Mám mít dítě nebo ne?
Zdravím všechny. Řeším momentálně otázku rodičovství. Jsme s mužem tři roky spolu. Mě je mírně přes 30, on je o 6 let mladší. Ve vztahu nám to klape, jsme spokojení. Povahově jsme docela rozdílní a někdy se neshodneme a je to náročnější, ale nakonec se vždy domluvíme. Jediné, co mě na něm mrzí je, že má sklony k tomu být občas morous.Já i on jsme poměrně aktivní, máme každý spoustu vlastních i společných koníčků, hodně cestujeme. V nedávné době se mým kamarádkám začaly rodit děti. Já jsem nikdy po dětech netoužila, donedávna jsem si dokonce myslela, že žádné nechci. Ale mám pocit, že mi začínají tikat biologické hodiny. Partner chtěl dítě už od začátku našeho vztahu a čím dál víc po něm touží, nikdy mě však do toho nenutil. Já se teď cítím hrozně rozpolcená. Na jednu stranu bych dítě chtěla, na druhou stranu, když si to představím tak dostávám panické záchvaty. Příliš tomu ani nepomáhá ani to, že moje kamarádka, která po dítěti opravdu toužila trpí poporodními depresemi. A já mám svůj bezdětný život ráda. Nechci být zavřená s dítětem doma. Předběžně jsme se dohodli, že by partner byl na mateřské, ale to stejně nejde, když bude malé. Dalším důvodem je to, že muž má vážný exém a alergii. Podle doktorky jesice šance přenosu na dítě malá, ale je tam. Vzhledem k tomu, jak s obojím neustále bojujem, nedokážu si představit, že by tím trpělo moje dítě. Nechi mateřsrví příliš odkládat, vím, že čas je neúprosný a muže to trápí, že jsme bezdětní. Vím, že z něj bude skvělý otec, děti, i miminka má velmi rád, ale bojím se, že se budeme hodně hádat kvůli výchově. Na některé věci máme oslišný názor a oba jsme dost tvrdohlaví. Už několikrát jsem se rozhodla, že dítě chci, ale druhý den vždy dostanu strach a rozmyslím si to ☹ Říkám si, jestli není něco špatně když nechi mít se svým mužem dítě a jestli mám poslouchat svoji intuici nebo se spolehnout na to, že zafungují hormony ☹
tohle si opravdu musíš rozhodnout ty. já si dítě přála a nevyměnila bych to - i když někdy je to náročnější. Když v noci nespí, když je protivný.... Ale milujeme ho! Co se týká exemu . kamarádka ho má (i když né v tak velké míře) Má tři kluky a jen jeden z nich má ezém. druhá kamarádka exem v rodině nemají a syn ho má.
Z mění se ti život nebudu ti lhát, ale vždy to jde nějak udělat - pokud bude manžel hlídat i ty budeš mít volno pro sebe. Já jsem teď na vše sama, protože manžel je dlouhodobě nemocný a někdy mívám depky, že to nezvládnu, že druhé dítě rozhodně ne. Ale zase někdy jsou světlejší dny a o druhé do budoucna uvažujeme. Ať si stěžuji sebevíc a jsme sebevíc unavená a podrážděná > syna bych nevyměnila! Tu lásku pochopíš jedině až sama budeš matkou.
@inaris teď budu asi trochu zla...jestli už teď přemýšlis tak negativně (jako že s dítětem bude víc starosti než radosti) tak bych si byt na tvem miste dite neporizovala...jako doufat ze se to behem tehotenstvi obrati je dost riziko a nakonec by jste mohli být nešťastní vsichni😐
Kvuli alergii a ekzemu nechtit dite ze to dite zdedi? No to snad ne..kdybych mela koukat na povahu meho pritele tak bych s nim dite nechtela nikdy protoze bych nechtela aby dite nebylo po nem :D je to blbost...tady je otazka?chces mit s nim dite i pod podminkiu ze mozna dite zdedi ekzem? Chces dite vychovavat s nim i kdyz mate jine nazory na vychovu? ...chces vubec dite s nim?..taky uplne nevim co chces slyset 🙂 rozhodnuti stat se matkou je ciste na zensky a najit chlapa ktery dite chce a preje si ho a chce od zacatku vztahu me prijde jako dar pro zenskou..🙂 rozhodnuti je ciste na tobe
Je mi jasné, že se musím rozhodonout sama. Možná se prostě na mateřství zatím necítím, nebo z něj mám zbytečný strach. Každopádně svého muže miluji a chci s ním býtbýt, ale vím, že bez dětí by byl nešťastný. Říkala jsem si, že by tu třeba mohly být ženy, které zezačátku po miminku netoužily, ale nakonec to dobře dopadlo 🙂
@inaris tak tomu dej jeste cas 🙂 hlavne je dobre ze on na tebe netlaci 🙂 zkuste si treba promluvit o miminku... a treba se v tobe neco hne a budes k tomu pristupovat jinak a nebudes si nejista... 🙂 ted te nechci nijak urazit,ale co znam maminy ktere chteli potom mimco po te 30 tak jim to slo stezi...ze pak litovali toho ze meli bajecnyho muze a na mimco museli cekat nekolit let protoze jim to neslo...rozhodnuti je ciste na tobe a je super ze mas muze kterej chce deti 🙂
@simkrk Díky. Právě se taky bojím toho odkládat to. Vím, že část mých obav je iracionální. Mluvili jsme o tom už několikrát, ale vždycky kdž řeknu, že mám strach, tak mi na to řekne, že to bude všechno v pořádku a že to zvládnem levou zadní. Na všechny moje argumenty má odpověď a já se pak cítím divně že vytvářím problémy ☹
@inaris a ceho se uplne bojis? ja mam 22 let a pritel ma 24,narodi se nam holcicka v prosinci..prvni s tim prisel on ze by chtel mimco,taky miluje deti a miminka ale ja taky =D..ALE mimco jsem cekala az treba tak ve 24-25.ale proste jsme to zkusili a vyslo to..samozrejme jsem mela obavy jak to budem zvladat,on je jeste takovej nevybourenej pubertak kdyz to tak reknu =D takze obavy mam i tedka jak to bude az se narodi..🙂 ale uz jenom to ho zmenilo 🙂 a je obcas uplne vymenej ze ho nepoznavam =D ale myslim si ze obavy ma kazdy,ale oba se hrozne tesime..meli jsme krize i financni tisne a vzdycky jsme to zvladli spolu..a je fakt ze kdyz se neco po... tak to vzdycky nejak vyresil ze jsme byli pak spokojeny oba 🙂 ...ale je to velky krok.
@inaris Jestli takhle silis uz ted, neumim si predstavit, jak budes resit pripadny problem. Asi takhle, mam dva kluky adoptovane, prvni byl v pohode, druhy ma vrozenou vadu ledviny, to se uz taky vyresilo, ale asi po 14 dnech, co jsme ho meli doma, se u nej rozjel hruza atopak a alergie na mleko, ke ktere se pridala jeste velka rada alergii na dalsi potraviny I treba umele hmoty, praci prasky... nekolik noci jsem probrecela u internetu a hledala informace, pomoc, ale I presto, ze neni biologicky nas, bila jsem se za nej jako lev, snazila se mu pomoct a nikdy bych ho nevratila zpet jen proto, ze se mi to zrovna nehodi do kramu. Fakt, ze jsi mama te urcite zmeni, ale znam I takovou, co to nedala. Ale teda nikdy jsem si timhle stylem nemalovala certy na zed, to bych deti nemela nikdy.
no, mě tyhle pochyby a zvažování přijdou hodně zodpovědné a to rodičovství je..a i normální a správné, po pravdě.. dej tomu třeba přes vánoce čas na rozmyšlenou, nový rok to jistí 🙂
Ono je tezke radit , udelej to co citis srdcem treba se k diteti propracujete , ono je blbost si ho poridit jen kvuli partnerovy jeste kdyz resis a pises co pises pokud si pouze nejsi jista kdo snas si byl uplne jisty ja dite chtela po par potratech kdyz uz tehu bylo podle testu jasne sileny strach depka jak to vse bude jestli to zvladnu a jak preziju porod pak jsme meli syndrom mizejiciho dvojceta pak lezeni na udrzeni navic jsme se z partnerem tak schadali ze sme se dali opet do kupi az po sestinedeli . Navic sem si cele tehu vnucovala ze dite nechci ten sileny strach ze zas potratim . U dcerky to byli podobne az nato ze jsme si vhteli synovo dvojce vynahradit a rovnou trojky narodili se ve 20tt no u dcerina tehu sem umirala hruzou napred nic nebylo videt pak zas zacala zaostavat pak hematom a krvaceni . Pak problemi z placentou no porad neco ted na zacatku sem si byla jista ze detska zvladnu tehu je vice mene ok a ted ten paradox dokud partner trval na potratu vedelasem ze malou chci ted on uz se tesi a ja se desim toho jestli to dam jestli mala nebyla chyba . Taze pokud se bojis je to normalni . Ja dofam ze se nase mala srovna a jediny proble se sni tim vyresi pak stehovani a bude vse ok svoje deti miluju sice bych nekdy nez ponich uklizela a poslouhala ten rev skocila z okna ale nevymenila bych je ani za vilu na plazi a ucet z hodne mulama na konco . Asi bych vic resila to ze bio otec starsich dvou je curak a ne to ze sem ho v te dobe milovala a neja vse kolem ale ted uz je to jedno dulezite je ze jsou zive a vice mene zdrave . Pokud pouze nevis hod si korunou ale nedelej to z donuceni pokud uz mimi chce ale bojis se zkus byt spontalni lahev vina a uvidis ja bude mozek reagovat kdyz nebudez tak moc premyslet . Hodne zdaru
Já tedy nechápu ty odsuzující komentáře postoje k zadavatelce. Že přemýšlí o tom, že se jí změní život? Že zvažuje dopady na zdraví dítěte? Že zvažuje kdy dítě mít? Doteď jsem si myslela, že přesně i o tomhle je zodpovědné chování 🙄
@heduska82 nemám pocit, že by tu někdo šílel. Rozhodně ne víc, než když se probírá, jaká lahvička je pro dítě lepší 🙄 šílením bych to rozhodně nenazvala a doteď jsem měla za to, že přesně tomuto se říká plánování rodiny
@inaris Když jsem začala číst tvůj příspěvek, bylo to jako kdybych to psala já 😀 když jsem ho dočetla, tak to bylo jako přesný popis situace, ve které jsem já. Mě je 30, manželovi je 35 (v tom jediném se můj příběh liší). Manžel děti už chce, já tak váhám. Manžel má alergie a ekzém. Pro ty nezasvěcené - je ekzém a ekzém a alergie a alergie. Naprosto chápu, že to zvažuješ, protože ona to není sranda. U nás je to alergie potravinová (koření, rajčata, papriky, skořice, ořechy, sója, jahody, maliny, jablka, broskve...), na zvířata, na sluníčko a ekzém, který s tím samozřejmě souvisí. Naposledy nám tahle krásná kombinace životních radostí předčasně ukončila svatební cestu. Takže ano, je dobré o tom přemýšlet i takhle - z toho vyplývají další věci - jako že třeba nikdy nebudeme mít domácí zvíře, že dovolená se musí pečlivě vybírat, že i jeden pitomej krém na ruce stojí ne 70,- ale 500,- atd. Důledky jsou velké. Nám doktor řekl, že u nás je to tak 50/50. Já se smiřuju s tím, že šance na podědění téhle "libůstky" je a smiřuju se s tím (ale jsem samozřejmě optimista).
A k tomu zbytku - on člověk prostě neví, do čeho se řítí - přeci jen, svůj život zná, ví co ho čeká, co musí a co ho baví/nebaví. Ale neví, jestli ho bude bavit i život s prckem. Já ti rozumím ve tvém váhání, také zvažujeme, jestli už, nebo ještě chvíli počkat a vím, že teď už je to čistě jen o mě a mém rozhodnutí. Mám štěstí - miluji svého manžela, oba máme fajn práci, bydlení, auto a zázemí vyřešené. Takže jde jen o to se rozhodnout. Jenže já si taky uvědomuju, že chci ještě vycestovat někam dál, užívat si svých koníčků a sobecky času jen pro sebe. Nicméně vím, že čas je neúprosný, děti si přejeme s manželem oba dva a já bych si nerada jednou něco vyčítala...
Kdybys chtěla pokecat, napiš zprávu 😉
@journals vis,ale me spis prijde ze autorka vsechny tyhle veci jako alergii a to ostatni bere jako vymluvu proc nemit deti...ale proc?? Co je spatneho na tom ze zena nechce dite?? Nic...jeji rozhodnuti a nikomu do toho nic neni...a kdyby se meli lide bat ze jejich budouci dite zdedi po nekom nejakou alergii tak za chvili vymreme...ja ve svem okoli fakt neznam nikoho kdo by nemel nejakou alergii ...
@caverina Mě spíš přijde, že prostě neví co od toho má čekat a má ráda svůj dosavadní život a na tom prostě nevidím nic špatného.
Na ten zbytek komentáře - není na tom špatného samozřejmě vůbec nic, ale ten tlak na to, že žena MUSÍ mít dítě je jistě často neúnosný. Mám dvě kamarádky, které se rozhodly, že děti nechtějí a někdy to je pro ně prý peklo. Jedna mi přiznala, že zvažovala, jestli by dítě přeci jen neměla mít - kvůli svému okolí ☹ Nicméně to mi pořád nepřijde jako případ zadavatelky tohoto tématu...A jak píšu - ona ta alergie je prevít, kdo nezažil, neumí si představit, ale pro mě by to tedy nebyl důvod dítě nemít. No, lepší je si nepřipouštět 😒
@journals a o tom to je...ma rada svuj zivot jaky je...bez deti...tak proc to menit jenom kvuli tomu aby si okoli o me neco nemyslelo...ja chapu ze lide cekaji s ditetem kvuli penezum,zazemi tak...ale tohle...vazne mam,pocit ze zakladatelka deti nechce,ale jak uz jsem napsala je to jeji vec...
Neporadim, zda mit nebo nemit dite. Ale pokud by padlo rozhodnuti, ze ano, tak partner muze byt na materske hned od narozeni ditka. Znama to tak ma. Jiz pred porodem brala prasky, aby se ji nerozjela laktace. Po sestinedeli se vraci do prace .... Jinak, muj nazor je, ze pro dite je treba byt rozhodnuti, chtit ho. Pokud nejsi rozhodnuta, tak bych jeste vyckala. Ono to pak muze prijit ze dne na den - pocit, ze chci dite a chci ho hned 🙂. Ja to takhle mela. Do 30 jsem o diteti nechtela ani slyset. A pak najendou cvak, buch a ja chtela dite, a to hned 🙂 A i vzhledem k veku, kdy uz clovek mel ten svuj pohodovy zivot, tak zacatek s ditkem pro mne byl velky sok, zmena, kterou jsem tezko prijimala (prestoze jsem ditko moc chtela a 1,5 roku jsem cekala, nez se zadari). Takze si nedokazi predstavit, jak bych fungovala po porodu, kdybych pro ditko nebyla rozhodnuta a nechala se do nej spise dotlacit okolim a nebo jinymi vlivy. Kazdy to ma urcite jinak, ale je to opravdu velka zmena a ze zacatku tezka. Ale stoji za to!
@caverina Já myslím, že se nechápeme... já taky svůj život miluju! Neuvěřitelně moc - miluju svojí nezávislost, trávení volného času, miluju svůj koníček, svoje pravidelné sportování, svojí velikost oblečení atd. Ale... ono to je taky o tom, že prostě najednou dospěješ do bodu, kdy víš, že bys měla mít dítě, chceš ho, ale v práci jsi konečně na dobré pozici, konečně máš nějaké finance a chceš jednoduše chvíli žít život se vším, co ti nabízí. Nic víc, nic míň. Ale já třeba vím, že miminko budu milovat, moc se na rodinu těším, ale ještě chci být chvíli sobecká, protože na to dalších 20 let nebudu mít nárok 😝
Ale třeba to je tak jak říkáš, nechci nikoho hájit, jen dost chápu tuhle situaci.
Vidím to stejně jako @caverina.
Podívej, můj přítel student, v podnájmu, příjem pouze já a chtěli jsme miminko. A taky bylo a je 🙂 Také jsme měli hooodně důvodů proti a i rodina byla proti, ale jsme šťastní, že ho máme a nic nám nechybí.
Co se týká exémů - u nás v rodině - resp. po mé linii - se dědí exémy pro mužskou linii. Tzn, že všichni mužští členové (děti) mají exémy v různých stupních - od lehkých "oděrek" po těžké plochy. Takže jsem tak také mohla přemýšlet.
co se týká alergií - já mám třeba po lécích z dětství narušenou chlopeň, prodělala jsem několik mikroinfarktů, gynekoložka se děsila mého nízkého tlaku (80/50), celé těhu ale bylo v pohodě 🙂
tohle je ale to, co si musíš ujasnit v hlavě sama, pokud "máš ráda bezdětní život", tak čas opravdu není a pokud to chápeš jako "sedět na zadku doma", tak si zatím nedokážeš představit péči o dítě, protože to opravdu sezení není 😀
@inaris vzhledem k tomu, že se ptáš, jestli mít dítě nebo ne, tady na fóru, tak bych ti doporučila ještě počkat. Odpověď na tuhle otázku by totiž měla být jasné ano.
Můžu tě ale uklidnit, že důvody proti, které uvádíš, jsou směšné a poukazují pouze na to, že máš ještě čas (že hledáš důvody proti). Klidně bych si být tebou užívala života, jaký máš teď. A když zvažuješ, jestli mít dítě nebo ne, tak se zamysli nad tím, jestli by tě tvůj životní styl, který vedeš teď, naplňoval i do budoucnosti, a jestli bys jednou nelitovala, že dítě nemáš, že nemáš komu předat svoje zkušenosti. Já jsem si počkala do 39 😉 Můžeš mi věřit, že těhotenství, porod i mateřství jsou krásné zážitky a že nikdy litovat nebudeš, pokud se rozhodneš dítě mít.
@journals díky moc, myslím, že jsi to úplně přesně shrnula tak, jak to cítím. Ten exém a alergie jsou opravdu vážné, není to jen "kosmetická" vada. Už takhle nám to způsobuje v životě hodně problémů a muž hodně trpí, takže pochopitelně tomu nechi vystavit malého človíčka. Co mne se týče, dítě chci, nerada bych zůstala úplně bezdětná, ale teď se máme dobře, mám dobrou práci etc. a vůbec si nedokážu představit, jak moc nám to změní život. Zatím příklady ze svého okolí, které vídám, mne od toho spíše odrazují. Je mi jasné, že to vidím jen z venku, že maminky kolem mne jsou pořád unavené, naštvané a hodně jim to zasáhlo do vztahu a nevidím tu druhou stránku, kdz si to miminko užívají. Ale právě že se nechci najednou rozhodnout, že chci dítě až mi bude 40 a třeba nám to nepůjde a budou s tím spojené další problémy.
Navíc sice muž na mě nikterak netlačí, ale vím, kolik ho to stojí přemáhání, když někde vidí děti ☹
Asi tomu dám ještě čas a zkusím mu vysvětlit, jak to cítím 🙂
@inaris ja jsem s manzelem 13 let,troufam si rict,ze jsme souznene duse,ktere mely byt spolu. Nikdy jsme nemeli krizi,mame spolu spoustu aktivit,proste pohodovy zivot. Manzel chtel dite do tricitky a uklidnim te,ja porad cekala,kdy na me ty materske pudy dolehnou a nikdy se to nestalo. Do miminka jsem sla z rozumu,je mi ted 29. Dve carky na testu me lehce vydesily,necekala jsem to tak rychle. Na mrne jsem se ale zacala tesit a kdyz se narodil,prisla euforie. Je mu ted 6 tydnu,je hodne narocny,nespavec,uplakanek, kriklounek,ale ani jednou jsem nezalitovala. Jsem porad stejne racionalni clovek, ale uz jsem naladena na uplne jinou notu. Nemrzi me,ze uz neni "stary" zivot,je novy,jiny,ale rozhodne lepsi. Svych aktivit se nevzdavame,manzel doma pomaha,s malym je casto,ale klidne si zajde s prateli,lovi kesky,chodi na fotbal. Ja se ke svym konickum planuji vratit po zime,ale i ted,kdyz mam volnou chvilku,najdu si neco hezkeho pro sebe.
Nechci radit,jdi do toho,asi to ma kazdy jinak,ale u me to proste fungovalo 😉
@inaris na exém a alergie zkuste jinou než běžnou léčbu - třeba tradiční čísnká medicína nebo řízená detoxikace může pomoci, máme osobní zkušenost.
V tvém věku bych spíš než o dítěti uvažovala o tom, že nemám čas utrácet "mladý" léta s někým, se kterým si neumím představit mít dítě a vlastně ani nevím,jestli spolu vydržíme. Stará jsi už poměrně dost, aby jsi věděla, co od života chceš. Jen chci zmínit, dle vlastní zkušenosti, že čas po třicítce běží jinak a rychleji. Nemusíš panikařit, ale je dobré si to uvědomit. Možná je taky dobrý si uvědomit, zda nechceš dítě, nebo nechceš dítě s tímto partnerem.
Dítě změní život, ale nemusí to nutně být změna k horšímu. Ale to se pozná, až to dítě je. Je to nepřenositelná a nepředatelná zkušenost. A podle mě se má vše řešit a hodnotit až to příjde, do té doby je to jen čirá spekulace.
A ještě jedna věc, mít dítě není povinnost, takže pokud zjistíš, že dítě opravdu nechceš, neměj ho. Jen by o tom měl vědět i partner, aby se případně zařídil jinak...
@inaris Ahoj. Moc dobře vím, jaké dilema se v tobě odehrává - taky jsem si tím prošla 🙂. Ty dokonalé matky, co ti tady radí dítě nemít a div tě za tvé pocity neodsuzují, ignoruj. Ne každá po dítěti touží od prvního sexu a pak dojetím brečí nad "počůraným papírkem". Je nás veliké množství žen, které se mateřství dopředu obáváme - bojíme se, jestli budeme dobré mámy, jestli to s dětmi budeme umět, jestli nám mateřství nesebere naše "já" - a tyhle myšlenky jsou ÚPLNĚ V POŘÁDKU. Jak už tu zaznělo - přesně o tom plánování rodičovstí je. A ne si bezhlavě pořídit dítě - jako jedna moje (s prominutím blbka) kolegyně, která si dítě pořídila jen proto, že se pro ně dělají úplně boží botičky adidas a značkové oblečky ☹.
Já se pořízení dítěte taky obávala (a po prvním nechráněném sexu - do kterého mě musel "ukecat" manžel - se mi úplně sevřel žaludek strachy, že to mohlo vyjít a jí za devět měsíců budu matkou 🙂). A jak vidíš, jsem teď mámou čtyřměsíční holčičky a musím teď říct, že za mě super. Neztratila jsem své "já", s manželem nám to pořád klape, paradoxně jsme aktivnější než v období před dítětem, malá je spokojené, hodné dítě 🙂
Ano, pořídit si dítě je obrovský a nezvratný krok do neznáma, který prostě jednoho dne většina žen udělá - a věř mi (i když sama jsem tomu taky nevěřila), že 99 % žen, kterým se do dítěte zas až tak moc nechtělo, jsou pak z role matky těší, mateřství si užívají a zpětně se nad svými obavami usmívají 🙂
Nevim popravde, co chceš slyset...Pokud premyslis nad tim, že tvuj prite má alergii a ekzem a tve dite to zdedi, tak to by jsi potom s timto partnerem to dite mit proste nemohla nikdy.Ujasni si, zda s nim chceš být, zda chces, aby byl otcem tvých deti a podle toho pak jednej....