Ahoj vsem. Prosim o pohled z venku na dnesni situaci. Jeli jsme s muzem a detmi (2,5 roku a 5 let) na brusle. Sedela jsem jak spolujezdec. Na krizovatce se chlap rozhledl a nevidel auto zprava,tak se rozjel a ja mu rikam,jede tam auto, musela jsem to zopakovat asi trikrat nez mu to doslo. Nic se nestalo, do krizovatky vjet nestihl. Ale chlap hned vyletel: "tam pres tebe do prd.le nevidim". Tak jsem mu rekla,ze proto mu rikam,ze tam to auto jede a ze priste pojedu v kufru, kdyz takhle hned vyleti. Nic mi na to nerekl,ale jak proste vyletel a po chvili ani nerekl treba ani promin, jsem se leknul,jsem to tak nemyslel. Proste jako by se nic nestalo. Mne se zacaly koulet slzy. Proste takhle s nekym jednat. Jsem asi i citlivejsi, jsem za pulkou 5.mesice tehotenstvi. Dojeli jsme a on me videl a hned zase vyletel,ja se na tebe nezlobim do prd.le...takze jsem spustila znova. Rekla jsem mu,ze fakt nejsem zvedava na keho vylev, ze chapu, ze u nich doma po sobe rvali,ale ja se takhle chovat nehodlam. Deti me brecet nastesti nevideli. Ale i starsi se ho pak nekolikrat ptala,proc se na me zlobi? Jeho chovani mi prislo proste na pest. Do ted mi nic nerekl a chova se jakoby se nic nestalo.
@zanett on ma prave dny, tydny, kdy proste klid, a pak proste vyjede pro me naprosto nepochopitelne...kdybychom se predtim pohadali, deti zlobily, rvaly v aute, ze cloveku cukaji nervy,tak to clovek pochopi, i kdyz bych prave ocekavala po zklidneni situace nejakou sebereflexi, ale jeho asi moje slzy vytocily o to vic a vyjel znova, misto aby sklopil usi a rekl, ze to prehnal, uz jsme to resili kolikrat, co je proste tak tezkeho prijit a rict promin, ja to tak nemyslel, nepotrebuju dlouhe omluvy a vysvetlovani,ale sakra, ja nam pomalu"zachranim zivot" a on po me jeci, jako bych za to mohla?
Mně to přijde, že si všechno uvědomil (chybu a možné následky) a místo toho, aby přiznal, že to zvoral, tak vinu přehodil na vás a je vlastně z obliga. Nevím jak bych reagovala, asi bych se naštvala a postupně vychladla (záleží jestli se to děje často nebo minimálně)
@lobella Ano, pro nej to je tezke (uznat svou chybu a omluvit se), protoze se to doma nenaucil, kdyz tam po sobe porad jen rvou. A evidentne nema tolik sebereflexe, aby se chytl za nos a naucil se to sam. Asi jsi mu to celou dobu tolerovala, tak nevi, proc by mel najednou neco menit. A nema spravne vzory chovani ve vztahu, z domu zna jen ty spatne (a ty se nauci vase deti, pokud u vas nedojde ke zmene). Nechci ti rikat, ze sis asi vybrala spatneho chlapa, ale ja bych takoveho nechtela. Zkus mu nastavit zrcadlo a dokopat ho nekam na terapii- i kdyz velky uspech necekam. Asi ma pocit, ze si te pojistil detma a nikam mu neuteces, ani kdyby se choval jak idiot dvakrat korunovanej.
@zanett resime toto od zacatku vztahu, jsem spolu 10 let, takze nic kratkodobeho, postupem casu na spouste veci zapracoval, ale tohle proste cas od casu vyleze a i kdyz mu to pokazde reknu, kdyz ujede, ze staci rict promin, tak stejne to nikdy neudela a jeste kolem sebe plive,ze on na me neni nastvany, ze on nerval, zvysil hlas atd, proste dokud budu cekat az dojde s omlouvou a udela prvni krok, nikdy se nedockam, vzdycky kdyz to v sobe zpracuji, prijdu prvni a reknu, co mi vadilo, proc a jak to stacilo resit, pak je den dva ticha domacnost uplne zbytecne, ale ja nechci delat, ze se nic nestalo a nechat to v sobe dusit, aby to pak jednou bouchlo vsechno
Neviem co cakas od diskusie. Muz sa chova ako debil ale ty ho uz urcite mas za tie roky precitaneho. Ak ti to doteraz jeho spravanie nevadilo a napriek tomu si si s nim spravila tri deti tak to asi nebude pre teba taka hruza a skor len pracuju hormony.
@lobella taky bych to neviděla tak dramaticky... pro některé chlapy je prostě těžké uznat chybu a omluvit se, místo toho chybu ještě hodí na tebe... pokud nechce on, nic moc s tím neuděláš (akorát se pohadate). Jen mi přijde zvláštní, že sis toho všimla až teď, většinou se to projeví daleko dřív a častěji...
@lauriak cekam pohled zvenci, jestli jsem proste precitlivela, nebo on natvrdlej, samozrejme ze ho znam, ma spoustu jinych kladu, mel spoustu zaporu, ktere jsme za ty roky nejak vyresili, tohle si s sebou proste nese dal a ja se snazim,aby i tohle nejakym zpusobem zvladal resit,aby kolem sebe neublizoval, u nas doma se taky jecelo, ale ja se zarekla, ze tohle ve sve rodine nechci, proto se snazim s tim nejak pracovat
Každý jsme z nějaké rodiny....ale to není omluva. Nebudu se přece chovat tak, jak to ubližuje mým nejbližším. Čili snažit se to omezit, nebo, pokud mám problém to změnit, tak se zpětně omluvím.
Na druhou stranu většina mužů má trochu méně pestrou škálu projevů emocí než ženy. Bývají spíš naštvaní, než aby byli třeba lítostiví, smutní, zklamaní....Čili pokud bys byla chlap a druhý chlap na tebe takhle vyjel, spíš by sis ho srovnal a nastavil mu hranice. Řekl bys mu věcně že se ti nelíbí jak na tebe vyjel a že takhle teda ne. Prostě slovně věcně bez emocí by nastavil hranice. Konec tečka.
Spousta žen naopak dává emoce na první místo a sdělení až na druhé. Takhle funguje náš svět. V našem ženském světě v nás něčí pláč okamžitě vyvolá potřebu pečovat a utěšit. Proto, když nás něco zraní a my pláčeme, příjde nám nepochopitelné, že na to muž nereaguje tak, jako třeba naše kamarádka..Jenomže tohle chápou ženy, ale málokterý muž se v něčem takovém orientuje. Spousta chlapů je z toho zmatených nebo je jim to dokonce nepříjemné.
Co se týče omluvy tak v mužském světě se to rovná přiznání viny ( čili ohrožení místa v hierarchii). V ženském to znamená že dáváme najevo soucit a pochopení a o hierarchii tam nejde. Jenomže tak to muži nechápou. Omluvou muže tlačíš k tomu aby přiznal vinu. On cítí že neuděl nic špatně, jen vybuchl ale ne přímo na tebe, spíš zřejmě na tu situaci z pohledu řidiče...pokud má chlapskou hrdost tak se nemluví.
Doporučila bych si to tolik nebrat a nenechat tě to tolik zraňovat. Má tě rád, jen mu ujely kule. Snaž se mít nadhled.
Zkus s ním komunikovat slovy namísto emocemi. Jasně a stručně si vymez hranice. Můžeš říct že se ti nelíbí jak na tebe vyjel a že chápeš že třeba vyjel, ne vždy jde emoce udržet na uzdě. Na druhou stranu jsi mu sdělila že ti to bylo nepříjemné a zranilo tě to. Pomohlo by ti kdyby ti dal najevo že ho celá ta situace mrzí. Protože tebe to celé taky mrzí a nechceš být rozhádaná.
Nechtěj po něm omluvu. Chtěj aby řekl že ho to mrzí. Nebo že se něco mohlo udělat jinak. Nebo že něco nebylo ok. Ale nechtěj omluvu protože se jí velmi pravděpodobně nedočkáš.
Prostě v tom jsou vztahy takový brutál. Je třeba pochopit ten jiný, mužský svět. Je úplně jiný. Nemůžeme po chlapech chtít, aby byli jako naše kamarádky. Jsou jiní a jsou taky super;). Samozřejmě celý můj text neberte doslova. Každý jsme originál a nemusíme zapadat do obecných škatulky.
Ne vždy věci jsou pouze tak, jak se jeví nám. Mince má vždy dvě strany. Ve vztahu jsou vždy dva světy.
@voskovkyapastelky přesně to si myslím taky. Že nechce přiznat, že to auto přehlídl a potřebuje jinýho viníka než sebe 😎
A to na tebe vyjel takto poprve? Nebo nejak jinak nez obvykle, ze te to takto rozbrecelo?
Prece jenom, jste spolu 10 let, urcite tyto situace uz nekdy nastaly. A pokud ne, tak bud se a) deje neco mimoradneho a nebo za b) jsi diky tehotenstvi precitlivela a dotklo se te to vlivem hormonu vic nez obvykle…
Kazdy vztah je samozrejme jiny a kazdej ma jinou miru tolerance…
Mi treba tahle situace v aute neprijde nijak strasna. Ale to asi proto, ze my jsme schopni se takhle porafat i nekolikrat denne, kdyz na to prijde a jsme z toho veskereho kolotoce v nervu 😅 Proste je toho na nas moc. Tri decka, zadne hlidani, unava, nedostatek casu na sebe,… to je pak hned.
Muj nazor je, ze vezl tehotnou zenu, deti, nebezpecnost situace si najednou uvedomil a v tu chvili jsi Ty byla bohuzel ten hromosvod. Pak jeste videl, ze te rozbrecel. Zrejme z cely ty situace byl dost rozpacitej, věděl ze ma maslo na hlave a nekdo(a tvuj muz) to bohuzel resi prehnanou suverenitou a kopanim kolem sebe misto adekvatni omluvy. Asi bych to nevidela hned tak tragicky, i kdyz vulgaritu ja osobne doma neuznavam, ale kazdy to ma jinak. Taky jsem tehotna a myslim, ze i hormony s tebou delaji sve. Zkusila bych si o te situaci si znovu s odstupem promluvit. V klidu, neosocovat. Popis jak ses citila, nebo citis, kdyz.....
Rozumím, ze te to mrzi, ale proste mu ujely nervy, to se fakt stava.
@lobella muj muz je fajn, obcas byvala doma i italie, po letech jsme oba jiz klidnejsi a jeho obcasny blby kecy fitruju a neresim, vztekle vylevy taky ne. Za tech skoro 20 let co jsme spolu si nejak nevzpominam, ze by se za cokoli omluvil. Proste neni schopen nahlas priznat vinu nebo chybu. Spis vsecko svadi na mne. Co nadelam. Nic. Ale vim, ze mu to casem dojde a urcite vi, ze neco prepiskl. Ted uz z toho mame srandu, a uplne to vedem do absurdna, ze ja muzu i za to, ze... proste uplne cokoli, co se mu nepovede a ja na tom ocividne zadny podil mit ani nemuzu😅🤣
Nechápej to špatně, ale nevíme jeho verzi. Ty jsi těhotná, on řídil. Jestli jsi třikrát stihla říci jede tam auto, asi bylo dost času. Nechci obhajovat tebe ani jeho, ale v těhotenství jdou někdy ženy hodně citlivé a řidiči jsou zase citliví na kecání do řízení. Oboje ber prosím s nadhledem.
@lobella Myslim, ze je to, jak tu holky pisou. Neumi se omluvit a o to vic ho to nuti prehazovat vinu na tebe. Mam to doma celkem podobne, situace v aute se mi taky stala, kdy me hnusne setrel, ze preze me nevidi, nebyl teda sprostej. Omluvu jsem od nej slysela za 13 let snad jen jednou, kdy uznal, ze ho nastval tata a vyjel pak zbytecne na me. Jinak nikdy. A cim vic se mu snazim situaci vysvetlit a dostat z nej omluvu, tim zoufaleji hleda i stare "krivdy", co by na me prehodil, jen aby nemusel uznat svoji vinu. Brecet me videl parkrat a vzdycky to situaci jen zhorsilo, jako u vas. Myslim, ze nekteri chlapi proste nevi, jak na to reagovat a zazene je to jeste vic do kouta a jeste vic jim naskoci "nejlepsi obrana je utok".
Za ty roky uz jsem se naucila omluvu videt v tom, kdy se druhy den snazi bavit, delat vtipky, byt pozornejsi atd. Manzel mel detstvi dost osklivy, coz ho sice neomlouva, ze nedokaze zapracovat na sebereflexi, ale vim, ze to pochazi hlavne odsud, ne z toho, ze by me nemel rad. Nebo aspon doufam 😅. V okoli vidim i tady ctu hodne pripadu, kdy to maji chlapi hodne podobne - neco podelaji (viz vase situace - byl nervozni, ujely mu nervy) a neumi se za zadnou cenu omluvit. Nejsou takovi samozrejme (nastesti) vsichni, ale je jich dost. Pritom prave ta neschopnost omluvit se a snaha jeste urputneji hodit vinu na druhe je prave to, co ublizi mnohem vic, nez cela ta puvodni situace.
Takze shrnuto, mozna jsi precitlivelejsi, me by tato situace nerozbrecela, ale rozhodne nastvala. V poradku to v kazdym pripade neni, ale vim, ze sama jsem schopna na nej takto bezduvodne vyjet, to se proste obcas stat muze. Co je mnohem horsi, nez to, jak na tebe vyjel, je ta neschopnosti rict promin, ujely mi nervy. Na to, jak to zmenit, jsem za 13 let neprisla. Ale rozhodne bych netolerovala ty vulgarity, to bych mu velmi razne rekla, ze to bylo naposledy, kdy se se mnou takhle sproste bavi, navic pred detmi.
Ja si tu precitlivelost na rev nesu zase z me rodiny, kdyz se nasi hadali, nebo se jecelo, mela jsem z toho hrozne nervy, kolikrat u toho padly vety, ze se rozvedou, nebo kdyz jsme zlobily, tak ze pujdem do decaku, zpetne chapu,ze to byly jen kecy nemyslene vazne,ale recene v afektu,ale je to ve me porad, s chlapem se takrka nehadame, vse se snazim resit hned kdy jsou emoce na uzde, ale kdyz pak takhle na me vyjede, jednak ac se branim jak chci, stejne se mi spusti slzy,stejne jako v detsvi,kdyz na nas nasi jeceli, a jednak nechci,aby v tomhle vyrustaly nase deti, bud si odnesou trauma jako ja, nebo blbe vzorce chovani do svych vztahu, nikdy jsem nemela italskou domacnost a pokud se chlap projevil jako vic temperamentni,sla jsem o dum dal, vztah je i o respektu a ucte, kam rvani na druhe podle me nepatri
Jinak necekam jako doslova omluvu,ale neco jako, jsem se lek,kdyz jsem ho nevidel, nechtel jsem tak vyjet....staci, proste nejakou sebereflexi...i ty deti pochopily,ze se neco deje a nechapaly proc se "zlobi na me"
Chování tvého manžela je fakt strašné a je mu to přijde normální,když v tom vyrůstal,no tak ti měl říct opři se víc dozadu nevidím přes tebe,můj manžel si tohleto všechno hlídá sám,jestli auta jedou nebo ne a můj taťka zase chce po své ženě ,aby mu říkala jestli něco jede, každý mu to vyhovuje jinak a ta omluva,prostě se nerad omlouvá nebo ho to spíše nenapadne se omluvit nevidí důvod proč by se měl omlouvat,tak mu řekni já ti ty auta hlídat nebudu,hlídej si to sám ty jsi řidič a za těch 10 let si ho mohla trochu změnit,aby se choval líp
@martinka0209 my prave jezdime stylem,ze ridic se rozhledne,ake spolujezdec mu rika, jestli zprava jede nebo dobry muzes...takze byt nastvany,ze kecam do rizeni to nebylo, proste on se rozhlidl, nevidel, ja rekla jede...a promin vytka, ze jsem ho mohla za tech 10 let zmenit, mi prijde mimo...vychovat ho meli rodice a no za tech 10 let je chovanim opravdu jinde nez byl, ale jako zazraky fakt nedokazu, navic kdyz ten clovek neco menit nechce, nevidi problem, neni to pocitac, kterej preinstaluju a vymazu chyby
No, a nevidi on tu situaci tak, zes to auto nevidel, protozes mu do vyhledu strcila hlavu, jak jsi tam koukala? A proto ma treba dojem, ze za to nemuze?
A jinak jo, me prijde, ze trochu precitlivela jsi. Svedla bych to na tehotenstvi
@tereza0111 vzdycky jsem prilepena k sedacce,aby prave videl, ale rikame si stejne...nevim, chapu,ze clovek vyjede, ale proc sproste, proc po chvili nemuze rict,ze prestrelil? Ja na nej takhle vyjet,tak se mnou nebude mluvit a bude nastvany,ale kdyz to udela on,je to v poradku?
@lobella A jak jste to meli na začátku vztahu? Takový byl vzdycky? Je třeba si uvedomit, ze si nenachazime identicke dvojce, ale cloveka, co pochází z jiného prostredi, byly tam jine vychovne metody, ma jine vzorce chovani. Treba zdaleka ne kazdemu vulgarismy ve vztahu vadi. Tobe ocividne ano, stejne tak jako krik, potazmo zvysovani hlasu. Je to naprosto logicke a rozumim tomu, sama jsem mela otce urvaneho cholerika a bylo to priserne. Nicméně jak jste to meli nastaveno od zacatku vztahu? Je takovy az posledni dobou nebo byl vzdycky? Jestli se ted neco zmenilo k horsimu, je treba o tom mluvit, mluvit, mluvit, ze takhle tedy ne. Pokud takhle jedna od začátku (ulevi si a za chvili o tom nevi, ale ty o tom premyslis jeste dalsi tyden), tak tezke ho ted menit, nektery lidi to takhle zkratka maji. Uchop cely ten problem jeste jednou a z cele perspektivy, neres jednu konkrétní situaci. Nicméně precitilivela opravdu jsi. Ale jsi tehotna, mas na to sakra narok. O to vic by partner mohl byt citlivejsi, ale chlapi jsou v tomhle levkdy proste pařezy, no. Nesnaz se na nem videt to nejhorsi, najdi si ty klady, proc jste spolu a proc jste se dali dohromady. Pak trochu zhodnot(racionalni optikou) to jeho chování v dlouhodobym horizontu a kdyz ti z toho vyjde, ze se chova hur a hur, tak vymez jasny pravidla. Ale jestli je zaver takovej, ze na tebe jednou vylít a ty ses z toho rozbrecela....tak to nech plavat. Jemu ujely nervy a ty mas hormony. Vic bych situaci nepitvala a jela dal
Vite co je na tom paradox? Ze autorka to jiz nekolik dni resi, s babama to tady analyzujeme ze vsech moznych uhlu, priciny, nastavene vzorce, hluboka psychologie, dva tabory “hulvat” vs. “ujely mu proste nervy”…. Zkratka problem na nekolik dalsich tydnu. A manzel? Ten o tom uz davno nevi! Pro nej to byla zalezitost par sekund 🤣
Ale ja se ti neposmivam, uplne te chapu, ja tez furt analyzuju, ale jako s tim chlapem to tak urcite je 😄
A z toho vyplyva, ze vetsinu potizi a zklamani vytvari jen a pouze nase hlava 😇 zadne drama se nedeje ☺️
@exbordelar je to tak, mam to stejne. Moje hlava to resi tyden, chlap o tom za minutu nevi😅. Ale jak to v ty hlave predelat, na to jsem jeste neprisla. Docilila jsem zlepseni, to jo, ale ze bych to nerozebirala vubec, to asi nehrozi🤣
@exbordelar resim to,protoze on vyjel, on nad sebou ztratil kontrolu a serval me, aniz by ho to trapilo, aniz by se nad sebou zamyslel, jestli neprestrelil? Proc by nad tim mel premyslet a trapit se tim, kdyz jemu se nic nestalo...a vis co je u nas paradox? Ze on ted nemluvi se mnou, protoze si mysli,ze nic neudelal a bylo mu ukrivdeno za neco co neudelal ,takze ja se s nim bavim normalne a on se mnou ne...neumi si o tom promluvit, kdybych na nej vyjela takhle ja, bude urazeny tyden a rozhodne to nehodi za 5 minut za hlavu
Tak nekdo nejakou radu, krom kopnou do zadku? Chlap stale nekomunikuje, po vecerech kouka na serialy, kdyz za nim dojdu, abychom si promluvili, sotva odpovi na pozdrav, to mu mam vyrvat spunty z usi, aby na me reagoval?cokoliv reknu,dela, ze me neslysi, predtim jsem.byla nastvana, ale ted me to tak mrzi
@lobella Mně tuhle tichou domácnost dělá chlap taky. Docela mi funguje to, že mu pěkně zostra řeknu, že jestli má problém, tak si to můžeme vyříkat a jestli ne, tak ať se laskavě odfoukne, jde to třeba vychodit ven a chová se jako dospělý. Žádný chození okolo horké kaše, ale stručně a jasně, že jsem jeho žena a tohle doma tolerovat nebudu.
@jeyre to je u nas typicke, chlap udela botu, kdy me to rani, ale ve finale je nastvany on, proc se na nej zlobim,kdyz on nic neudelal, takze ve finale vzdycky dojdu ja, proc se jako nebavi a jestli si to nechce vyrikat...jenze vzdycky jsme to vyresili max do 2 dni,ted jsme se chytli v nedeli, je patek a on proste dela ze nejsem
@lobella Asi to ted nechces slyset (kdyz cekas, pocitam-li spravne treti dite), ale pes je zakopany v tom, ze u nich doma po sobe rvali. Je na tohle jednani holt zvykly a divny mu to neprijde - proto se taky ted chova, jakoby se nic nestalo. Radu nemam, protoze kdybys s nim nemela deti, tak bych ti rekla, at od takovyho chlapa prchas. Protoze on bude jen pokracovat v tom, co videl doma. Ted uz vam zbyva asi nejaka terapie - pokud s ni bude souhlasit, ale asi ne. Protoze on asi nevidi, ze by delal neco spatne. Preju hodne sily.
PS. a tu situaci s autem jsem zazila taky s jednim byvalym. Byli jsme zrovna na dovolene ve Francii a stalo se presne to, co u vas. Ja byla uplne jako oparena, nejsem zvykla, ze na me nekdo rve. Pamatuju, ze jsem mu to dala tenkrat sezrat, choval se pak jak milius, ale ve mne to zustalo dlouho. Nastesti je tento clovek mym byvalym. Diky bohu jsme spolu nemeli deti.