Jde, aby si žena s dítětem našla bezdětného partnera?

možné to je, ale musí to přijít tak nějak samo 😉 třeba sestřina spolužačka otěhotněla dost brzy, sotva byla plnoletá a tatínek dítěte samozřejmě nezrale vycouval. za čas potkala skvělého chlapa, který si ji i se synem vzal a mají spolu další dítko a fungují jako opravdová rodina, jako by obě děti byly jeho. zní to skoro jako pohádka, že? a proč vlastně trváš na tom, aby byl nový muž bezdětný? přece pokud chceš po někom, aby bral tvé dítě, neměla by jsi ty být schopná vzít za své i případné jeho dítě? to by jsi fajn chlapa poslala do háje jen proto, že už je tátou? 😅

Spolužák má o pět let starší partnerku s desetiletou dcerou... možně je všechno🙂

@zamilovanadonej nehledam..nehrotim.. jen se nad tim zamyslim.. jak to vlastne je v praxi, co po tom chlapovi bez deti chtit mimo to, aby me bral i s malym.. nechci aby nastoupil nekdo kdo se hned vrhne do role nahradniho tatinka..jen mi prijde schudnejsi chlap co uz dite ma a trosku o tom neco vi.. neznam nikoho z okoli kdo ma dite a nasel by si bezdetneho partnera.

@leushka Ahojky, nevím, jestli ti to pomůže, ale já to znám z druhé strany - můj bývalý přítel má teď už pětiletého kloučka, tenkrát mu byly dva roky. O tom, že má dítě jsem věděla, nedělalo mi to problémy. Vždycky záleží, jak to mají ti dva mezi sebou nastavené, malý mě přijal v pohodě, trávili jsme spolu aktivně hodně času a během chvilky jsme byli kamarádi (maminku jsem mu nenahrazovala, ale měl ve mě důvěru). Pro mě bylo důležité, aby byla doma pohoda a aby se hádky a krize neřešily před dítětem (ale tak to mají nejspíš všichni), jinak to bylo fajn. Pro spoustu mužů není ženská s dítětem problém, vím i ze svého okolí, a čím menší, tím líp to šlo všechno skoulet dohromady, takže pokud se jedná přímo o tebe, neboj se toho 😉

@hanulkapal taky mám dvě nevlastní děti od nízkého věku a nebyl s tím problémy. ty problémy přichází až s vyšším věkem a v první řadě ne tedy díky dětem, ale díky jejich mamince ☹

@blahova_andrea to bych urcite neudelala.. prijde mi to i realnejsi byt s chlapem co uz dite ma. Ten pribeh co jsi napsala je hezky, netrvam na bezdetnem partnerovi. Jde mi o tom jak pohlizet na ostatni naroky, kdyz v popredi u me porad bude to aby me bral i s malym. To je pro me to hlavni a bojim se,ze kvuli tomu budu schopna prehlizet jine veci, hlavne aby mu malej nevadil.. je to tezky. Neumim ani spravne zformulovat o co mi jde. Uz miz te samoty asi hrabe 😀 netusim kde na takoveho chlapa narazit. Na detskem hristi nebo v herne asi tezko av praci nebo tam kde jsem bez maleho kdyz nekoho potkam tak je to pak takove "nemile" prekvapeni ze dite mam..

možné to určitě je, vlastní zkušenost 😉
a funguje to.
seznámili jsme se na stesti.cz, on zenskou s dítětem původně nechtěl, pak ale viděl fotku a změnil názor 😀 😀 😀 manžel má takových kamarádů několik, že bezdětní "vychovávají" děti partnerky a jde o dlouhodobé vztahy, jeden už asi 10 let.

@hanulkapal
@blahova_andrea ja jsem si nasla jako bezdetna chlapa se dvouma detma.. fungovala jsem tak jak jsem mela, poridili jsme si spolu malyho akorat to ztroskotalo na tom,ze se manzel neumel chovat. Honil se za prachama, nechal vsechno na me. Nejenom vse ohledne naseho ditete ale i ohledne jeho deti. Nemel cas chodit s nima k doktorovi, i na tridni schuzky jsem chodila ja. Dobry, to jsem vzala, vedela jsem,ze tam ty deti jsou. Odesla jsem od neho z duvodu,ze se nedal vydrzet psychicky teror a kdyz me po treti fyzicky napadl tak uz to bylo pred detma a to jsem uz neskousla... nemam problem s " nevlastnima" detma. Jen mam pocit,ze u chlapu je to trochu jine. Preci jen zenska kdyz nema jeste dite, tak to ma v sobe nejak od prirody nastavene,ze jednou bude matka proto mi to prijde v tomhle pripade jine. Chlap ma kolikrat co delat aby se dostal do role otce s vlastnim ditetem natoz jako bezdetny s "nevlastnim"ditetem..

@blahova_andrea Andrej, ono to tak bohužel bývá.. Já taky čekala nějaké problémy ze strany dítěte (třeba naschvály, odmítání mě a pod), ale tak to ve skutečnosti nebylo. To zlo mezi sebou si dělají hlavně dospělí. Nemluvím teda o puberťácích, pro něž je třeba těžké přijmout novou situaci, tam je to pak samozřejmě trošku jinak. Ale i tak tvrdím, že zvládnout se to dá, když se chce 🙂

@leushka no já nevím. když jsme se začali s přítelem vídat, tak pro něj taky největší strašák i přání bylo, abychom si s dětmi sedli, ale rozhodně měl i jiné nároky a přání. nejde vše stavět jen na tom, že někdo toleruje děti, je třeba myslet i na sebe, jinak by to stejně dlouhodoběji neklapalo 😉

@leushka Neházej flintu do žita, fajn chlapa můžeš potkat kdekoliv, určitě chodíte s malým občas do Zoo a podobně.. Může to být i náhoda, třeba na toho svého narazíš při obyčejném nákupu, když budeš čekat u pokladny, nebo se ti může zalíbit nějaký úředník, když budeš něco vyřizovat 😉 Jen tak pro zajímavost, můj nejdelší vztah jsem měla s partnerem, kterého jsem potkala náhodou v baru, kam jsem si občas chodila povyrazit.. Poznávali jsme se postupně a nakonec spolu byli 5 let. Vztah se rozpadl na tom, že jsme se navzájem odcizili a neuměli s tím vztahem pracovat. Dodneška jsme spolu ale v kontaktu. Vím, že tenhle vztah nebyl chyba. A naopak nejkratší vztah jsem měla s člověkem, kterého jsem "znala" pár let, byl to můj soused. A tam jsem se teda spálila, začal se projevovat trochu jinak, než jsem předpokládala.. Fyzicky mě nikdy nenapadl, zato slovní napadení, to jsem si užívala denně, urážky, narážky na moji neschopnost, tenkrát mě totálně připravil o sebevědomí. Takže nic nemusí být tak, jak se na první pohled zdá 🙂

@blahova_andrea Já myslím, že leushka se jen špatně vyjádřila, já z toho pochopila, že je pro ni prioritou, aby budoucímu partnerovi nevadil její syn. Myslím, že třeba alkoholismus by přehlížet nechtěla 🙂 To by bylo i pro jejího syna trošku kontraproduktivní.. Mít partnera za každou cenu.. To za to nestojí.

Tak možné to je a já jsem toho důkazem 😀 On měl přede mnou partnerku 10 let a ta měla dva syny, takže se postarat umí - teď už máme i společné dítě.

@leushka on měl manžel děti ve své péči, že jsi řešila doktory a třídní schůzky? 😨 my tedy řešíme jen víkendy. když byli malí a já bezdětná, tak jsem si je klidně vzala i sama, měla jsem kolikrát i dovolenou v práci a hlídala nebo když jsme je měli mít na víkend a přítel musel v sobotu do práce, tak jsem s nimi byla sama a v neděli jsme byli všichni. ale to jsem mu zatrhla později. přeci jen jsme se přestěhovali, tak to nebylo tak jednoduché s předáváním a taky jsem otěhotněla a ač mám jeho děti ráda a vycházíme spolu, tak já k nim povinnosti nemám a oni chtějí za tátou, ne za mnou. k čemu si je brát, abych celý víkend poslouchala a kdy už dojede táta? ☹ navíc tedy potom mít dva rarášky s rozdílem 5 let od sebe a k tomu miminko...to bych fakt teda nedávala, takže pravidla se změnila. když má mít přítel děti, musí si taky udělat volno a nebo si s ex víkendy prohodit nebo ten jeden den, co nemůže, tak je nechat třeba u prarodičů, aby si je taky užili...prostě jsem odmítla být tu pořád a pro všechny a na plno. nejsem stroj 😅
že jsi od chlapa utekla kvůli násilí se ti nedivím a máš můj obdiv, že jsi to udělala. já měla teroristu ex. naštěstí jsem zdrhla ještě než došlo na fyzické násilí a naštěstí v tom nebylo dítě!

@leushka máš pravdu, že ženy jsou více přístupné představě dětí celkově než muži. ale zase je to kus od kusu, tak nezoufej a doufej 😉

@hanulkapal jj, zvládnout se to dá a do jisté míry pak už i musí, že? 😉 s dětmi fakt nemám problém. tam je těžké jen to, že jsou prostě z jiného prostředí, s jinou výchovou a že mi to narušuje klid a výchovu u nás doma, ale tak stejně nás to čeká pak se školkou a školou, že děti budou domů tahat moresy jiných dětí a budeme řešit různé problémy díky rozdílným výchovám a přístupům. tak je to trošku trénink 😅 blbý je, když má děti někdo, kdo je mentálně snad ještě pod nimi a nejde se s ním bavit jako s dospělým ☹

@hanulkapal já vím, první příspěvek nebyl úplně jasný. až pak první reakce na odpověď to trošku osvítila 😉

@blahova_andrea Ono je to těžko.. Já se taky chvíli prala s tím, že syn expřítele měl jinou výchovu, bylo mu dovoleno to, co já bych nedovolila.. Nicméně komunikace probíhala v pořádku, nastavila se taková pravidla, aby to vyhovovalo všem třem, jelikož u nás měl klouček spoustu "bonusů" v podobě kotěte, bazénu atp, tak se dokázal přizpůsobit docela rychle 🙂 Je pravda, že s jeho maminkou byla ta komunikace trošku horší, byla na malého sama a kolikrát nevěděla kudy kam, takže to občas vypadalo všelijak, ale dalo se to. Můžu říct, že to pro mě byla v mém věku hodně dobrá průprava do života a teď s nynějším přítelem, který má dvě děti a bereme si je na víkendy a výlety, to zvládám levou zadní. Jen je fakt, že při dvou dětech už ta organizace bývá trošku horší, vzhledem k tomu, že jsou věkově taky od sebe 5 let, každý má trošku jiné nároky, ale aspoň máme veselo 🙂 A to jsem v pubertě tvrdila, že jáááá děti nikdy nechci. Vlastního se nemůžu dočkat a jakékoliv cizí jsem byla schopná přijmout téměř hned 🙂))

@leushka mě se to poštěstilo, ale musela jsem si sakra počkat. v okamžiku, kdy jsem si řekla, že je to už jedno, že už asi nic, že druhé mimčo nebude (partnerů bylo víc, ale žádný "vhodný"), tak se objevil. Rozvedený po krátkém manželství, které bylo nahonem jen tak bez rozmyslu a nevyšlo. A děti neměl a chtěl. takže jsem byla od dvou let Míši sama a v jeho 17ti dostal prvního opravdového náhradního tatínka a brášku. Starší syn i partner mají super kamarádský vztah, žádný problém. Vydrž, netlač na pilu a on někde čeká, určitě.

Jjo, takový chlap to je úzce profilové zboží

@leushka Samozřejmě že to možné je 😉 já jsem se rozvedla když byl synovi rok, a žádnýho chlapa jsem už nechtěla ani vidět. Když byly malýmu 4 roky tak mi víceméně sám sbalil jednoho zákazníka z obchůdku kde jsem pracovala a kde se mnou odpoledne byl. Nutno podotknout že sama jsem po něm pokukovala už půl roku ale bála se ho oslovit 🙂 A tak jsme šli jednou v sobotu odpoledne do kina na pohádku a před kinem na nás čekal ON, protože mu to můj čtyřletý syn řekl že tam půjdeme a taky mu řekl že nemáme tatínka a že bysme nějakýho potřebovali, no trapas jak hrom 🙂 No a vyšlo to, i když byl svobodný a bezdětný 😉 V červenci to bude 7 let co jsme se takhle seznámili a 3 roky co jsme manželé, mého syna si osvojil a spolu máme ještě jednoho, skoro dvouletého. Držím pěsti ať taky potkáš toho pravého 😉

@hanulkapal já teprve ve tvém věku přišla k těm nevlastním 😉 do té doby to taky bylo...děti nikdy! 😀 no a jak jsem dopadla, čekám svoje už druhé 😀 ale tím teda fakt končíme! 😉

Já sem vdaná a manžel vyženil v tu dobu mého 4l synka. Nyní máme ještě jedno dítko společné (a do budoucna se nebrátíme třetímu). Narovinu ale muži, co jsou po 30l a sami, vše jim prostě trvá, si na novou situaci zvyknout. Jsou zvyklí na svůj způsob života bez dítěte, bez zodpověnosti a starostí a je to pak znát i na vlastním dítěti-pokud přijde. Taky záleží, jak staré dítko je, když přijde a jak starý je partner, zda už ženu s dítětem třeba měl a žil s ní atp. Jinak náš vztah byl ze začátku založen dost z rozumu a láska dorazila tak nějak časem...a narovinu, oba jsme hledali, až jsme se našli. Přestože třeba já se v zaměstnání pohybuju mezi samými muži (znám jich nejméně přes 100, tak jen jeden byl v tu dobu "volný", ale i ten byl rozvedený, s dítětem a nového vztahu se bál...,nechtěl se vázat).Takže já na nějaké náhod, že sám přijdeprostě nevěřím a hledala sem....našla sem 😉 , ale není to lehké najít, i třeba ustát pro nového partnera zvyklého do té doby na svuj klid a způsob života. Jinak manžel je o 6 let starší...

@leushka ja jsem rozvedena, mam syna a ted uz jsem rok a pul s bezdetnym pritelem a je to super. Nezacal se hned chovat jako nahradni tatinek, ale proste to prislo tak nejak postupne a ted uz syn vsude rika to je muj druhy tatka (ale rika mu normalne jmenem). Nerikam ze je to vzdycky jednoduchy, taky jsme si prosli vsim moznym, kdyz syn zlobil, diskutovali jsme co by mel pritel udelat, jak to resit, atd. protoze na dost veci vubec nebyl zvykly, ale ted uz je to dobry.

@leushka určitě je to možné,já teda zase moc nesouhlasím s tím,ze se má čekat až to přijde samo.Když se člověk zamysli,tak představa,že mě osloví bezdětný chlap když jsem odpoledne s dítětem na pískovišti mi přijde trochu nereálná🙂já jsem hledala aktivně na seznamce a našla jsem,aspoň tam ten člověk už vidí profil a ví o dítěti a nemusí to pak rozdychavat,kdyby mě náhodou sbalil někde kde budu sama a pak se teprve o dítěti dozvěděl.Z mého pohledu je lepší bezdětný chlap,ten co děti má sice už ví o čem to je,ale vždycky bude dělat rozdíly mezi vlastním a nevlastním dítětem.I když potom budete mit dítě spolu,tak bude vaše spolecne a s tvým dítětem už před tím než se další dítě narodí nějakou dobu žil,takže si k němu vztah vybuduje.

tak ja musim za sebe rici, ze jsem nikdy problem a nouzi chlapi nemela kor s ditetem ....1.dceru jsem mela ve 20....s jejim otcem jsme se rozesli kratce po narozeni... jsem moooooooooc rada ! A s najitim partnera ci pritele jsem nikdy nemela problem ..i kdyz vedeli ze mam dcerku ..ba naopak...byla velice oblibena 😀 spis me prislo ze je i takova mucholapka na chlapi ... 😀 hlavne me nikdo neveril , ze mam dite ..hodne lidicek si myslelo, ze to je ma mladsi segra 😀 - kazdopadne sveho "top praveho prince" jsem nasla az ve svych 34 letech ...on bezdetny a mladsi o cca 5let ... s dcerou se spratelili velice dobre a fakt super ! jsme spolu 3 roky a behem 3 let se nam narodily 2 krasne princezny ..a jsem, jsme maximalne stastny !!! Je to samozrejme o chlapovi , jeho prioritach a taky o stesti.... koho potkas.... kdyz clovek porad hleda a premysli nad tim ze uz na nikoho nenarazi a nenajde toho praveho ...tak to asi fakt neprijde ...lepsi je si pockat / kdo si pocka ten se docka / a ja rikam na kazdeho nekde ceka ten pravy/prava.... nehrotit nic ale mit oci radne otevrene ...preji hodne zdaru at se ten pravy brzo najde !!!

jeste dodam, ze nekdy je ale potreba stesticku malicko pomoci ! a ne jen pasivne cekat az to uplne prileti samo a spadne do klina ...

Pridavam se...potkali jsme se na stesti.cz...ja mam dve deti, pritel je bezdetny...uz jsme spolu tretim rokem...deti ho miluji (malymu bylo tehdy necelej rok a maly necelych pet), velice dobre si spolu rozumi. Ze zacatku chtel i dite "svoje"...ale ja mu hned od zacatku rikala, ze treti nechci...dokonce jsme se kvuli tomu rozesli...ale po odluce jsme to dali zpet a sel do toho s tim, ze pokud bude miminko, bude...pokud nebude, tak nebude 🙂 pristi mesic se stehujeme do vetsiho 🙂
Takze za me ...ano, je to mozny 🙂