mluv s manželem. Jsi mladá, ale ne zas tak, abys byla tak zmatená a naivní. Miminko podle znamení? Neblbni prosím tě.
@terezatko přesně jak píšeš: málokdo tě chápe. A tady je to taky tak. Jakože, co řešíš? Ujasni si, co chceš. atd. Právěže mi přijde, že proto sem píšeš, aby sis to mohla lépe ujasnit. Vypovídat se a třeba si přečíst, že někdo řeší něco podobného. Přitom si nemyslím, že by tady byly jen maminky bez problémů nebo podobně zmatené. Nechci si tu hrát na psychologa, ale kdyby sis o tom chtěla třeba psát, tak mi napiš do IP.
Ano, tohle vše vím. Některé věci jsem napsala, tak nějak špatně. Neni to tak, že bych manžela nemilovala. Jen jsem na něj někdy naštvaná. Vím, že je to tím, že jsem doma a hledám na všem to špatné. Že by mi to moc pomohlo jít do práce. Omyl je ten, že v Praze není problém sehnat jesle nebo chůvu. Právě naopak. V Praze je dost dětí, tudíž je vše obsazené. A když ne stojí to velké peníze. A vydělávat peníze. Chodit každý den do práce a pak dát všechny peníze na soukromé jesle a nebo chůvě mi příjde hloupé. Ale dobré je to, že zjišťuju co zhruba, kde a tak je špatně. Chci se naučit žít svůj život tak abychom byli všichni šťastní. Dost o tom začínám přemýšlet z druhé strany. Asi už to bude lepší. Ano jsem nerozhodná. Na to už si muž zvykl. Myslím, že nám to jen trochu déle trvá. V podstatě se všichni mezi sebou poznáváme celý život. Tak mi se poznáváme. Chce to čas. Ono to nějak dopadne. Celý svůj život sem nepopíšu, tak aby to každý pochopil trochu lépe. Jinak moc děkuji za vaše odpovědi a názory. Svou rodinu miluju a udělám vše pro naše štěstí. Je to pro mě prostě trochu jiná role než dříve. A já se chci naučit být nad věcí a ten život si užívat, žijeme totiž jen jednou.
Ano, to je pravda. Pociťuji to už dlouho, že potřebuju do práce. Ale už je to jen do září. A pak půjdu do práce. Možná teď zkusím sehnat něco na částečný úvazek a nebo nějaké úklidy, ale je to také dost složité. 🙂
No, pokud jsi v takovém zmatku a nevíš co by, tak bych si teď dítě určitě nepořizovala. Malou můžeš dát k zápisu, třeba se poštěstí školka a potom jít do práce. Pokud máš takovou domácí ponorku, tak to bude pro tebe asi přínos. Vypadneš mezi lidi, odpočineš si od malé i od chlapa, dostaneš jiný pohled na věc.
@terezatko Nedívej se na to hned negativně. Nevím, jaké máš vzdělání a praxi, ale pokud ti nevadí uklidy apod., tak v Praze opravdu problém není. Myslím, že tvůj problém není jen nerozhodnost, ale také to, že se na svět díváš negativně. Já tě chápu, mám k tomu taky sklony. Ale sebetréninkem jsem se naučila to překonávat. A spočívá to v tom, že překonám strach a obavy a řeknu si vyjde to a když ne, nejde o život. A pustím se do toho. Takže pokud budeš chtít, práci najdeš a hotovo. Hledej na netu, v novinách a volej a ptej se na podmínky. A udělej to třeba hned dnes, jak úložíš mimčo. Nakopni se!
@terezatko Řeš podstatné věci a vykašli se na hovadiny. Zapomeň na nějaká znamení, tím jen přidáváš další starosti do už tak dost zmatené hlavy.
Doma se trápíš, ale zároveň přemýšlíš o druhém dítěti. Opravdu chceš být dál doma? Jste připraveni na druhé dítě? Pomůže ti s ním manžel?
Ahoj, tak z toho co píšeš máš v hlavě vážně zmatek. Já si myslím, že je to hlavně tím, že moc doma přemýšlíš a začíná ti vadit každá "maličkost". Pro tebe to třeba maličkost být nemusí, ale z pohledu druhých to může vypadat jako prkotina. Být na tvém místě, asi bych si nejdříve vážně ujasnila, co v životě chci. Uvědomit si, že mám zdravou dceru, manžela, který má tebe i dceru rád a být šťastná za to, že nemusíš řešit vážné věci např. ohledně zdraví a tak. Manželovi ukazuj lásku. Ten ji taky potřebuje vidět i když je třeba někdy na nic. Ale muži jsou takoví. Skrývají srdce, ale uvnitř jim to jedno není. Zkus si s ním sednout, popovídat si o všem, co tě trápí a možná z něho taky vyleze něco, co nevíš. Třeba. Ale neměl by to být rozhovor na 5 minut, ale vážně se tím zabývat. V klidu hlavně. Možná je to fakt tím, že jsi celý dny doma a hodně přemýšlíš, ale zase když máš dceru, tak mi to přijde divné, protože dítě dá během dne zabrat. Zkus dělat něco, co tě baví a co máš ráda. Třeba nějaký sport, nebo nějaký kurz... Manželovi zkus uvařit jeho oblíbené jídlo a co se týče toho sexu, tak bych poradila to nějak vylepšit. Zkus něco rajcovního, třeba nové spodní prádlo, nebo si vylepšete atmosféru svíčkami, vůněmi, vanou.. (až malá bude spinkat 🙂). O druhé miminko bych se pokoušela až v době, kdy bych to měla v hlavně ujasněné a vedla spokojený život. Tak bys mohla být v depresi a nevím co ještě, kdybys otěhotněla. To znamení neřeš vůbec. Neznamená přece, že jste všichni lvi, tak další bude taky lev. Ať je to jak chce, hlavně ať jste všichni zdraví, ne? Děkuj za to Bohu a věř mi, že až si to všechno takhle ujasníš a budeš se radovat z obyčejných věcí jako je zdraví, láska a rodina, tak si uvědomíš, že tě v životě potkalo velké štěstí a ty tvé starosti ti přijdou už zbytečné. Je to hlavně v hlavě a je jen na tobě, jak si to poskládáš. Nic není dokonalé a i když v životě máme ty důležité věci, stále chceme něco "víc". To je normální, ale všechno má své meze. Takže ti přeju mnoho štěstí. Dej pusu dceři, manželovi a usměj se na ně. Všechno bude fajn, neboj. 😵
Jo a ještě jsem zapomněla napsat, že by i pomohlo, kdyby sis představila tvůj život z druhé stránky. Nepřeju nic zlého, ale třeba se zamyslet jaké by to bylo, kdybys byla svobodná matka, byla z dítěte na nervy a topila se v depresích z toho uspěchaného života, neměla čas sama na sebe a vše na tebe padalo. To by přece nebylo to nejlepší .... Tak buď šťastná za to, co máš. Po světě běhá plno matek, které by za to tvé ŠTĚSTÍ daly cokoliv.
@espada Sehnat v Praze nekvalifikovanou práci, např. ten úklid je nemožné, pokud nemáš známé. Já si sama dala inzeráty a odpověděla snad na 50 inzerátů hledáme paní na úklid a nikdo se ani neozval, za úklid to tu jde většinou 70 - 100 kč, nekvalifikovaná chůva je od 100 kč, taková co má zkušenosti má bežně kolem 150 - 250, takže asi tak. V Praze je sice dost pracovních míst, ale lidí na ně je i tady mnohem víc, já hledala práci v oboru, na jedno místo nás u jednoho pohovoru přišlo jen za jeden den cca 50, u druhého 150 takže asi tak se v Praze žije blaze ...
@terezatko Myslím, že tě naprosto chápu, zní mi to jako že si sama ve vztahu, manžel funguje jakoby normálně, ale veškerá zodpovědnost za malou jde pouze na tebe a pokud s tebou řeší jen ty čistě provozní problémy, ale není ochotný s tebou mluvit i o něčem jiném, natož jako se svou manželkou tak je to dost v pudeli. Pokud je taky mladý je to dost dobže možné, že je právě vyplesklý z toho že je z něj tatík. Můj partner miminko taky chtěl (taky jsme si ho pořizovali jako dost mladí) a když se malá narodila tak se o ni fyzicky postaral, ale tím to končilo. Když jsem si s ním chtěla někdy jen tak pokecat, tak odmítal. Byl to děs. U nás paradoxně pomohlo to, když jsem mu řekla, že takto to nejde, že je dobrý táta, a takvedle sebe budeme žít jako rodiče, ale že jako partnerka vedle něj už vlastně dávno nejsem a pokud to tak zůstane nebudu už vůbec. Trvalo to než mu to došlo, ale nakonec došlo a dneska je to skvělý. Nicméně to jak mě v tom nechal tehdy naprosto zničilo můji důvěru v něj. Do práce jsem taky nastoupila, to malé bylo něco přes dva roky, a rozhodně se to tím nezlepšilo. Podle mě se v tom nijak moc nehnidáš, ale snažíš se přijít jak na to a jak z toho ven ... To musí ale chtít i on, možná se k tomu dá dotlačit, ale může to stát hodně velkou cenu ...
@anushka111 Co se odstěhovat?
@anushka111 Já v Praze žila 12 let a nikdy jsem neměla problem najít práci nebo brigádu. Takže moje zkušenost je jiná.
@marketa233 Proč bych se měla odstěhovat 🙄
@espada Tak to nezbývá než gratulovat. Já před krizí a bez dítěte taky neměla o brigády nouzi. Potom tu zkrátka práce nebyla - byla jsem absolvent jen s brigádou a dítětem, tudíž časově neflexibilní. Jak píšu, víc jak po roce jsem sehnala práci v oboru. Ty nekvalifikované práce dělají ale často holky z východu. Dvě známé vykopli z úklidu, jako že jsou nadstav, pak přijmuli pracovnic dokonce více, ale přes agenturu, a v ní pracovali jen samé ukrajinky. Proto říkám, že to ani tady s tou prací není vpohodě - vím že je to jinde daleko horší, ale ani tady nemá člověk jistotu, že sežene práci, i když je ochotný vzít cokoli.
Ani jako wc babu mne nevzali, zato jako externistku do nejvyšší sféry jednoho oboru ano 😀
@anushka111 Já ti věřím. Záleží na vzdělání, zkušenostech a poptávce v oboru. Já si jen myslím, že v Praze je těch příležitostí nejvíc.
@espada Tak s tím samozřejmě souhlasím, jen je vždycky otázka kolik lidí se na danou práci hlásí. V technických oborech je lidí málo, ale třeba co se týče administrativně obchodního oboru, tak je tu uchazečů přehršel.
Mně šlo fakt spíš o to, že sehnat práci bez hlídání dítěte fakt kolikrát nejde, a není to o lenosti maminek, ale o podmínkách/zázemí které k tomu ne/mají. Tak mne pak nadzvedávají komentáře typu : "Stačí chtít a ono to určitě půjde ... "
@anushka111 A mě šlo o to, dodat zakladatelce sebedůvěru a trochu ji nakopnout, aby se do toho pustila. Komentáře typu: "Práce není, neseženeš ji.", jí taky nepomůžou.
@espada Zvlášť když to není pravda, ale výmluva.
každopádně by sis měla stanovit co je důležité a méně důležité. Chlap nemá rád, když se něco řeší stále dokola, mnohdy se může cítit i utlačovaný, a proto je důvodem proč on je více s kamarády, dej tomu volný průběh. Je nesmysl, říct si, že chci mít dítě ve znamení lva, to prostě tak nefunguje. Dítě si samo najde cestičku.
@espada Tak mě to spíš přijde jako takový linčování, ve smyslu jsi neschopná, tak co chceš. Ale asi to každej vidíme jinak 😉
@anushka111 Tak jsem to vůbec nemyslela.
@marketa233 Výmluva ?! 😲
@espada Věřím, asi je to fakt o tom, jak to kdo vnímá. 😉
@terezatko No hlavne plánovať dieťa,aby sa narodilo v určitom znamení je blbosť (si myslím) snáď je to jedno...aspoň mne teda určite...ak plánujete druhé,tak do práce nechoĎ,no ak si s nervami na konci,tak by bolo fajn vyvetrať sa..
Čím viac budeš na mnažela tlačiť a obmedzovať ho,tým to bude horšie.Myslieť po roku manželstva na to,že ho možno nemiluješ mi príde trošku smutné,aj keď ste teda spolu už 4 roky,my s manželom sa poznáme viac ako 9r. a manželmi sme 5 a pol roka.Zatiaľ ma ani raz nenapadla myšlienka,že by som ho prestala milovať...Je pravdou,že môj manžel je pozorný,do hospody nechodí a ak,tak len so mnou,čo je asi 3x do roka,keďže nemáme kam dať deti.Ale pravda je taká,že nám to nechýba,vystačíme si...
Ak s manželom spolu neviete normálne komunikovať,tak to je problém...ale zakazovať mu čokoľvek a nútiť ho do sexu nikam nevedie,jedine ho dovedieš k tomu,že si nájde inú,ktorá ho bude viac chápať...
NA druhej strane,manžel by si mohol tiež uvedomiť,že Ti jeho chovanie nieje príjemné a fakt by to chcelo hodiť debatu.