Dobrý den, poprosím Vás o názor na mou tchyni a její možnou diagnózu a také o rady, jak se bránit.
Tchyně je dle mého názoru šíleně, až patologicky šetrná.Žijí v dvougeneračním domě s její tchyní a švagrovou a její rodinou. Každá domácnost má v domě svůj byt, ale mají společnou zahradu a přijde mi, že pratchyně moc nerespektuje jejich soukromí (leze jim do bytu několikrát denně atd.). Tchyni to samosebou štve, už několikrát si v mé přítomnosti posteskla, jak by radši byla ve svém atd. (dokonce začala do manžela přede mnou rýt, že si myslela, že se odstěhují, respektive že si postaví dům, poté co přijeli do našeho nového bytu a viděli, že v něm máme nový nábytek.) Zatímco tchynina švagrová si byt zrekonstruovala a má ho opravdu krásný (navíc rekonstruuje v domě další bytovou jednotku, do níž se chce do budoucna přesunout a tu, kterou nyní obývá, uvolnit jednomu ze svých dětí, až bude mít vlastní rodinu), tchyně s tchánem by, ač podle mě peníze mají, tzv. nepustili chlup. Mají tam nábytek snad ještě z doby tchánova dětství (a to mu bude 60 let, oloupané zdi, 50 let starou vitrínu a v ní oblečení atd..). To vše uvádím z toho důvodu, protože si myslím, že je to nejspíš důležité pro celkový kontext příběhu, ne že bych se chtěla někomu vysmívat nebo je nějak stigmatizovat .Několikrát v mé přítomnosti navíc na svého syna, mého přítele, štěkala, jak už mu nic nedá (myšleno finance) atd. To vše bylo ale ještě v době před mým otěhotněním. Občas mě něco trochu zarazilo, ale ke mně se tchyně chovala vždy slušně, takže jsem tomu nevěnovala větší pozornost.
Vše se vyhrotilo s oznámením mého těhotenství,následným narozením miminka a koupí vlastního bytu. Tchyně se chovala absolutně nemožně, mnohdy netaktně, nevhodně (třeba se nevhodně vyjadřovala na adresu našeho bytu při předávání klíčů od bytu původními majiteli, takže v dost specifický, "life changing" okamžik, cituji "Já jsem si vždycky říkala, hlavně abych neskončila v paneláku", který jsem z 90 procent financovala já, a to penězi z dědictví po zesnulé mamce, hodně nám přispěl i můj taťka, ale partnerova rodina nic (a to ještě říkali, jak by nám rádi finančně pomohli, ale nemají peníze) a jako dárek do nového bytu nám přinesli špinavý (byla v něm hlína a asi? myší hovno) kelímek na zubní kartáčky (navíc nám to tchyně ani nedala do ruky, ale postavila to na takovou poličku, na níž si dávám dekorace, fotky a květiny), Pepco vánoční svíčky s cenovkou (v lednu, 12,50/kus) a podobnou veteš)...Také se jí nelíbilo, že si byt chceme rekonstruovat, tu a tam dokoupit nábytek, zařídit synovi do budoucna hezký pokojíček,...Začali si mezi sebou společně s partnerovou sestrou vysílat pohledy typu "fajnovky, vše musí mít nové/hezké/sladěné... To bylo při jejich druhé návštěvě bytu, cca měsíc po našem nastěhování...Jedná se sice o panelový byt, ale v pěkném stavu, navíc v jednom z krajských měst a stál téměř 5 milionů, takže mi to přišlo dost nevkusné...Navíc to nebylo poprvé, co se na adresu bytu vyjadřovala před našima očima takto pejorativně. Poprvé jsem to zaznamenala, když přijela na seznamovací oběd s mým tátou, stoupla si před dům, kde jsem s tátou do 19 let, než jsem šla na VŠ, žila a kde taťka dodnes bydlí a řekla, že to je lepší než panelák. Jedná se o cihlový dům, já osobně to moc nerozlišuji... V té době už jsme mimochodem ten náš panelový byt měli koupený. Zvláštní také je, že předtím jsme s partnerem bydleli v nájmu v garsonce nacházející se taktéž v paneláku /respektive věžáku/ a tchyně se před námi v tomto duchu nikdy nevyjadřovala...
Hodně dávala trapné, nevyžádané, poškozující rady (například mi nabídla 21 let starou autosedačku po synovi a stále opakovala, že tomu nic není a nenechala si domluvit), predikovala mi těžký porod a opakovaně (jednou v těhotenství, podruhé při první návštěvě v šestinedělí mi říkala, že pokud to synovi nepůjde ve škole, bude to mít s náma dvěma (jako se mnou a přítelem) těžké, protože jsme byli ambiciozní jedničkáři...a škodolibě se u toho usmívala...Když jsem ji konfrontovala s tím, že se mi to nelíbí, řadu ze svých výroků popřela, některé "pouze" překroutila a řekla, že jsem strašně vztahovačná a že to bylo myšleno tak a tak...Bylo toho ještě mnohem více, ale kdybych to vše vypsala, byl by příspěve tak dlouhý, že by ho nejspíš nikdo nečetl...stručně řečeno, nenechala na mě nit suchou, zatímco ona je čistá jako lilie a její chování je dle jejího mínění zcela v pořádku...
Zaveď non-toxic domácnost. Promiň, fór. Prostě omezit co nejvíc kontakt.
Jako a s tím si vážně děláš hlavu? Však kde je psané, že se jí musí líbit panelák a vybavení vašeho bytu? A kde je psané, že vám musí něco dávat? No a že ti dala parafínové svíčky? Tak je prostě daruj někomu, komu to nevadí a špinavý kelímek vyhoď. A řekni jí, že pokud se jí u vás doma nelíbí, na návštěvy chodit nemusí. Tím bych měla problém za vyřešený...
@cuuza No, on stojí celou dobu tak jako mimo tu rodinu, nemá s nimi moc vřelý vztah, ale zároveň se jich zastává, když si já dovolím něco říct...tvrdí, že se před ní zastal mně a obráceně...upřímně jsem ale čekala, že se postaví za mě a za celou naši nově vzniklou rodinu, ale úplně se tak nestalo. Dává od toho ruce pryč, že prý je to mezi námi dvěma. Mně je ale úplně špatně z toho, jaká je to manipulátorka a čeho se od ní ještě mohu dočkat.
@miryp ano, bohužel dělám. Nikde není nic z toho psáno, jde mi ale spíš o princip-o to překračování hranic, montování se do života, rýpaní, škodolibost a navíc ještě manipulaci, lži...Navíc tím dost nalomila důvěru ve vztahu já-partner. Ono toho bylo více, neustálé nevyžádané rady, nerespektování, ponižování...a postupně to gradovalo
@marky006 znovu jsem si to přečetla a fakt sorry, ale já tam nic toxického, natož něco, co by ohrožovalo tvůj vztah s partnerem, fakt nevidím. Stejně tak tam v tom výčtu toho, co dělá, nenacházím žádnou manipulaci. Zdá se mi, že ji prostě nemusíš a hledáš mouchy tam, kde nejsou, nebo tady nezazněly ty podstatné informace, kterými ti takto razantně ztrpčuje život. Protože to, co jsi popsala, není rozhodně nic, čím by si zasloužila označení, že je toxická. A věř mi, že už bezmála 23 let mám důvod nemít ráda tchyně, ale tady objektivně fakt nevidím důvod.
@miryp no, ona mi třeba v těhotenství říkala, že budu mít těžký porod, že pokud to synovi nepůjde ve škole, tak to s námi bude mít těžké, opakovaně mi nabízela tu starou autosedačku a nenechala si domluvit, že to už prostě používat nelze...bylo toho více...no a pak mi řekla, že nic z toho neřekla, že jsem strašně vztahovačná, že si to budu muset vyřídit s někým jiným, protože ona nic takového neřekla...to mi připadá jako gaslighting jak vyšitý..Neproběhla u ní žádná sebereflexe, nikdy se za nic neomluvila, nadále dělá naschvály...a nemá empatie ani co by se za nehet vešlo. To mně přijde toxické až až.
No nejhorsi na tom je ze nemas oporu v chlapovi. To je alfa omega. Jestli chces alespon drobnou zmenu chovani tchyne, prvotne ji musi nastavit hranice tvuj chlap a musite v tom byt za jedno.
Jedine co muzes smerem k ni ovlivnit ty je omezeni komunikace na minimum a vyhybani se navstev. A samozrejme nejak se asertivne vymezit..
U nas funguje to ze manzel bere tak 1x za 2 mesice deti za tchyni a ja mam volne nedelni odpoledne sama pro sebe a vsichni jsou spokojeni..
Moje tchyne je spis chodici cerna kronika, vse co clovek rekne obraci do katastrofickych scenaru, vse zahali strachem. takze sice v jadru zla neni, ale konverzace s ni me vycerpava, protoze od vseho odrazuje, poukazuje na to negativni a same nevyhody..
Jinak jsou typy lidi pro ktere nikdy nebude ten druhy dost dobry a radi predhazuji nedostatky a maji potrebu ponizovat. Casto jde o narcistni typy, kteri jsou sami zranění a maji nizke sebevedomi a jsou vnitrne velmi nespokojeni. Druhe nepredelame ale me u takovych lidi mi pomaha nasadit pomyslnou plastenku proti jejich jedu a žluči a koukat na ne skrz empatii a soucit protoze jsou to vlastne (duševní) chudaci
@marky006 Taky mi to nepřijde nějaké toxické. Na návštěvu ji zbytečně nezvi. Pokud přijde a bude něco hanět, tak to pouštěj jedním uchem tam a druhým ven a třeba můžeš říct, ale mě se to takhle líbí. Za dárek poděkuj a pak ho můžeš vyhodit, nebo řekni, ať raději nic nenosí. Když nebudeš řešit, kde, co a jak plácla, tak se Ti bude žít líp.
@miryp ze ty to nevidis neznamena ze toxicka tchyne byt nemuze. Nebo jake jsou empiricky meritelne hodnoty pro to aby tchyne mohla byt oznacena za toxickou? 😅 proste v tom tazatelce neni dobre.. ja uplne presne naopak vim na co tazatelka narazi protoze nektere boje probihaji pod povrchem a presne takovyhle ty popichovani "Nojo chudak vase dite vy jste museli mit oba same jednicky" je pro rodice zranujici..tohle treba jsou ty druhy kecu co fakt slouzi jen k utoku a ponizovani a nepatri do hezkeho vztahu...ono hodne jde i o ton jakym se nektere veci reknou a jestli tu zakladatelka zminuje ze se ji muž nezastal a at si to vyridi samy tak muze byt citlivejsi prave na ty nonverbalni veci..
Coz proste nekdo takovy typ je..
@marky006 Tohle jsou takové ty vcelku úsměvné věci. Nic vážného, život ohrožujícího. Jsou horší případy. Ale taky je tudíž krásný příklad toho "stokrát nic umořilo osla". Když je co slovo, to perla, je lepší těch slov poslouchat co nejméně. Před mužem ale nikdy rodinu nepomlouvej - to teprve ublíží. Nemusíš mezi nimi jít o super vztah, ale pořád je to jeho rodina. To si nech, až půjde o něco vážnějšího. Domů je nezvi, však není důvod. Doporučuju hlídat, jaké informace jim sdělujete, manipulátoři přenádherně obrátí každé tvé slovo. Smír se s tím, že kamarádky nebudete a pečlivě dbej na vytyčování mantinelů. Jinak na nevyžádané dary jsou super swapy, charita, někomu třeba udělají radost.
@budouci_maminka požádala o názor, tak ho dostala. Já tady opravdu nebudu jako oslík kývat hlavou, že má pravdu a tchyně je toxická žena s psychickou poruchou, když to tak necítím.
Jako věřím, že jsou ty její kecy otravné. Ale když to nejde po dobrým, tak to půjde po zlým. V paneláku jsem nikdy bydlet nechtěla. "Taky tu bydlíme my a ne vy". Vemte si tu sedačku po 1050. "Čemu jste nerozuměla, když jsem řekla, že ji nechci?" A na věci typu budeš mít těžký porod nereagovat.
@miryp to jasne ze nemusis. Jen to beru tak ze tu napsala holcina, ktere je smutno, jak se k ni tchyne chova a tvoje odpoved mi pripomnela to dobre zname "ale prosim tebe.."..
Tak mam potrebu se ji zastat.
Mně spíš z toho přijde, že máš otravnou tchyni, co má nejapné kecy než že by měla nějakou diagnózu. A že moc řešíš. Nauč se to házet za hlavu a bude klid. Řešit s ní pí... , chtít po ní omluvu a sebereflexi a ještě v tom angažovat partnera - já nevím, fakt ti to za to stojí? Chápu, že tě s.. a že ty věci vnímáš osobně, ale zkus si na to v duchu říct "ty seš ale kráva" nebo "to víš, že jo" a dál to neřeš. Stejně tak sedačka - prostě jí řekni, že ji nechceš a dál jí to vysvětlovat nemusíš, stejně, jako ona nemusí uznávat, že máš pravdu.
@budouci_maminka proč zastat? Já opravdu na názoru, že tchyně není psychicky narušená, ale celý problém je v tom, že ji nemusí, nevidím nic, proč by potřebovala nějakého ochránce z "davu". To je snad schopna ustát. Já si vážně myslím, že celý problém je v tom, že neumí tchyni poslat "do zadele", ale to nelze připisovat k tíži tchyni, to je její problém.
@marky006 Nečetla jsem komentáře. Ale upřímně si myslím, že to nebude úplně psychický problém, ale svým způsobem tě nemá ráda, protože jsi jim "odvedla" syna. Něco podobného jsme zažili také. Kdyz jsme koupily byt tak manželovi rodiče byli absolutně proti. Snazli se nám to vymluvit, znechutit apod.. Byt máme 9 let a ještě teď manželovi do očí vmetou, že nic v životě nedokázal, že nemá postavený barák. Dokonce mu tchan vmetl , že až postaví barák teprve si ho bude vážit . Ale ani jeden dům nechceme. Máme vlastní zahradu cca 100m od bytu a takhle nám to vyhovuje. Tady je řešení buď omezení kontaktu na minimum. A nebo jedním uchem sem a druhým tam a nebrat si to osobně.
@budouci_maminka Ano, máte pravdu, že by hranice měl nastavovat partner. On má ale s matkou i celým zbytkem své rodiny dost dysfunkční vztah, komunikuje s nimi sporadicky, spíše z povinnosti/slušnosti.
Já si právě myslím, že je narcistní a že je vnitřně sama nespokojena se svým životem/bydlením/manželstvím apod, byť se navenek tváří jako strašně vyrovnaná, se životem spokojená žena.
@mourovatakocka ano, já už se jim s ničím nesvěřuji, byť sondují (tchyně konkrétně i přes švagrovou, svou prodlouženou ruku). Swap jsem zkoušela, jeden dar jsem vyměnila za přesnídávku, jinak to nikdo nechtěl ani za pouhý odnos 😀
@budouci_maminka Děkuji Vám. Paní má samozřejmě právo na názor a určitě se najdou i lidé, kteří jsou více tzv. splachovací a opravdu by jim to šlo jedním uchem tam a druhým ven. Já však bohužel taková úplně nejsem, navíc se řada věcí udála v těhotenství, v šestinedělí, nebo krátce po porodu syna, takže v poměrně křekých obdobích...
Ty máš dost zásadní problém. Že se tě ten tvůj pritelicek nezastane! A teď kopes do jeho mámy. Schválně nepíšu do tchýně, protože ona tvou tchýni ani není. Nejste sezdaní. Přeji hodně štěstí
@miryp Děkuji za názor. Já jsem se ji pokusila poslat do zádele, nicméně slušnou formou, nesklouzávat k hrubosti, vulgaritě, expresivně zabarveným slovům. Ale ona vše (opravdu bod po bodu/)vzala, otočila proti mně, něco popřela úplně, něco bylo jen myšleno jinak...A nadto mě nařkla, že jsem se konečně přestala přetvařovat a že jsem neuctivá, což je prý příznačné pro naši generaci. Ona žije s tchyní pod jednou střechou 30 let a v životě by si nedovolila to, co jsem si dovolila já! Když jsem jí řekla, že já bych tedy také rozhodně nechtěla žít, tak jak žijí oni, ale neříkám jí to/nebo před ní, hned byl oheň na střeše, říkala, že jsou ale spokojeni, co já si to dovoluju atd. Takže suma sumárum, to, že se paní narodila o pár desítek let dříve jí dává právo chovat se neslušně/netaktně/nevhodně a nadto ještě očekávat úctu a pohoštění? Ještě jsem jí řekla, že se chová neslušně a že snad existují nějaká pravidla slušného chování a společenské konvence a ona tu na mě v tom našem bytě štěkala, že ona je ale nekonvenční a já si budu muset zvykat...Jako wtf??!! Partnerovi v dětství společně s manželem říkali negativní komentáře na adresu jeho vzhledu či inteligence /naprosto bezpředmětné/, ale to je prý jejich specifická forma, ráz komunikace a je to v pohodě?
@martt No, my jsme se odstěhovali (podotýkám, že z popudu přítele) 200 km od nich a ona je podle mě naštvaná, že se vídá málo s vnukem, malovala si, jak ho bude po práci vozit po měště v kočárku apod...A žijí normálně? Tihle lidé totiž ne, to jejich bydlení vypadá naprosto strašně, nic si nedopřejí (ač by podle mě mohli) a navíc tchýni podle mě štve, že v domě bydlí i s tou svou tchyní a švagrovou, zatímco my máme soukromí a klid.
@drakenn To ano. To na tom bylo asi to nejhorší. Stěhovali jsme se do města, které vůbec neznám, je to daleko i od mé rodiny, téměř nikoho jsem tu neznala a neznám a připadala jsem si hrozně osaměle-já a moje šestiměsíční miminko proti partnerově rodině i jemu v neznámém městě...prostě strašný, dost mě to psychicky semlelo.
A už se bojím, jak by probíhala případná svatba.
Myslím, že by pomohlo nejvíc míň řešit, co kdo řekl a jak se u toho tvářil. Já tam nic toxickýho nevidím. Že někdo bydlí hnusně a zároveň se mu nelíbí bydlení někoho druhého? No a co. Taky není povinností rodičů financovat své dospělé děti (nedali nám peníze na byt? Jako fakt? Mně taky ne a ani jsem to nečekala). Autosedačku prostě předchozí generace neřešily a moc nechápou, o co nám jde, tak bych dokola opakovala, že ji nechci a tečka. Tchyně je z tohohle popisu normální, trochu neomalená ženská z jiné generace, která má jiné názory, což ale není nic na hroucení.
no já bych poradil se smířit s tím, že vztah s tchýní nikdy dobrý nebude a omezit kontakt jen na minimum