Krize ve vztahu

@podaji Jinak - ten vztah ti neco dava? Z toho, co jsi napsala, to tak nevypada. Tak nac zustavat a trapit se?

@podaji pokud máš jít kam, běž

@podaji Nepřečetla jsem nic, co by si na tomhle vztahu viděla pozitivně. Je důležitý si uvědomit, jestli chceš o ten vztah ješte bojovat nebo víš, že už to nemá cenu a podle toho se zařídit.

@podaji Já bych asi viděla jako kámen úrazu hned tu druhou větu. Jste spolu 6,5 roku a máte šestileté dítě. Takže předpokládám, že fáze poznávání, sjednocování priorit,názorů, diskuze... to vše proběhnout nestihlo. A pak už na to nebyla síla a čas. Tenhle dluh si asi s sebou tahnete a projevuje se u vás rozdílně. Myslím, že by bylo minimálně fajn zajít do poradny. Kdyby manžel nechtěl, můžeš pro začátek sama. Ta kumulace problémů takhle napsana vypadá hrozně, ale nemyslím, že to není řešitelné, pokud oba chcete a stojíte o sebe. Mnohem těžší je znovu najít úctu ke druhemu. To se ne vždycky podaří.

@werumka tak zname se dele. A do poradny nepůjde protože to je samozřejmě jen muj problém. Je strasne hadavy a moc nerespektuje ostatni nazory. Asi jsem moc náročná. Radsi obetuji penize ale budeme bydlet, on ne. Pritom nemame dluhy, nemovitosti mame ale k cemu nam to je kdyz tam nemuzu opravit ani kohoutek na vodu protoze ten stary jeste tak uplne neteče? On je bohuzel celý jeho otec. Babicka dodnes poradne nebydlí. V rozestavenem domě. Byt kde jste ted byl taky rozbourany ten jsem davala dohromady taky ja kdyz se narodily deti. Protoze proc neco opravovat kdyz se to bude jednou možna rekonstruovat? Mozna jsou to blbosti a jen se to ve me nahromadilo, ale kdyz dneska reklze me tam nepatri ani klika od dveří, to zamrzí. Na druhou stranu je fakt chytrej, barak staví sam (ale za jakou cenu), vsechno zařídí co je třeba v tom běžném žití. Ja fakt nevím

@podaji zkus se sama obrátit třeba na nějakou životní koučku a prober s ní věci sama. Třeba by jen stačilo začít s ním mluvit jinak, ale těžko říct my s vámi doma nebydlíme. Pokud máš teda chuť na tom vztahu pracovat.

@podaji Působí to na mě tak, že partner si toho na sebe natahal víc, než je schopný zvládnout a chlapske ego mu to nedovolí přiznat. Má hlavu zanesenou povinnostmi (rekonstrukci, stavbou), které už měly být hotové a kupi se mu to. Přirozená je pak rezignace a podrazdenost. Neschopnost se hnout z mista. Nezazili jste si klidné partnerství, bez životních stresoru (těhotenství a narození dítěte je stresor velky). To, že jste se znali mimo partnerství bohužel nepomůže ☹ doporučuju fakt začít terapii u Tebe. Protože ta rozbuška s klikou může přinést velký naštěstí.

@werumka diky, pises presne jak to je, navic toho ma dost v práci.

@podaji V určitý moment jsou ty resty tak velký, že už nejdou zvládnout náraz. A ta samotná situace - neschopnost to vyřešit rychle, efektivně a náraz- je na nic. Tam pomůže třeba pod vedením terapeuta, kouče ukrajovat male části a ty postupně řešit. Je to podobné jako u lidí, kteří se dostanou do dluhove pasti.

@podaji hodně toho mít může ale aby říkal že ti doma nic neříká pane i přes to že se o vše staráš ty ,je hodně hnusné

@bara88 Ty jsi v životě netekla nic v afektu? Věci, které tě třeba pak i mrzí???

Me tohle nepripada na rozvod, proste klasicka krizovka, vycpelost vztahu, deziluze obou z rodinneho zivota atd…Ale problem je, ze pokud on to odmita resit, tak sama nic nevyresis,maximalne rezignujes. Mozna jestli jsi vic vybusna a praskas dverma casto, tak te nebere prilis vazne a mysli si, ze to prehanis. Asi by bylo dobry mu rict, ze je to fakt vazny problem a jestli to nebude resit, ze odchazis. Jestli ti rekne, at jdes, tak bych sla.

@podaji soucitim s tebou, podobnou krizi jsme meli v kuse snad 7 let😅. Pomohlo mi utridit si svoje priority pomoci psychoterapie. On by nikam nesel. On problemy nema🙄 K tomu se casem hrany obrusuji. Ja bych teda nedala byt doma s detma a jeste i HO. Nastesti chodim do prace, coz mne dost psychicky zachranuje, ze vypadnu. Ale i tak to doslo do stadia, ze mne kamoska doslova dokopala na psychinu, kde mne zachranili a pak ty 2 roky terapie a zase jsem se dala do kupy. Investice do vlastniho zdravi je fakt nekdy nutna. Ty deti a neustale neco resit je prostě zahul. Hlavne psychicky. Posilam ti hodne sil, at to taky nejak vyresis.

@konidana děkuji, ano je to zahul a o to vic me mrzí ze to ty chlapi nevnímají. Oni ten problém vlastně nemají. Proc bych to měla odnášet ja? Proc bych tam měla jit jenom já. Ja jen chci trochu tolerance, porozumění a hlavně pomoci. Asi spatny výběr noo. Teď jsme na mrtvém bodě. Rano opět hádka kde me bylo vyčítáno ze to je ta moje výchova...jo děti chtely spát s autickem, vzali si nějaké hrnce na hraní...partner tohle těžce nedává. A ja v klidu vysvětluji a bohuzel bez úspěchu. Pokud bych mela radikálně řešit ještě tyhle věci tak mě fakt odvezou. Dělá zbytečně zle, z dětí 3 a 6 let dela malé dospělé...

@podaji oni chlapi jsou z toho Marsu, toto fakt nevnímají, za to vnímají x jiných věcí, které nám ani nepřijdou. Já si troufám říct, že žiju ve spokojeném a šťastném vztahu, ale některé tvé věty, jak kdybys popisovala mého manžela, celý on... Takže proto si i myslím, že šanci máte - jestli ho máš ráda a chceš to ještě zkusit... (samozřejmě nevidím všechno), ale přijde mi, že jste oba unavení a vyčerpaní. K psychologovi bych klidně šla, ale ne kvůli němu a ze začátku i "na tajno" (jestli je to reálné), ať ti někdo pomůže utřídit myšlenky.

@podaji vubec nepochopi, ze ty nechapes jeho🙄. U nas totez v bledemodrym. Hele nepomuze fakt nic jineho, nez zacit u sebe. Hodit se do klidu a jeho neresit. Jeho blby reci vypoustet nebo rovnou nevnimat. Urcite ti to ted prijde jako utopie, ale jde to. Pomalu a postupne, nejlepe fakt s nejakym terapeutem, ktery ti sedne , vyslechne te a ty si pak najdeš svoji cestu...

@podaji žijeme s manželem v domě mojí matky a občas nám to tu dává oběma, ale v životě bych mu nevmetla, že to tu není jeho, pokud bych tu teda nechtěla zůstat sama. :(
S psychoterapeutem bych si ujasnila, jestli mi stojí za to ten vztah opravit a jestli tě teď prostě nahromadila spousta řešitelných věcí, nebo jestli už to nejde.
Hodně štěstí.

@podaji ahoj, napíšu ti svůj příběh do SZ. Úplně se mi to nechce uveřejňovat, protože je to pro mě dost citlivé a bolestivé období.