Jak získat ztracené sebevědomí?

19. led 2021

Je to rok od manželovy „virtuální“ nevěry. Musím říct, že mě to hodně poznamenalo, víc, než bych si uměla představit. Nějak jsme si to s manželem vyříkali, snad vyřešili příčinu. Ale musím říct, že kdybych v té době neotěhotněla, tak asi půjdeme od sebe. Manžel si svoji chybu uvědomuje, lituje a opravdu se snaží být dobrý otec i manžel. Jenže já to mám pořád v sobě. Nedokážu mu pořádně věřit. Když se někde zdrží (na nákupu), tak mě hned napadne, jestli byl opravdu na nákupu a ne někde jinde. I když hned vím, že byl opravdu tam, kde řekl. Ale to, že mě to jen napadne, mě psychicky vyčerpává. Nedokážu se mu otevřít, je mi nepříjemné, když mě vidí nahou a co je horší, tomu pohledu se vyhýbám i já. Nikdy jsem to neřešila, bylo to pro mě normální. Celkově moje sebevědomí kleslo na nulu. Jsem momentálně v roli „té ublížené“. Snažím se před manželem chovat normálně, protože nikdo nechce mít doma neustále vynervovanou manželku, která pořád připomíná selhání.
Potřebovala bych se zaměřit sama na sebe. Žít pro sebe, upřednostnit sebe před manželem. Prostě obnovit sebevědomí. Ale vůbec netuším jak na to, jak si to přenastavit v hlavě…

levandule_k
19. led 2021

Zvážila bych návštěvu psychologa, protože zpracování nevěry, odpuštění manželovi a sama sobě není vůbec lehké. (Odpuštění v mém významu, neznamená schválení manželovy nevěry ani, že v tom může pokračovat, ale "odhození" závaží, že začnete s čistým štítem.) Znovu bych se zamyslela, jestli jste vyřešili příčinu, jestli náhodou není ještě něco shnilého ve vašem vztahu.

Máš i přesto vše na něm něco ráda, máš důvod si ho vážit?

Sama píšeš, že se chceš zaměřit na sebe, určitě je to dobrá volba. Tady si musíš vymyslet, co vlastně chceš, jestli se chceš učit nový jazyk, chodit pravidelně cvičit na kosmetiku.