Jak získat zpět důvěru k partnerovi?

To klobouk dolů já bych už nedůvěřovala.Nevěru nedopouštím.

Myslím, že pomůže jen čas

@slimacikmia Ano, znám ji. Setkat z očí do očí se s ní nedokážu, zatím. Ani nevím, proč bych to měla děla, když se rozešli. Proč a nač už teď není důležité - ale ano asi vím, proč k tomu všemu došlo.

@hofida Taky si myslím. Jenže on na mě pořád tlačí, že neví, proč se nesměju atd. když už je po všem. Je fakt, že se chová jinak, ale potřebuji asi více důkazů pro získání té důvěry zpět.

Určitě to bude chtít čas a trpělivost, ale můžeš se s manželem pobavit a zkusit společně vymyslet, co pomáhá nebo by ti pomohlo ty těžší chvíle zvládat o malinko líp. Přeci jen zůstal s tebou, dal ti přednost; i na tom by se mohlo dát stavět, když si to zkusíš racionálně uvědomovat a opakovat. Snažit se dostat do pozitivní roviny na sílu asi nepůjde, ale můžeš dělat to, co ti dělá radost a zaměstná hlavu, užívat si ty chvíle s manželem, a pozitivní rovina se časem vrátí sama. Držím palce!

Ja osobne uz bych mu neverila, at by rikal a delal cokoli. Jestli mu veris, je to hodne obdivu a preji, at te nezklame. Pokud by spolu pracovali, vadilo by mi to a poslala bych manzela asi dost radikalne k sipku.

Za sebe můžu říct, že nevím, jestli bych mu dokázala 100% znovu věřit. Doufám, že to nikdy nebudu muset řešit, ale věřím, že jsou momenty, kdy lze nevěra odpustit (i když nevěřím, že lze zapomenout). Byla jsem v pozici "toho nevěrného", takže na to můžu pohlédnout z jiné strany - pokud bych se měla pravidelně vídat se svým bývalým milencem, sama sobě bych si nevěřila...

@sheala díky moc za radu. Zní to rozumně. Jsem ráda a snad krůček po krůčku budeme zase zpět.

@ariadna12 věřím mu i když červík samozřejmě občas hlodá. Oni spolu přímo nepracují, ale občas se pracovně potkávají. Musel by on nebo ona změnit práci a to je asi nereálné.

@mourovatakocka já to vnímám tak, že odpustit mu mohu. Myslím, že dřív nic takového neudělal a tohle bylo snad jen pobláznění. Zapomenout samozřejmě 100% nelze. On mi stále tvrdí, že to zvládne "nepodlehnout", tak uvidím.

@marketkazprahy no neviem, on tvrdí, že to zvládne "nepodľahnúť", ale minimálne raz to už nezvládol... Keby sa niečo také stalo mne, že by som "ujela", tak by som sama odišla z tej práce, len aby som manžela presvedčila, aby mi zas začal veriť... Snažila by som sa na 100%. Čo pre to spravil on, aby si mu zas začala dôverovať? Alebo len sľuboval, ako už bolo uvedené pred tým? Ja viem, že odísť z práce je u niektorých profesií sakra ťažké, v mojej tiež, ale za záchranu manželstva by to stálo. Žiť s človekom, ktorý mi nemôže začať znovu dôverovať nepredstavuje pre mňa šťastný manželský život. Do práce predsalen určite investoval menej, ako do manželstva, nie? A čo si budeme vravieť, občasné stretnutie s bývalým milencom... Ehm... Čo ak budete mať zase krízu, alebo sa na firemnom večierku opijú a začnú spomínať na "staré" časy? Veľmi jednoducho môže nastať situácia, že to prestane byť pod kontrolou.

@slimacikmia máš pravdu, ale nemyslím si, že by to bylo 100%. Jestli bude chtít znovu "sejít z cesty" s ní tak to udělá i když už nebudou spolu pracovat. Já mu zatím věřím v tom, že to ukončil a má sílu a odvahu to udržet. Dala jsem mu i jednoznačně najevo, že pokud by se to mělo opakovat nebo celé znovu začít, je konec a odcházím. Myslím, že má silnou vůli a snad mu stojíme o to, aby to ukončil natrvalo.

@slimacikmia Ja bych po něm jako důkaz určitě nechtěla změnu zaměstnání. Naopak... jestli si věří tolik, že ji dokáže dal potkávat a nic to s ním nedělá, tak už city k ní asi opravdu vyprchaly.. pokud tam vůbec byly.

@marketkazprahy
Nevim, jak je to dlouho, co to ukoncili. Vypada to, ze to zas az tak dlouho nebude, tak je logicky, ze to mas porad v sobe. Clovek se nemuze jen tak prepnout.
Verim a drzim moc palce, at v sobe postupne zase najdes klid.

Není to zase tak dlouho, pár týdnů. Ale už před tím bylo pár "pokusů" a snaha to omezit. Věřím mu, že to dokáže. Mají za sebou již pár pracovních schůzek a myslím, že bez "zakopnutí".

Znám to také trochu z druhé strany.. Můj brácha před pár lety měl románek se svojí asistentkou. Doma to habrovalo a s ní bylo fajn. Doma se snažil držet normální rodinu, partnerský život, ale prostě si "vypomáhal" vedle. Manželka mu na to nikdy nepřišla, ale když se dozvěděl, že budou mít další mimčo, v podstatě ze dne na den to skončil. Dál spolu pracovali, dál jezdili na služebky, ale už jen jako přátelé, bez intimností a dalších aktivit...

Když to zvládl tehdy brácha, tak manžel snad taky. Zatím se podle toho chová a spousta vedlejší indícií naznačuje, že je to na dobré cestě. Jistá si samozřejmě nemůžu být nikdy, ale věřím mu.

Docela by mě zajímalo, jestli je tu někdo, kdo to zažil a co mu pomáhalo nabrat zpět tu důvěru, jistotu.

@pavca1982 Já už nad tím nějakou dobu přemýšlím. Jak byses teda zachovala, kdybys měla děti a chlap sekal latinu?

@kajalka no já to chápu jde o děti o zázemí o finance...je toho moc. Jenže pro mě byla...je a bude nevěra obrovský podraz a zrada! Já bych už takového chlapa nemohla mít ráda měla bych nedůvěru už napořád. Pořád bych ho viděla s tou jinou. Z takového vztahu- manželství bych musela odejít...žralo by mě to.

@pavca1982 I když bys třeba neměla, kam jít? Mně se to nestalo, ale kolikrát nad tím přemýšlím, když tady čtu ty diskuze. Taky jsem bývala tak radikální, ale kdyby na to přišlo, tak fakt nevím, asi bych neodpustila, ale ani neopustila. Rozhodně bych vyhledala kvalitního terapeuta.

@kajalka mám to za sebou neměla jsem kam jít, našla jsem si podnájem ale už jsem pracovala, tak to šlo.Chápu, že na rodičáku to moc nejde.Taky jsem si na to musela počkat.Naši kluci jsou ve střídavé péči jsem znovu vdaná a máme holčičku. Život jde dál a já nelituji. Bylo to moc těžký a těch slz do polštáře...

@pavca1982 ja to mam stejne nastaveno

@pavca1982 To obdivuju. Jestli muž někdy ujede, doufám, že se to nikdy nedozvím..

@kajalka no třeba je to někdy i lepší😉

Předně - máte můj obdiv, že fungujete tak, jak fungujete. Nevěra je hodně velké narušení důvěry, takže pokud jste opět spolu a běží to alespoň tak, jak popisujete, moc Vás obdivuji.

Jak tu psaly i jiné - chce to čas. Rozhodně nepomůže, když na vás bude muž tlačit a vyžadovat, abyste byla veselá. To mi od něj přijde jako vrchol sobeckosti. On si to možná v sobě vyřešil, ale Vy potřebujete čas, do téhle situace jste se dostala zaviněním jiných, a nemůžete si ji v sobě zpracovat ze dne na den. Z jeho strany by to chtělo trpělivost a snahu, abyste mu opět na 100 % věřila, rozhodně žádný tlak. Tím Vám akorát vše bude připomínat.

Pokud spolu chcete být, nezbude Vám nic jiného, než mu věřit, že už znovu neuklouzne. A rozhodně se po ničem nepídit a nic nehledat... jak se říká: kdo nehledá, ten nenajde. Pokud bude doma vše fungovat, budete si opět rozumět a bude Vám spolu dobře, tak to je to hlavní. (čímž nechci říkat, že je OK, pokud by doma vše fungovalo a jeden z partnerů doma druhému zanášel, když se "postižený" o tom nedozví! ale snad chápete, jak to myslím.)

Možná by Vám pomohlo, kdybyste se sešla s psychologem (v mnoha městech jsou rodinné poradny zdarma, nevím, odkud jste, ale určitě něco najdete v registru poskytovatelů sociálních služeb: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/rozsirene_hledan...). Tam budete moci mluvit otevřeně o všem, co Vás trápí, věřím, že doma se člověk přece jen cenzuruje a chlapovi, se kterým chce přese všechno být, neřekne: "ty šmejde, nesnáším tě, za to cos mi udělal a nejradši bych tě praštila cihlou!" 🙂