Má smysl se dál snažit?
Dobrý den už jednou jsem tu psala o svém vztahovem problému a přesto špatné sem se stejně snažila aby mě měla jeho rodina ráda dokonce sem jim i finančně pomáhala když neměli poradně co jist jenže je tam furt nějaký problém semnou. Dokonce aby moje dítě nebylo bez otce sem se rozhodla sehnat nějaký byt a dokonce mu sehnat práci v tom městě kde bychom žily jenže jeho táta mi dnes mluvil do hlasových zprávách že to nedovolí že vůbec.Pritel o ničem nevěděl protože byl v práci,je to práce na černo a stejně co vydělá dává jim a on nemá s toho nic tak proto sem se rozhodla takhle. Já vím hodně lidi si řeknou že sem naivní jenže já už sem v takových depkách že sama nevím. jenže dneska to bylo už na mně moc případam si jak totální hadr s kterým dobře vytíráji. člověk se muže snažit pomáhat dělat co chce a stejně to nebude dost.Pritel řekl ze už má taky toho dost a že si pusu otevře ale taky do toho nedávám moc naději.Oni by nejraději chtěli abych dělala všechno já abych udělala u sebe doma a ještě u nich doma a zvlast se starala o bydlení. Nevím komu to mám mluvit 😮💨😮💨🥺jsem už zoufalá mám v hlavě že už se na to vykašlu a taky sem mu to přítelovi řekla do telefonu a on mne zadržel ale ty pocity ve mně ta bolest a tohle už sem na zhroucení…
Budu asi hnusna, ale jakoukoliv pomoc bych utla. Jen si na sebe sijes bic a muzes na to hezky dojet. Pokud se mnou ma nekdo problem i pres veskerou snahu o pomoc, tak nevidim duvod dotycnym pomahat a delat ze sebe s prominutim blbce. Problem budou mit at uz budes pomahat, nebo ne. Tak to at se mnou ma nekdo problem radeji alespon trochu opravnene. Uplne bych stopla jak aktivity, tak hlavne finance. Pusobi to na me jak rodinka linych s prominutim vyzirku a tomu neni dobre se prizpusobovat ani to podporovat. Stejne to same bych udelala i vuci priteli. Sehnala jsem ti praci, ale ty vse odevzdas? Chces zit spolecne? Tak ale 50:50 s naklady. Pokud se nepodilis tady, ale u rodicu, tady je taska a cestu k rodicum urcite znas. Je to tvrde, ale vem rozum do hrsti. Jak dlouho clovek muze vydrzet, ze zivi sebe, partnera, pripadne deti, o vse se stara sam atd? Ma tohle nejaky potencial do budoucnosti? Pokud nemas proti partnerovi velmi nadstandardni pozici a prijem, aby sis mohla dovolit do konce zivota zivit jeho i s jeho rodinou + nejakou obsesi a extremni zalibu v uklizeni a starani se o vsechny (btw tomu se rika "spasitelsky syndrom"), tak city stranou a jednej. Kazdopadne my ti muzeme rikat co chceme, stejne vis, co ti tu na to vetsina rekne, ale dojit si k tomu musis sama. Otazkou pak je, jak rychle si k necemu sama dojdes, jak dlouho v tomhle budes a jak moc si u toho budes muset "natlouct nos", nez sama sebe presvedcis. Vim, o cem mluvim, takhle jsem musela sama sebe presvedcit ve vztahu s narcisem. Vsichni to videli, ja pak uz taky, ale trvalo mi dost dlouho se sebrat a zacit jednat pro sve dobro. Takze preji pevne nervy a hodne stesti.
@teenyel děkuju ti moc za upřímnost naprosto souhlasím taky sem to skončila, to. Nejde takhle člověk by se ještě zbláznil kort deptaji ženu v těhotenství a je mi jasnè ze víš o čem mluvis 🫂a dneska si silnější a stojiš na nohách,pro mne to sice bude těžší ale ne nemožný ❤️ale jinak děkuju
@zeynepka21 je to tezky urcite. A clovek casto i sam pro sebe hleda duvody, omluvy, vymluvy, je schopen prijit na tisice veci, proc by to nemelo jit, nebo ze ted neni vhodny cas, atd atd. Zpetne se na to clovek podiva a rekne si "ze ja to neudelala driv". Odhodlat se k jednani je tezke. Clovek ma strach, co bude nasledovat, jak to bude dal. Ale jeden muj byvaly (a dodnes skvely kamarad) vzdy rikal "veci maji tendenci dopadat dobre". A verim, ze to tak je. Kamaradka ma v souvislosti s takovymi vecmi a v jejim pripade i vzhledem k prodelane velmi tezke nemoci, kterou prezila, krasne tetovani se znenim "Ne oni, ale ja. Ne tam, ale tady. Ne potom, ale ted.".
Řeknu to jednoduše... Pokud někdo neocení sebemenším slůvkem pomoc a snahu, tak bych přestala pomáhat a šla si svojí cestou. Proč se snažit 😉