Je sobecké ukončit vztah bez lásky?
Ahoj, vím, že moji situaci za mě nikdo nevyřeší, ale už se začínám ztrácet v tom co je správné a co ne. Jsem vdaná jen pár let, byla to obrovská láska, strašně jsem tomu věřila, že nic takového už nikdy s nikým cítit nebudu. Vzali jsme se téměř okamžitě, všichni mě od toho odrazovali a já pořád věřila, že s láskou všechno překonáme...... Jenže jsem jaksi nepočítala s tím, že ta láska se taky může vytratit. Co láska, spíš zamilovanost. Opadla po narození prvního dítěte a od té chvíle jsem věděla, že to bylo hodně unáhlené rozhodnutí, protože ta pravá láska muže k ženě se prostě nedostavila, z mojí strany. Máme teď dvě malé děti a já jsem si pořád říkala, že je to jen tou neustálou péči o ně a tím stereotypem, že už o něj jako o muže nestojím. Nejde jen o sex, ale já jsem nejraději bez něj, večer jdu radši spát s dětmi, abych nemusela být s ním sama. Nežárlím na něj, obtěžuje mě jeho láska a pozornost. Prostě jsem si už dokázala přiznat, že ho nemám ráda a i když si pořád snažím vsugerovat, že je fajn a že to nějak půjde, že ženské mají tak hrozně chlapy a jsou s nimi..... Jenže tyhle věci si prostě nenalžete. Neumím si představit, že by to něco mohlo změnit. Kamarádi mi říkají, že mě jen pálí dobré bydlo a kdyby odešel, litovala bych. Asi ano, chyběl by mi jako partner v domácnosti, jako otec mých dětí, ale jako muž ženě určitě ne. Když půjdem do poradny, nedokážu říct věci, které mi na něm vadí, co by se mělo změnit, abych to cítila jinak. Je to prostě tak banální, až je to neřešitelný. Kdyby to on měl stejně, asi by to bylo všechno jednodušší, jenže on se pořád tváří, že mě miluje a vyžaduje ty důkazy lásky i ode mě, každý den a mně to tím pádem každý den připomíná, jak jsem zklamala, mám výčitky a deprese. Na jednu stranu si říkám, že jsem ještě mladá, abych žila takhle, abych se každý den přetvařovala a sebezapírala a jednou třeba litovala. Jenže zase na tu druhou, děti jsou moje všechno a vím, že takhle jsou nejšťastnější, nechci jim rozbít klidný a bezpečný domov jen kvůli svému sobeckému pocitu. Myslím, že bych měla za svoje rozhodnutí dokázat nést následky, neutíkat. A to je to, na co pořád nedokážu odpovědět, jestli je tohle sebeobětování správné, nebo naopak je to chyba.
No, jak pises, nikdo to za tebe nevyresi. Ale vaz dobre! Chlap tebe i deti miluje a z toho co pises te opravdu pali dobre bydlo. Co cekas ze se stane? Jsi pripravena treba taky na to, ze navrhem rozvodu manzela tak zlomis, ze se sekne a budete se tahat o deti? Jsi pripravena na to, ze neni automaticke, ze zustanou tobe? A ano, me to sobecke prijde, rozbitrodinu bez padneho duvodu. Za sebe bych radila vyckat, alespin nez budou deti vetsi. Chod do prace, s kamaradkami ven s detmi na vylety.odeji muzes za 5 let, kdyz budes mit pocit, ze te teda nekde ceka nekonecna laska (dalsi)
Souhlasím s @lencak80
Navíc můžu přidat jednu svojí zkušenost z dětství. Naši spolu nebyli šťastní, to jsme věděli, ale snažili se (i přesto jsme měli spoustu opravdových rodinných problémů) KVŮLI nám dětem. Je mi 30, naši jsou už delší dobu rozvedení, jsou v pohodě, máme je myslím šťastná, má nového manžela, ten se k ní velmi hezky chová, ALE myslím si, že to bylo dobré rozhodnutí pro nás, že zůstali spolu... A opět opakuji, že měli opravdu spoustu problémů, nejen vztahových...
@teeerez nečekám, že mě někde čeká něco lepšího, naopak po téhle zkušenosti už nevěřím v žádnou lásku. Neříkám, že je to pádný důvod, je těžké být každý den s člověkem, ke kterému nic necítíš a on naopak a pořád ty projevy lásky vyžaduje. Jestli víš o nějakém způsobu, jak si vsugerovat cit k někomu, tak mi ho poraď 🙂 Opakování si je fajn, je fajn, je fajn sice vede k tomu, že vím, jak moc je fajn, ale pořád je to ve mně mrtvé.
Poradna by byla dobrá, stačí říct, to co tu píšeš nám, není nutné říct přímo co ti vadí, konkrétně. I v případě, že by jste se rozešli, pomohou fungovat jako rodiče.
@gigimyska
@gigimyska děkuju, to je hezký příklad. Zní to hrozně, ale já bych byla nejšťastnější, kdyby to cítil stejně ale zůstali bychom dál spolu, jako rodina. Jen prostě abychom nemuseli pořád hrát, jak je všechno ideální, jen abych nemusela být neustále frustrovaná z toho, že mu nemůžu dát to co chce a co si i zaslouží. Lásku, sex, skoro spolu nespíme a když už ano, chce se mi u toho brečet zoufalstvím.
Vzpomeň si, co jsi slibovala u oltářem...v dobrém i zlém, tohle tvoje (podle mě přechodné období) je třeba trochu zlé (opravdu trochu, vážně zlá je nemoc, nehoda, nevěra, dluhy,...), myslela jsi svůj slib vážně? Protože lidi, co jsou ve fázi "chodím s někým, protože ho miluju, pak ho vystřídám", se neberou ani si nepořizují děti, jsou totiž většinou ještě na základce😀 Promiň, že přeháním, ale rozmysli si to. Opravdu jsi tomu muži slíbila doživotní oddanost, láska se s věkem proměňuje. Když ho opustíš,zlomíš srdce jemu, fatálně ublížíš dětem a na tomto zlu se těžko buduje jiný vztah, myslím, že bys nebyla šťastná s jiným,kdyby tvoje děti trpěli bez tatínka...
@antoinet já přece vím, že zamilovanost opadne a brala jsem si ho prostě v té hloupé víře, že s ní budu chtít být celý život. Vždyt píšu, že jsem zklamala sama sebe, ani bych nestála o další vztah, už bych si nikdy nevěřila, že to zase neskončí. Jde o to, že já nevidím žádné záchytný bod, světlo, které by mi ukazovalo, že to jednou bude jinak. Tenhle stav se nezrodil přes noc, během těch pěti let se to prostě vytrácelo každý den a až teď jsem si dokázala přiznat, že už je to velký problém. Moje kamarádky taky všechny nadávají na svoje chlapy, mají dokonce i milence, ale stejně jsou s tím svým rádi, jsou rádi, když je vezme na večeři, nebo otevře víno doma. Ale já ne, nemám si s ním co říct a jeho dotyky ve mě vyvolávají přímo incestní pocity.
@rajecka zkus odbornou pomoc. Nemyslim to nijak zle, proste ji potrebujes. Normalni je opadnuti lasky, bezduvodny odpor uz uplne ne. Chtelo by to najit duvod, proc se to u tebe tak zmenilo a prijmout skutecnost, ze prvotnu naval lasky je pryc. Do poradny bych sla nejdrive sama.
Mozna ale dojdete k tomu zamirit tam casem oba. Pravda je, ze v pubertalnich letech jsem si mnohokrat vyhledla "idola" a ve chvili, co me pozval na rande a zacal "uhanet" jsem k nemu pocitila uprimny odpor. Nemas neco podobneho?
Tak jako tak, bojuj za rodinu a jeji zachovani, stoji to za to a verim, ze se ti to s pomoci podari zvratit
@rajecka Najdete si milence. Sex vás bude s nekym bavit a soucasne zazijete adrenalin (který vám podle me ve vztahu chybi), že na vás manžel přijde a vykopne vás z domu. A pokud by to opravdu nastalo, budete spokojena, protože budete volna..
Jen je dobre mít na paměti, že si manžel také někoho časem najde a ze děti případný rozvod také nebudou snášet nejlépe..
rekla bych to asi takhle: kde nic neni, ani smrt nebere. To chces detem dat takovyhle priklad pro jejich budouci vztah? A ver tomu, ze je to ovlivni a budou brat za standard, ze vztah bez lasky a ucty by mel fungovat kvuli detem apod. Spis bych jim ukazala, ze jsi clovek, ktery obcas udela chybu a dokaze si ji priznat, poucit se a jit dal. CO to je za zivot, kdyz se budes denne pretvarovat? Spat s nekym z povinnosti, hrat divadylko pred celym svetem? To by me zabilo, nemohla bych v tom zit a vychovavat deti....
z toho co pises je evidentni, ze neni cesty zpet, nenaucis se nekoho milovat jen proto, ze on miluje tebe...laska bud je nebo neni....
ja bych sobecky sla od nej.....
@rajecka A nezprotivil se ti třeba partner trochu tím, že vyžaduje ty každodenní projevy lásky, jak sama píšeš?? Mě by teda tohle taky sejřilo ☹ Třeba se chová takovým způsobem, který ti začal pomalu lézt na nervy. Někdy je to nedefinovatelné, to je fakt, a člověk jen cítí k dotyčnému pořádný odpor, ani neví proč.
Nevím, ale pokud budeš s manželem jen kvůli dětem, děti to bohužel vycítí dřív nebo později...a taky to nebude ten ideál co si představuješ. Ale podle mě zůstat s manželem kvůli dětem není dobré. Myslím, ale že hodně žen toto prožívá na mateřské, protože ta láska k chlapovi se rozdělí teď i mezi děti a i chlap to ví a proto se taky možná víc připomíná. Většinou je to tak, že muž má choutky častěji a ženská vyčerpaná za celý den péčí o děti, nemá myšlenky. Ale pokud tě sexuálně nepřitahuje nikdy a vůbec tak to asi není úplně v pořádku na zdravý fungující milostný vztah - protože manželství milostný vztah přece je. Děti nejsou hloupé, takže když zůstaneš a budeš se zebezapírat, stejně pak potkáš chlapa, který tě bude přitahovat a rodinu rozbiješ. Pořádně si promysli, jestli je ti manžel opravdu sexuálně ukradenej, nebo je to jenom chvilková nechuť. Mezi láskou a nenávistí je bohužel velmi tenká hranice, tak pokud tě něčím štve tak mu to řekni....všechno je o komunikaci.
@mr_falko Děkuju taky za jiný názor 🙂 Jenže víš čím se zabývám v myšlenkách, co když nebyla chyba ve výběru partnera, co když jsem taková chladná mrcha, která to takhle bude mít nakonec s každým. Nechci střídat vztahy, byla bych úplně nejradši s dětmi sama a jen tak si třeba randila. Ale nevím, jestli je zrovna takovýhle život pro děti správný příklad.
@smallinka na to jsem to právě pořád sváděla, těhotenství, kojení, únava. To že s ním nechci spát trvá už vlastně od prvního těhotenství, ale vždycky jsem se dokázala překonat. Teď už nesnesu ani nesexuální doteky, jako líbání, objetí. On už ted je smířený s tím, že sex je problém a nenutí mě, ale asi vůbec netuší, že ten problém pramení právě té postupné ztráty citu k němu.
@rajecka ja jsem byla vzdycky chladna mrcha, nez jsem potkala sveho druheho muze 🙂 a myslela jsem si predtim, ze takovej zivot dam, zit vedle sebe a pretvarovat se...a kazdy den dekuju za to odhodlani se na to vyprdnout a zacit sama znova....ted mam to, co povazuji za zdravy a krasny vztah a kdyz vidim sveho ex s jeho novou zenou, musim se proste jen smat....
radeji byt sama a spokojena a stastna nez byt v blbym vztahu!!! ja mezitim byla sama 2 roky a v ty dobe nasla sama sebe a zacala jsem si sama sebe vazit a mit se opravdu rada....najit pak nekoho k sobe uz bylo vcelku jednoduche...
Možná zkus tu knížku od Klimeše. Četla jsem s ním rozhovor na téma rozchod a časopise a bylo to docela zajímavé čtení.
@rajecka trochu mi přišlo, že píšeš o mém manželství 🙂 U nás to bylo taky tak. 2 malé děti, manžel, který mě miluje a neustále vyžaduje důkazy lásky z mé strany a já to tak necítila. Chtěla jsem od něj odejít, protože mi přišlo hloupé žít ve vztahu jen kvůli dětem. Ale řekla, jsem si, že to pár let "vydržím". A ono se to nějak přehouplo :D Nevím co se stalo, ale najednou je mi s mužem zase dobře. Netvrdím, že ho bezmezně miluji, ale jsem ráda v jeho přítomnosti a opět mám ráda i milování.
Jen těch doteků a polibků by mohlo být méně. Ano, vím, že je spousta žen, které si stěžují na nezájem ze strany muže a já bych měla být štastná za to co mám, ale někdy to taky trochu leze krkem. Kdo nezažil nepochopí.
Možná jsem trošku zestárla a zmoudřela a došlo mi, že tak skvělého chlapa (dobrý milenec, skvělý otec, zabezpečí nás finančně, žárlivec v normě, nepije, dává přednost rodině před koníčky...) už asi nikdy nenajdu. A za to všechno krásné ho mám znovu ráda. Kdyby mi bylo o cca 10let méně tak asi odejdu a nehlížím se zpět.
Nicméně manželskou poradnu doporučuju. Kvůli dětem.
@rajecka Všechno jsem to pročetla a myslím že opravdu potřebujete odborně poradit, ideálně psychologem.
Hledání milence nepovažuji za dobrý nápad, vaši situaci by to ještě zkomplikovalo a ona už je komplikovaná dost. Měla jsem také období, kdy mě hrozně rozčiloval partner. U nás to bylo tím, že na mě hodně tlačil ohledně sexu (měl opravdu velkou potřebu) a taktéž se ke mě hodně připoutal a mě už pak štvalo např. že mi napíše "raní sms" jen ze zvyku a já musím odpovídat, ikdyž se mi vůbec nechce a nemám vlastně co napsat jen abych mu napsala a splnila tím svou povinnost a spoustu dalších takových věcí. Všechno způsobil právě ten nátlak...jak jsem mu to vysvětlila a začala mu ty zvyky bojkotovat, najednou se všechno zlepšilo a časem už v pohodě. Hodně tomu taky pomohlo vybočení ze stereotypu (typu dovolená atd. prostě prožít spolu něco pěkného). Náš vztah časem nedopadl, ale to je jiný příběh. Váš se určitě zachránit dá a proboha brát dětem tátu....dobrého tátu....nehledě na to, že jako samoživitelka se dvěma malými dětmi byste to měla sakra těžké a ohledně hledání nového partnera taky žádná výhra. Hlavně nový nemusí být nutně lepší...
Myslím že vás muž láskou dusí a je potřeba si vyjasnit co ano a co ne, ikdyž ho taková rozmluva třeba bude bolet. Ono když se třeba na vás naštve a pár dní vám tu lásku prokazovat nebude, budete si toho pak víc vážit😉
Zustan s milujicim otcem svych deti. Pozdeji muzes litovat. Mam nejlepsi kamadku, jejiz mamka to za mlada mela podobne jako ty. Rozvedli se zustala s dcerou sama jak si prala...byla tak spokojena par mesicu...pak si nasla noveho partnera...po case stereotip...vymenila za dalsiho...az tech strejdu behem jejiho detstvi-puberty vystridala asi 5...porad nebyla spokojena a zjistila,ze to s manzelem nebylo tak hrozny ze nemela odchazet...ted zije v garzonce sama a i kdyz ma konicky a kamaradky...kdyz se vrati domu z prace ceka na ni ceka jen kocka...(kamaradka uz ma svou rodinu-bydli daleko od ni)a prave ta jeji mama nam u sklenky vina nedavno rikala,ze to byla chyba odejit a i kdyz je to uz vic jak 20let mrzi ji to doted..a to nemluvim o tom jak tim trpela v detstvi ta moje kamaradka ze rodice nejsou spolu...rozbit rodinu i bez poradneho duvodu jde vzdycky...mit uplnou a spokojenou rodinu to uz se ti postestit nemusi.
Možná to sem nepatří ale pozor pokud berete antikoncepci, hodně se sníží chuť na sex. A někde jsem četla (já vím no jedna paní povídala) ale prý když berete či neberete ATK má vliv na výběr partnera 😲 s antikoncepcí vlastně neprobíhá ovulace...a co já bych bez ní nebo spíš manžel dělal? 😀 jakože jinak běhěm měsíce moc z mé strany chuť není, pouze v době ovulace a někdy přes ms mám chuť na sex....jinak nic moc...a musím říct, že po porodu se mi nechce vůbec líbat ☹ je to hrozný, ale přisuzuji to té únavě, jsem tak vyčerpaná, že na sex mám chuť ale nejraději něco rychlého nejlépe v leže na boku....ale to líbání to fakt výjimečně ale přitom před těhotenstvím jsem problém neměla, spíš naopak to zase nebralo manžela 🙂 Tím jsem chtěla říct, že možná procházíš nějakou momentální krizí, která se dá v rámci rodiny řešit.
@rajecka Ahoj, asi budu za svuj nazor ukamenovana, ale ja si myslim ze pokud nebudes spokejena a vyrovnana ty tak deti to stejne vyciti, neverim ze se nekdo v takovehle situaci dokaze 24 hodin pretvarovat tak aby vytvoril harmonicke prostredi detem ( nejesem naivka a nemam ruzove bryle a vim ze problemy jsou vsude) ale to co pises mi prijde dost zasadni problem a pokid to neni jen momentalni zalezitost ktera trva napriklad mesic nebo dva ( pac to ee obcas proste stane, ze ti ten druhy leze na nervy) tak bych to resila, a pokud nechces byt jak pises sobec tak se vzchop a res to, treba jak pises za pomoci poradny, ze nedokazes rict nejake veci chapu ale pokud ti zaleti na stesti cele rodiny tak to udelej. Nechces byt sobec kvuli detem to je jasny a co vuci chlapovi? V podstate pises ze je idealni tata a tebe miluje...Je fer mu tedy lhat a pretvarovat se? Ty bys chtela aby s tebou nekdo zil a v podstate k tobe citil skoro odpor?? Nemyslim to nijak zle, ani nesoudim ale take si myslim ze nekdy pro dite muze byt mnohem horsi zit v nefunkcni rodine a neustale napate atmosfere nez se domluvit a zaridit to jinak. Kamaradka nekolik let zila s chlpem jen kvuli dceri pak uz to proste jednou nrvydrzela a odesla.. Je tomu zhruba tri roky.. v zivote sem ji nevidela tak stastnou jako ted a myslm ze se vyrazne ulevilo i jeji dceri, maji stridavou peci a funguje to lip, taky si to neumela predstavit a tak nekolik.let tise trpela a ted?? Netvrdim ze je to idealni a kazdy na to muze mit jiny nazor a ja ten svuj nikomu nenutim, ale pokud si vazne tak nestastna tak pred tim nezavirej oci, pac se to jen tak nezmeni,urcitr ne pokud se alespon nepokusite s tim neco delat, oba... Drzim ti palce at to vyresite, at uz to znamena cokoliv.. Ale je to tvuj jediny zivot, jedina sance sama si vyber a popremyslej nad tim jak ji chces vyuzit...
@rajecka Jo holka, hormony sou na dva roky, vyjimecne na tri, pak uz se laska musi budovat. Nebudujes, nemas. Ta druha je hlubsi, ale uz neni bez prace, buduje se na porozumneni druhemu, na respektu atd. Ty se kazdy den pretvarujes? A neni to to blby ? Mas vyjadrovani ditete, kteremu se blizi puberta a pritom mas dve deti a manzela, co za rodinu evidentne dycha. Byt tebou bych si zasla jednak k dobremu psychologovi a jednak na kineziologii, nakouknout do podvedomi, co ti brani v tom prechodu z hormonalni lasky na vzajemna vztah dvou lidi, co sdili svuj zivot. Ono kdybyste tu hormonalni cast nemeli, tak ze dvou kamaradu lasku nevykresas a az ji druhy potka, tak je konec, ale vy ste ten zaklad meli, tak zkus zjistit jak to, ze nejsi schopna lasku prohloubit... Jako krize sou vsude, ale co popisujes si dost protireci a dost si zahravas. Kamaradka taky mela chlapa co pro rodinu dejchal, jenze se jednoho dne vyspala s kamaradem neb nikdy s nikym jinym nez s manzelem nespala, pak se mu zacala odcizovat, chtela rozvod a on to jednoho dne vzdal takovym zpusobem, ze se odstrihnul I od ditete, takze I holka je bez otce. A ted ji ohromne chybi a nechape, ze byla tak blba a kdesi cosi...
@rajecka ted to po sobe jeste ctu a znu to jako navod na rozvod, tak to urcite mysleno neni!!! jen sem tim chtela rict, necekej ze se to zmeni samo, pokud o to stojis bojuj a to muzes jedine tak ze das sve pocity najevo pokud o tom tvuj muz nevi tezko s tim muze neco udelat, taky souhlasim s tim ze pokud od nej najednou te lasky neucitis tolik, mozna ti zacne pak chybet a pak si ji zacnes vazit a kdyz ne alespon budes mit jistotu...
Poradnu jsem myslela pro oba, aby i on pochopil, že třeba dotyky, projevy lásky má prostě na nějaký čas vynechat.. pomůžou oběma. Určitě bych před vyřešení situace doma nehledala únik milencem.
No je to tvoje věc ale podle mě bych ještě něco zkusila než se hned rozvádět. Asi bych zavolala do poradny s tím co zde uvádíš a že se chceš prvně vykecat individuálně a pak třeba i partnersky..třeba se tahle krize dá překonat..
Nechci ti nejak radit...stejne si to musis vyresit sama...ale pokud je manzel skvely i jako tata a deti jsou spokojene a stastne....tak odejit by bylo opravdu sobecke...tezko se to takto hodnoti...take jsem kolikrat premyslela...nic neni skvele stale....jsem s manzelem od stredni skoly. Takze celkem uz 21let...a i ted mohu rict ze ho zase miluju. I kdyz byly i chvile kdy jsem to tak necitila. Ale klukum bych tatu nevzala. Kdyz nemam opravdu padny duvod.