Jak trestáte nevlastní děti?

Nikdy jsem je zatim neuhodila...nicmene to nebylo treba,ale ja jsem ta hodna u nas doma.Mame dohodu,ze pokud je nutne muze prijit placnuti....a nikdy zpusob trestu ,ikdyz se nam nelibi diskutovat pred detmi ,jak to udelal tvuj pritel.Je treba pred detmi vystupovat jednotne,nesouhlas si vyrikat bokem a pokud uznas chybu tak se jit treba diteti omluvit,ale nediskutovat o primerenosti trestu pred nim.

To, čo popisuješ, nie je trest a partnerovi by som to dôrazne vysvetlila.
K otázke - netrestám, bývame s ním veľmi málo a ja málokedy sama, takže výchovu nechávam na partnerovi. Snažím sa akurát"pôsobiť" v oblasti jedla (nie sladkosti pred obedom) a hygieny (ráno a večer si vyčisti zuby)...ale chlapec je už veľký, poznam ho od 4r

Takže to dítě je ve střídavé péči? Právě tohle totiž může být důsledek.. Abych to vysvětlila, střídavka je pro většinu dětí naprosto nepřiměřená zátěž - a není divu, vždyť ani dospělý by toto permanentní stěhování nevydržel.
To chování, které popisuješ, znám moc dobře od svého syna, který se takto projevuje, když je přetížený: začne vzdorovat a šel by až do agresivity. Přitom, když toho na něj není víc než zvládá, je to neuvěřitelně citlivý a hodný kluk.
Je mi proto úzko, když někdo píše, že bojoval o střídavku. Protože to znamená, že chtěl maximum pro sebe, nikoliv pro to dítě.
Osobně bych proto, namísto přemýšlení nad trestem, zvážila, jak tomu dítěti ulevit, jak mu dopřát víc klidu a bezpečí.

pokud přítel nesouhlasil s tvým jednáním, kritizoval - at si tedy dítěti vysvětluje sám, co je a není vhodné. Já naštěstí nevlastní trestat nemusím, je to nejhodnější holka pod sluncem..

Nevim sice, kolik je prckovi, ale podle toho co popisujes je to holt maly dite! My meli ve stridacce 2 deti, ale nikdy jsem nepremyslela, jak je broboha trestat! A dle me ty na to nemas zadne pravo, trestat cizi dite. To prenech priteli. Ma osobni zkusenost je ta, ze otcove neradi resi prestupky svych deti. To se radeji rozkmotri s tebou! Takze byt tebou, neresim vychovy pritelova ditete, jednou se to muze obratit protu tobe a ty budes vzdy ta zla.. drzim ti palec, at najdete spolecny kompromis!

Netredtala bych ani blastni natoz cizi....trestem spravneho chovani nedocilis.odmenou ve spravny moment ano

To dítě se chová přiměřeně svému věku. Má své rodiče, jeho výchovu ponech na nich.
Je přirozené, že "chce". A co se mu ne/dopřeje, je na jeho vlastním otci. Alespoň v tom by svému synovi mohl dát základy, když už trvá na střídavce a pak učení základních návyků ponechává na své partnerce.

Tohle rozhodně nepovažuji za trest. Zachovala bych se v takové situaci naprosto stejně.

Podle mě jsi to udělala dobře. Můžeme tu polemizovat o tom, jestli máš právo vychovávat a trestat cizí dítě, ale konkrétně v této situaci jsi se myslím zachovala správně a ještě i mírně. I "cizí "dítě přeci musí respektovat, ze pes se jen tak pro srandu nebije a to ani polštářem.
A jak tu některé píší, ze nemáš právo vychovávat - jak se to vezme, dítě je ve vaší domácnosti a mělo by respektovat vaše pravidla. Vše s rozumem, ale v tomto případě toto nebyl trest, o tom žádná a udělala jsi to dobře.

Mám doma nevlastní dítě přítelova syna máme ve své péči a k matce jezdí jednou za 14 dní a trestám jej stejně jako vlastní bez rozdílu moje dvoje děti..
Jednou žije s námi vychováváme ho a staráme se společně tak v tom nevydím důvod dělat rozdíl,až si pořídíte vlastní dítě,jak to bude probíhat?

Ahoj, můj přítel má z předchozího vztahu dceru a myslím že ses zachovala naprosto správně, dokmonce ukázkově. U nás kdyby se tohle stalo, tak přítelovo dítě bu´d ode mě dostane hrozně vynadáno anebo bych neudržela ruku. Nesnášim bití zvířat!! Já vím, že výchova psa občasné "plesknutí" vyžaduje, ale od svého pána né od dítěte. Přítelovi bych to vysvětlila, že to nebylo bití, jen ukázka jak je to nepříjemné pro pejska. Ach jo, tyhle hysterický otce mám fakt nejraději, nedělej si z toho vůbec těžkou hlavu a stůj si za svým. Jednalas skvěle. A pokud má dítko k vám chodit třeba jen i na víkend přesně nějaký respekt k tobě musí mít. Taky bych se přítele zeptala, zda se mu zdá normální aby bouchal psa polštářem, začíná to polštářem a skončí to čím? Klackem??? 🙄 🙄

Jsem maminka tří dětí. A mám jednu nevlastní dceru. Ke všem dětem přistupuji stejně. Vaneska má bohužel doma velice volnou výchovu, tak je to kolikrát těžké. Ale u nás jsou pravidla a musí se dodržovat a malá si na ně pomalu zvyká. Takže ode mě palec nahoru a držím palce. Důležitá je spolupráce mezi partnery a důslednost.

Udelala bych totez. Od bratrance syn me zlobil sahal po fotaku i kdyz sem mu jasne rekla ze to neni na hrani. Stale to zkousel. Zeptala sem se ho jestli me slysel co sem mu rekla,vysmal se mi do obliceje ze NE. tak sem ho capla od stolu kde sedela cela rodina a zacal jeho histerak. Tak sem ho uklidnovala ze ho taky neslysim jak on me. V pokojicku pak jeste zkousel ze se vrati ale dosel jeho tatka ze se maximalne vrati poprat vsem dobrou noc. Nekolikrat mi teda malej sliboval ze to neudela a jen do dorekl uz ho mel skoro v ruce.

Nevlastni deti nemam. Tyhle veci jsem resila u synovce. Taky mival obdobi, kdy atakoval naseho psa. Podle me ses chovala zcela primerene situaci. Jsou proste urcite hranice a agrese vuci zvireti je pro me pres caru hodne.

Nerozlišuji moje -tvoje dítě majzla bych polštářem své dítě jako jeho udělala si dobře 🙂

Měla jsem nevlastního tátu a ten se k nám choval stejně jako ke své vlastní dceři. Byl velmi přísný. Tak přísná bych nebyla, ale přece se nebudu přetvařovat, děti to stejně poznají. Je dobré, když se s partnerem dohodnete , srovnáte si sama v hlavě, co podstatného po dítěti chcete- např. může se vrtat v nose, ale nebude běhat do silnice- a na tom trváte. Jestliže mi na dítěti záleží , rozhodně nebudu přemýšlet, jestli je vlastní, nebo nevlastní.

Je to tezky zivot holky, divky, zeny, manzelky,ktera prijde k nevlastnim detem a pres pocatecni ruzove bryle nevidi mozne komplikace v budoucnu🙂Manzel ma dve skoro dospele dcery, ktere me ze zacatku vubec nebraly, mozna i proto,ze zily v domeni,ze jsem ucelne vystridala jejich matku a byly asi taky radne ockovany. Hlavne uz byly velke, a urcite bych si nesmela dovolit jim neco vycist nebo se jich dotknout. Milujici otec by na ne samozrejme nedal dopustit a par krusnych dni, mesicu, roku jsem mela. Ale vse se ustalilo, pochopily, prokoukly,ale nikdy si clovek uz nepripada tak nejak v normalnim vztahu, je to proste jine. Mozna hlavne tim,kdyz vlastni deti jeste nemate. Nicmene je potreba na to koukat i z pohledu deti, ktere prisly o uplnou rodinu a vzdy je to bohuzel vina rodicu. A proto jsem to asi prezila, notna davka tolerance ! x krat bych je za nejake vylevy musela zastrelit, jenze takhle muzes leda kulovy:/ Jestlize dite vychovavas ve stridave peci a je jeste takhle male, urcite na nej nejaky vliv mit musis a asi bych se vyvarovala fyzickych trestu a nektere veci proste nechavala na tatinkovi, at se stara on.