Jak vyjít s tchýní?
Zdravím všechny. Máme takovou situaci.. Partnerovi zemřel před 3 měsíci tatínek, tchýně zůstala sama v baráku a my čekáme miminko. Přiznám se, že jsem s ní měla trošku problém a jistou averzi od začátku, do všeho mluvila, všechno chtěla za nás řešit, poučovala, co a jak máme dělat. Ale vídali jsme se tak jednou za tři týdny, tak se to dalo zvládnout. Nyní tedy je sama, chápu, že potřebuje společnost, pomoct na baráku, partner jí každý den připraví dřevo a zatopí, přijede, kdykoliv je potřeba něco udělat, ale jakmile jednou řekne, že nemůže, je oheň na střeše, začne hysterická brečící scéna, že na ní kašle a že táta měl pravdu, že zůstane sama.. Stalo se to mockrát už a nevíme, co s tím. Snažíme se vycházet vstříc, ale oba ještě pracujeme, víkendy máme pracovní doma - pokojíček, dodělávání bytu.. Tak tam nemůžeme být pokaždé a celý víkend.. Partner je na zhroucení, mně je zle pokaždé, když mi píše, že se zdrží, že řeší s mámou, o miminko se bojím a ona navíc začala zatahovat do těch svých scén i moje rodiče. Píše mojí mámě. Už nevím, jak dál.. 😔
tchyne manipuluje, a proto je vam obema špatně, jediná cesta je určit jasně dané pravidla z Vaší strany a ustát její reakci (slzy, SMS-ky, hysterické scény, řeči typu "tak já můžu taky umřít, aspon nebudu nikomu na zátež" nebo "všichni na mě zapoměli, nikdo mě nemá rád"). Ano, je možné, že ji není dobře, že se cítí osamělá, ale metodu, kterou používá, je manipulace. Nejste její loutky, máte právo žít i vlastní život.
@svetlanalana Tvoje pohledy se mi moc libi. Tady i v jinych debatach. 👍
@sudylichozrout dekuji 😉
@salvache Pod to, co pise Svetlana, se podepisu. Musite si s ni vytycit jasne hranice, i pres jeji bedovani a narky. Jinak se slozite.
Tvoje tchyne nechape, ze jeji syn ma vlastni zivot. Tohle treba zazivala moje mama s jeji tchyni. 30 let to nechapala. Je to urcite take tou generaci ve ktere vyrostla. To si pamatuju, jak babi vzdycky rikala. Jenze “driv” taky cele generace bydlely pod jednou strechou, kde bylo jednodussi si pomahat. Chapu, ze se citi sama. Potrebuje spolecnost, ale i tak by vam mela rozumet.
zkuste resit i technicky co lze... misto kamen na drivi poridte bezstarostny elektrokotel treba, na zahradu zajistete treba mistniho pubertaka, co si rad sekanim privydela, nakup zaridit na cely tyden dopredu alt. resit pres rohlik ci jinou dovazeci spolecnost.... at je lepe a tchyne se uklidni🙂
Děkuji všem za odpovědi, mám na to podobný názor, ale trochu jsem po poslední scéně zaváhala, jestli bychom přece jen neměli upozadit sebe.. ale jako její příkazy, že si sepíšeme harmonogram, jak budeme jezdit, že tam partner po odpolední směně bude několikrát v noci zůstávat na noc... Teď se sekla, že u nás na Vánoce nebude, že ji tam nechceme (přitom ji partner za nás oba zval už v listopadu, normálně i semnou o tom mluvila, až teď najednou se sekla), do toho začala psát mé mámě, byla za mojí ségrou.. Špatná jsem já, protože ona přece semnou nemůže o syna bojovat (nevím, jaký boj myslí) a že teda nečekala, že se na ní vlastní dítě vykašle, že je to smutný. Dnes za ní máme jet se nějak domluvit, co tedy bude... Sourozence partner bohužel nemá. 😔
tak to je docela prekérka,určitě hodně smutní za manželem,ale já bych se snažila "nastavit" pravidla zavčasu a vysvětlit jí,že všechno chápem(smutek,samotu,tíži...) ale opravdu tam nemůžeme denně jezdit,hele a to přespávání po odpolední to je moc,já bych jí ještě důrazně požádala ať moji rodinnu nechá na pokoji a nezatahuje je do toho
Prodat barak, koupit namisto toho byt blizko vas, nabidnout treba univerzitu tretiho veku, krouzky, spolky pro seniory, a navstevy jednou dvakrat tydne. Miminko ma prednost, to musi tchyne pochopit. Zase bych ji ale uplne neizolovala. Jen zamestnat, aby nemela cas vymyslet chujoviny 🙂
Je to zcela účelová manipulace a vydírání a čím více ji půjdete na ruku, tím to bude horší. Vrchol by pro ně byl teda že do toho zatahuje i lidi kterých se to absolutně netýká. Kolik je tchýni?
Takže natvrdo říct, maminko takhle ne, ne že by jsme tě neměli rádi, ale to co děláš je přes čáru, domluvíme se na nějakých pravidlech.b Pokud je zdravá, bude muset spoustu věcí zvládnout sama. budete chodit třeba 2 krát týdně, kdy ti nachystané dřevo a jiné těžké věci, ale jinak sama. Musí se s tím naučit žít.
@salvache Na přespávání nepřistupovat, bude si nárokovat víc a víc. Dohodnout se, že tam přijedete třeba 2-3 krát týdně, aby tu práci připravila na vhodný čas.
A nebát se ji začít vytěžovat - “přijedu, ale nestihl jsem nakoupit, takže mami dojdi do obchodu a kup to a to...”, “přijedu, tak ty mi navař...”.
Tobě se tím také uvolní ruce.
Je to základní pravidlo u podobného manipulátora - chceš tohle, naložím ti 2 krát tolik. A klidně 3 krát.
Očividně je sama, vymýšlí, mele se to v ní. Těmi nákupy ji dostanete mezi lidi. Je potřeba, aby si našla a vybudovala další sociální kontakty.
P.S.
A vyhledat jí odbornou pomoc.
Chapu, ze s ni urcite umrti partnera zamavalo, ale nemyslim si, ze je to jen tim. Soudny clovek i v takhle obrovsky narocne zivotni situaci pochopi, ze mate svuj zivot, dite na ceste, apod. Kor, kdyz do toho jeste zatahuje vasi rodinu, to je dost nevhodne. Zkusila bych poresit ty technikalie, at je co nejvic samostatna. A urcit, kdy tam kdo bude jezdit, striktne dodrzovat, vyjimky jen fakt v krizovkach. Ona si zvykne, bude muset. Bude to hold na ni, jestli si najde jinou napln zivota nebo se uzavre do sebe. Doporucuji to stihnout zavest, nez se narodi miminko, to pak bude na cvokhaus, kdyz se upne na nej. Zapojit ji, to ano, ale s mirou. Jestli neni nemohouci, tak jeste muze lecos pekne v zivote stihnout a zazit, ne jen vas ukolovat a citove vydirat.
Ja nevim,ale některý nazory tady mi připadají fakt mimo. Jako kdyby zemřel váš otec a máti zůstala sama a chtěla od vas s něčím pomoct, i kdyby to mela byt zasterka pro to ze nechce byt sama, tak byste ji odpalkovali s tim, ze sorry,ale zakladame vlastni rodinu,pro tebe v ni není misto? Nebo kdyby zemřel vas partner a zustali jste samy a ještě k tomu na vánoce. Me to přijde, ze to je zacarovany kruh,cim vic ji odmitate,tim vic ona tlačí na to ze nechce byt sama. Ja bych ji teda doma taky nechtela,ale co treba říct: babi, potřebujeme poskladat nabytek do pokoje, mohli bysme tě na sobotu přivézt, pomohla bys nam tim ze neco uvaris. A pocitat s ní, ze bude hlidat vnouce. Podle me kdyz uvidí ze ji neodmitate,tak se nebude tolik vnucovat. A casem i vstřebá ze ji zemřel manzel. Nemůžete čekat že za 3 měsíce bude v pohodě.
Zažila jsem toto před 4 lety s tchýni máme furt špatný vztah. Opravdu je lépe, když se vídáme jen minimálně. Brecici scény byly pořad a my se doma hádali jen kvůli ni. Každopádně doporučuji si všichni sednout a vyjasnit, jak to bude dal. Jde o to, abyste všichni byli schopni najít nějaké rozumné řešení. Ústupky musejí být na obou stranách. Nelze,aby furt ustupovala jedna strana a další jen brala, takhle to nefunguje. Úmrtí v rodině je těžká věc, dat najevo ze na to není sama. Ale odsud podsud. Přeji hodně sil 😉
Jedina cesta je, ze syn (ne ty) ji jasne rekne, jak to bude a ze toto musi prestat, at s vami nemanipuluje. A je to mozna silne, ale ano, zustala nyni na spoustu veci sama, vy ji radi pomuzete, ale nemuzete tam byt kazdy den podle jeji potreby, mate svoji rodinu, kde se musite starat. Pokud nezvlada dum bez manzela, muze ho prodat, byt v byte. Vim, ze je takova situace pro ni tezka, ale pro tveho partnera neni ztata tatinka o nic lehci. Dulezite je, aby tvuj partner dokazal jasne rict, co uz je za hranici. A ver, ze kdyz budete jednotni, nenechate se presvedcit tim, ze bude delat sceny, zatahovat so toho tve rodice atd., casem ji to prestane bavit. A kdyz ne, vzdycky mate pravo rict, nezlob se mami, ale takhle to dal nejde, my uz nemuzeme, nebudeme se vidat, nezlob se, jinak to vyresit neumime. Mozna to zni hrozne, ale oba byste se meli naucit chranit svuj osobni prostor a osobni prostor vasi rodiny, jinak prijde nekdo jiny, kdo vas bude zase manipulovat a vy budete skakat, jak on piska. Mam osobni zkusenost u obou rodicu - nechteli akceptovat, ze ja a manzel jsme nova rodina a mame svoje pravidla. Jasne jsme rekli, ze je to pro nas zasadni, jinak se nebudeme vidat. A co se stalo? I ta nejvetsi manipulatorka pochopila a vnoucata vidat chce, obcas to nenapdne zkusi, my to ustojime a jedeme dal. A rekla bych, ze vsichni maji, co chteli🙂
@salvache neustupovat! Já měla něco podobného bez úmrtí... když jsem otehotnela (pro ní to bylo první vnouce), tak to byly výkřiky jako:řekněte mi, kdy si mám vzít dovolenou, třetí nebo cvrty tyden po porodu prijedu pomahat. Wtf? Jako clovek preci nevi, kdy presne porodi a v 6nedeli jsem ji doma určitě nechtěla. Neměly jsme před tím blízký vztah. Navíc se ani nezeptala zda bych o to stálá. Ona oznamovala... pak třeba, že bych k nim na 14dni nebo měsíc pak s malou mohla přijet, že stejnak budu na mateřský, tak co bych dělala... (ziji na vesnici, kde je cca 100 obyvatel a s kocarem neni kam jit). Když přijela v mém 6nedeli, tak si naplanovala 6h návštěvu! A přijela v době oběda. Ke konci jsem ji uz davala silne najevo, ze by mela jit. Byla jsem tak unavena... pořád to byly nevyžádané rady tipu: dělej si to jak chceš, ALE... nebo MELA BYS... pak už ve mně bouchly saze a pohadali jsme se s partnerem, že takhle ne. Jeho rodiče mi nebudou organizovat život a říkat, co a jak mám dělat. Ze mám svoji mamku se kterou chci urcita temata probirat. Nastesti to pochopil a probral to s ni... a na obcasne kotrmelce se uz drzi zpatky. Takže neustupovat, vy tři budete rodina! A to je to nejdůležitější, nikdo se mezi vás nesmí násilím montovat.
A co zkusit tchýni zapojit do příprav na miminko? Zkusila bych si s ní promluvit, jestli se zapojit chce, domluvit si nějaká pravidla a třeba už se pak bude chovat jinak
@fijanek obávám se, že to není dobrý nápad, tchyně se může na to upnout a pak bude chtít vše organizovat a dělat to podle sebe, pro nastávající maminku to bude nepříjemné
@salvache Je to slozita situace teda. Ja bych to nechala na partnerovi a od problemu bych se v zajmu miminka odpojila. I bych to tak vysvetlila partnerovi. Byla bych mu oporou, pokud bys to zvladala. Pokud ne, pozadala bych ho at o tom se mnou nemluvi. Urcite nepristouoit na stehovani tam nebo ona k Vam!!!! Kdyby na to doslo. No a mozna by mamince pomohlo, kdyby k vam jezdila na vikendy - promluvila bych ale s partnerem, ze to bude pod podminkpu, ze u vas nebude psychovat. Samozrejme ji bych to nerekla. Pozvala bych ji jednorazove a pokud by se to osvedcilo, tak klidne i pravidelne. Jeji rady a reci bych s usmevem prechazela a nereagovala na ne. To dela vetsina tchyni a maminek a neni potreba na to byt alergicky, je to prirozeny. Diskutovat s ni o tom nemusis.
Smazal se mi komentář, nakonec schůzka dopadla dobře, tchýně tedy nebyla moc schopná nám vysvětlit, co myslela tím, že na ní všichni kašleme, nikdo jí nepomůže, musí se doprošovat (holt je partner pořád chlap a některé věci ho samotného nenapadnou, to vím i já), takže to prostě plácla v té hádce, promluvili jsme si o tom, že já mám pocit, že nám moc mluví do některých věcí, ok, holt byla zvyklá mu organizovat všechno, máme říct, jí to nedochází, že by nám to mohlo vadit, ona zas nebude mlčet a když bude potřebovat pomoc, řekne si o ní. Přítel jí pomáhá s tím dřevem pořád, to je jasný, to zas pro něj není tak náročný. Přespávání nebude, to chápe už (alespoň to tak vypadalo). Do věcí ohledně miminka jí zapojujeme, snažím se s ní mluvit, co u doktora, občas ukážu video, jak kope, když se mi povede natočit, na Vánoce byla u nás, spala tu, byli jsme všichni s mými rodiči a pak na chvíli i se zbytkem rodiny, tak to bylo nakonec hezký a lepší, než jsme všichni čekali. Ukazovali jsme věci, co jsme dostali na mimčo od kamarádek, koupili a tak. Domluvili jsme se, že jednou za 14 dnů přijedeme na oběd a zůstaneme celý odpoledne o víkendu, jinak ona jezdí k nám do města každý den, tak prostě není problém napsat, zavolat a když budeme doma, tak zajede na kafe za námi. Jsem sice v 6. měsíci, ale už tak to přejíždění je pro mě poslední dobou náročný, ale snažím se. Bydlí asi 20 minut vedle ve městě autem, pojízdná je. Má fajn sousedy, se kterými se vídají denně na kafe, kamarádky má, hodně pracuje taky teď. Je jí 47-48. Tak doufáme, že jsme se domluvili tak, aby to vyhovovalo i jí, se vším souhlasila, že jo, že tak to myslela..
Je to prachsprosta manipulace a hrani na city. A tomu bych na vasem miste rozhodne neustupovala. Jedna vec je pomoct partnerove mame, kdyz pomoc potrebuje, jina vec je nechat utlacovat sebe, svoje potreby a svoji rodinu sobeckym jedincem, ktery je ve sve bezohlednosti ochoten nabouravat osobni zivot vlastniho syna.
Musite si rict vy, kolik sveho casu a sil jste ochotni tchyni obetovat, a co uz je pro vas za hranici. To si ujasnete, a na tom trvejte. Nic ji prece nedluzite, neni vasi povinnosti se ji obetovat nebo ji slouzit. Musite vyhovet hlavne sami sobe, abyste meli spokojene manzelstvi, domov a rodinu. Je to o asertivite a zdravem sebevědomí. Drzim palce, nedejte se!
😉
@rnika Ať žije citové vydírání, na to je jediná rada stanovit hranice a psychické vydírání u stát, moje matka toto omezila v okamžiku kdy zjistila že už to se mnou nehne (jen nikdy nesmí zjistit že mnohdy trvá i pár hodin než to prodejchám...), pravdou je že jsem k tomu musela dojít až s pomocí psychologa a psychiatra, ale funguje to výborně ;)
@mataharyy Tak nic takového jsem nepsala... ( jen se snažím představit si, jestli by to viděla stejně, kdyby se jednalo o její mámu a ne tchýni). Krom toho jsem psala vše postupně omezovat ... na nějakou normální mez a v normálních rodinách je běžné pomáhat si a podržet se. I když to, aby tam muž přespával nebo jezdil denně a podle harmonogramu je samozřejmě moc a taky bych jí to dost hlasitě řekla. Mmch já s tchýní taky nemám ukázkový vztah...behěm prvních let kdy se nám narodil nejstarší syn jsem si s ní opravdu užila svoje a i ode mě padla věta, že pokud se chování nezmění tak vnuky už neuvidí.... Ona postupně zjistila, že já nejsem tak špatná a já se trochu snažím vžívat do ní.... a myslím, že se to s lety zlepšuje, i když podlení k nim my i děti jezdíme stále málo a podle mě moc často( takže u nás to bude taky doživotní "boj" ...).
@rnika Omlouvám se, to bylo směřováno na zakladatelku a popisoval jak to funguje s mojí matkou, jen jsem se překlikla 😉
Jo já to s tchyní taky neměla medové a super to asi niky nebude, ale tolerujeme se a to je fajn. Taky na rozdíl od mé matky se vůči svému dítěti nechová jako mrcha (i když mě nemá ráda), zatím co moje matka se chová jako mrcha ke všem a to má mého muže raději než mě 😂
@salvache NO tak to je hodně těžký, ale chtělo by to, abyste si s ní oba sedli ( myslím spolu) a na rovinu jí řekli, že děláte co můžete, že sama rozhodně není. Ale že zakládáte rodinu a potřebujete taky nějaký prostor pro sebe. Vzhledem k tomu, že je to teprve 3 měsíce od úmrtí jejího muže, tak bych řekla, že se spíš snaží nebýt vůbec sama, aby se nějak s novou situací vyrovnala.... určitě bych jí podporovala a pomáhala, ale pozvolna ubírala na četnosti... nemůže čekat, že jí budete doživotně k dispozici dvacetčtyři hodin denně. Sourozence muž nemá? Aby se to trochu rozdělilo... ;)