...je mi tak těžko, že se sem musím svěřit...mám kamarádku, známe se už od dětství, je jako moje pravá ruka, vzájemně si pomáháme, podporujeme, prostě máme fajn vztah.
Našla si přítele, po krátké známosti otěhotněla. Splnil se ji sen..., jenže po pár měsících se ukázalo jaký je. S kýmkoliv si začala psát, začalo mu vadit, že se mu nevěnuje, začal nenávidět všechny její přátelé.
Několik lidí ji psalo, jak se ji vede v těhotenství, blahopřálo.. i to mu vadilo.
Když se chceme sejít, už zuří a hned vymýšlí jak by nám setkání zkrátil. Neustále ji bombarduje zprávami, pořád jen pípá mobil a ona se nemůže na nic soustředit. Jednou ji ve výtahu vypadla síť a už ji vpálil, že si vypína mobil a že na něj .ere . Samozřejmě pak na ní čekal a ona musela naše setkání ukončit, pro klid.
Nechce se vytáčet, je v polovině těhotenství.
Ale s ním to nejde, denně se hádají, nikdy nepřizná svoji chybu, on žádné chyby nemá, a na chlapa je urážlivý, že to ani popsat nejde.
Když se pohádají, ona uteče ven, hledat ji nejde, to je pod jeho úroveň. A až ona přijde, je pořád uražený a odejde on.
Vím, že hádky má každý ve vztahu, ani tady nebudu všechno vypisovat, ale tohle je extrém!!
Moc mi chybí, chci si s ní užít první těhotenství..ona má na mě tolik otázek, teď si toho máme toho tolik co říct a on nás jen omezuje.
Je tak majetnický, pomalu s nikým se nesmí vídat...a tak urážlivý...už si s ním neví rady, všechno ji tak deptá.
jak ji pomoct?
to hranici s domacim terorem. On se boji, ze si najde nekoho lepsiho nez je on ( ani bych se ji nedivila), tak ji postupne odstrihava od okolniho sveta. Pomoc od psychologa potrebuje on, akorat si myslim,,ze si to neprizna a pomoct si nenecha....a tak to pujde furt dokola az k domacimu nasili a uteku od nej nekam pryc......
To ano, nabídla jsem ji pomocnou ruku.
Ale ona si s nim neví rady, je bezmocná...pokaždé, jak se pohádají mi píše a mě už to vytáčí za ní. On se dovede urazit kvůli maličkostem.
Vůbec nechápe, že tím trpí. Nedopřeje jí ani mimískovi klid.
Do ničeho ji nenutím, jen doufejme, až se drobeček narodí, že ho to změní.
@martysss to myslím, že nezmění, bohužel. A když tak jen k horšímu. I když by to bylo určitě fajn, přála bych si svět bez takovýchhle blbců.
Jestli kamarádka pořád píše o radu a přitom nic neudělá, tak bych asi trochu přitvrdila, dělá si z tebe vrbu, ale přitom sama nic řešit nechce a to nejde. Prostě říct striktně, že je tvoje kamarádka a pokud bude doopravdy chtít, tak jí pomůžeš, ale že i tohle tě štve, vadí ti to, mrzí tě to ... (doplň si) a že ti to odebírá sílu, kterou musíš mít i pro sebe a svojí rodinu. Źe když se rozhodne pro nějaký radikální řez, tak jí pomůžeš a podpoříš, ale že jí nechceš podporovat v setrvávání ve špatným vztahu. Vím, že asi hodně myslíš na ní, ale takhle jeden blbec vycucá energii z vás obou 😖 Kamarádce navíc musí dojít, že ten vztah je špatnej jak pro ní osobně, tak i pro její vztahy s jinýma lidma. Když bude mít doma debila, ale všichni kolem to budou tolerovat a dělat jako že nic, tak jí to nedonutí se nad tím pořádně zamyslet a udělat změnu.
A ještě - snaž se kamarádku pochopit. Ať ti řekne, proč s ním doopravdy je. Nech jí mluvit, neskákej do řeči, dej prostor, přikyvuj, ale mlč a až si budeš na 99% jistá, že chápeš, proč s ním je, tak se jí ještě pro jistotu zeptej, jestli to tak opravdu je. Možná, že se dozvíš něco, cos nevěděla...
@martysss Moje BFF měla podobnýho šmejda, jen trochu jinýho typu a bez těhotenství. Umím si naprosto živě představit, jak ti je. Ta bezmoc a zoufalství, když víš, jak ona trpí, co on je za šmejda a že Ty s tím nemůžeš nic udělat. A tak to je, NIC nemůžeš udělat, to ona sama musí dojít k tomu, že s ním nechce být. A to se stane, protože on bude horší a horší, až to jednoho dne přepískne. Pak je důležitý, aby měla dostatek věcí okolo sebe k řešení a nemyslela na něj, protože by mu klidně mohla odpustit a vzít ho zpátky. Do té doby, jí buď oporou, kdykoliv bude potřebovat. Moc ho před ní neurážej, protože ona ho bude hájit a víc ji to k němu připoutá. řekni jí svůj názor na něj v klidu, slušně a jen, když ona se zeptá. Přijeď pomoz, utěš, když bude potřebovat, ale nevnucuj se. Dávej jí stále najevo, že jsi tu pro ní a ať dá vědět, kdykoliv bude s čímkoliv potřebovat pomoc. S takovym šmejdem bude mít čím dál tím nižší sebevědomí, tak jí to musíš stále opakovat, že to pro tebe není problém a že jí chceš pomáhat.
narození dítěte může u takového magora vyvolat žárlivost, změnu k lepšímu bych rozhodně neočekávala. Tyhle nemocné typy dokáží bohužel žárlit i na vlastní potomky, protože se jim zcela logicky nedostane tolik pozornosti. Já bych kamarádce byla taky po ruce, je to těžké, ale kdyby se mě zeptala na názor, tak bych ji navrhla kopnout toho vola do zadele dřív, než zažije skutečné peklo 😠
@martysss nabídni jí podporu, utěšení, nic jiného se dělat nedá. Vždy je to jen na ní jak se zachová a jestli ho opustí. Našla si nesebevědomého psychopata, sama musí dospět k tomu, že je to špatně. Když se do toho budeš montovat, myslím, že je schopný zničit život i Tobě. Chápu, že je Ti jí líto, ale musí ona sama chtít, nemůžeš jí do ničeho tlačit :-/
@sarkar Ona uvažuje jako obět, vidí situaci pokřiveně, neví, kde je sever, připadá si naprosto bezmocná, zřejmě i neschopná - je zpracovaná. V takovém případě je ultimatum od kamarádky dalším ohrožujícím prvkem, kterému se bude chtít vyhnout.
Možná se pletu, ale píšu to z pozice býválé oběti DN.
Máš ale pravdu v tom, že pro tazatelku to může být hodně náročné a vyčerpávající a musí sama zvážit, zda na to má sílu a energii. Myslím, že by mohlo pomoct, kdyby se občas zmínila o svém manželství a o tom , jak to tam funguje, protože to není útok a v protistraně to může začít docela účinně hlodat.
pokud člověk sebou nechá manipulovat je to jeho vůle.... každý má svůj rozum pokud mu to dovolí pak jí není pomoci .. musí říct STOP
@eimmy pokud člověk v takové situaci není, tak takhle smýšlí. Když mi kamarádka před lety řekla, že jí ten její mlátí, tak jsem jí radila, utěšovala, finančně podporovala a zle se to proti mě obrátilo. Nakonec jsem byla nucená jí pochopit. Je těžké odejít od někoho, kdo Tě týrá...
Nic se nezmění, naopak zhorší se to protože kamarádka se po porodu bude věnovat prioritně dítěti a ne jemu. Buď jí na blízku, bude tě potřebovat.
I já si to říkám, že bude žárlit na dítě, vždy byl on jediný nej v celé rodině (je jedináček),
teď se všechno bude točit kolem miminka a místo pomoci se dočká zase hádky.
Ona, která je přátelská, vycházela vždy se všemi, teď nebude mít nikoho poruce, všechny ji zakáže. Bude jen ona, dítě a maniak.
Takového měla kamarádka. Rozvedla se s ním. Nedalo se to vydržet. Taky ji věčně naháněl, vyvolával a vypisoval.. ☹
@dannyblakely Ono se to fakt nedá...ale znám i jednu, která v tom žila 40 let.
Jediná pomoc - zdrhnout co nejrychleji a co nejdál...protože tyhle typy psychopatů dělají zle i dlouho po rozchodu...a pořídit si s takovým dítě znamená zadělávat si na problémy, stalkingem počínaje, tahanicemi po soudech konče, na celý život...Bohužel, k takovému rozhodnutí musí vaše kamarádka dospět sama...vy jí můžete poskytnout jen maximální možnou oporu a pomoc...
Už tady bylo řečeno snad vše, zejména to, že on se změní, ale k horšímu. Ona je ve zcela prekérní situaci, protože na něm bude několik let finančně závislá, to je pro podobné usurpátory ideální podhoubí. Doporučila bych jí ulívat si pokud možno peníze bokem. Opravdu jsou manželé?
Podobného magora jsem poznala taky, byl s moji kamarádkou a oni se vzali! Ale také rozvedli. Ona měla dvě děti, on také, naštěstí už byli oba ve věku, že další dítě spolu neplánovali.
Ale jak píšeš, majetnickej, despotickej - prostě blb. Ona přišla k nám, ještě ani nevařila voda na kafe a už jí volal, kdy přijde a to podotýkám, že jsme si čuměli do oken
@jamia nene manželé nejsou.
poznala i jeho rodiče, matka je v pohode, ale fotr to same!
Sama vidí, v jaké situaci je ta matka a ani to ji nedonutí odejít.
Jenže: nechce brát svému dítěti otce..třeba je doma všechno jinak...
navíc je na něm fin.závislá a nemá kam jít.
navíc by ji tak odsoudila jeho rodina a přišlo by dítě o babičku?
..já nevím tohle východisko- odejít je ještě moc brzo..
myslela jsem že se něco najde, aby se dokazal změnit.
když jsem ji navrhla, jestli by nenavštívili poradnu, tak by nešel, řekl, by že z jeho strany je vše v pořádku, všechno špatný dělá jen ona.
@martysss Bohužel, tyhle lidi se nemění (a když, tak k horšímu). Málokdy mají dost sebereflexe, aby si přiznali, že je s nimi něco v nepořáku a dokonce i když ji mají, je to běh na zatraceně dlouhou trať.
My tedy onehdá v poradně také skončili, ale v momentě, kdy začal psycholog naznačovat, že problém je především na partnerově straně, se chlap urazil, další návštěvu odmítl a mě obvinil z toho, že jsme se proti němu spikli. Na druhou stranu mi tahle návštěva dost pomohla, protože jsem si konečně začínala uvědomovat, že on se nikdy nezmění...myslím, že to byl dokonce ten moment, kdy se to ve mně zlomilo.
Možná by nebylo úplně špatné, kdyby šla k psychologovi sama.
@martysss myslím, že v první řadě si musí chtít pomoct ona sama. Nenuť jí do ničeho, nemluv jí do toho, neodsuzuj. Jen naznač, že jsi tady pro ní ať se rozhodne jakkoliv, nabídni svou pomoc, kdyby potřebovala, ale nech to na ní.