Kecání do výchovy. Máte to stejně?

Tak záleží kdy a jak projevuje emoce, v době dnešní výchovy nechme dítě se projevovat kdy chce a jak chce, s milionem vysvětlování, které nikam nevedou je těžké soudit. Hned se utínají vztahy s prarodiči, když na dítě zvýší hlas.... Většinou když matka řekne že je dítě šikovné a chytré zpozornim.... Kolik jí je let? Pokud skáče do hovoru dospělým, musí se předvádět, neustále mluvit nebo zpívat, neustále někde leze, skáče, necha nic na pokoji se ani nedivím. Moji rodiče i tchánovi pokud chci aby mi dítě pohlídali mají stejná práva jako já dítě ho umravnit.btakze klidně zvýší hlas. Ani jedni by mu ale nedali na zadek. Což je zvláštní, protože já i manžel jsme na 🍑 dostávali 😅. Ale skákat po hlavě si od nich taky nenechají a ani bych to nechtěla.

Tak to je děs ☹ naštěstí neznám, na návštěvu jedem tak 2x do roka, takže to by si netroufli, na hlídání děti nedáváme. Já bych být vámi ty návštěvy omezila, snad, když jim budete vzácnější, nebudou tak zlí. A dceru bych jim na hlídání nedávala, vůbec se jí nedivím, že nechce, chudinka.

Jsou jí čtyři. Prarodiče jedou výchovu zastrašovací. Několikrát řekli "přijde čert, a vezme tě do pytle". Minulý týden babička řekla "musíš být hodná holčička, nebo ti babička umře".
Dcera chtěla nachystat příbory k obědu. Běžela ale ještě na záchod a říkala, ať jí to hlavně nechají. No a děda hned šel a nachystal příbory on. Tak začala plakat a šla za mnou. Oni jí hned začali nadávat ať nevyvádí, že přece nejde o život. Že by měla důvod brečet kdyby se praštila. Jen jsem řekla ať jí nechají, že jen projevuje emoce, když jí to mrzí. A hned začali křičet že jaképak emoce, hádka se úplně obrátila jinam... Výčitky že jí musím pořídit sourozence, abych měla klid. Řeknu že jsem si ji nepořizovala abych měla klid. Tak výčitky že já si taky musela hrát sama, aby máma stihla uklidit, uvařit. Řeknu že já stíhám taky vše, ale to je nezajímá, nezajímá je že jí nebaví například malování. Musím jí prý donutit.

Tak že by mě tam už neviděli,co to je sakra jako zachování a zastrašování děcka že když budeš zlobit tak je babička ti umře 😡 a k tomu ostatnímu se radši ani nevyjadřuji...

Za me prarodiče mají děti rozmazlovat a výchovu přenechat rodičům. A tím nemyslím, ze si mají nechat 💩 na hlavu, ale stačí takový ten základ slušného chování - můj dům, můj hrad, na gauci se tady neskace, jídlo se ji u stolu, po záchodě se myji ruce, po jídle se uklidi talíř ap. U našich byl ten přístup taky drsnější, babička to uměla kocirovat a děti s ni byly rady, ale děda, to moc nefungovalo. Ideálně aby drepely u televize, nedejboze teda ze by si sedly na “jeho” křeslo, to litala slova jako vypadni, nedělaly zvuky, nehybaly se... Tak jsem musela zásahnout, ze jestli nechtějí, aby byly děti u nich, ať to reknou rovnou a nebudeme jezdit, jinak ať se chovají tak, aby k nim děti chtěly…
Na sílu bych to u vás netlacila, proste na rovinu řekni, ze se u nich necítíte příjemné, ze si připadate jako nevitana návštěva a radši budete trávit cas jinak než hadkami s nimi. Oni už děti vychovali, ted je vychovavas ty a pojede se podle tebe/tatinka.

@llluckaaa Po té poslední hádce když pak volala babi jestli přijdeme, tak já že nevím, už to na mě bylo opravdu moc. Dcera na mě ať se zeptám, jestli děda nebude zase křičet. Tak jsem to přetlumočila. A reakce byla "no jestli má z dědy trauma tak to nechoďte" 🤷‍♀️ Empatie na bodu ledu.

Do takového toxického prostředí bych se fakt nehrnula, zejména když dcera se tam bojí jezdit a prarodiče řeknou, ať teda nejezdíte. Proč byste tam teda vlastně jezdili?

No, tak nechodte. Dilema mas vyřešené, proč to násilne lámat, když di nerozumíte a nechcete si vyjít vstříc.

Hele, toto není o kecání do výchovy. To je o tom, ze se k tvému dítěti nechovaji hezky a nehodlají na tom nic měnit. Láskyplne prostředí s rozdílnými názory na výchovu vypadá jinak.

Teda vydírat dítě tím, že když bude zlobit, tak babi umře, to je fakt hnus. A to ostatní je za mě taky přes čáru. S těmi příbory teda třeba chápu, moje mamka je taky stará škola a prostě jí přijde "normální", že to udělá radši sama a ještě nechápe, proč to dítě řve 🙈 Ale jinak nevím, no. Neříkám odstřihnout rodiče úplně, to zase ne. Ale omezit kontakt. Babi sama řekla, že nemáte jezdit, pokud má malá trauma. Tak bych se zeptala dcery, jestli tam chce. A zkusila bych jí vysvětlit, že babi s dědou mají jiná pravidla než vy doma a že tam nejspíš nebude "po jejím". Pokud i přesto bude chtít, tak bych ji na návštěvu vzala 🤷‍♀️ Syn je teda trochu mladší, tohle by ještě úplně nepochopil, ale i tak bych se snažila mu vysvětlit, že jiné prostředí má jinak nastavená pravidla. Pokud by se situace opakovala nebo nějak víc vyhrotila, omezila bych návštěvy na polovinu. Nepomůže? Tak znovu, omezit ještě o polovinu. Ale připrav se na to, že rodiče nezměníš.

To že čert přijde mi nepřijde nějak extrémní. To s tou babičkou je silně přes čáru. Co se týče toho, že plakala, že nemohla udělat příbory - to mi přijde v pořádku. Synovi není ještě 2,5roku a taky se rozpláče, když rozdělám závěsy místo něj. Že nechce malovat je taky ok. Horší je, že si nechce/neumí hrát i sama. Ale nic, co by bylo přes čáru.
Je to tvá dcera a buďto budou respektovat výchovu, nebo malou neuvidí. Když jsem prvně viděla tvůj úvod, vyznělo to jako "dcera může vše". Ale pak čtu tvůj komentář výš a já bych byla ten, kdo by řekl, že takto tedy ne. Kdyby malá byla uječená, nenechala nikoho mluvit a muselo by být po jejím, tak by to chtělo změnit. Ale že se rozpláče, že nemohla připravit příbory? Já bych si rodiče rychle zpacifikovala.
Měla jsem občas narážku od tchánovců, wť malého necháme vyřvat; dávali ho sedat, když to neuměl nebo třeba sladkosti v roce. Vždy jsem se s manželem ohradila, že opravdu nenecháváme vyřvat (on nikdy neplakal jen tak). A když jsem nestihla brzo dojít, nedýchal u toho. Sezení ve 4 měsících jsme rychle zakázala a sladkosti? To je kapitola sama pro sebe 🙈 Nejedem tedy benevolentní výchovu a zároveň ale má svou volnost a nechávám ho, ať se projeví, vybere apod. Je temperamentnější po mně a jsem za to ráda. Beru to jako součást učení se. Ale zároveň má mantinely, přes které nejede vlak. A pokud mu něco řekneme a on neustále jede svou, zakročíme.
Upřímně - nenuť malou k nim a pokud se tak budou chovat, tak ji prostě neuvidí. Je to pořád malá dušička a říka, že babi umře je teda masakr. Nedokážu to stále pochopit 🙈

Starší generace dost často vychovávala děcka jinak. Kolikrát lítaly facky několikrát denně. Někteří mají pocit, že jejich výchova byla ta nejlepší.
Osvědčilo se mi se moc nedohadovat se staršími členy rodiny. Ti chápavější postupně přijali to, že člověk nemusí děcko několikrát denně řezat. I když oni sami tak byli vychovaní.
Někdy jsem si všimla, že často děcka okřikují lidi, kteří prostě nemají energii, kondici nebo ochotu se jim věnovat.

@adelisss něco na tom bude, já jsem ročník 1980 a u babiček a dědů jsem nikdy nezažila nějakou přísnou výchovu nebo to co popisuje zakladatelka (byť s mými rodiči se moc nemazali). Ale oni se nám věnovali hrozně rádi, měli na nás chuť, čas i energii (a to jim bylo při mém narození mezi 57 a 70 roky, takže dost).

Zatímco v okolí vidím, že tam, kde není úplně ta chuť a energie na to dítě, tam vadí vše... a může to jet do těchto extrémů.

V tom případě to není úplně dobrý přístup. Ale evidentně prostě o malou vlastně nestojí. Tak to nekomlikuj, občas je zajeď navštívit sama a dcera jen když bude chtít.

Ano, tchán měl ty tendence, vždy konflikt kvůli tomu, co děláme ve výchově blbě, omezila jsem návštěvy, chodil tam jen muž s dětmi, tchán naštěstí pochopil a už si své komentáře nechává pro sebe, bohužel ve vztahu k našemu synovi už mu asi ujel vlak, jeho společnost nevyhledává, návrhy na společné trávení času ze strany dědy zůstávají bez vnukovy reakce.

Naštěstí tohle jsem nezažila a k takovým prarodicum bych chodila minimálně.

Vis co? Nechodte tam 🙂 pro tvoji dceru jsou to toxicky lidi. Sice babi deda, rodina, jeji krev, ale proste toxicky. Tohle mame u tchyne taky a proste dokud nepochopili, ze takhle ne, tak jsem tam deti nedavala - nechteli tam byt a ja je nebudu nutit nebo neco delat na silu. Ted se pristup trosku zmenil, uz pochopili, ze nejde furt jen rikat “ne tohle nedelej, ne tohle taky ne, ne ne neeee”. Jsou to zvidave deti a potrebuji kreativni a stimulujici prostredi, aby se rozvijeli. U nich ho nemaji. Smula, ale je to tak…. Syn ma 4 a dcera 5,5. Bohuzel myslim ze uz propasli tu chvili, kdy by si to tam deti mohli jeste oblibit ……. A uz tam proste nebudou chtit byvat.