Je možné, že budeme někdy šťastná rodina?
Ahoj, už opravdu nevím, jak dál. Ne, že bych tu chtěla hledat řešení, ale hledám názory a osvětlení někoho nezainteresovaného. Příběh je to jako z telenovely, ale s otevřeným koncem. Potkala jsem tehdy v mých očích úžasného chlapa, chodili spolu dva roky, narodila se nám dcera. Byla to náhoda, ale dítě v brzké době chtěl. A hlavně šťastný rodinný život. V době, kdy jsme spolu začali chodit, byla jsem vdaná.S manželem jsme se 5 let pokoušeli o potomka, marně. Oba jsme ztratili smysl žití..a celé se to pomotalo. Vinou obou, jak to bývá. O tom přítel věděl. Sedli jsme si všichni tři, popovídali si. Manžel to vzal, ale s tím, že jsme zůstali kamarádi a s tím, že se můžu kdykoli vrátit. Oznámili jsme to rodičům, neobešlo se to bez výčitek, slz, ale nakonec to vzali. Přece jen jsme se milovali a měli spolu dítě.
Odešla jsem k příteli do domu jeho rodičů. Takové soužití není nikdy ideální, ale co nastalo pak, jsem si ani ve snu nepředstavovala. Místo slibovaného soukromí nahoře, nám zbyl jenom jeho chlapecký pokojík, jako kuchyňku mi ukázal bývalou koupelnu, kde vyrvali sprchový kout, na jeho místo sporák, přes záchod dali stůl a nahoru přibili dvě poličky. Neřekla jsem nic, vzala to. Tchyně se projevila trochu později...začala mě obviňovat, že jsem mu zkazila život, jak prý vypadám, co jsem v životě dokázala, před ním. A on místo aby se zachoval jako chlap, začal brečet, že jsme ho psychicky vydeptaly. A teror začal..každý den hádky, za každou šmouhu jsem mohla. Navíc je nemocná, co se týče uklízení. Od rána do večera jsme s přítelem uklízeli, po malé, po nás, ale i zbytek baráku. Po celém dni jí šel uklízet kuchyň, protože ona to nesnese. Ale ne po naší rodině, proste po všech. Celé dny se starám o malou, uklidím po nás, ale i tak tam ostatní nadělají bordel a tchyně si myslela, že tam budu dělat služku. Já se ale raději věnuju malé, protože je celkem náročná. Neustále chodí za přítelem, ať jí s něčím pomůže, že je jí zle, atp. takže jsme byla pořád s malou sama a on jí maloval, skládal poličky, dělal faktury, nosil kameny do skalky. Do toho jsem potřebovala občas pomoct s malou, hlavně u krmení, protože jedla strašně. Kolikrát stříkačkou za řevu, bylo to fakt náročné. Ale sama bych to nezvládla ani fyzicky ani psychicky. Tchýně neustále podrývala naši péči o malou, ale i mě. Neznám povrchnějšího člověka. Přítel ze začátku bránil, ale pak už polevoval, až jsem nabyla dojmu, že se přidal k ní. Večer za mnou nepřišel nahoru, ale seděl s otcem u telky, nemluvili jsme spolu, když jsem se domluvili, že přijde, nepřišel a vynadal mi, že pracuje pro nás a že to mám chápat. Postavil se k roli otce tak, že bude pracovat od rána do noci. Takže přišel z práce v 5, najedla se, pustil si Discavery, usnul..a pak šel do noci do dílny. Takhle to bylo po celý rok. S kočárkem jestli byl dvakrát venku, neví, jaký má malá režim, neumí ji nakrmit, neví, co jí. večer ji přebalí a to je všechno. Přes den se s ní půl hodiny pohrál.. Za ten rok jsme byli tak třikrát někde v okolí. Pak už ne. Já v nepřátelském prostředí, bez přátel, izolovaná. Přišel mi frustrovaný, zkoušela jsem si o tom s ním promluvit. Všechny měly ale stejné závěry: Matku zpacifikovat nedokáže, je to její barák a může si dělat co chce ( i mě urážet) Nezachoval se jako zbabělec, když po mé začala bezdůvodně skřékat, když se rozbrečel. Máme si to řešit mezi sebou. Když chci. aby se věnoval malé, bude málo peněz, ať s tím počítám. Po mé chce, aby bylo doma uklizeno a navařeno za každých okolností. Můžu být nemocná, malá, protivná, konec světa, ap. Na vlastní bydlení nemáme peníze, s našima se o tom bavit nechce, protože já se s jeho rodičema taky nebavím (kupodivu), za odborníkem jít nechce, přijede pro nás až dodělá zakázky, Nebude dělat otroka - i chodit do práce, i starat se o malou, i pomáhat uklízet Chce na pánskou jízdu.- Dobře. Já půjdu taky. Nauč se malou obstarat na půl dne, nakrmit, pohlídat. Na to mi řekl, ať teda začnu pomáhat v dílné nebo vydělávat peníze. A abych nelitovala, že nás miluje (hahaha)
Už jsme to nevydržela a dala mu nůž na krk, že pokud chce rodinu, musí změnit přístup...že nechci hned řešení, ale začít o tom aspoň mluvit.Jinak jedu k našim a možná se vrátím k manželovi prostě někde, kde najdu azyl. Nedělo se nic, čekal, že se to urovná. Tak jsme zavolala našim, napsala manželovi, co se děje, jak se k tomu staví. jenom jsem o tom teoreticky mluvila. Nařknul mě z podvodu, nedůvěry ve vztah, šmejdil mi po Facebooku, jenom aby našel konverzace. Prý ho nemiluju, jinak bych se nepojišťovala. A že nechce už tolik pracovat, že chce klid, mít svoje zájmy, vyčistit si hlavu, ale že mi už asi nemůže důveřovat. Všechny pokusy o konverzace končí fiaskem, už jsme opravdu zoufalá, vyčítám si všechno, snažím se nají cestu, řešení, ale ubývají mi síly....Považuje se za dobrého otce, mé i malou prý miluje. To jsme byla opravdu tak náročná? Má vůbec šanci zmenit se?
@bonavoxa Uprimne myslim, ze pokud se neosamostatnite a nenaucite se spolu komunikovat, tak ne.Partner by si mel konecne uvedomit, ze ucta a laska k rodicum je fajn, ale "ta hlavni" rodina jsi ted ty a dcera, ne mama a rodina.
Myslim si, ze tohle je ten hlavni bod, od ktereho se pak odviji vse ostatni a pokud tohle nevyresite, jine rady moc nemaji smysl.
Bohužel někteří chlapi jsou natvrdli a neváží si toho co maji
Sleduju tvoje KZ a je mi moc líto čím procházíš. Ale odpověď na tvou otázku z nadpisu zní bohužel NE. ☹ Na tvém příteli se velmi neblaze podepsala výchova jeho pokrytecké a sobecké matky, ona z něj udělala takového sobce a obávám se, že se to nezmění, ani když by byl přítel ochoten se s tebou odstěhovat. Třeba by na chvíli sekal dobrotu, ale jakmile by přišel nějaký problém, který by musel řešit, vše by zase vyplavalo na povrch.
Úplně vidím svou babičku a mého povedeného otce, je to téměř jak přes kopírák. Akorát že máma to vydržela 25 let. Ty opravdu nemusíš. Držím ti palce.
Taky to vidím na odchod, aspoň dočasný. Nic jiného tvého přítele očividně prozřít asi nepřinutí... Pokud tedy vůbec☹
Na takový život jsi příliš mladá a krásná. Odejdi, dokud máš kam, než tě to bude stát zdraví.
@bonavoxa Chápu, že to, co prožíváš, je těžké a upřímně to asi v tuhle chvlíli nemá jiné řešení, než si od sebe odpočinout, ty odejdeš a necháš vám oběma prostor, abyste si srovnali své priority a co vlastně chcete..buď se mu v hlavě rozsvítí a uvědomí si že o vás může přijít a že bude muset zpacifikovat svou rodinu, aby to nějak fungovalo a nebo si to neuvědomí a pak to není zodpovědný partner pro život a pro výchovu dítěte..každopdáně pokud máš odejít, tak odejdi k rodičům a ne k bývalému manželovi... za prvé si myslím, že pokud by ses pak chtěla k příteli vrátit, tak by to mohlo být obtížnější, protože se to může jevit jako podvod ( i když třeba není), ale jednou je to ex manžel a už by se vám do vztahu neměl plést, a za druhé si myslím, že není správné do toho bývalého zatahovat i kvůli němu samotnému, příjde mi to jako využívání, jednou si ho opustila, pořídila si miminko s někým jiným, nevracej se mu do života jen proto, že nevíš kam jít a co dělat, podle mě si to nezaslouží, není jeho povinností tě zachraňovat, když ti to s přítelem nevyšlo, byť ti to možná nabídl, protože tě miluje, ale ty k návratu nemáš stejné důvody jako on - LÁSKU, ale jen zoufalství, že nevíš co dal... jinak přeju hodně štěstí, aby to pro tebe s malou dopadlo co nejlépe, ať už to znamená cokoliv..
@codal Souhlasim, take bych brala jako podraz, kdyby muj muz kontaktoval svou expritelkyni, byt by nase problemy byly sebevetsi.V tomto jedinem pritele bonavoxa chapu a neprijde mi to fer ani k jejimu manzelovi, protoze k navratu by ji neprimela laska, ale spise to, ze hleda utociste.
Je mi to moc líto ☹ Myslím, žes vydržela strašně dlouho, jsi silná, já bych tohle nedala a zdrhla už dávno
Na tvém místě bych se zabalila a vypadla bych... Když máš jít kam, neváhala bych. Ani bych tak nemyslela na konečné řešení, spíš si odpočinout, utřídit názory a nějak se rozhodnout, co dál. Situace ve které jste NEBUDE jiná, dokud budete společně bydlet v domě jeho rodičů. Jediná šance na nápravu by bylo společně se odstěhovat a začít znovu - i když podle toho co píšeš myslím, že se k tomu přítel nebude mít :o( Takže vše co píšou holky nahoře - sebrat se a vypadnout. To jako první věc. A co bude dál se uvidí...
@bonavoxa Souhlas s ostatními....já bych se zbalila pokud by to šlo k rodičům - pokud si s rodiči aspoň trochu rozumíš 🙂
zbal se a jedte s malou k tvym rodicum.. pokud tohle budes dal trpet, bude z tebe neprijemna, zatrpkla zena, ktera neceka nic hezkeho.. Odejdi, kym je cas a uvidis, co na to pritel.. jestli se to nejak utrase a uvedomi si, o co dosel, tak super, ale bydlet jedine samostatne, urcite ne u jeho rodicu.. A souhlas s @codal.. jestli ex nemilujes, nevracej se mu do zivota..
@codal Dala jsem mu nespočet šancí a prostoru. Odjela jsem několikrát k našim, i na 14 dní. Vždycky nás tu vyplivnul a šel pracovat. Včera jsem se sbalila a jsme s malou u našich nadlouho. Všechno ví, ale staví se k tomu tak, že jde chlastat s kamarádama. aa celý den se neozývá, i když jsem potřebovala něco kvůli malé.
K mému ex. To je složité. my se nerozešli ve zlém, je to člověk se kterým si rozumím. Nehledal jinou, nezařizoval si nový život. Neřekla jsem mu, že se k němu vracím, tady mě máš. Ptala jsem se ho, zda zná nějakého odborníka, abych znova získala pevnou půdu pod nohama. Uvedla jsem, že spíš to vidím, že bych byla sama..a dál se uvidí. Jsem ráda jen za tu možnost se vrátit, i když nevím, zda dojde k realizaci.
@bonavoxa je dobře, že jsi pryč :o) Nezáleží na tom, s jakym budeš chlapem, ale hlavně aby jsi odešla z toho dusna ve kterém jsi byla předtím...
@evaviki
@volodka162
@anetka1701
@arrowka
@nnell
@llluckaaa
Díky holky. Je toho prostě moc. Jsem u našich, jemu ubíhá prodloužení...nedělá nic. chlastá s kamarádama a neozývá se. Je mi smutno, ale zase nechci být jenom plačka, hledám, kde bych mohla ještě něco udělat, ale už nemám moc sil ani nápadů. Chová se jako blbeček..a jemu i jeho rodině je malá asi volná...budou rádi, že se mé zbavili. ☹
Vnitřně je to boj i proto, že nechápu, jak sobectví, povrchnost a malost může přinést štestí. Ale malé nádobé stačí asi malý obsah ☹
@bonavoxa jim to stesti neprinese.. ale ty mas sanci byt jeste stastna.. jsi mlada a hezka holka, tak si nenic zivot.. pokud si u vasich jenom den, dva, jemu ani nedojde, ze je neco spatne.. uvidis, co ti rekne za mesic.. zkus si najit nejakou kamosku u rodicu, jit s malou na hriste, treba tam nejakou fajn pani potkas..
@bonavoxa Pokud se k tomu tvůj partner staví tak, že je mu to jedno, tak pak je dobře, že jsi odešla a zůstala bych u toho být chvíli sama... a tou chvílí nemyslím 14 dní, ale pár měsíců..nevracej se k němů, nekontaktuj ho, dala jsi mu šanci a prostor k tomu, aby se k tomu postavila on to udělal tak, jak to udělal, nezaslouží si ani tebe, ani vaší malou... pokud tě bude chtít, bude se muset začít pořadně snažit a rozhodně bych mu to nijak neulehčovala... je to běh na dlouho trať a je to teď na něm..ty buď silná a samostatná a nenech sebou už dál zametat..první krok jsi udělala, tak se ho drž...
K tévmu ex, píšeš, že si rozumíte, že jsi ráda za tu možnost se vrátit, ale proč? Miluješ ho? Nemyslím si... spíš je to taková berlička, jak nezůstat sama v těžké situcaci a na tom není dobré stavět vztah ani jakékoliv partnerství... byla by to jedna velká lež a stejně by to nedopadlo dobře.. .on tě podle všeho miluje (možná, že tajně doufá, že se vrátíš, proto si nehledal nikoho jiného), ale ty k němu necítíš to samé (nebo mi to podle tvých příspěvků tak nepříjde, třeba se pletu) a takhle mu dáváš naději.... soustřeď se na sebe a na svou malou, aby ses dostala do pohody a časem bude všechno jasnější... věřím, že tak krásná žena sama nezůstane, i kdyby to s přítelem nedopadlo dobře... ale ex-manžela bych z toho už definitvně vynechala...
@bonavoxa jsi mladá, určitě lásky schopná budeš... Fakt doporučuju sehnat si nějakého odborníka, probrat to s někým nestranným, kdo ti ukáže nové pohledy i možnosti... A Tvůj manžel si popravdě snad taky zaslouží někoho, kdo ho bude mít fakt rád a pro koho by nebyl jen volbou rozumu...
@bonavoxa vůbec přítele nekontaktuj. Snaz se být v klidu a užívat si holčičku. Věřím ,že to zvladnes i s malou sama.On si vás nezaslouží !!!!! Držím palce
@bonavoxa cítím to po rozchodu podobně..taky nevím, jestli budu schopná se zamilovat..měla jsem pár známostí, ale k nikomu jsem vlastně nic necítila, bylo mi s nimi sice dobře, ale pak mi vždycky došlo, že jsem s nima jen proto, abych nebyla sama a jelikož to není dobrý důvod k tomu s někým být, tak jsem zase sama... a prostě čekám a doufám... nestojí to za to být s někým bez lásky... oba si zasloužíte být zase šťastní a věřím, že se vám to povede, i když asi ne spolu...
@bonavoxa já tě chápu, je to vlastně nejjednodušší řešení... Jen ne vždy bývají ta nejjednodušší řešení správná... A máš pravdu v tom, že minimálně polovina odpovědnosti je i na něm, pokud to tak chce, nemůže si stěžovat, jen já bych už do toho nešla. Buď přijde všechno nebo nic... Toť má teorie, ale nikoliv závazná pro ostatní 🙂
Citala som aj niektore Tvoje KZ. Ak Ti chlap povie, ze si mu zkazila zivot, tak to nema zmysel. Pravdupovediac nechapem, preco s nim stale si. Ak si teraz u rodicov, uz sa k nemu nevracaj. Budes chvilu sama, postavis sa na nohy a potom najdes lasku. Mozno to bude Tvoj byvaly manzel, mozno nie. Teraz je hlavne vyriesit (rozumej ukoncit) terajsi vztah a potom premyslat o novom.
Ježkovy oči 😕 Tys to tam teda vydržela dlouho 😅 Já kdybych měla na tvém místě kam jít (rodiče), tak už jsem asi dávno pryč 😅 Chápu, že nikde to není dokonalé a všude je něco, ale toto už je extrém ☹ Jako jedinou šanci na záchranu vztahu vidím návštěvu manželské (partnerské) poradny a osamostatnění se od jeho rodičů...