Jak to máte doma se žárlivostí?

U nás naštěstí taky v pohodě, dřív jsem trošku žárlila, ale to už je dávno a bylo to na jiného partnera. Pochopila jsem, že když budu partnera neustálke z něčeho podezřívat a pochybovat o tom zda mu věřit, tak to bude jen horší a nakonec ho k nevěře ještě doženu, takže z tohodle jsem už dávno vyléčená.

Taky žárlím. Ikdyž vím, že nemám důvod, ale nemůžu si pomoct.

Můj přítel má hlavního obchodního partnera/partnerku ženu. Často s ní jezdí na schůzky, pořád si telefonují. Taky mě to občas dost štve, ale vím že probírají jen práci. Jediný štěstí je, že není moc hezká a v tomhle je můj přítel bohužel/bohudík dost povrchní. Říká se - kdo nežárlí nemiluje. Ale všeho s mírou.. 😉

@evuna ahoj, no já si myslím, že žárlivost nedělá vztahu dobře. Takže pokud k ní nemáš objektivní důvod /jako, že ti manžel např. byl nevěrný a už mu díky tomu nevěříš, či pokud neflirtuje s každou sukní/, tak si myslím, že se s tím dá pracovat. A máš-li funkční vztah o který ti jde, pak to i stojí za tu námahu. Většinou je to o tom, že člověk buď na základě nějakých dřívějších zkušeností posuzuje i současného partnera /např. nevěra v minulém vztahu/. Nebo je to nedostatek sebedůvěry, kdy člověk není přesvědčen, že je pro partnera dost dobrý a má strach, že si partner najde někoho jiného. Taky to může být projektování svých vlastních hříchů do druhého /již jsem sám někoho podvedl a tak očekávám, že se tak bude chovat i ten druhý - tohle je ale spíš důvod k žárlivosti u chlapů/. A nebo je to taky nedůvěra v partnera, tedy strach, že mě nemá dost rád. To může souviset již s tou zmíněnou sebedůvěrou, ale také třeba s tím, že partner nedává dostatečně najevo své city. Vyjadřování lásky a i jiných věcí je ve vztahu ale dost subjektivní a tak co se jednomu může zdát jako dostatečné, může druhý vnímat jinak a tak je potřeba hlavně umět spolu mluvit a zeptat se na rovinu, tohle vnímám tak a tak, jak to vnímáš ty? Určitě by se našel i nějaký další důvod. Nicméně si myslím, že pokud bych měla odpovědět co s tím, tak bych si zkusela pravdivě odpovědět na to, zda něco z toho co jsem napsala na tebe sedí. Ono člověk si to často nepřipouští, ale podvědomě to tak cítí a podle toho se chová. Já kdysi také docela žárlila, ale to už je hrozně moc let zpátky. Pak jsem si právě uvědomila, že je to u mne dáno nízkým sebevědomím a tím, že jsem nevěřila partnerovi, že mne má opravdu tak moc rád, což souviselo s tím prvním. Začala jsem řešit to co mě tížilo a v průběhu let se naučila i důvěřovat svému partnerovi, který svými každodenními skutky zcela nevědomky dokázal, že to co říká, tak i myslí. Dnes už nežárlím vůbec, svému partnerovi stoprocentně věřím. Přeji ti, ať najdeš zdroj svého trápení a situace se zlepší, protože když už o ní píšeš a zakládáš téma, tak předpokládám, že tě to opravdu trápí a je to u tebe problém.

Tak teda nevím....je zajímavé,že na předchozího partnera mě to přešlo,prostě jsem se přesvědčila,že nemám na co žárlit...Jen tenhle vztah je v tomhle zapeklitej....příjde mi pak,že když to nechce řešit,nemá mě rád....nezáleží mu na mě....prej ať se jdu léčit.....ach jooo

@florentina děkuji za názor🙂))v lecčems máš pravdu...umět spolu mluvit,to se ti řekne,když se ptám konkrétně dozvím se jen,že to nechce řešit.....a tak to je téměř se vším.....radši se se mnou nebaví....zkoušela jsem jednu známou psycholožku,každý měsíc jsem s ní mluvila,aby jsme na něco přišli,ale skončilo to tak,že jsme se motaly jen kolem mě...já tomu rozumím,že sebevědomí je důležité,ale zrovna jsem těhule tak co mám komu dokazovat?to je hrozně těžké...jsem spíš právě naměkko...takže si to vyřeším asi sama se sebou a nebudu vás tím zatěžovat🙂))děkuji všem...

Ahojky, tak my s manželem jsme oba od přírody celkem žárliví, ale řešíme si sami v sobě ( alespoň většinou). Já jsem už celkem vpohodě, věřím mu ( nic jiného mi stejně nezbývá), nejsem z těch co by kontrovali telefony nebo emaily ... ale nepopírám že mně občas nenapadne že má příležitost, nicméně úspěšně myšlenky zahání. A když je někdě pryč a neozývá se mi tak mám spíš strach jestli se mu něco nestalo než jestli mně nepodvádí 🙂 .... No manžel je celkem žárlivý, sice se snaží to nedávat najevo ale užírá ho to, vždycky na něm poznám když žárlí, nicméně si nic nezakazujem, nevyčítáme, nekontrolujeme a jsme zvyklí si všechno říkat ( nemáme si co tajit ...) Ale snažím se nedávat mu záminky žárlit ( neomezuju se to ne, ale zbytečně ho trápit taky nechci 🙂)

@evuna píšeš: "zrovna jsem těhule, tak co mám komu dokazovat?"...no to je právě to, nikomu nic, jen ty by jsi měla vědět, že když jsi těhotná, jsi bohyně, žena co čeká miminko...zázrak...co je víc? To je trošku nadnesené jasně, jen tím chci říct, pokud tě má tvůj muž rád a dítě jste spolu plánovali, tak co pro něj může být víc....věř si. Ale jinak je zatím asi spousta jiných věcí. Nedá se s ním o ničem mluvit? A není ten problém tedy trošku o něčem jiném? ...myslím, že tady nikoho nezatěžuješ, je fain, když se člověk může vypovídat, i když to nepomůže, může se ulevit. Já ti přeji hodně sil do budoucna, měj se ráda, věř si a nevzdávej to. Užírat se žárlivostí může hodně vyčerpávat. Držím palce,
dobrou FLo

@florentina no právě mimi je vymodlené a na třetí pokus.....příjde mi jako že to nestačí..jemu...asi...problém myslíš v čem?jako že si nemám s kým o tom pobavit?mám ale všichni to vidí jen a pouze z mé strany...potřebuju neutrální pohled.....mooc ti děkuji za tvá slova..neuměla bych to tak popsat jako ty...dobrou🙂))))

@evuna no myslela jsem to tak, že když píšeš: "že je to tak se vším, že se s tebou raději nebaví", tak že je problém jinde, třeba v tom, že on není ochoten s tebou komunikovat...a pak je otázka proč? Neumí to, nebo nechce, nebo je mu to jedno...atd. Nemyslím si, že je to jen z tvé strany, nakonec jde přeci o vztah a na ten jsou vždycky dva. Píšeš, že ti přijde, že to nestačí jemu...a na to jsi přišla jak? Chová se k tobě jinak než před těhu? Je k tobě méně pozorný, či co? Protože buď si jen něco domýšlíš, protože se sama necítíš třeba teď tak atraktivní a nebo se objektivně chová jinak. A pak je otázka proč...třeba je jen nervozní z toho jak to vše dopadne, jak zvládne další mimi či co já vím. A nebo je to opravdu "kůň" a nestačí mu to...prostě variant je spoustu a není potřeba hned myslet na nejhorší, pokud máš pocit, že váš vztah je jinak v pořádku....a to mě zase vrací k původnímu tématu, žárlivost...máš nějaký konkrétní důvod proč žárlíš? Na koho a kdy?

@ange_de_la_morte ahoj asi to máme nastavený trochu jinak...dávám dost najevo svoji starostlivostí a péčí,jak ho moc miliju,ale nejspíš to mu právě vadí...že mu to dávám tolik najevo,místo,abych mu dala trochu volnosti...ale říkám si,že má volnosti dost....to já jsem svázaná dětmi doma...a vlastně omezená....což nejspíš nechápe resp.nechce.....a je mu to jedno....neustále bojuji s myšlenkou jestli jsem si vybrala dobře a proč on si vlastně vybral mě?..........ach jo já nevím.....

@evuna: přehnaná starostlivost taky není na místě,pak si přestane vážit toho co má .... však zkus mu někdy nechat děti doma a jdi se s holkama bavit, vždyť jsou to vaše děti tak proč bys měla být pořád doma jen ty 🙂 Mně se to jednoducho řekne, my se teprve o děti snažíme , tak ti radit asi není na místě, ale já to vidím takto ... Každopádně to zda jsi udělala dobře nebo ne na to ti asi nikdo jiný než ty neodpoví, ale myslím že byste si o tom měli povídat, to je asi nejlepší cesta ven z tohohle. Přeju ať si k sobě zase najdete tu správnou cestu 🙂

@evuna A nezarlis,jen ted v tomhle obdobi,jsi tehulka,pribiras kilca,necitis se atraktivni,atd.Ja to tak treba v tehu vnimala,nejsem povrchni ani muj chlap neni,na malou jsme se tesili,ale mne cele tehu bylo zle,byla jsem oplacana a neatraktivni,kazde slecne,ktera okolo mne prosla to sluselo,tehulkam taky a jen muj chlap mel doma chodici hroudu-mne 😀 ..zarlila jsem na kazdou,dokonce i kdyz promluvil na me kamaradky 😀 Ale rikala jsem si,ze to prejde,nejak zvlast jsem to neresila,obcas jsem se nafoukla i presto,ze nebyl duvod,muj chlap to chapal a nerejpal do mne,zkratka hormony jsou hormony 😀 a ted se tomu jen smeji,preji Ti aby i u Vas to vse preslo a vymizelo,starostlivost se u nas take nesmi tak resit,chlap mi rika,ze neni me dite,abych vse kolem nej tak resila.. 😉

@monapink holka🙂))žárlím dost a leze mi to na nerv,nejenom v těhu....ale máš pravdu s tím jak člověk přibírá...máme společného koníčka,který nemůžem bohužel zrovna praktikovat,dr zakázal...což mě taky vadí...vím,že to má rád🙂)))hezky jsi to napsala,díky..