Mám se vrátit k manželovi nebo jít dál?
Mam strasne zamotanou situaci. Vdana 11 let, s manzelem od svych 21. Zadny vaznejsi vztah jsem pred nim nikdy nemela. Mame spolu 2 krasne deti a vztah nam zacal ovadat posledni roky. Byla jsem s detma doma na materske, manzel si nevazil ze jsem se vzdala kariery a zustala jsem doma “v teplacich” a vychovavala deti, starala se o domacnost a jeho. Hooodne jsme se hadali, on zacal i ukazovat jak je strasne zarlivy jak s nekym jen prohodim slovo a nebo vubec jednou za 100 let bych rada sla s kamaradkami ven na sklenicku. No a pak se to stalo, pred rokem ja mela aferu, nic jsme nevyhledavala, proste se to stalo, trvalo to 3 mesice, strasne jsme do toho oba spadli, potkala jsem spriznenou dusi. Jenze on je take zenaty a ma male deti a vedeli jsme ze to k nicemu nepovede, strasne jsme chteli byt spolu, ale nedokazal jsme ani jeden rozbit rodiny detem. Snazili jsme se vztah ukoncit, oba jsme tim moc trpeli. Jednoho dne na me manzel vybalil, ze o nas vi a mel i dukazy k rozvodu. Spadla klec a pro me ten den byl snad konec sveta. Vyrikali jsme si co a proc se stalo a ja velice provinile vedela, ze musim s muzem dat vse do poradku a ze je to na me. Jenze to proste neslo, po 3 mesicih jsem se hroutila z nuceneho vztahu, nechtela jsem s muzem byt, bylo mi zle s nim byt a vyhybala jsem se mu i kdyz na venek jsem hrala opak. Strasne jsem se trapila kvuli memu milenci, uz jsem ho nekontaktovala i kdyz nutkani bylo obrovske a bolest v srdci strasna. Muj vztah s manzelem se jen horsil, manzel se nemohl srovnat s tim co se stalo, rekl ze uz mi nemuze verit a ja v tomto smeru chapu jeho stranu. Zacali jsme se bavit o rozchodu. Z me strany ja proste chtela od nej pryc a on naopak porad mluvil o zachrane rodiny jenze proto nic nedelal, myslel ze se to zpravi samo. Ja pomalu zacala planovat odchod a jednoho dne jsem se proste sbalila, vzala deti a sla do podnajmu. Samozrejme muz reagoval hrozne, premlouval me at se vratim, zacali tahanice prez pravniky. Konecne se situace troche uklidnila, o deti se delime a najednou vychazime dobre, jsme jako kamaradi ale jsme od sebe. Nastava doba kdy se musime bavit o deleni majetku (prodej domu) a manzel ma uzasnou nabidku pracovne hodne cestovat a rodina za nim zadarmo muze cestovat, takovy muj sen. Jenze, preci se nemuzu k manzelovi vracet z takovych to duvodu!! Mam ho svym zpusobem porad rada, je to otec mych deti ale uz je to jine. On me porad premlouva, rika jak me porad miluje a jak by jsme mohli mit super zivot vsichni spolu. I s detmi co uz jsou ted vetsi je dobry, maji ho moc radi. Jenze ja nevim, jestli moje srdce bylo hold natolik zlomene mym milencem, ale misto pro manzela tam neni. Jsem ted sama, bez znamosti, nikoho nemam a k manzelovi se tak moc bojim vratit, ze zase budou problemy, zase budu vystavena jeho zarlivosti, nebude si me vazit, ponizuje me pred lidma, desi me jeho arogantnost a sobeckost.
Da se do takoveho vztahu vratit? Bojim se mu dat dalsi sanci vice jak sve smrti. Vydala jsem uz tolik usili jid od nej, jsem na dobre ceste, uz se jen rozdelit o dum (uz jsme domluveni) a jsme od sebe. Vim ze jeho povahu nezmeni, to co se stalo me, neni neco co by se opakovalo, uz jsem se poucila, jenze vim, ze jeho povaha se nezmeni, po par mesicich se vrati vse do starych koleji a budu toho litovat, ze uz jsme byla od nej a vratila jsem se.
Ma nekdo podobny pribeh? Nevim jak dal….
Nevidím důvod se vracet k někomu koho nemiluješ a nemá ve tvém srdci místo.
diky @fallingstars, uz davno pred tou aferou to bylo spatne, rikam si, ze asi to melo byt aby mi to ukazalo cestu jak dal... s manzelem intimne spolu nejsme uz 11 mesicu, a teprve 2 mesice jsem odstehovana nikoho novyho nemam, takze hooodne me ted prepada samota, muj nynejsi zivot je ted jen o praci a detech.
řid se srdcem...
srdcem se ridit nemuzu, to chce k tomu druhemu ktery je zpet u manzelky ☹ vim ze i pro nej navrat k manzelce byl hodne tezky, ale rozhodl se tak a nechci do jeho rozhodnuti zasahovat. jenze ted zustavam sama ☹
uz to bude 15 mesicu co jsem ho nevidela, ale srdce mi zlomil. Manzel se k memu srdci propracovat uz neumel a nemyslim ze s jeho povahou se mu to jeste nekdy podari.
samoty se tolik bát nemusíš, může ti napomoci zvýšit sebedůvěru, až uvidíš, co sama všechno dokážeš i bez podpory partnera. zkus si vybudovat svůj život a pak se teprve rozhoduj, jak dál.
@tvarohacek to urcite ma neco do sebe byt nejaky cas sama. je to na jednu stranu fajn, nejhorsi jsou dny, kdy deti ma manzel a ja jsem uplne sama. 13 let jsme byla s manzelem, i kdyz mi nepomahal, byla jsem na vse sama s detma, ale bylo to jine. ted mam od nej klid a to je hlavni. a mas pravdu, sam muz pekne kouka, jak jsem se osamostatnila, nikdy si nemyslel, ze bych dokazala odejit a postavit se na vlastni nohy, myslel si ze me ma "jistou uz na vzdy" a myslel si ze at se ke me chova jakkoliv, stejne budu jeho... ted mu to dochazi a dela vse co muze me dostat zpet. rikam si, ze se nesmim nechat od nej zlomit, par tydnu by bylo mozna fajn a pak vse ve starych kolejich...
a nechtěla by sis o tom třeba jednou dvakrát popovídat s odborníkem, ujasnit si co sama chceš?
nevím, jestli si, než si se vdala, žila a starala sama o sebe...protože tahle doba, jak se děti pomalu budou osamostatňovat, jednou přijde a asi je dobrý, aby člověk dokázal žít sám za sebe a bylo mu v tom dobře.
aby strach ze samoty nebyl jediným důvodem, proč být s manželem, i když ti bez něj je vlastně docela fajn.
pokud si Tě manžel neváží a necítíš se milovaná, tak to mluví samo za sebe...
jinak Tě chápu, my měli obr krizi, manžel vyváděl kdeco, já se nakonec odstěhovala a rozdělili jsme si tu trochu majetku co jsme měli, vyváděl hrozně, ale už se to nedalo.... neměla jsem ani práci, ani peníze (peníze byly v bytě, který se nedařilo prodat), ale musela jsem jít, hlavně kvůli dětem...
manžel se ale začal hodně snažit, čím dál tím víc, nakonec šel i k manž. poradkyni... já už byla nastavená na svůj život, hodně jsem začala být aktivní, našla jsem soukr. předškolku, kde mi hodně vyšli vstříc, našla jsem si díky tomu i práci, zapsala se do kurzu, začala cvičit, zgruntu změna všeho... manžel byl v šoku... snažil se tak, že jsem tomu ani nemohla věřit a to jsem tou dobou už chodila s někým jiným, jen jsme čekali na rozvod...
no a teď jsme spolu zpátky třetí měsíc... hodně věcí jsme si vyjasnili... i věci, o kterých jsme se nikdy ani nebavili, jsem asertivní a manžel vidí, že jsme se změnila a taky musel změnit "kurz".... každopádně je to o tom, že snaha musí být na obou stranách a nemůže to být tak, že máš k druhému odpor, to by nemohlo fungovat ani kdyby tam bylo sebevětší pozlátko, mně teda určitě ne...
z toho co píšeš, tak hlavní posílit si sebevědomí a začít nový život.. je to náročné, já taky myslela, že se zblázním, když jsem byla poprvé pár dní bez dětí, byl to šok.....
mně hrozně pomohlo cvičení, fyzicky i psychicky teda...a Bachovy esence...
a kolik je dětem?
@tvarohacek my jsme byli i v manzelske poradne, po 4 navsteve manzel Dr. poslal nikam, ze pry on nema zadny problem a bylo po. Ne, nemysim si, ze je problem, ze bych se neumela sama o sebe postarat, to vubec ne, naopak, uz roky jsem vse delala sama kolem domu a domacnosti, je to proste ted jen stesk, ze nejsem s tim s kym bych chtela byt (ano,jeste porad mam sveho milence moc v srdci). No a preci jen, 13 let ve vztahu, nebyla jsem nikdy na znamosti na jednu noc. Asi to proste chce jen cas, zvyknout si na samotu...
@lu777 to jsem rada, ze ctu tvuj pribeh. Ano, to je muj plan, zacit se ted hodne (teda ve volnem case) venovat sobe, zacit chodit cvicit a delat veci ktere jsem proste davala stranou kvuli manzelovi.
mam 2 holcicky, 6,5 a 5. Ted prez leto jsem si zaridila hlidani, skolku, skolu, proste vse a mam to skvele sladene s moji prac. dobou. Uz mame i spocitane prispevky na deti, takze po teto strance jsem zarizena coz vim ze je velice dulezite a uleva. Zatim jsme meli s manzelem hodne sporu prez pravniky, az ted posledni 2 tydny co jsme se domluvili na peci o deti se konecne dostavame do lepsi komunikace.
Jsem rada, ze vesmes vsechny pisete skoro to same, proste se k nemu uz nevracet, posilit si sebevedomi a nebat se jit touto cestou.
ano @lu777 , take na nem vidi, jak se snazi na sobe pracovat a chce se zmenit, vsak to ukaze cas jestli tomu tak opravdu je.
a vy jse se rozvedli a ted jste spolu teda nove 3 mesice?
@isoldhan Já si nemyslím, že by Tvá situace byla nějak zamotaná . Pokud se do ní tedy nezamotáš sama 😅
Víš, že s manželem to neklapalo a asi ani klapat nebude, jsi ráda, že jsi konečně krůček od osamostatnění a už ho nemiluješ, jen jako otce svých dětí...odolala bych teď pozlátku, byť lákavému, v podobě zahraničních cest a začala konečně žít svůj život. Děti jeho dětmi zůstanou a budou za ním asi tak jako tak moci jezdit, a Ty si to buďto s nimi připlatíš, nebo si uděláš doma pohodu, až budou větší a pryč u táty...za mě říkám nevracet se 😉