Lituji, že má dítě jméno po příteli
Ahoj, máte některá také stejný problém jako já? já miminko a dala jsem mu příjmení po otci. Kdybych věděla jak to bude vypadat v životě bych to neudělala. Lituji toho a moc, říkám si jak jsem byla pitomá. Před porodem to bylo super, jsme se těšili vše. Dva měsíce také, ale teď?
Je to hrůza, bojím se aby jsme se nepřizabili, vůbec spolu nekomunikujeme....a mě mrzí, že má moje dítě jeho příjmení. volala jsem na úřad, bohužel změna jde pouze z jeho souhlasem....nevím co dělat. Příčí se mi to neskutečně moc. Jste na tom některá stejně?
bohužel jednou sis ho vybrala za otce svého dítěte a dítěti dala jeho příjmení. teď už s tím nic nenaděláš. píšeš, že jde o dva měsíce po porodu. třeba je to vše ještě moc bouřlivé. moc změn, hormony...musíte se sžít, dát tomu čas a hlavně tedy začít komunikovat. třeba ještě bude lépe. jen máte krizi 😉 já teda zkušenost nemám. vždy jsem měla jasno v tom, že pokud budu mít děti jako svobodná, tak se budou jmenovat po mě a to jsem dodržela. ale ona svatba a společné příjmení taky není řešení. v případě rozvodu to pak člověku taky problém neřeší. pokud by mi příjmení tak moc vadilo, že bych ho nechtěla a vrátila se ke svému za svobodna, tak děti už by zůstaly stejně po otci a nic bych s tím nenadělala. prostě to chce dávat pozor na svá rozhodnutí a potom nést jejich následky.
No a počkej, až bude dítě celé po něm, povaha, vzhled, gesta apod. co pak budeš dělat? Příjmení je jen formalita a dítě je snad jeho, není to tvoje vlastnictví. A co by sis tím příjmením po tobě jako dokázala?Řeš něco praktičtějšího, např. váš vztah a smiř se sama se sebou, že jak sis to udělala, tak to máš.
Taková blbost...řešte spíš problém mezi váma,k celkové spokojenosti vás obou a ne,že se budeš pomalu mstít a přejmenovávat dítě.Co ti jako na tom,kdyby to šlo bez jeho souhlasu pomůže?Vždyt bys i to dítě musela dát nakonec pryč,když je jeho.
@kralicek123 Ak by si tu zmenu naozaj chcela, tak suhlas sa da nahradit rozhodnutim sudu.
@snehurka845 no ale k tomu by musely být asi dost závažné důvody, ne?
@kralicek123 jsem na tom úplně stejně a neudělám s tim vůbec nic. Bohužel. Dcera je celý tatínek jak přes kopírák. Jsme 4 měsíce od sebe.
můžeš změnit své příjmení na "jejich", nic jiného mě nenapadá....
Na přání dnes již bývalého přítele jsem souhlasila a dala příjmení po otci. Otec syna jakmile měl pocit, že mě má jistou se ke mě choval dost hnusně a naše soužití skončilo za asistence policie, jelikož si že mě chtěl dělat boxovací pytel. Moc jsem litovala, že se syn po něm jmenuje, ale pokud on nebude souhlasit tak s tím nic neuděláš. Já jsem se s tím smířila(ono ti stejně nic jiného nezbyde), syn letos oslaví 18 Tiny. Nejhorší bylo, když mě učitelé nebo vedoucí oslovili stejným příjmením jako měl syn, to mě vždycky nasr...., ale tomu se nevyhneš. 🙂
Mě třeba šíleně žere že má dcera příjmení po ex, který na ní rok nezaplatil ani ji neviděl a my už máme nového tatínka. A určitě se s tím nemusíš smiřovat, soudně jde změnit příjmení, znám několik případů ze svého okolí. Pokud jsou ale k tomu pádné důvodu. A pokud máte malý mimčo, patrně to budou jen nervy ze životní změny. Asi to chce čas a pokud se to nezlepší tak podniknout příslušné kroky. Ale opravdu JDE S TÍM NĚCO DĚLAT A NE ŽE NE.
Myslím, že je u vás spíš problém mezi tebou a přítelem než s příjmením. Takže neřeš příjmení, ale váš vztah. Já teda musím říct, že mi nepřijde vhodná tahle tradice dávat příjmení (u rodičů, kteří mají každý jiné příjmení) po otci. Nevím jak to správně vyjádřit, ale přijde mi, že dítě je víc maminky než tatínka (obrazně řečeno, ne po právní stránce)... přecejen ho máme 9 měsíců v sobě (což přináší nelehké okamžiky), a vlastně celý život máme starosti s MS, s cyklem, s antikoncepcí atd., pak ho někdy dost pracně porodíme, spoustu měsíců jsme s ním doma, jsme tím víc omezený než tatínkové a za odměnu se má jmenovat po tatínkovi? Nehledě na to, že v případě rozchodu v naprostý většině připadne dítko mamince a teď si představ, že si mamina najde přítele... Potom má jedna 3členná rodina 3 různá příjmení. Ale je to můj názor, ať si to každý udělá jak chce - já bych ale chtěla, aby se moje dítě jmenovalo po mě.
Nemám zkušenost, jen mě napadá - co nemůžeš změnit, s tím se smiř. Neužírej se, neživ v sobě zlobu, je to zbytečná ztráta energie, nervů..je to jeho dítě, je to jeho otec.