Láskyplné projevy ve vztahu po xx letech. Jak to máte vy?
Ahoj holky, jak to máte v delších vztazích s různými projevy lásky k manželovi a on vůči vám? Myslím různé doteky, hezká slova apod. Co vám dělá radost a naopak co potěší partnera? Nechtěla bych mít čistě takový ten provozní vztah, kde jsme spolu kvůli majetku a dětem a z praktických důvodů a ze zvyku, chápu, že stereotyp života k tomu občas svádí.
Já mám občas pocit, že můj muž je citově chladnější a v tomto málo spontánní, i když asi ve srovnání s ostatními muži asi zase tak moc ne. Ale málokdy mi říká nějaká hezká slova, samozřejmě, že k tomu měl určite sklony i dříve, takže jsem o tom věděla. Řekne mi tak zdrobnělinou jména nebo mi říká maličká apod., ale neřekne, že mě má rád nebo že mi něco sluší, že je se mnou rád, že byl hezký sex a podobné věci. Prostě bych chtěla ještě více pozornosti, něco romantického. Jsme spolu ca. 20 let, už střední věk. Vím, že tohle jsou blbosti k řešení po tolika letech, ale stejně mi to chybí. Jinak fyzický kontakt mezi námi je, za ruce se držíme, kolem pasu, ramen, když jsme na výletě apod., na pohovce mi občas vezme nohy a hladí je, ráno se přitulíme a dospáváme tak, přes den mě občas pleskne po zadku, sex je taky, i když by mohlo být více (je vesměs 2 x týdně, občas 3 x). Máte někdo taky občas takové pocity jako já?
Já ti právě uvědomuju, že bych měla být ráda za to, co mám a nevymýšlet si nesmysly. Spíše se soustředit na to pozitivní a nehledat důvody nespokojenosti.
Asi bych mu to prostě normálně řekla. Já třeba vyjadřování lásky slovy nepotrebuju vůbec, stačí mi vzájemný respekt, to, že se mi snaží vyjít vstříc a pomoct mi, když to potrebuju - to je můj jazyk lásky, slova nepotrebuju. Je krásně, že se po tak dlouhé době stále tulite a dotykate, třeba jsou pro manžela hlavní ty dotyky a nenapadne ho, že bys chtěla taky slyšet něco hezkého.
A být asi teda míň sobecká. Ale i tak si říkám, když vidím nějaké zamilované párečky, že by bylo pěkné, kdyby byl trochu vřelejší.
jenže zamilované párečky po 20 letech vztahu jsou buď s novým nebo s jiným , a ne s tím svým stálým partnerem😅
On může mít prostě jiné potřeby než ty. To je přirozené. Jsou lidi méně kontaktní, více kontaktní, lidi, kteří víc mluví než jednají. Není sobecké od tebe, že máš nějaké potřeby, ale je otázkou, jestli jsou tak podstatné, abys kvůli nim dělala "rozbroje" a narušila to hezké, co máte.
Zkus na to jít jinak. Udělej něco netypického ty. Možná potřebujete ten život po tolika letech jen trochu okořenit. Vymysli něco, co běžně neděláte. Kup nějaký wellness, odjeďte na víkend pryč a neříkej mu, kam jedete. Nebo zamluv večeři v luxusní restauraci, pošli mu třeba v obálce se srdíčky šifru, kde se potkáte. Vymysli pro něj nějaký den s aktivitou, kterou má rád on a ty moc ne a završ to společnou večeří. Prostě nějaký nápad, já házím tipy, ale ty víš víc, co máte rádi, jaké máte možnosti. Uvidíš, že to bude moc fajn a dá to třeba zase trochu vašemu vztahu náboj, který potřebuješ.
Nebudu si mu stěžovat nebo tak, asi by to ani nepochopil. Mně třeba vadí jeho styl dárků na Vánoce a narozeniny, neví, co mi má dát, sám si taky nic neřekne a jsem na tom stejně. No a potom dostanu něco praktického, co si mám vybrat nejlépe sama, přestože ví, několikrát jsem mu říkala, že mám ráda překvapení, jinak si to rovnou můžu koupit sama. Tak jsem letos dostala k narozeninám investiční zlatou minci v hodnotě 800 EUR. Jako ano, stále dost, ale radost mi teda neudělala ani náhodou. Byl to spíš dárek pro oba na uložení peněz, nic osobního.
@konidana Co když ne?
A proč mu nepošleš odkazy co by se ti líbilo, a on z toho něco vybral? U nás to tak funguje každé Vánoce, plus teda ještě manžel koupí i nějaké překvápko 🙂
a s tím že ti neříká jak tě miluje...nedokazuje ti lásku spíš činy? Říkat ti to může klidně desetkrát denně, ale nemusí to být pravda...
Tak ho pozvi někam na večeři a řekni mu to.Ale u nás ( na Vánoce to bude 18 co jsme spolu) taky neprobíhá nějaká velká romantika.Sex máme ještě míň než vy.Proste nestíháme 🤦😂Ale vím,že i když mi na Vánoce koupi krém proti vráskám z Lidlu pro 60 + 😂😂😂,tak že mne miluje a že se můžu o něj opřít ,když se stane cokoliv.Loni mi to covid jenom potvrdil.Kolegine s manželmi na rozvod a my jsme to zvládli v pohodě,že to bylo pro nás hodně náročné období ...
Já myslím, že toho po 20-ti letech chceš opravdu hodně, nebo spíš nechápu co přesně 🙂 Sex máte, doteky jsou, hezky ti říká.....? Já sama jsem dost chladná a manžel naopak romantik a cíťa a řeknu ti narovinu, dost mě to vysírá, když neustále musím vysvětlovat a obhajovat, proč jsem mu nedala pusu, proč jsem ho při téhle příležitosti neobjala, proč jsem mu nedala ruku, proč nechci usínat v objetí..... To, že to nedělám, neznamená, že ho nemám ráda. Ale prostě nemám potřebu to dělat. Takže moje rada, nech ho doboha žít 🙂
@irmamala No právě, nechci ho zase moc obtěžovat. Ono jde spíš o to, aby se oba snažili aspoň kompromisně vyjít druhému vstříc. Třeba ve vašem případě, abys myslela na to, že manžel tyto věci potřebuje a i když ti to není tak přirozené, abys to kvůli němu aspoň někdy dělala.
S těmi Vánocemi. Někdo na to prostě není. Moje rodina je taková, že vymýšlí dárky dopředu. Přemýšlí, čím udělá obdarovanému radost, shání, věnují tomu čas. Manžel je z rodiny, kde se koupí alkohol 23. prosince, případně se 24. ráno nacpe hotovost do obálky. Nebudu říkat, taky mi to chybí. Manžel o tom ví a snaží se to změnit, ale je to i pro něj těžké. Takže si většinou koupím dárky sama, ale snaží se obvykle aspoň něco pořídit, abych o tom nevěděla 😉
My jsme s muzem spolu zatim jenom polovinu toho co vy, takze mozna uplne stejny pohled asi nemam (ale zas stredni vek uz jsme). To, co popisujes zvenci, opravdu vypada jako pekny vztah. To, ze je ti to malo, nebo ze potrebujes neco jineho, je vec jina. Mozna ale neni potreba menit jeho a/nebo vztah, ale jenom komunikaci a vnimani. To, ze ho nechces obtezovat skuhranim, je taky napriklad moc mile - vis, ze mu to vadi a nechces to delat. Ale da se to rict a udelat i jinak, nez ze ho budes "obtezovat".
U nas napriklad vzdy funguje objeti. Muzem byt ve stresu, unaveni, v takovem tom provoznim behu, kdy se potkavame ve dverich, ale vzdy jeden nebo druhy toho druheho obejmeme. A v tom objeti citis, kdy je to objeti napul a drzis, az dokud neprijde takove to vnitrni uvolneni a zaplava lasky, citu. Zni to debilne, ja vim, ale vazne to tak je. A deti kdyz nas vidi v objeti, tak padi k nam, lepi se nam na nohy, hrabou se nahoru a objimat se chteji vsichni. Na zacatku se muz taky neobjimal, to jsem vnesla pred temi lety ja, nejdriv nechapal, co to jako je. Ale postupne pochopil, jak nadherne objeti je. Ale taky to trvalo.
Ja si myslim, ze takove hluboke, opavdove objeti od milovane a milujici osoby vyresi snad i svetovou valku. Zkus to treba nekdy. A v tom objeti mu rekni, ze ho mas opravdu rada. I kdyz to nerekne zpatky, netrap se tim, vytrvej, ono to prijde.
Jo a darky. Ja mam opravdu skveleho muze. Pisu to zde snad po milionte, ale fakt to tak je. A i tak jsou darky 50/50. Nekdy je to takova pecka, ze se trefi a je to nejkrasnejsi darek na svete a ja lapam po dechu - nad tim, ze si dal tu praci, jak ho to vubec napadlo, jak to vyresil, objednal pres pul sveta, atd. A pak treba jindy dostanu svetr bez rukavu. Krasny, ale tvl bez rukavu. Ja, zmrzlik. Nebo kytku v kvetinaci (aby prezily, musim je darovat). To nevymyslis. Takze darky bych jako ukazatel nebrala, ac je to takove na rane. Drzim palce, at jste oba spokojeni dalcih 20 let 🙂
@margriet Ano, já také dostávám od mé mamky a někdy i od tchýně obálku, to je takový dárek, kde máš pocit, že jsi tomu člověku úplně jedno, že nic nevymyslí. Peníze opravdu nepotřebuji a ještě od důchodců.
Pokud mas pocit, ze ti neco ve vztahu chybi, tak si s nim promluv. My jsme spolu temer 17 let, na darky manzel nikdy moc nebyl, na nejakou extra romantiku taky ne, ale me to nevadi, protoze z jeho chovani proste vim, ze me hrozne miluje. Samozrejme ze uz se po sobe blaznive neplazime jako v 15 😄 Ale ja ho povazuju za nejlepsiho pritele, spriznenou dusi, jsem s nim rada kazdy den, na dovolene, kdekoliv, vim ze mi rad udela radost nebo kdyz se hezky obliknu tak mi to pochvali, pritulime se, ale taky si casto zcela konkretne reknu o to, co potrebuju 😉
Přečtěte si knihu Pět jazyků lásky, oba (nebo třeba spolu). Možná zjistíte, že si lásku najevo dáváte, ale neumíte to navzájem rozpoznat 🙂
Já mu z nákupu donesu oblíbenou čokoládu, uvařím mu oblíbené jídlo. Mým jazykem lásky jsou dárky a skutky.
Manžel mě obejme, dá mi pusu, chce usínat v objetí, řekne mi, že mě má rád nebo že mi to sluší. Jeho jazyky lásky jsou fyzický kontakt a slova ujištění.
Já se nerada objímám a nepotřebuji třikrát denně slyšet, že mě miluje. Já potřebuju, aby mi cestou z práce utrhnul pampelišku, vymyslel mi krásný dárek k narozeninám, umyl místo mě nádobí a nechal mě o víkendu vyspat. Může mi stokrát říkat, že mě má rád, ale když nedělá tohle, je pro mě těžké to poznat.
Ta knížka je skvělá, vážně ji moc doporučuji 🙂
@madbetka Ty to máš spíše jako většina mužů, ne? U vás to máte atypicky naopak, Tvůj muž chce to, co obvykle vyžadují ženy a Ty to, co mají rádi muži. Já mám to stejné jako Tvůj muž, teda ono je třeba od každého jazyka trochu, ještě bych přidala společně trávený čas. Služby třeba nemám vůbec, protože "pomoc" v domácnosti očekávám nějak automaticky, tak to neberu za projev lásky.
@madbetka Já tu knihu znám. Ono je sice pěkné, že každý bude vědět, jaký má jazyk lásky, ale otázka je, jestli je ochoten a schopen přizpůsobit se tomu druhému v něčem, co mu třeba není tak přirozené. To musí oběma na sobě hodně záležet, aby to dělali.
Ano, samozřejmě, je potřeba se přizpůsobit a začít dávat druhému lásku najevo tak, aby tomu rozuměl. Ale to mi po pravdě přijde naprosto normální, že pokud jsou spolu dva ve vztahu dlouho a tvrdí, že se milují, tak že jim na sobě záleží dost na to, aby to dělali.
Tohle totiž jiné řešení nemá. Buď oba ve vztahu dělají všechno pro to, aby druhý byl šťastný, takže občas překračují svoje osobní hranice a dělají něco prostě proto, že vědí, že to ten druhý má rád, i když oni sami po tom tolik netouží. A nebo prostě ne, ale pak se nesmíš divit, že ti něco chybí. Jediné řešení je, že si spolu promluvíte a ty mu vysvětlíš, co ti chybí. Možná se dozvíš, co chybí jemu.
My to možná máme trochu naopak, než je to běžné, ale umíme si vyjít vstříc a jsme tak spokojení. A o to jde především 🙂
Mimochodem, čím víc projevuji lásku způsobem, o kterém vím, že je manželovi blízký, tím víc se jí ke mně vrací zase tak, jak to potřebuji já. A naopak, čím víc jí dostávám, tím víc dávám.
@janedv jj plně souhlasím, já jsem romantik, cíťa, a tulivec, a manžel opak... máme tedy oboustranné, že i když jsme ve frmolu, a jen se míjíme, tak si dáme pusu, třebas ráno, nebo během dne, když na sebe narazíme, večer před spaním, nebo se k sobě pritulíme, držíme se v polospanku za ruce, nebo mne placne po zadku, a já ho zas tak jako škrabkam, a "vrnim" si na něj... mame své přezdívky, atd... ale objetí je nej, ať se cítím sebehůř, ať už to má jakoukoliv příčinu, objetí vzdy pomůže ❤... ať už mne obejme on, nebo si k němu pro to objetí dojdu... prostě ho držím tak dlouho, dokud to všechno neodplave, a nezaplaví mne ta vlna lásky, jen obejmout, zavřít oči, a vnímat toho druhého, tu lásku k němu... manžel vnitřně ví, že když se takto držím, že to potřebuji, a objímá mne taky a hladí, a nepustí mne, dokud ho sama úplně nepustím, i když se odtahu, tak čeká, jestli se ještě znovu nepřitulím (někdy je to potřeba, jindy si to chci ještě užít)❤...
Mám ráda když zavřu oči, a pak je přimhourim, takové to "brnění" co je "cítit/slyset" až v uších...
Takové objetí mám ráda i se synem, je mu zatím rok, ale když mne nechá, tak se do něj pěkně zavrtám a užívám si to...
je to sice trochu jiné, než s mužem... s malým cítím tu vděčnost a štěstí, že ho mám... a u muže tu lásku, oboru a souznění ❤
Podobné diskuze
- Rodičovská a stereotyp ve vztahu. Jak proti tomu bojujete?33
- Projevy něhy, mazlení apod. v manželství. Projevujete si?19
- Nuda ve vztahu, jak se z toho vymotat?16
- Manžel žárlí na miminko, máte podobnou zkušenost?3
- Méně sexu = konec vztahu? Platí to?25
- Dcera mě v těhotenství vytáčí. Neublížím tim mimču i jí?13
Pochybuješ o tom, co k tobě cítí? Podle toho, co popisuješ, máte podle mě krásné manželství. Pokud ti něco chybí, zkus mu o tom říct, ale pokud to nemá v sobě, projevuje tu lásku, respekt a porozumění těmi kroky, co uvádíš a nejsou ti dost. Já bych si toho vážila.
My jsme spolu 15 let. Jsou věci, které jsme nikdy moc nedělali, i když jsou pro jiné "důkazem" lásky, ale nepotřebujeme to. Ani my si doma neříkáme, že se milujeme, nijak významně často. Ale vím, že to tak máme, protože to vyjadřujeme oba jinými činy a slovy. To, že se mu sex líbí, to poznám i jinak, než že mi to řekne.
Chlapy mají ten jazyk lásky prostě jiný než ženy. Někdy se dokážou přemoci na začátku vztahu, protože se obecně ví, že žena chce slyšet ty fráze "miluju tě, sluší ti to" atd., ale časem můžou sklouznout ke svému přirozenému já a je to pochopitelné. Pokud ti to vadí, mluv o tom s ním. Ale nejdřív si promysli, jestli potřebuješ opravdu slyšet něco, co se bude nutit říkat nebo projevovat (plácnu třeba držení za ruku na veřejnosti), nebo víš, že máte krásný vztah i po těch letech a bez tohoto.