Malé dítě...Jak to bere?

4. srp 2024

Ahoj, omlouvám se za anonym, ale je to hodně těžke téma....a asi dost individualní, chápu...ale asi potřebuju slyšet alespoň nějaké příběhy...

Máme s manželem dceru 4,5 roku...manžel je myslím skvělý, milující a pečující otec....a tam to končí, nechci rozepisovat co, kdo jak a není to jen krize několika měsíců....ja už jsem absolutně vyčerpaná.

Vím, že kdybychom neměli dítě, už v tom vztahu nejsem, ale tady si pořád říkám dějou se horši věci, kvůli malý...jenže...jak moc horší...

Posledních pár měsíců už jedu na setrvačnost...a když o něčem přemýšlím, tak jen o tom, jak by to bylo, jak to malá zvládne, jak se to dělá, jak to chodí.....

Asi potřebuju slyšet nějaký reálný přiběhy, že to jde...nebo nevím...přičemž předpokládám, že vůči malé zůstaneme normální, v žadným připadě to nechci pojmenovávat ,,půjčuju/bere si dítě tatínkovi/tatínek", chtěla bych to nějak rovnoměrně rozdělit...protože o ,,rodiče" malou připravit nechci a manzelovi bych něco takového neudělala...ale jak...

Děkuji za zkušenosti

reeeza
4. srp 2024

Já myslím, že každá krize lze překlenout a vztah obnovit pod podmínkou že každý začne pracovat sám na sobě. Feedbacky druhého bude brát 100% vážně.
Víte co je příčinou vaší krize? Umíte to jasně rozeznat i označit? Umíte o tom mluvit? Umíte si dávat feedbacky?
Pokud už jste to vzdali...je to vzdání se vztahu a nezájem v něm pokračovat ..nebo spíš nedostatek energie a vyčerpanost..

Jinak otázka na tvoji otázku: Ano, samozřejmě že to jde se rozejít/ rozvézt a dítě to taky může přežít bez větších následků, pokud spolu jako rodiče budete fungovat ok a k sobě se chovat slušně 🤷‍♀️

sinorina
4. srp 2024

Sestra se v květnu rozešla s přítelem, mají holčičku 4 roky. Malá to vzala celkem v pohodě a to díky tomu, že se dala trochu ošidit tím že se řeklo, že je táta v práci.
Brzo si ji vzal do svého nového bytu. Nejdříve se ptala, kdo tam bydlí, ale rychle pochopila.
Holčička je svěřena soudně do péče matky, návštěvy mají na dohodě. Bere si ji skoro každý den. A o víkendu i na noc.

jancazao
4. srp 2024

Odešla jsem od manžela, když bylo dětem 4,5 a 6 let. Dcera 6 let to vzala celkem v pohodě. Vysvětlili jsme jim, že už si nerozumíme, ale děti máme oba rádi pořad stejně. Syn měl po 2 letech nějaké problémy a podle školního psychologa to bylo tím, že si začal uvědomovat, že to odloučení je konečné.

sigyn
4. srp 2024

Mamka chtěla od táty odejít, když mi bylo asi o rok méně. Kvůli mě zůstala a za sebe mohu říct, že to hádavé peklo, které doma bylo dalších 14 let za to vůbec nestálo. Dítě prostě vidí, jak se k sobě partneři chovají a podle toho si pak vytváří i obraz o tom, co to vlastně partnerství a láska je. Když spolu ti dva nedokáží vycházet jako normální lidé, je ten rozchod ta méně bolestivější varianta.

andelka
4. srp 2024

Rozešli jsme se, když měli 2 a 4 a rozestehovali když měli 3 a 5. Mladší to vzal úplně v pohodě, starší si musel dýl zvykat. Než si to sedlo trvalo to asi 3 měsíce. Máme společnou péči, otec si bere děti od začátku na cca 1/3 měsíce, ale za těch 9 let co to tak máme se to několikrát měnilo, podle potřeb. Teď už to je stejně asi 5 let. Děcka spokojené,my taky. Už jsou pubertaci.