Je to normální chování?

Osobně mi to připadá takové hraniční, ale jestli byla taková už dříve (píšeš když jsi ještě byla doma), tak s přibývajícím věkem se tyhle "úchylky" spíš zvýrazňují a určitě bych nečekala, že se maminka změní, případně bude ochotná chodit na terapii apod... Snažila bych se to brát tak jak to je a nebrat si to osobně (jako že ti nedůvěřuje).

Mně to tedy normální nepřijde, ale dělat se s tím asi nic nedá. Můj taťka je taky hrozně opatrný na věci a nedokáže pochopit, že věci se prostě i při sebevětší snaze rozbíjí či zničí. Do teď mám na nechtěně rozbité věci v dětství ošklivé vzpomínky. Celé dětství neustai napomínání, to nedělej, nebo to rozbiješ...

@ireniq Já si to právě osobně beru 😒

@anakolut No a já to poslouchám i teď 🙁 ale asi každý má nějakou úchylku...

To já taky, ale směřuje to na mé děti. ..

Myslím, že to bude mít kořeny v její výchově. Že ji rodiče učili vážit si věcí, zlobili se, když se s něčím něco stalo apod. a vyústilo to až v tuhle skoro úzkost. Vidím to i na sobě, kdysi prostě těch věcí nebylo tolik co dnes a bylo normální, že se dětem třeba vynadalo, když si ušpinily novou bundu nebo v nových teniskách vlítly do louže. Věci jako věž nebo i CDčka byly vzácné a tak se k tomu přistupovalo. Pak si to člověk nese s sebou životem a je na něm, aby se to snažil nějak korigovat. Mně třeba vadí leccos v tomto směru, ale učím se si kousnout do jazyka a racionálně si říct, že to nevadí. Podle mně když člověk chce, dá se to dostat pod kontrolu tak, aby tím neobtěžoval okolí a taky sebe. Ale zase spousta lidí to nevidí, to může být případ tvojí mamky a pak se s tím blbě cokoli dělá. Tak bych si někdy když bude chvilka, s ní v klidu sedla a zeptala se jí na to - ne, když zrovna bude taková situace viz pračka, ale právě, když budete řešit něco úplně jiného a bude dobrá nálada. Možná si to uvědomí a sama ti řekne, zda ji to samotnou štve, ale nemůže si pomoct, nebo zda si třeba myslí, že bys fakt něco mohla rozbít atd.

Řekla bych,že je to silnější forma obsedantniho chování. Silné kafe byl třeba Sheldon z TBBT 😊

Řekla bych,že je to silnější forma obsedantniho chování. Silné kafe byl třeba Sheldon z TBBT 😊

a mluvila jsi s ní o tom?

@jarla Jo ale nikdy mi nic pořádnýho neřekla, jen "to víš, bojím se".

Ha.. já jsem taková na pračku. Chlap raději vypere, když nejsem doma. Nevím prostě proč.. :D jakmile chce něco vyprat okamžitě se zvedám a musím to udělat já. Každopádně pokud to trvá celý život už si asi zvyklá? Nevím proč by to nemělo být normální, prostě taková je.. prostě se bojí aby se to nezničilo. Hele trochu mi to připomíná tchýni. Tak jak něco dostane opatruje to jako oko v hlavě, sotva to zapne. Neustále říká, že za ní když byla malá si takové věci nemohli dovolit nebo nebyly. Takže si všeho váží a buď to nechává dlouho v obale nebo si to obsluhuje sama. A mě nikdy nenapadlo se nad tím pozastavit a ptát se zda je to normální. Nebo nedej bože přemýšlet nad tím zda je to nějaká porucha.. 😉

Jo a pračku u ní taky nemůžu pustit.. :D ale já už jsem si zvykla, je holt taková.

@tasimia No jo, ale mně to přijde jako kdyby si myslela, že neumím otevřít pračku... Ona vždycky říká že byla drahá (10tisíc), a abych něco neurvala. Jako já mám taky pračku, ještě dražší, a nevím co bych na ní mohla zničit...

Ono si to tak nesmíš brát. Mi to u ní na začátku přišlo taky takové zvláštní, že prostě snad umím vyprat. A po čase už mi to bylo jedno, přišlo mi to normální.Nevím proč bych si to měla brát osobně jako,že si myslí, že neumím prát nebo tak. Je holt taková a takovou jí zbožňují. Prostě tvoje mamka je taková tak se s tím smir. Jiná nebude a je taková celou dobu 😉

promluvit si s ní o tom můžeš, ale sama říkáš, že k takové opatrnosti nemá vlastně důvod, je to trochu úchylka (skoro každý má nějakou) a pomůže hlavně to, když se s tím zkusíš smířit a nebudeš si to brát osobně. Z toho, co píšeš, to nevypadá, že by to myslela osobně. A je asi větší šance, že se podaří změnit přístup tobě, než jí.

Měla jsem to samý s tátou, když jsem si dovolila pustit sama doma na videu pohádky, přišel z práce a málem ho kleplo, začal lítat po bytě, sundal si ponozku a lestil display, že jsem to umacala prstem, jak jsem Tam tu kazetu dávala... Vygradovalo to časem tím, že jak se začaly prodávat televize s dálkovým ovladačem, tak už nám to prostě do ruky dávat musel, tak je aspoň oblepil sáčkem, aby ty ovladače nebyly umastene od nás... Měl ejstte pár věcí, kterými nám doma pěkně pil krev a po čase jsem zjistila dle strýčka Google, že za to prostě nemůže, sedí na něj úplně to obsedantni chování a já mám zřejmě nějakou formu po něm... Nemohu odejít z bytu, pokud je bordel doma.. Neuklizene nádobí, hračky po zemi, atd.. Teda jako můžu odejít, ale pěkně mě to štve 🤣🤣🤣

@eleanora84 Jo oblepený ovladač v igelitu se u našich taky nachází. Ale to mě děsí že to může být dědičný, já taky nemůžu odejít když je nepořádek. Ale já teda celkově musím každý den uklízet, jinak jsem jak na trní 😲

@eleanora84 tak to mám trochu já, jeden čas jsem nemohla odejít do práce, pokud nebyla ustlaná postel 😂 a teď když někam jedeme (nepočítám na ven, do města), ale někam dál, k nasim, tchýni, na výlet.. tak nerada jdu z domu, když je půl obýváku plný hraček, pohazeny oblečení a tak... Vše má své místo 😂🙈