Jak se zachovat z mého pohledu partnera?
Zkusím to popsat v jaké jsem situaci z mého pohledu. Je mi 28let a partnerce 21, po jejím čerstvým rozchodu z jejím ex jsme se začali vídat a promluvila chemie a opravdu hodně si rozumíme, jsme spolu a bavíme se i o společné budoucnosti, nemáme problém spolu probírat vážné temy a vzájemně jsme si oporou a pomáháme si. Z obou stran co je fajn.
Situace se má ale tak že tenhle vztah zamrznul na mrtvém bodě, její rodina má jejiho ex hrozně ráda, mně taky jako kamaráda ale jeho jako "syna". Předse jen ho znají déle takže není se čemu divit, důvěra není otázkou pár týdnů nebo měsíců. Nicméně o našem vztahu jim neříkáme, jasné je že tuší že něco spolu máme ale ctíme přání její rodiny dát tomu čas a dát i prostor ex kvůli tomu že se po určitých situacích které způsobili rozchod začal měnit a snažit. Nicméně trvá to už 2mesice a tlak z její rodiny neoslabuje a pořád od její rodiny přichází slova typu tak co kdy se vrátíš k ex? Atd a zároveň on neustále se snaží dojít k ní, spát u ní atd. Není to špatnej chlap ale i přesto že se k němu chová odtažitě, oficiálně se rozešli, řekli si že budou přátelé tak to nevzdává. Co je v pořádku na jednu stranu ale stejně jak já tak i on ví jakou má povahu a když zavolá kdokoli z nás hele můžu se stavit, místo ne odpoví slušně jak chceš.. a to způsobuje to že jsme neustále na mrtvém bodě. On jednoduše nechce pochopit že se chce posunout dál v životě, že to nejsou náznaky k tomu že by měl mít šanci. Zároveň z její povahy neumí říkat ne, je srdečná a chce se zavděčit všem, než někomu ublížit radši se bude trápit sama, jistě to spousta z vás dobře zná až dokud jednou nevybuchne pak ubližuje i těm kterým nechce.
Problém je to, že já jí nechci měnit, a také ji nechci stresovat svým zarlenim. Ale ze všech stran to má rodina, ex i já. Já se snažím z té situace dostat. A nejlepší by pro ni bylo aby se z jednym z nás, klidně i z obouma ačkoliv by mně to hrozně bolelo, protože vím že mně miluje, přestala úplně vídat a byla spíše teď pár týdnů měsíců sama a zjistila jestli to pouto ke mně je tak silné. Jenže je to celé tak podřízeno názorům v rodině, v lásce k rodičům, a triangle mezi dvěma kohouty že to nemá tak lehké. A pak samozřejmě vznikají pochybnosti, stres, atď. Chci ji ulehčit situaci a zároveň jí nechci ztratit a rozhodně ji nechci opustit. Ale nevím jak z toho kruhu ven a proto mě zajímají vaše názory.
Samozřejmě i mně osobně to vadí, ne proto že bych žárlil, to je v určité míře potřeba a je to pro zdravý vztah potřeba. Ale kvůli tomu že mám názor že být kamarád z ex znamená jednou za čas si sednout a poklabosit o tom co je nové, zavzpomínat na to hezké obejmout se a vrátit k současnosti. Ne psát si každý den, ne spát vedle ní, respektivě se snažit o to co nejčastěji, dávat ji řetěz skrze její rodinu která mně má ráda aby se nemohla posunout v životě dál.
Jestliže mi rozumíte ano, milují jí, chci aby jsem byl já ten který ji v životě bude dělat šťastnou a bude jednou její manžel a otec děti ale hlavně mi jde o to aby to bylo přirozeně její rozhodnutí taky, jsme předse rovnocenný lidí a hlavně chci aby byla zdravá, nepoložilo jí to i kdyby nakonec měla být šťastná z někým jiným. Ale hlavně ať se pohne, a není někoho kotvou.
Co by jste poradili? Jak se mám chovat? Co bych mohl udělat?
@nattt to právě proběhlo, došlo na slova víš jaká jsem, nechci mu ublížit, když by jsem se otočila proti rodině bude oheň na střeše - reální zkušenost z minulosti - vyhozená z baráku. Nechci být za zlé z rodinou, miluje je bezmezně, mají skvělé vztahy až záviděníhodné. Akorát velký vlyv, styl budu ctít přání mámy, vždy dobře poradí. Osobně s tím souhlasím ale k lásce k sobě patří i víra ve svůj názor a své rozhodnutí, ať se všem kolem zda špatné, pro mně je to nejsprávnější. A to mi chybí tenhle styl myšlení aby sama mala. Pokud tvrdí a je pravda to že si hledá chlapa pro rodinný život a ne sex And rock And roll. Vím že jí nemůžu chtít změnit, jen se snažím přijít na to co můžu udělat pro to aby:
1) buď ex vysvětlila že nemůže chtít u ní spávat, nemůže chtít chodit za ní pořád jakoby se nic nezměnilo, jasně mu naznačit že táhlé kapitola skončila a jsou přátelé, jednou za čas si sednout a pokecat, zasmát se obejmout ale každý svou cestou.
2) buď nás obou poslala do háje a zůstala sama a zaměřila se třeba na kariéru a nechala plynout myšlenky které jí ujistí v lásce ke mně.
3) nebo poslat do háje mně s tím, že mi ublíží ale aby to neřešila protože radši si to probrečím.
Prostě ano dal jsem tomu dva měsíce tolerance a respektu, ctil jsem přání co měla rodina a dělal maximum proto aby měla volné myšlenky. Pak mi řekla že mně miluje, že jednou časem chce mít mé jméno, plánovali jsme jak bude vypadat barák, pořídili si koťátka, dokonce vybrali jména pro kluka i pro holčičku když se k tomu časem dostaneme. Prostě vše úžasný. Pak se najednou extrémně začal snažit po těch dvou měsících, z povinnosti s ním musela do kina, když zavolá nepochopí že "jak chceš" znamená ne. A přitom to moc dobře ví byli spolu dva roky.
Když to shrnu: rodiny je vidí spolu, stará škola, ona s ním nechce mít vztah ale nechce ho ranit a chce s ním zůstat v kontaktu, to mi opravdu nevadí. A on to pochopil tak že se má snažit, navíc když do něho pravděpodobně, domnívam se valí i rodina jak jeho tak její aby se snažil že má šanci. A jeho přikrmována idea akorát škodí, neříkám mému vztahu s ní, ale jejímu zdraví a na tom mi záleží.
Řešení že ona se postaví proti rodině a dupne si, řešení že jeho pošle do háje fakt fest, musel by udělat zásadní chybu, řešení že mu to jasně vysvětlí a on to i pochopí to jsou všechno varianty který nejsou reální.
Jestli mi rozumíš, to je ta zapeklitá situace. Nejde mi o náš vztah, jde mi o její zdraví a o to aby nebyla ukotvená ve stavu kdy se nemůže pohnout a ten tlak vyvolává pochybnosti z dřív jasných citů a emocí je teď bordel a ten jí ničí tak že sama neví co chce. Respektivě ví ale neví.
myslím že to příliš řešíš z pohledu všech okolo. I co se tebe týká, očekáváš, že ona tě pošle do háje... Řeš ale sebe. Vztahy čerstvě po rozchodu málokdy jsou jednoduchý. Může se stát, že budeš jen převozníkem. Taky by mi vadilo, že u ní ex přespává. Každý to má nějak.
Proto bych se víc zaměřila sama na sebe. Vztah jak je teď, chceš takhle (možná) dlouhodobě? (Druhé nezměníš, proto je třeba se podívat, co vyhovuje tobě.) Včetně těch souvisejících vztahů okolo, které "musíš" respektovat...? Včetně toho, že to pro tebe je "na mrtvém bodě"? Cítíš se v tom bezpečně, v pohodě? A z toho, co si na tyto otázky odpovíš, ti může vyplynout, co uděláš ty. Ne druzí, ale ty. Aby to pro TEBE bylo v pohodě a bezpečí.. Může to bolet, nemusíš udělat všechny kroky hned, třeba postupně. ale.... Ovlivníš jen to co děláš ty (třeba i prostě pro sebe), ne ti okolo tebe....
@jahodi to je zajímavý pohled na věc, skutečně. Vezmu to popořadě: Neočekávám že mně pošle do háje, je to nejmíň pravděpodobné, jsem realista, proto jsem zmínil i tuhle možnost. Ano i toho se obávám že budu jen převozník, záplata před jiným vztahem. Ano vztah chci dlouhodobě, jak je teď ho nějakou dobu zvládnu, spíš jde o to že vidím jak jí to škodí a ničí ten tlak který je a aspoň z mé strany se ho snažím úplně znizit a užívat si každé minuty kterou můžeme spolu být jen se mi těžko zakrývá to že se nelíbí jak se snaží za každou cenu do jejího života vrátit ještě z podporou rodiny i její. To že nikdo nevnímá a neptá se na její názor.
Ano cítím se bezpečně, věřím jí, věřím jejím slovům, ale hlavně jejím činům jak se chová jak ke mně tak k němu. Ne jednou jsem toho byl přítomen na telefonu nebo počas videohovoru. Ale je pravdou necítím se komfortně kvůli tomu že musím něco zakrývat.
Za mně chci v tom vztahu zůstat a být i když to nebude lehké, spíš mi jde o názory, třeba načerpám inspiraci na něco co mně nenapadlo.
Ano je pravda že moc věcí řeším, to mám na talíři každý den celý život od každého, mám rád ve věcech jasno a když mi hlava vidí problém, zvyk je hledat řešení.
Kdyby se takhle choval můj partner, tak už není můj partner.
S ex se stýkat může, ale pokud ex zavolá a ona letí, tak je to špatně. A co ty? Když zavoláš, tak taky jdete do kina, restaurace, bazénu, protože ty to chceš? Nebo tebe odmítnou může, to je v pořádku?
Pokud její rodina fandí vztahu s ex, ale ona nechce vztah s ex, ale nechce si to rozhádat s rodinou. Tebe nepředstavila jako přítele. Tak to není dobré. Možná tě miluje, ale je tak svázaná rodinou, že s tebou nedokáže být. Tedy problém má ona. Ty to nijak nevyřeší, ani ji nepřiměješ, aby byla s tebou. (Ona se musí naučit postavit sama za sebe.)
Tvoje přítelkyně spí vedle ex?
Já nedávám ultimátum ve vztahu, ale na férovku bych jí řekla, že mě vadí, že kdykoliv jde ven s ex, ale se mnou ne. Řekla bych jí, že mi vadí, že rodičů neřekla o našem vztahu s tebou a že pokud s tebou chce být, holt si to musí před rodiči obhájit, i když na ni budou naštvaní. Také bych jí řekla, ať se ozve, až to s ex definitivně ukončí a dokáže si obhájit svůj vztah před rodiči.
PS Žárlivost nemá ve vztahu místo, kdo žárlí, tak si nevěří. Žárlivost není rozhodně známkou lásky a zdravého vztahu.
@levandule_k aby jsme to nepochopili zle, ona za ním nejezdí už vůbec, jezdí pořád za mnou jsme spolu v podstatě každý den aspoň chvíli po práci a pak si třeba voláme, takže to není tak že on písně a ona skáče. Jde o jeho stranu že on se ozve jestli může dojít a ona reaguje většinou chladně "jak chceš" a on to bere jako ano a dojede. A nedojede třeba na hodinku dvě pokecat ale schválně dojede aspoň dle mého názoru schválně navečer 18-19-20 hodin aby přespal. A spí vedle ní, samozřejmě se k němu chová v rámci Mezi nepříjemně ale očividně to nechce pochopit a zkouší to znova. Ona mu jasné mantinely přátelství dala ale on je očividně nechce chápat, respektivě chápe je po svém. Já si myslím a to je jen můj názor že jak ho tlačí do toho obě rodiny a on sám přiznal že udělal chyby a neví se smířit s tím že jsou rozideny tak v tom pořád vidí že by se ona časem stejně podvolila tak to nevzdává. O našem vztahu její rodina ví ale neví jak jsme daleko, nemáme problém se před nimi políbit ale na otázku typu tak jste spolu odpovidame dáváme tomu čas, co je v podstatě pravda. Protože přání bylo aby nechala příležitost ex. Proto to kino z povinnosti atd. Jinak aby jsme si ujasnili, se mnou se vidí třeba celej týden, a na sobotu její rodiče zavolají ex aby se došel třeba na něco podívat a spravit například na autě nebo on zavolá jestli může dojít a samozřejmě rovno i přespí
@levandule_k jinak ve směs máš pravdu to je taky možnost, tvrdá ale logická jak píšeš definitivně si to vyřeš a až budeš rozhodnutá si mně obhájit predkymkoli vystupovat toto je můj přítel potom budeme spolu. Ale na tento krok budu potřebovat hodně odvahy, děkuji za radu tohle zvážím.
@derek813 ahoj, asi se ti to nebude líbit, ale tvoje "přítelkyně" - schválně ty uvozovky, za me to přítelkyně není, takhle se partner nechova- není hodna, spíš cche svého ex napravit a vrátit se k němu a do ty doby potřebuje foukat bolístky a zvyšovat ego ještě od tebe ( a jestli ne, tak je hloupá, nerozhodná a nema vlastní důstojnost). Jako oni spolu nejsou, ona má dle tebe už nový opravdový vztah s tebou a přesto když on zavolá, že k ní přijede a prespi, tak ona mu neřekne ne, ale protože je "hodná" ale řekne mu strohé - jak chces" - a pak kdyz k ní leze pod peřinu, tak taky odpoví chladně - jak chceš a roztahne nohy (je to prostě hodný anděl), takovou by si si měl hýčkat 😃. Jestli tě má ráda, tak svému ex řekne rázně ne (mimochodem i jeho, tím že ho nenechá začít žít život bez ni, ubližuje), svý rodině řekne, s ex už spolu nejsme, tak tu o "něj" nechci už ani slovně zakopavat a vy to respektujte. A pak až to budete oba cítit, tě může jít domů představit jako svyho ofiko přítele. Do ty doby jsi pro ni jen dobrej vůl, promiň.
Velmi by mi vadilo, že u ní ex přespává. Moc tomu nevěřím, že spolu vedle sebe spí jako bratr a sestra. A fakt není její povinnost s ním chodit do kina.
Tak ne s každým se lze kamarádit, když její ex nechápe, co je kamarádství, tak nebude mít ani to, ale na tohle si musí přijít sama.
Neporadím jak situaci řešit, ale pokud by do tebe byla skutečně zamilovaná, tak jak lidé na začátku bývají, tak by s ex neudržovala takový kontakt jak popisuješ. Vypadá to, že si není jistá, tím co chce a dost se nechá ovlivnit okolím. Ale to je jen můj pohled na věc.
Než jsem se já se svým ex rozešla, nějakou dobu jsem věděla, že to chci skončit, ale nešlo mi to utnout, i z lítosti vůči němu a k vůli našim rodičů, kteří jsou dobrými přáteli. A pak jsem potkala současného přítele a události nabrali rychlý spád. Šíleně jsem se zamilovala a řekla si ted nebo nikdy. Bývalému jsem řekla, že jsem někoho poznala a že se s ním rozcházím. Dost ho to vzalo, ale ustál to a od té doby jsme v kontaktu stylem, že si napíše párkrát do roka co u nás nového a když se potkáme, tak pokecáme, ale nic víc. Mí rodiče to přijali v pohodě, i když byli překvapení a rodiče ex to rozdýchávali trochu hůř ( jeho máma už nás pomalu viděla u oltáře) nějakou dobu se s našima nebavili.
@derek813 to je zajimava, zvlastni a zapeklita situace, jak rikas... Chapu, ze ti na ni zalezi a staras se i o jeji zdravi atd, to je prirozene, kdyz mas nekoho rad. A boli to, kdyz vidime nekoho, na kom nam zalezi, ze si treba ublizuje nebo nejedna nejlepe, jak by mohl. Mne jednou kdosi poradil: "nemuzes zachranit vsechny". Muzes nekomu ukazat dvere, ale projit jimi musi vzdy clovek sam. Pokud ona se nechce posunout dal (jakymkoliv smerem), tak s tim moc nezmuzes. Muzes do toho investovat dal svuj cas a energii, ale mela by si uvedomit, ze te muze ztratit. Byt tebou, tak si urcim nejakou svou hranici, tedy jak dlouho toto jeste budes ochoten tolerovat, dat do toho vse, aby jsi mel cisty svedomi, ze jsi to opravdu chtel zachranit, znovu ji vse rict a pokud nic nepomuze, tak si holt nejste souzeni. Sla bych od toho pryc a neztracela drahocenny cas, i kdyz to muze extremne bolet.
Za me: aby u ni spaval byvaly pritel mi prijde uz za tou hranici. Dalsi komenty jsem necetla. Drzim palce, at se rozhodnes spravne 🍀
@derek813 myslím, že rozchod má být rozchod a určitě by se člověk s bývalým neměl vídat .. ale to by měl udělat člověk sám, asi nejde vynutit .. předpokládám, že se rozešla ona s ním, tím spíš by si měla dát odstup, pokud to myslí vážně a i s ohledem na tebe
Nezlob se ale když váš vztah začal těsně po rozchodu, je to brzy a ona na nový vztah nebyla připravená, proto pokud o ní stojíš, musíš ji ukázat, že jsi kvalitnější partner, ale samozřejmě do budoucna není dobra přetvářka. Asi že to bude bolet a může to trvat dlouho, třeba i rok, ale sama si přijde na to, že už ji vidění s ex nic nedává jen ubírá klid ve vašem vztahu. Pokud se tedy rozhodně zůstat s tebou.
A mě fascinuje jedna věc. Proč chlapi usilují o ženskou, ktera za a) není schopna si ujasnit v hlavě co chce, za b) poslouchá až fanaticky svoje rodiče, za c) (pro mě absolutně neakceptovatelné) nechává u sebe chrapat bývalého, za d) dělá z jednoho i z druhého skota domácího , protože si nechává pro oba zadní vrátka? Ať už je to opravdu strach a nebo jen kalkul určitě jstoty, či částečně narcisticke uvažování v tom, aby měla jistotu a pořád někoho dezeoa v šachu, protože co kdyby..... Jedno je jiste..... Když nebudeš přímý a nebudeš to řešit z ciste vody na přímo a nebudeš chtít vědět na férovku jak na tom jsi, tak se v tomto deliriu budeš plácat pořád.
Jsem možná cynik, ale já vtom vidim jen kalkul a její vlastní nerozhodnost. P. S. Co se týče rodiny.... Pocházím taky z takové pekne manipulativní rodiny, kde matka měla představu absolutne poslusne dcerusky, co soupala nohama.... Ovšem do té doby, než jsem se fakt zamilovala a věděla..... A byla to taková jistota, že jsem bez rozloučení z domu psychického vydírání a teroru odešla a šlápla do nejistoty. Ovšem ne každý má koule vystoupit z komfortní zóny. Takže asi tak. Popřemýšlej, jestli za to taková vůbec stojí.... A jestli ty ji stojíš za to, aby přestala dělat před rodinou, že nejsi jen chvilkový bludný kruh.
Už jsem změnil to že se jí ptám otázky stylem co si myslíš o tom, že... chtěla by jsi si vtedy a vtedy udělat čas na nás dva....Zatím vidím jen jedno řešení, které mně napadlo k tomu přidat a to že ji dám samozřejmě prostor a to tak že se pokusím co nejvíc omezit ji zvát k sobě nebo se stravovat za ní a samozřejmě jí to říct, že nechci aby jsem vypadal odtažitě ale budu rád za každou minutu co bude spolu ale dám jí plnou moc do ruk aby rozhodovali kdy a kolik času spolu ztravime. Bojím se však toho aby skrze jeji povahu se to nezměnilo tak že se uvidíme třeba jednou za čtrnáct dnů a pak samozřejmě ex toho využije. Krok zpět můžou být i dva kroky vpřed v konečném důsledku ale jsem si tím nejistej