Ahoj holky, už dlouho mě trápí situace mezi manželovou rodinou a námi. Tedy mezi tchánem, jeho dcerou a 15letou vnučkou. Vztahy máme skvělé. Mám je ráda a oni mě. Pravidelně se navštěvujeme, ale...
První vnučka je odmalička vychovávána v nekritické opičí lásce. Má vše, na co si vzpomene - nejnovější ultrabook, iPad, iPhone, oblečení za desetitisíce, soukromá škola, 3x ročně exotická dovolená.. Na cokoliv potřebuje peníze, vždy dostane. Vše je dovoleno, ve výchově žádné hranice. Nikdy jsem proti tomu nic neměla a nijak nic nekomentovala - pokud mají, ať dají, jejich věc, stejně jako výchova. Před časem začal mít tchán problémy v podnikání, jeho firmě se přestalo dařit. Půjčili jsme mu peníze z našich úspor. Automaticky jsem manželovi řekla, že mu pomoct musíme a šla do banky. O týden později mi švagrová volala s tím, že je v obchodě a kupuje s tchánem své dceři už třetí (!!!) Air Maxy (boty, co stojí 2500,-). Předchozí dvoje už nosit nechce... K narozeninám si přála bazén. Samozřejmě ho dostala. A financovaly jej naše úspory. Nám za chvíli odejde kotel, díky poslaným penězům se budem mýt nejspíš v dešti, protože slečna se koupe v bazénu.
Nejvíc mě ale trápí jedna věc. Naší dceři (6m) tchán ani švagrová nikdy nic nedali. Ani jako novorozeněti nebo k svátku. Prostě vůbec nic.
Já jsem byla odmalička vychovávána ve skromnosti (a chci k tomu vést i naši dceru). K narozkám jsem dostala triko, bonbošku a hotovo. Moji rodiče moc peněz nemají, taky jim občas vypomůžu. Moje máma malé vždycky něco přinese. Nějakou prkotinu za pár kaček. Jsem vždycky tak hrozně ráda, že můžu říct "Koukej, to máš od babičky." Těch věcí od ní si tak nějak víc vážím. Nechci, aby můj příspěvek vyzněl, že z nich chci tahat peníze. Já i manžel si je umíme vydělat, příjmy máme hezké. Taky nechci, aby malá byla rozmazlenec, který od dědy dostane vše, na co si ukáže. Mě moc trápí ta nespravedlnost. Proč má jedna vnučka vše a druhá nic? Jsem jedináček, tohle jsem nikdy nezažila. Bojím se chvíle, kdy si naše dítě začne uvědomovat, že její sestřenice je zahlcována drahými věcmi, zatímco ona od dědy nedostala ani chrastítko k svátku. Co jí řeknu?
@rozcarovana Víš, já si myslím, že je poměrně brzy na to srovnávat, vzhledem k věku obou vnuček - 15let/ 6 Měsíců 🙂.
Ty jsi si jistá, že v půlroce ta první vnučka dostávala první poslední? Půlroční miminko pro okolí přeci jen tak nějak patří k mamince..........Myslím si, že si zájem svých prarodičů Vaše malá získá, neměj strach 😉
Může tě to trápit, ale je fakt, že srovnáváš nesrovnatelné patnáctiletá slečna a půlroční dítě. Co taky tak malému děcku kupovat, že? navíc ty si myslíš, že ona ví, co znamená to ti koupila babička?
Jiná otázka je ta půjčka. Nezlob se, taky je pro mne rodina na prvním místě, ale půjčit komplet všechno a nenechat si ani rezervu, kdyby něco odešlo, je pěkný nesmysl. Notabene když víš, že kotel odchází. Takže jediné, co můžeš udělat je modlit se, aby kotel vydržel a poslat manžela za tchánem, aby vám alespon něco vrátil, před zimou. Nic víc. A příště trošku rozvažovat.
Tohle je bohužel vaše chyba.. Půjčovat peníze, když jich nemam dost, je blbost...člověk by měl půjčit peníze jen v situaci, kdy si může dovolit ty peníze už nikdy neuvidet.
@rozcarovana Tezko soudit rozdelovani darku a pozornosti mezi vnucky, treba k tomu vazne dospeji casem, i kdyz si neumim predstavit, ze by nekdo (u nas KDOKOLI z rodiny a blizkych pratel) neprinesl darecek novorozeneti.
A obdivuju, ze jste tchanovi pujcili, i kdyz sami nemate extra nadbytek, tomu se totiz rika RODINA, ne chyba. A proto rozumim, ze Ti prijdou nespravedlive nakupy zbytecnosti pro neter z vasich penez. Nespravedlive je totiz dost slabe slovo. Je divne, ze to tchanovcum neprijde divne, asi budou potrebovat trknout. Klidne bych to zahrala 'na litost' - bohuzel potrebujeme aspon cast pujcky zpet, kotel potrebuje servis / musime koupit novy, mrzi nas to, ale jinou moznost nemame, ... Dupnout si bych taky neumela, zvlast kdyz jsou vztahy tak dobre, ale dojit jim to musi.
@rozcarovana Jedinou možnost vidím v tom to tchánovi a švagrové jasně,rázně,ale klidně a s citem říct. Není přece možné,aby z vašich peněz kupovali neteři boty a bazén. Pořád píšeš jen tchán a švagrová,to je švagrová sama,bez partnera? Pokud ano,možná jí to chce tchán vynahradit,třeba to jako samoživitelka měla těžké a tak se jí,jako dceři a vnučce ,snažil pomoct a teď už to bere tak nějak automaticky. Na srovnávání je opravdu ještě moc brzo,souhlasím s holkama,s 15-i letou slečnou,která je ještě k tomu,jak jsem pochopila,od mala s ním (třeba spolu i bydlí?),si jistě má víc co říct než s půlročním miminem. Uvidíš,až vaše malá povyroste a začne mu říkat dědo a motat se kolem něj,taky z ní bude celý poporděný 🙂 Akorát ty peníze bych teda zcela určitě požadovala zpátky,aspoň tedy část nebo se domluvot na jasně daných splátkách a hlavně vysvětlit důvod,proč je potřebujete vy teď víc než on. A příště si to líp rozmyslet...
@rozcarovana zazila jsem neco podobneho a ta nespravedlnost ve mne drima dodnes. Ve zkratce, manzel ma hypoteku na byt jeho rodicu, ktery musel odkoupit, aby tchan zaplatil dluhy a svagr a keho deti maji ted spoustu darku a pece, protoze my jsme jim zachranili zadek. Svagrovi nedali ani korunu, jenom berou. Resit to nesmim, rodina je posvatna a navic to pravo resit nemam, nemam sourozence, abych to pry pochopila. Takze te plne chapu...
Nežárlíš trochu na slečnu? Že má vše na co si vzpomene?
A srovnání 15 leté pubošky a malého mimina je směšné, co se týče potřeb. Zkus méně sledovat, co se děje u jiných a bude ti lip
@rozcarovana Já někomu z dobrý vůle půjčit peníze a on by je pak utrácel za p*čo*iny tak bych si ho pěkně podala. Rodina, ne rodina je to prostě sprostý! To ostatní bohužel nijak neovlivníte a myslím, že nemá cenu to řešit. Buďte ráda, že má dcera alespoň jedny prarodiče, který jí navenek projevují lásku a manželovo rodiče neřešte. Chápu, že vás to mrzí, ale vážně s tím nic neuděláte. Horší je pokud to neřeší ani manžel a jsou mu jedno i ty peníze..
Tohle jsrm zažilaxs vkastními rodiči. Nejradši měli a mají mou prvorozenou. Brali jí na dovolené,kupovali dárky... druhá a třetí už je tak nebrali. Ale nedá se s tím nic dělat. To se prostě nevynutí.
@rozcarovana mám dotaz - ta 15letá vnučka je dcera dcery dědečka a babičky nebo dcera syna dědečka a babičky? Protože podle mé zkušenosti je to velký rozdíl. Moji prarodiče z otcové strany vždycky upřednostňovali děti svých dcer a ne mě a bráchu - teda děti svého syna. A zůstalo to tak až do dospělosti. Já s bráchou jsme byli černé ovce a ostatní byli úžasní. Netrap se tím, kašli na to, já jsem rodiče svého otce nikdy nepotřebovala a ani k životu nepotřebuju. Hlavně že dceru máte rádi vy a to je hlavní
@anelamates Jasně, já chápu, že 15letý puberťák je finančně náročnější než mimino. Nechci po nich výbavu za tisíce. Ale aby jedno dítě dostalo k svátku tablet za 15 tisíc a druhému nebylo ani popřáno? Tebe by to nemrzelo? Ta moje určitě neví, že ji danou věc koupila babička. Spíš to těší mě a já tu radost dám najevo i jí. Že si babička na malou vzpomene. Prostě to tak mám.
K té půjčce: Asi jsem se špatně, spíš nadneseně vyjádřila. Není to tak, že bychom jim půjčili a sami neměli ani na chleba. Ne, manžel vydělává opravdu pěkné peníze, já vlastně taky. Spíš mě jen mrzí, že peníze, které měly být v dobé víře půjčeny za základní věci a případně na záchranu podnikání, jsou zbytečně utráceny za rozmary rozfrcané puberťačky.
@verka4d Švagrová je rozvedená. Otec na dceru slušně platí a často si ji bere. Tchán žije sám kousek od švagrové. Jsou spolu velmi často.
@drakenn Ne, opravdu nežárlím. 😅 Víš, já netrpím nouzí, byť to tak mohlo vyznít. Svou rodinu bych taky mohla zahltit drahými věcmi, ale proč? Já smysl peněz vidím jinde než v utrácení za troje stejné boty za dva a půl litru. Ale jedno přiznám. Ta nespravedlnost mě štve. Nemrzelo by tě, kdyby vlastní rodina měla finance a přesto svému vnoučeti k narození nepřinesla ani ubrousky? Zatímco druhé vnouče dostává běžně věci za desetitisíce?
@milius Je to dcera dcery. Možná to bude tak, jak píšeš. Ale tchán se v synovi (mém manželovi) velmi vidí. Pořád říká, jak je na něj hrdý, co dokázal, atd.. Proto se divím, že naší dceři ani nepopřeje.
@rozcarovana jasnĕ.moji prarodiče se v taťkovi taky viděli.ale matka jsi ty,snacha, a to je vždycky jiné.vidím to i u tchýně.ne tak markantně jako u svých prarodičů,ale jsou jí bližší vnoučata od dcer nez od nas.hold my snachy to máme těžké 😄
@rozcarovana šmarja, člověk si (podle mě naprosto oprávněně) posteskne a hned je označen za žárlivou a nepřejicí furii 😎 to je možné fakt jen na diskusi na novinkách a tady😀 vaše postesknutí naprosto chápu - také by mě mrzelo, že malá od dědečka nedostane vůbec nic. Naši jsou taky v hodně náročné finanční situaci, ale nenapadlo by je malou ošidit např. na svátek nebo na narozeniny - to by oni brali jako naprosté selhání. Byť by to měla být ptákovina za pár kaček. Ale myslím si, že ve vaší situaci hraje opravdu velkou roli "dcera dcery a ještě k tomu rozvedené dcery". V naší rodině to tak dělá moje babička - my, vnoučata od její dcery, jsme za hvězdy, vykládá všem jen o nás, chlubí se námi a silně nás preferuje před vnoučatama od jejího syna. My jí to pořád vyčítáme, ona to pořád nechápe a většinou to skončí jen zbytečným hašteřením🙂 To prostě nevysvětlíte. Ohledně půjčky přeju pevné nervy - mám s tím velké zkušenosti 😎
@rozcarovana To nemusí být jen díky tomu že je to vnučka dcery i když svůj podíl to má taky . U nás 2 vnučky dcery kupovala jim, davala jim dárky ale to stejné i 2 vnukům od syna. A když se po delší době narodil ještě 1 vnuk od syna a od dalšího syna 3 vnučky tak už ne tak časté výlety, ale byli taktež i nějaké menší dárky. Krom mě na mě "babka " kašle od mala. Štvalo mě to když zavolala našim at přijedou za ni segry že jim něco koupí jo koupila tašky s x ks nového oblečení a mě nekoupila nic. Ale taky to je vidět na tom vztahu ona se ke mně nikdy nechovala jako babička proč ja se k ní mám chovat jako vnučka. A hodně protěžuje jednoho syna před druhým o jednoho se zajímá, píše mu, jezdí za nim i když je dál. Za tím druhým který je blíž nejezdí, nezavola nic a nevysvětlíš ji to že je to hnusne chování. Člověk by si to měl uvědomit sam a ne aby mu to druhý vysvětloval...
@rozcarovana Tak ono to spíš bude tím, že takhle malému dítěti se nic moc dávat nedá, a přát mu, no.. Taky jsem své půlroční neteři nepřála k svátku, protože mi jaksi není jasné, jak bych to měla udělat, a přát rodičům k tomu, že má dcera svátek, to je ujetý. Navíc ono muži ta mimina leckdy nechápou. Je jasný, že pubescentovi se dary vybírají líp, zvlášť pokud si sám řekne. To, jestli ji rozmazluje, je tchánova věc.
Že tě štve ta půjčka, tomu rozumím- poučení pro příště.
Naprosto vám rozumím. Chápu tu naštvanost a přijde mi na místě. A mimochodem nejsem toho názoru, že dávat něco/přát apod. 6měsíčnímu prckovi nemá smysl. Moje ségra s malým od miminka tráví čas a ač je mu necelých 8 měsíců, mají krásný vztah, s mými rodiči naprosto úžasný, s manželovou rodinou je to bohužel někde jinde a pláče tam... holt si někdy ti lidé neuvědomí, že s miminkem je třeba vztah budovat...
@rozcarovana No tak já se přiznám, že půlročním vnoučatům jsme k svátku nepřáli. Nikdo. Zabte mne. JO, na roční narozeniny dostali pusu a malý dort k rozmatlání, ale v půlroce nic.
@anelamates Ale třeba dávají rodinní příslušníci k narození třeba plenky, ubrousky, hračky atd. Je to samozřejmě o zvyku rodiny, ale právě o to jde, o tom tu zakladatelka mluví, že jedné mnoho zbytečně a druhé nic. 😉
@rozcarovana četla jsem jen úvodní příspěvek, ale za sebe řeknu..že ti rozumím..já si nedovedu představit, že by malému nikdo nepřinesl dárek nebo mu nepopřál a je mu taky deset měsíců...moji rodiče mu založili účet a dávají mu tam penízky, aby si v 15 mohl koupit něco většího..a nemáme se nikdo špatně, ale na drahé dárky nemáme..🙂) A náhodou, mezi námi, mám dojem, že 10 měsíční mimčo má snad už taky svoje potřeby..já třeba nemohla kojit a tak nás sunar na měsíc vyšel 3000,-/měsíčně + plenky..tak jako co..??🙂 A taky už se hraje s hračkama..Já si myslím, že tyhle rituály nejsou nikdy zbytečné..A koupit dárek, jakýkoli i v hodnotě 0,000prd má cenu taky vždycky..Přeju Ti, ať se to změní a malá bude mít hodného dědečka..🙂
K narození ano, to dáme dárek mamince, takový o jaký si řekne, ale přát k svátku půlročnímu dítěti? To se nezlob, to by nenapadlo u nás nikoho. A dokonce myslím nepřejeme k svátku ani ročnímu, ale to si už nevzpomínám - ne nepřejeme. K narozkám ano, to se oslava dělá, ale svátek prcek nechápe. Až později.
my to máme dost podobně, teda ne v takové míře, ale vnoučata od švagrové jsou upřednostňované před našima dětma - tráví tam mnohem víc času, tomu staršímu je 8 a pokaždé odsud odjíždí s novým legem nebo jinýma věcma. Švagrová tam děti odveze kdykoliv potřebuje, chce jet někam na víkend s partnerem, kamarádkou apod...teď tam tráví skoro celé prázdniny, moje děti si tam vezmou tak 1x za rok a to většinou ještě když je fakt nejhůř a ještě s kecama. Už jsem to přestala řešit a trápit se tím, ale až budou děti větší a sami to uvidí a nebudou tam třeba chtít rozhodně jim to nebudu rozmlouvat
tak u nas preji k svatku i narozeninam od malickeho miminka obe strany babicek a dedecku - smskovou formou, prectu si to ja a vim, ze na ne mysli a vzpomenou si a je to pekne!!!byt z toho dite nic moc nema, ale ja vidim, ze nezapomneli!!! jinak od muzovych rodicu dostal pred narozenim nas syn nejake oblecky, dcera uz ne a vubec me to netrapi.....kdo chtel, tak dal, kdo ne, tak nedal, stejne mi to prislo tolik zbytecnosti -se to ani nevyuzije 🙂)) ale jinak narozeniny, vanoce vzdy, na navstevach sladkosti a ovoce, takze u nas dobre
stvala by me ta pujcka, ze to je fakt na kraviny pro mladou holku-at si to jde zkusit vydelat na brigadu 🙂))
Takže s tím přáním je to tak, že to vadí spíš dospělým. No ale u nás slaví oslavenec, ne zástupně rodiče, takže to děláme takto. Rodiče neřeší náš vztah k jejich dětem, protože vědí, a tak řešit nic nemusí. A v dárcích ta láska opravdu není.
me nevadi, kdyz nenapisi, naopak me potesi, kdyz napisi, a jak pisu kdo da, tak da, kdo neda, tak neda...........je mi to v podstate burt, kdyz nedaji, nezlobim se, kdyz daji, tak to potesi .-)))) nic neocekavam 🙂))
Naprosto to chápu, když se narodila moje dcera, dostala jako přivítání do rodiny od každého něco... nějakou malou prkotinu, chrastítko, plenky atd.. ode všech, i když peníze nebyly. Mám bratrance, tomu můj děda nakupuje první poslední, cokoliv chce a mé dceři dali pohled s jejím jménem. Vím, že z toho nemá rozum, ale mě jako rodiče to zamrzelo. Děda má peněz dost, kdyby neměl, ani nepípnu, ale dal mi pohled, u toho zahlásil, že jede do Chorvatska a že ještě musí bratranci koupit nějakou hru na PlayStation. Takže vím, že to není žárlení nebo něco, ale chápu, jak moc to zamrzí. Pokud se dostal váš děda do potíží, že potřeboval půjčit a z půjčky nakupuje drahé zbytečnosti pro druhou vnučku, určitě bych si s ním sedla, že na to ta půjčka fakt nebyla.
Nedivím se, že se děda dostal do finančních potíží, když z pujcenych peněz určených na záchranu podnikání nakupuje takové kraviny, s takovou bude v těch, pardon, s*ackach brzo zase.
Jo a co se týče toho přání, náš syn dostal po narození aspoň malou hračku dokonce i od pani, co k nám chodí uklízet. Dost by mě teda zarazilo, kdyby mu nic nedal děda. Svoji neteri jsem přála k svátku, když ji byl asi měsíc a dala ji aspoň kousátko.
@rozcarovana No, já jsem manželka syna a jak tady mnohé nade mnou psaly, vnímám rozdíl u mnaželových rodičů jak přistupují k nám a ke své dceři a její rodině. Bytovou situací počínaje (markantní rozdíl mezi tím jak zaopatřili dceru a syna a stále ještě jí pomáhají a mluví o tom před námi) a dárečkama pro vnoučata konče. Když se malá narodila, do porodnice jsem dostala dvě čokolády, krabici džusu a jabka, pro malou jsem dostala od manželovy rodiny dvě chrastítka. Na oblečení jsem za celou dobu na malou dostali jeden obleček ze sekáče co mi tchyně vložila do rukou se slovy "skvělý úlovek za 10 korun, to jsem tam nemohla nechat". Já mám skoro všechny hadříky půjčené od sestry a oni to ví, ale i tak by mohli něco donést, ale nic. Tchyně se mě zptala jestli nepotřebujem nějaké oblečení pro miminko týden!!! před termínem porodu. To už jsem samozřejmě měla všechno sehnané a nachystané. Nemůžu se zbavit pocitu že to bylo schválně, když jsem během těhotenství sháněla všechno možné, tvářili se že se jich to vůbec netýká. Jo, ale dostali jsme od tchyně minulý týden plastovou houpačku, zatím teda nevím kam ji v bytě pověsíme. Chtěla tím zamáznout že zapomněli na slíbené hlídání, to jsem byla strašně vytočená. Bohužel taky nevím co s tím, říkat si o nic nechci, ale mrzí to.
@alkuska Nezlob se na mě, ale když si to po sobě přečteš - to je vážně jen můj pocit, jak příšerně nevděčně to zní?
Vykalkulovat, co přesně mi přinesli do porodnice před půl rokem - džus, jabka....To snad ani nemůže být myšleno vážně 😀
Jako jo, věnování pozornosti a péče je jedna věc, to mrzet může hodně, když prarodiče vnouče přehlíží. Ale počítat ,,kolik dostali oni a kolik my" - to je prostě strašný, promiň.
No.. je to blbý, ale co naděláte. Maximálně si s nima o tom můžete v klidu promluvit. Manželova babička měla tři děti. Dvě holky a kluka. Jedna holčička jí zemřela asi v 5 letech a tak se přilnula hodně k té druhé a několikrát pak i prohlásila, že dcera je víc, než syn. Není zlá. Je to moc hodná paní, ale i tak prostě protěžuje spíš rodinu dcery než syna a je to znát. Stejně se pak chovala i k vnoučatům - podle toho, čí jsou. Jasný, že to manželovi a jeho ségrám bylo líto, že babička spíš tíhne ke vnoučatům z druhé strany (od své dcery), ale s tím se nedá nic moc dělat..