Čauky ženy s partnerem jsem 2roky na začátku byl pozorný se vším pomáhal nakupoval vařit uklízel. A poslední půl rok úplně otočil s ničím mě nepomůže všechno je problém nakoupit je linej, vařím jen já, uklízím jen já lítám tu jako hadr na holy a on leží u gauče a kouká na televizi. Od ty doby co je na homeoffice je to fakt peklo a strašně přibral a nic nedělá. Nemáte s tím některá zkušenost? Co s tím? Když mu něco řeknu ignoruje mě, když nechá nádobí po jídle řeknu můžeš to dát do myčky ja nejsem tvá služka začne být hned útočný a říkat o mě abych se nezblaznila.... Jsem z toho fakt nešťastná. PS :děti nemáme ale občas si přijdu že on je malý dítě. Neporadíte co s tím, aby fungoval jako dříve 🤔? Děkuji za rady
Uteč, dokud nemáte děti, jinak budeš lítat kolem dětí a ještě kolem chlapa ;)
Leda snad vydržet to psychicky a řešit jen sebe - úklid, praní, vaření...
Utec, měla jsem něco podobného
A nebo mu řekni že pokud chce kompletní servis, tak ať on vydělává, a ty že zůstaneš v domácnosti.
Asi bych zkusila si s ním o tom promluvit a jestli bude nakloněn nějakému řešení a bude se ho snažit dodržovat tak bych mu dala šanci. Ale z vlastní zkušenosti vím, že to nejspíš bude časem zpátky a až byste měli děti oponoval by akorát tím, že on chodí do práce a ty si celý den doma tak snad můžeš uklidit všechno. Můj muz ze začátku bydlel sám, pral si sám, vařil si jednoduchý jídla, apd. Jakmile jsem se nastěhovala na vše se časem vykašlal. Zůstalo mu jen vynaseni odpadků aby alespoň něco teda dělal. A i ze stolu po jídle si po sobě uklidí, odnese to do kuchyně, ale do myčky to dát je už nadlidský výkon. Prý mi nechce zasahovat do mého systému skládání nádobí 😂 Když chci aby vysál, tak je to prej ještě dobrý. No je to lenoch. Ale máme děti a už jsem se s tím smířila. Asi ti nebude zabývat nic jiného. Buď utéct dokud nejsou děti a nebo se s tím smířit.
Vy spolu ještě jste celkem krátce. Takže jsou IMHO aspoň dvě možnosti 1) snažil se, protože vztah byl cerstvej, potřeboval se ukázat, udělat dojem atd atd, přestal bejt ale motivovanej, vykašlal se na dělani dojmu a tohle je pravý stav věcí 2) rozvíjí se mu deprese nebo má nějaký vážný problém který skrývá. Rozklíčovat co platí, je na tobě. Jestli zjistíš že platí v 1 a nevyhovuje ti to, tak zvaz jestli má vztah perspektivu, jestli ti za to stojí. A upozornění - Jestli jednou budete mít děti, tak se to nezlepší. Přijde únava a nový nároky který budete muset ustát. Jestli se mu nechce teď, s dětma to nebude lepší. A jestli tobě z toho cvaka teď, s dětma to nebude lepší. Věř mi.tak good luck, není to lehký no
Jestli je už buhví jak dlouho doma na homeofice, tak se mu nedivim. Ti chlapi to berou hůř a spousta chlapů má teď deprese...což samozřejmě nepřiznají 🤣
Takže je to vlastně na tobě, jak se rozhodneš....buď normální rozhovor, bez výčitek...nebo mu udělej pápá 🤷🏻♀️
V klidu bez vyčítání s ním prober, jestli se něco děje. Může to být deprese, jak píšou holky.
Pokud ne a spíš se jen zpočátku přetvařoval a snažil, zvážila bych setrvání ve vztahu. Toto se totiž zlepšovat nebude, naopak to spíš bude horší. Zkus pohledat tady v diskusích, docela často se tu dá dočíst, že žena dělá všechno a lítá kolem dětí, zatímco muž přijde z práce, sedne si k televizi/počítači a to je vše, co udělá.
@syrinxka S tou myčkou jsi mi připomněla mého kolegu, dělá prý doma přesně totéž. To u nás jsou všichni (manžel i 3 děti) zvyklí po sobě vše uklidit do myčky a já nemám problém si to přerovnat, ale důležité je, že je to v myčce a nepovaluje se to byť v kuchyni.
@odula ja mam to same s tim rozdilem ze uz mame rocni dite a rekla bych ze se prestal snazit co jsem otehotnela
Rekla bych ze prvni moznost je spravne ,
On mi rika ze s nami ale je . Kdyz mu reknu ze se nAm nevenuje , nebo furt spi nebo sedi na wc ,
Nekdy mam pocit ze chtel dite jen aby si me uvazal a nemusel nic delat , a ja byla furt doma , a prestala ho tahat na brusle vylety atd
Zalezi na povaze partnera. Podkud se s nim da mluvit jako s dospelym clovekem, tak mu zkus vysvetlit, ze potrebujes pomoc, jste v domacnosti dva, tak se musite podilet, ze jeho skuhrani je pro tebe odpuzujici atd atd. Pokud ne, tak muzes zkusit proste uklizet a starat se o svoje veci, jeho bordel mu cas os casu nahrnout na nejake jeho misto, a doufat, ze mu neco dojde, ale do budoucna je to teda na povazenou, zvlast kdyz by prisly deti...
Mně tady napadla jako první ta deprese. Deprese se může projevovat různě. Zkusila bych párovou terapii a tam by psycholog posoudil, jestli potřebuje psychiatra, nebo je třeba jen líný. Kdyby byl lenoch, asi bych z toho vztahu zdrhla, co s chlapem, který doma leží na gauči a já kmitám v domácnosti. To můžu být sama a budu mít víc volna.
Chce to oživit vztah, to je jasný. Oživ ho tím, že budeš vařit a prat jen pro sebe, skoč si na nákup, cestou u kámošky na decku, kafe. Nepospíchej domu. Uklizej po sobě, budeš toho mít min, jeho bordel mu hezky jenom hod k posteli ať může založit kompost. Já jsem takhle začala chlapovi házet ponožky a hadry k posteli, beze slova. Normlane jsem se usmivala, byla příjemná, žádný dusno. No a jak to hezky pochopil 🙂) prostě si to udělejte zase hezký 🙂
Podle me je to dusledek HO. Mam doma to same, ale protoze jsme s manzelem uz pres 15 let, tak tusim, ze to nebude jen nejaky povahovy rys, ktery by ted vyplaval na povrch. Manzel je na HO prakticky cely uplynuly rok, pres den udela to nejdulezitejsi do prace a tim jeho aktivita konci. Je mu vsechno jedno, nebavi ho vymyslet nejaky program, do kancelare se mu vratit nechce, jen ji, lezi, pribira a nic , obcas vezme ven deti. Na me lezi domacnost, deti a jeste k tomu pracuju. Pred par tydny to vypadalo, ze tohle nedam a driv nebo pozdeji utecu, jinak bych zesilela. Nahromadene tydny stresu se promenily v jednu velkou hadku, ale aspon jsem vse ze sebe dostala a on si uvedomil, ze ma asi problem a ze jeho chovani neni v poradku. Dalsi vec je, ze tim jak jsme porad spolu a pribral, ja byla nastvana z jeho chovani, sel do kytek i sex. Takze ted na vsem nejak postupne pracujeme a pomalu se vse lepsi. Dej tomu sanci 🙂
@lpch my jsme s manzelem 12 let, oba dva lezeme po zdi, ale snazime se fungovat tak jak to nejlip jde, i kdyz to nekdy nejde vubec :D . , jop, HO a dlouhodoba izolace se podepise i na silnejsich jedincich nez jsme my. . Ale autorka a jeji partner jsou spolu kratce, po dvou letech muze jeste vyplavat na povrch leccos a krize proveri povahu. a porad jsou ve hre obe moznosti, minimalne, mozna vic. a rozklicovat to od kompu ve stylu "jooo, je to lenoch utec" nebo "to bude depka" dost dobre nejde.
@eliska_f my to vyřešili tycovym vysavačem. Protože máme na zemi spoustu hraček a prahy apd. Ale nový vysavač se porouchal někdy v září a muj muž ho doteď nebyl schopen vyreklamovat. Tady v tom bodě jsem se totiž zasekla, že mu to nechám na starost. Kdybych měla řešit úplně všechno sama tak pak nepotřebuju chlapa. A výsledek je, že čekám, čekám a čekám.................. a stále čekám.
Tak v téhle době a při delším HO mi přijde, že je přibírání, zlenivění, určitá frustrace a deprese, nezájem bohužel normální. My to vnímáme taky. Člověka to ovlivní, některé víc, některé míň. Pobavila bych se s ním o tom.
To je jednoduché, nevar, neper, neuklízej, a nenakupuj mu..ať milostpanovi dojde, jak doma kmitas! Jeho věcí mu tepej do jednoho koutu!
Jestli to jde, promluvit si s nim a nechat ho, at vymysli reseni, aby se vam dobre zilo obema. Pokud to nepujde, odejit a nechat ho, at se stara sam o sebe.