Kdy ta bolest přejde? Odešel ode mě manžel
Ahoj, potřebuji povzbudit... Odešel ode mě manžel po 12 letech vztahu a 10 letech manželství... Měli jsme v manželství nějaké problémy, ale všechno se vyřešilo a poslední dva roky to bylo super.. Byla jsem nejšťastnější ženská na světě. Fajn chlap,dvě zdravé děti,nový krásný dům, dvě dobré práce, klapalo nám to.. Na začátku prázdnin šok... Na dovolené prasklo, že manžel to už pár měsíců táhne s naší kamarádkou.. Připadal mi poslední dobou nějaký divný, ale na můj přímý dotaz, co se děje, vždy odpověděl, že má krizi středního věku... Napadlo mě, že někoho má, ale to vehementně popíral.. S tou ženou to teď táhne už půl roku a dělá vše pro to, aby se co nejdříve rozvedl... Já to pořád nechápu a nemůžu tomu uvěřit, že po tom všem, čím jsme si prošli, se stalo něco takového. On byl děvkař, měl opakovaně poměry (sexuální, bez vztahu), chtěla jsem se s ním rozvézt.. On sliboval, prosil atd... Nějak jsme to ustáli, choval se pak vždy skvěle a já chtěla věřit, že toho nechá. Pak jsme stavěli dům, byly to hrozně vyčerpávající dva roky.. pak se stalo mě, že jsem se zamilovala, chtěla jsem od manžela odejít, on hrozně bojoval, i to jsme nakonec ustáli... Pak následovaly ony dva šťastné roky, kdy podle mě i on byl šťastný.. nebo minimálně spokojený... Nedával najevo žádnou nespokojenost, na tohle jsem citlivá a vždy jsem poznala, když se něco dělo... Ale tady nic ... on mi tvrdí, jak byl se mnou nešťastný.. ale mi to hlava nebere, většina našich kamarádů a známých jsou z toho v šoku, zvlášť když vědí, jak o mě bojoval... Já jsem z toho úplně v háji, poté, co to prasklo, jsem se zhroutila, jsem na antidepresivech a užívám i léky na uklidnění... na nějakou dobu se mi ulevilo,ale teď, když vidím, že to fakt spěje k rozvodu a on nechce vůbec nic řešit, jsem zase úplně v háji.. pořád jen brečím, v práci se ovládnu a pak brečím už cestou domů v autě.. a doma.. někdy si musím vzít prášky na spaní a jít si lehnout, jen abych nebyla vzhůru.. každé ráno se budím s tím, že mám zničený život a děti zničené dětství... já ho mám totiž přes to všechno pořád ráda, nechci to tak, ale nějak si nejde poručit... kamarádky mi říkají, že mi bez něj bude líp, že mě hrozně trápil.. ale on má i spoustu hodně dobrých vlastností, pro které mi stálo za to s ním být.. já jsem si myslela, že po tom všem, co jsme spolu přestáli, je náš vztah už pevný a že spolu zestárneme.. A najednou se mi ze dne na den obrátil svět vzhůru nohama... Nebojím se, že zůstanu sama.. ale já prostě o něj pořád stojím.. bohužel on nestojí o mě. Má otázka zní: Za jak dlouho tato bolest přejde? Někdy je mi líp, většinou ale hůř a mám pocit, že víc bolesti už prostě neunesu.. vidím, jak si plánuje život s onou kamarádkou a hrozně mi to ubližuje... a to jsem se vždy považovala za silnou osobu.. Děkuji všem, co to dočetli až sem a dají mi naději, že brzy bude líp. P.S Nepište mi, že se na něj mám vykašlat, že za to nestojí, takových rad jsem už slyšela spoustu a prostě to zatím vůbec nepomáhá.. Děkuji.
vím jak je to strašné, stalo se mi něco podobného, u nás to nakonec dopadlo dobře, ale někdy to "dopadlo dobře" má různé podoby. Mě v bolesti pomáhalo nejvíc se zaměřovat sama na sebe, řekla jsem si že když mě nemá nikdo rád budu se mít ráda sama a rozmazlovala jsem se, pečovala jsem o sebe, říkala si do zrcadla jak jsem úžasná a skvělá a trošku to pomáhalo. Zkus si najít psycholožku, třeba poradí jak to lépe překonat. Četla jsem že rozchod je horší jak smrt partnera často, a že tohle je prostě truchlení, je to tak, odtruchlíš si to a přebolí to, jen to potřebuje čas. Zkus ti taky najít něco co ti pomůže se vyplakat aby to odcházelo postupně. držím palečky ❤
Všechno se děje z nějakeho duvodu. Jestli se nakonec opravdu rozvedete pak vas ceka v zivote neco jineho. Neco jeste vetsiho. Lepsiho. A vsechny ty zkusenosti kterymi jste si v manzelstvi prosla se vam budou hodit. Uz ted vas udelaly silnejsi. A pamatujte Pro jedno kviti slunce nesviti. Myslete pozitivne a prijde to k vam samo.
Obecně to "přebolí" zhruba za rok. Částečně, úplně to bude déle. Je důležité to prostě nechat plynout, proběhnout, vyplakat (třeba nad fotkami, udělat si denně loučící půlhodinu, kdy tomu dáš průchod, o to méně budeš plakat mimo to).
Ať je brzy lépe!
Je mi líto čím přicházíš 😟 Moje kamarádka si tímto taky prochází. Partner ji opustil a ona ho chce zpět, ale on už nemá zájem s ní komunikovat... Byl to pro ni šok, když jí oznámil, že s ní nevidí budoucnost... Pritom se brzy měli stěhovat do nového domečku. Shodly jsme se na tom, že ho prostě musí nechat jít, i když tedy srdce nechce... Nemá cenu bojovat o chlapa, který zbaběle uteče od ženské a detí... Ale co bude, nikdo neví. Naděje umírá poslední.
Ubozak,co opusti zenu s detmi,je pro me nejvetsi podraz.
V mem okoli je takovych spousta.
Co vim,nikdy to bolet neprestane.Vzdy spolu budete muset neco resit,co se deti tyce. Jedna to ma tak,ze je muz opustil a uz se neukazal,druha opustena v tehotenstvi,treti odesel,komunikovali skrz deti,byli od sebe 6 let,on si nasel jinou ma s ni dite,ted se chce vracet zpet.
Ma to tak spousta zen...Jenže! I spousta muzu v mem okoli!
Kdyz to tak ma byt,tak to tak bude,nikdo s tim nic neudela.Nikdo do predu nevi...
Lide si sebe prestavaji vazit,maji dum,deti,auto,penize.Zacinaji se nudit.Neni uz nic,co by je mohlo nadchnout.Az pak jednou je nekdo a neco nadchne...
Znam pana s pani obema kolem 32 let.Ti znaji hodnotu pekne uprimne lasky,vazi si sve rodiny,presto,ze maji auto,maji dum,2 deti (2 a 6 let),ale pani ma posledni stadium rakoviny.
Takze za me...muze byt vzdycky jeste hur!!!
Hodne sil!
@julie369 vrátili jsme se k sobě. Ale obrátil až v době kdy já byla rozhodnutá že už o něj nestojím a že s ním něchci nic už mít a podle toho jsem s ním jednala, působila jsem sebevědoměji a jak jsem o sebe pečovala tak jsem i vypadala lépe 😀 přiznala jsem že jsem taky udělala dost chyb a že už se k tomu nechci vracet a hotovo. Jemu jak byl sám tak se to rozleželo v hlavě a začal dolejzat zase... už je to asi tři skoro čtyři roky.
Jinak děkuji všem za reakce a povzbuzení.. Nejvíc mi je lito děti.. Mají skoro 7 a 8 let.. Zvlášť mladší, dcera, je velmi citlivá a dost na to reaguje. Začala být hrozně přecitlivěla, brečí kvůli všemu a začala hrozně mrkat.. Chudák, a to zrovna nastoupila do první třídy, takže těch změn teď má požehnaně.. Ale manželovi to je jedno, on prostě chce být šťastný a cítit souznění.. Že u toho rozbili dvě funkční rodiny a udělali spoustu lidí nešťastných, je jim jedno..
@julie369 Preji krasny pozdni vecer. Je mi moc lito cim prochazite. Sama jsem zazila neco podobneho, i kdyz jsem vdana ted poprve a relativne kratkou dobu a jsem bezdetna zatim. Me se stalo neco podobneho s drivejsim pritelem. Byli jsme spolu dva roky, relativne vse klapalo i kdyz se sem tam ukazal nejaky ten mracek, ale vse jsme zvladli. Pak jsme meli ale krizi, s tim ze si dame "pauzu" a budeme maximalne jako kamaradi. Tak se tak stalo, ja si mezi tim nasla novou znamost, on take. Me bohuzel nova znamost dlouhl nevydrzela. Uvedomila jsem si, ze miluji stale jeho. Jenze on uz byl s novou pritelkyni, ale bojovala jsem o nej. Bojovala jsem bezmala rok, nez se ke me vratil. Bohuzel asi o dalsi rok pozdeji se se mnou rozesel kvuli jine. A jak jsem se dale dozvedela, tahl to s druhou uz nejaky ten mesic pred nasim druhym rozchodem.. Hodne jsem to obrecela, mela jsem pocit ze se mi zhroutil svet, ze nemam pro co zit.. Casem bolest otupela, ale neodeznela uplne. Pak jsem ale zacala byt v kontaktu se svym soucasnym manzelem a vse se obratilo. Zjistila jsem, ze mame hodne spolecneho a podobne. Jednou za mnou prijel ( pochazi z druhe strany republiky nez ja) a slovo dalo slovo a uz jsme spolu od te doby a ja si rikam, jak jsem predtim mohla stravit plno casu s takovym pitomcem. Takze neveste hlavu a jak ja rikam, vsechno zle je k necemu dobre, i kdyz clovek mnohdy trpi vic nez by si zaslouzil. 🙂
Jednou jsem měla lasku tak velkou, ze bych snad pro nej i dychala. Dva roky. Byla jsem šťastná jak nikdy. Vzala si hypotéku, rekonstruovali jsme byt, já si nasla novou práci a jezdila na školení. Pak jsem mu omylem nasla, jak si natáčel video sexu s jinou a o co hur, konverzace s jinymi zenami, které u nás doma byly a měl s nemi sex…ve stejne posteli, kde já usinala. Zhroutil se mi svět. Nechtěl ať odejdu, ale věděla jsem,ze tohle se nedá opustit. Bolelo to, silene. Tak jak to popisuješ ty. Přesně vím, jak ti bylo. Myslela jsem si, ze ho nikdy nebudu moct ani vidět. Prvni rok boli a pak to naráz přejde. A s novou laskou zapomenes. Uvidis. Když to říkám já, tak to fakt jde, protože já na něm skoro byla až závislá. A teď? Potkáme se, pozdravime, normálně se zeptam jak se má a je mi úplně jedno. Ale úplně. Uvidis, budeš to mít stejne, ten čas to proste zahojí. Zkus se teď trápit co nejmíň, protože jednou te bude mrzet, kolik slzicek jsi protopila ❤️ moc drzim pěsti. Jsem teď zrovna taky na pokraji sil s dalším mym partnerem a budu ve stejnem stavu jako ty, chystam se odejít, teď už s ditetem a budeme začínat znovu. A bolet to bude taky. Je to život 😔 někde čeká proste neco lepšího ❤️❤️❤️
@martinap90 Čas to určitě zahojil, diskuse je z roku 2017. Teď už bude autorka úplně někde jinde. 😉
@michaela666 a sakra 😅 takový ztraceny čas. Tak teď už je všechno určitě super
@martinap90 Už se mi to taky párkrát stalo 😃
@michaela666 to je pech, zrovna jsem se do toho tak vžila 😄
Ja si myslim ze driv nebo pozdeji by te podvadel zas ...a bude podvadet i tu novou ...
To trapeni bys mela bud ted nebo pozdeji ...
Mrzi me to a musi to byt pro tebe silene ... drzim palce
Ja si myslim ( az na zdravi - tam to taky ma vetsinou duvody ale uplne ne tak jak to myslim ) ze vse se deje jak ma ...a ne treba hned ale stastna urcite tas nekdy budes - a o to vic 💛
Já jsem sice moc mladá na to abych radila někomu kdo má za sebou to co vy, ale z toho co vidím u svých rozvedených rodičů a třeba i mého manžela a dokonce i mých kamarádek.. vím to, že to časem odezní hlava to přestane míň a míň vnímat. Budete na to myslet přemýšlet a ustavičně si říkat co se sakra stalo, přejde to samo možná brzy a možná až za dlouho moje mám si přítele našla můj táta ne. Tak samo i rodiče manžela. Zkuste žít pro své děti a sebe na ostatní věci zapomeňte. Dělejte cokoli co vás zabaví, snad to pomůže, hodně štěstí? 🙂