Je moje mamka divná?
Ahoj holky.Chci se optata zda vam chovani moji mamky prijde divne stejne jako me,priteli,jeho rodine,kamaradum a lidem kolem nas.Bydlime s nasime v baraku,mame vlastni vchod,dve deti.Starsi 3,5 roku,mladsi 10 mes.Jeden cas byvalo dobre.Nasi prisli k nam nahoru,pomuckali si malou,prinesli ji jigurty nebo neco na zub.Hlidali mi teda za tri roky dvakrat,coz mi prijde malo,ale nikho nechci do niceho nutit,nejsem ten pripad.Co se narodil maly,tak mama vzdy akorat prijde nahoru a rekne mi co v praci-to je jeji uchalkam,kazdemu vypravi co v praci a nikoho to nezajima,pak mi rekne co maji dole noveho a co delaji,je u nas deset minut a zacne s tim co musi jeste udelat a ze nic nestiha a ani si deti nevsimne,kolikrat ani tri dny neprijde ze je unavena z prace,dela tri dny a dva dny volne,pokud uz nam rekne ze mame zajitt k nim dolu,tak si tam stejnak deti nevsima,malou porad po oku kontroluje kde co vylila nebo rozbila a ta uz se docela posledni dobou vpouzi a nechce k nasim chodit.Proste mi prijde ze nema zajem mi nejak pomoct a ani celkove o ty vnoucata zajem nema.Kdyz si vzala jednou maleho do kocarku tak rekla ze je cela rozlamana a tyden mi vypravela ze ji vsecko boli z prochazky a jak ho nosila kdyz byla na navsteve u svoji mamky.Mala ma ted obdobi ze stale jeci a jeste byla marod tak byla mrzuta a nasi porad ze by ji to odnaucili za jeden den a ze s tim musime neco delat a ze ujecenoiu ji nikdo nechce a tak,ale ja proste svoje dite miluju ikdyz jeci,samo ze mi to taky neni prijemny,ale proto ho nezavrhnu ne.Pritelova mamka si malou vezme kdyz ma dovcu a ma ji treba tri ctyri dny,bez problemu,pak ji mrzi ze odjizdi,malou priveze a ta je jak vymenena,hodnoucka,proste tam je vse ok a kdykoli jedem na navstevu k pritele rodicum tak hned mezi dverma mi maleho podrzi a holku zabavi a ja je potom pomalu celou navstevu neresim,protoze si jich uzivaj a nevidim taky to ze by delali nejakou proaci kdyz tam maj navstevu.To mama ta si pozve malou a jde varit nebo luxovat a to me dopali,tak si pro ni vzdy dojdu aby tam nebyla.Hraje si tam sama a to me taky mrzi.Jak byste resily,nehrotit nebo nejak popichnout??
@petasa Nebude se ti to líbit, ale pomoc rodičů je akce dobrovolná a ne povinná.
Mě osobně docela zaráží tvá slova, že máma povídá o své práci a nikoho to nezajímá 🙄 , ale ty jsi strašně dotčená, když neposlouchá tvé povídání o dětech...
Rodiče mají už své odvychováno a to, že kolem vnoučat neskáčou jako jejich rodiče neznamená, že je nemají rádi.Třeba jen chtějí svůj klid na který mají nárok.
@laurital Vim ze je to tak ale me treba zarazi ze ona me ani ke slovu nepusti a vyklada mi o cizich detech cizich lidi a o tom jak prokomak jel a sidel nejel a jak udrzbari nic nedelali a furt hrali karty no a me to rekne asi tak stejne jako to ted reklo tobe kdyz jsem ti to napsala.Neni zvlastni ze kdyz bych sama o detech neco nerekla ze se ani neopta jak se maji?Nemyslim tak ze je divna ale proste trochu me zarazi ze nema zajem,samo ze ji mama rada,je to moje mama.
@ruzenkas Ahoj ja vim ze nemuzu rikat ze je divna,myslim to spis tak ze me to udivuje ze mi povida o cizich lidech jak uz jsem psala tak i o praci ktere nerozumim.Prijde mi ze je vecne veku unavena a v permenentnim stresu,bracha je problemovej ale uz je dospelej a udelala to z nej mamka s tatou tak se nemuzou cemu divit,ale to neni to co ji trapi,podle me by mela zit necim jinym nez tim cim zije,a to jen praci a ve volnu domaci praci,nic jinyho,nema kamosky,jen prace a doma uklid,zadny zajmy nic
@petasa také bych očekávala, že babička bude mít o vnoučata zájem, ale zcela souhlasím s názorem výše, že prarodiče nemají povinnost se starat o vnoučata, je to jejich dobrovolné rozhodnutí a třeba tvoje mamka opravdu není ten babičkovský strarací typ. A možná je lepší, že Vás nechává žít samostatně a neplete se Vám moc do života. Ono takové žití s tchýní v baráku, která do všeho rýpe, chodí na návštěvu kdy se jí zachce a ani nezaklepe, je asi daleko horší než nestarající se babička.
Sedni s mamkou ke kafi a popovídejte o tom, co tě trápí. NIc jí nevyčítej, jen jí řekni svoje pocity.
to sis ale odpověděla sama, co jí je....píšeš, že krom práce a domácí práce nemá nic. Kamarádky nemá.....potřebuje se vypovídat, cítí se sama, mluví o sobě. Potřebuje být středem pozornosti. Ty jsi její dcera a předpokládá, že ty ji vyslechneš. Nepotřebuje zpětnou reakci, stačí jí monolog. Jak tady holky radí. Mluvila jsi s ní o tom, co jí trápí? Jak byste to mohly obě změnit? Bez výčitek.
@petasa Mamce to tak třeba vyhovuje... že nemá kamarádky...apod. určitě bych nesoudila. Když je ve stresu a do toho ještě problémy s bratrem, třeba opravdu může mít nějaké psychické problémy a není se čemu divit - v dnešní době. Rozhodně si s ní zkus sednou ke kafi - třeba jen vy dvě a popovídejte. Tím nic nezkazíš 🙂
Sme na tom stejne ale nejedná se o mou mamku ale přítelovu.Taky nášho prcka videla jenom 1 pár dny po narozční tedkom bude malému 3mes. a vždy je neco důležitejší než její vnuk.Ku podivu je to jeji prvé vnuče.V tehotenství to bylokecu jak k nám bude jezdit a te ani nezavolá.Už to neřečíme jenom to ignorujem,DOkonce muj přítel je tak na ni naštvaní,že už mi zakázal i o ni si povídat.
Co se týka tvé mamky neni třeba v prechodu?
U nas jsou babičky taky nepoužitelné. Jedna se necítí na babičku v 54 letech, protože vypadá mladě a každý jí lichotí a tchýně už má 70 pryč a je samá rada a pověra a stará škola=doma stohy léků a lapače prachu, atd. Teď se jen předhání kolikrát už která byla na návštěvě, jen ani jedna nerespektuje moje šestinedělí. Všude je něco...
ma mamka je vdova vzdy chce hrozne malou hlidat🙂 dcera4roky ma ji treba tyden o prazdninach a pote mi vyčte kolik jí to stálo peněz.a to si myslím že se to nedélá.buďto hlídat chce aniž by nám to vyčetla a nebo ať je zticha.přece se vnoučata. nedají přepočítávat na peníze, podotýkám že jí na dcerku vždy nejakou částku dám.bobužel promluvit si s ní normálně nejde.vždy se pohádáme.ještě mi vyčte že na mě můj otec po rozvodu neplatil výživn
é.omlovám se za čárky háčky,pišu z tabletu a nejde mi to.
taky mě občas mrzí, lkdyž vidím jak některé děti vodí jednou ta a podruhé druhá babička...jak u nich spí. Dcera u babiček nikdy sama nebyla, protože jsou daleko a není na ně zvyklá, když je vídala od mala tak maximálně 1x za měsíc nebo méně. Nikdo nejezdí k nám...chtějí, baychom jezdili my tam aještě pořád poslouchám, že už jsme tam dlouho nebyli a že tam jezdíme víc než sem a podobně....od mojí mamky navíc dalších spoustu rad jak bych měla to a neměla tohle a od obou to, že dcera je na mě "závislá" je chybou mé výchovy🙂, že ostatní děti (které vídají od narození babičky prakticky denně🙂) nemají problém s nima zůstat samy....takže fakt občas závidím těm co rodiče pomáhají a ještě rádi....🙂 ale jinak plně souhlasím s tím co napsala nahoře
@laurital
My máme zase "babičku jednoho vnoučete". Je to manželova matka a starala se denně jen o vnučku (od manželovy sestry). Nám nikdy nepohlídala a byť jsme bydleli v 1 městě, viděla našeho syna 1x za 2 měsíce a to jsem vždycky návštěvu iniciovala já. Nikdy jsem to po ní ani nevyžadovala, ale byly chvíle, kdy by se nám alespoň chvilková pomoc hodila (stěhování, moje operace apod.) a nepomohla. Zato kolem vnučky se točila denně a dělala všem služku (než se odstěhovala na venkov). Navíc neustále docházelo k porovnávání dětí, jak je ta holčička hodná a ten náš kluk, jak furt křičí... Trvalo mi dlouho, než jsem se s tím smířila, ale už s ní zkrátka jako s babičkou, kde děti milují trávit léto, nepočítám, a spoléháme se s manželem v péči o kluka jen sami na sebe. Zkrátka fungujeme, jako kdyby neexistovala. Těm, kterým babičky fungují, nezávidím, jen jim říkám, ať si toho váží, že to není samozřejmost.
Holky diky za rady,uricte zkusim probrat to s ni,zitra ma narozeniny tak je k tomu prilezitost si sednout a nejak to zaobalit.Mrzi me ze se proste ani nezepta.Jdeme ven a koukne z okna kdyz nas vidi na zahrade,rekne nam ze uklidila cely byt,vytrela,vyluxovala a umyla okna,a ze uz musi jit ze jde zatopit...Ma dva dny volna a cele je stravi uklidem bytu.Asi to tak oproste nekdo ma.Me to ale prijde takove zvlastni.V podstate nevim pro co zije,co ji dela radost,cim se odreaguje...Jen prace a doma taky prace..
Tohle taky znám. Není prostě zájem s tím nic neuděláš 😔
@petasa můžu tě ujisti, že pokud by jsme my bydleli s mou mámou v baráku byla by situace stejná , ne-li horší 🙂 Moje máma by pravděpodobně nepřišla snad nikdy. prostě na to není, vnouče ráda má, ale v kočárku hi nikdy nevozila, na návštevu chodila 1x měsíčně až když jsem teď změnila práci, tak musí syna vyzvedávat ve školce 1x týdně. To jí nevadí a myslím, že to na konec dělá i ráda 🙂
@petasa ahojky s mamkou bych si sedla a vše s ní probrala , třeba si to ani neuvědomuje.
Ahoj, jestli tě zajímá taky můj názor, tak se přkláním taky k tomu, že to není její povinnost, moje máma se chová stejně, trochu mě to mrzí, ale zvykla jsem si.... mám už kluky větší, ale jako mimina je nevozila v kočáru, taky si stěžovala, že kočár neutáhne, že nemůže dýchat má astma..... do práce nechodila, ale s malým mi taky nepomáhala, od prvního dne jsem byla doma sama, manžel v práci, takže hned kolotoč, praní, žehlení, vaření.... do toho se sžívat s miminkem..... dlouho jsem kojila, takže taky neexistovalo, že bysme někam odešli, třeba na ples a ona se o kluky starala přes noc nebo tak nějak..... s hraním to vypadá stejně, jen seděla na zemi a koukala, jak si kluci hrají, ven s nima občas na hřiště, ale spíš z nutnosti - ne z radosti.....je to asi věkem, přesně, svoje si odchovali, tak se jim asi už nechce, asi už nějak si zvyknou na svůj režim a "zlenivý", nebo tak to beru já......
zato moje tchýně je pravý opak, a vždycky mi s tím lezla na nervy, vozit chtěla pořád, hlavu narvanou v boudičce, jednou ruoku držela rukojeť, druihou dítě za ručičku.....kdytž malý zabrečel pod oknem, ona letěla zezdola, já zeshora...., přišla, kdy chtěla, nejlépe hned jak přišla z práce, malýho mi vzala od prsu, a šla se s ním muckat dolů, my bydlíme v patře......v so a ne nepočkala, až se třeba převlékneme z pyžam, zase opět, jakmile uslyšela, že jsou kluci vzhůru, hned nahoru.... večer se na ně musí přece přijít podívat... a když náhodou jeden den vynechala, tak to byla tragédie, že je jeden den neviděla.... jednou dokonce přišla až k nám do ložnice a začala si s malým hrát na koberci, my ještě v posteli, manželovi koukal z postele nahý zadek🙂, ale ani to jí neodradilo.....když jsem přišla z procházky, tak mi malýho hned sebrala na verandě, a začala ho hned svlékat atd. atd. atd.......pořád jsem byla zticha, nechtěla si dělat problémy, hádat se, jo je jsoui to jejich vnoučata, ale naše děti a my to s nima prožíváme všechno poprvé a rostou a nedá se to vrátit zpátky, dneska mě to mrzí, že jsem se neozvala.....
takže naše babičky, jsou dva rozdílné typy, a chování tchýně mi vadí tedy více než "nezájem" mé vlastní mámy.......aspoň nám do ničeho nekecá, manžel proti ní nemá nic, protože se nevidí tak často...... což se o druhé straně říci nedá, neboť s nima bydlíme pod jednou střechou......
Neuraž se, ale pokud to chceš s mamku probrat, tak né takovým tónem a přístupem, jak ji tady popisuješ. Pokud se ti zdá tak divná, jak píšeš, tak se zcela postavte na vlastní nohy a odstěhujte se
.
@stanulina vím, že všeho moc škodí, ale tu tchýni ti docela závidím, i přes to, že to až přeháněla 😉
Také mám rodiče s podobným vztahem k vlastním vnoučatům.Ze začátku mě to dost mrzelo(nečekala jsem to-naši se na vnoučata těšili,alespoň o tom pořád mluvili),i jsem se to snažila trochu řešit,ale výsledkem bylo to,že mi naši začali vyčítat,jak jsem se po narození 1.dítěte strašně změnila.Hodně jim vadilo,že už nemám na spostu věcí čas,že lítám jen okolo dětí apd.Kdybych je měla srovnávat prarodiči dětí mých kamarádek a známých,asi bych se zbláznila.Proto radím,nech maminku být takovou,jaká je.Když jí vnoučata neberou,je to její věc a její smůla.Ono jí to třeba časem dojde,o jaké hezké zážitky přichází a že nebude mít ve stáří na co vzpomínat,ale to už nebude Tvoje věc. 😉
Nám nefunguje ani jedna babička,všechno musíme s manželem zvládat sami a dá se to-hlavně,že jsou kluci zdraví.Akorát už nemáme čas na sebe(myslím tím náž vztah,koníčky,relaxaci apd.),ale zase se zbytečně nehádáme kvůli malichernostem-není na to čas ani prostor 😉 Beru to tak,že děti jsme chtěli hlavně kvůli sobě a snažím se je užít,ikdyž občas padám únavou na hubu 😀
Ahoj, myslím si že to mamka nedělá schválně. Nemá třeba nějaké vážné problémy v práci? Nebo třeba psychické? Nebojí se, že by se dětem mohlo něco stát, nebo tak něco. Zkusila bych s mamkou promluvit, ale určitě bych neříkala že se ti zdá, že je divná a nebo ještě "nejlépe" že se to zdá celé rodině. Zkuse se zajímat, zda jí něco netrápí, nechce s něčím pomoct. Chápu že toho máš nad hlavu a čekáš, že ti pomůže mamka. Ale ono se možná něco děje, co vám připadá divné - že je ona divná, ale mamča si to nemusí uvědomovat a pak hodně zraní, když se řekne "ty seš divná". Prostě si s ní sednout a sama se zajímat co v práci a co zdraví...apod.